Während der letzten Tage des Oktober 1930 wurden durch orkanartige türme in allen "Feilen der Republik hunderttausende Nektar umfassende Waldbestände umgebrochen und dadurch großer Schaden angerichtet. Das Zerstörungswerk gelang um so leichter, als wochenlang andauernde Regengüße vorher den Waldboden aufgeweicht hatten und durch vorzeitige Schneefälle die Waldbäume mit schweren Schneemassen beladen waren. Im Verlaufe von nur wenigen Stunden w erden an manchen Orten alte, prächtige Waldbestände, aber auch Jungwald niedergelegt und das Holz wurde durch Bruch und Zersplitterung der Stämme stark entwertet.

Der Umfang der Katastrophe kann ermessen werden aus der Tatsache, daß die gebrochene und beschädigte Holzmasse mit 5 Millionen Kubikmeter geschätzt wird, wovon auf Böhmen und Schlesien allein über 2 Millionen Kubikmeter entfallen. Katastrophal wirkt sieh die Waldvernichtung dadurch aus, daß die angefallenen, riesigen Holzmengen, eine entsprechende Verwertung gar nicht zulassen. Dazu trägt nicht nur die Qualitätsverminderung des Holzes bei sondern der Umstand, daß der Holzabsatz im Inlande und nach dem Auslande schon vor der Unwetterkatastrophe fast vollkommen gestockt hat.

Einer bedeutenden Erschwernis begegnet auch Aufarbeitung der übermäßig bloßen Holzmassen, weil die erforderlichen Arbeitskräfte nicht vorhanden sind und weil namentlich bei vielen Kleinwaldbesitzern die notwendigen Geldmittel überhaupt fehlen, um die Aufarbeitungskosten der niedergebrochenen Wälder zu bestreiten.

Viele Bauernwaldbesitzer sind durch die plötzliche Vernichtung ihrer Wälder auch direkt, in ihrer Existenz gefährdet worden, weil sie als seinerzeitige Übernehmer der Wirtschaften zur Herauszahlung dem Anteile ihrer Geschwister und sonstigen Bezugsberechtigten Darlehen auf nehmen mußten, die aus den Erträgnissen der normalen Schlägerengen verzinst und amortisiert werden. Diese Verpflichtungen zu erfüllen, ist jetzt eine Unmöglichkeit geworden, weil die niedergestochenen Wälder keine laufenden Einnahmen mehr bringen. Die Sorge der Bauernwaldbesitzer gipfelt darin, neben der Räumend der Holzmassen jene Geldmittel zur Verfügung zu haben, die notwendig sind, die Wiederaufforstung der verwüsteten Waldflächen durchführen zu können.

Wenn Zusammenbrüche von vielen Existenzen vermieden werden sollen, so ist notwendig, daß hier helfend eingegriffen wird durch die besondere Bestellung von Mitteln, die allein auf Grund des Gesetzes Nr. 118/1927, zu dessen Auswirkung auch die Waldbesitzer mit einem 12% igeln zuschlage zur Grundsteuer beizutragen haben nicht ausreichend sind.

Das über den Waldhesitz hereingebrochene große Mißgeschick sind überhaupt auch noch durch andere öffentliche Maßnahmen gemildert werden müssen, die auf eisenbahntarifarischem Gebiete liegen und welche die Beseitigung dem besonderen Gebühren bei der Erteilung von Ausfuhrbewilligungen für Holz betreffen. Auch wird es notwendig sein, daß der Staat als größter Waldbesitzer in der Republik um die Konkurrenzierung der geschädigten privaten Waldbesitzer zu vermeiden, eine Einschränkung der geplanten Schlägerengen in seinen Forsten veranlaßt.

Mit Rückgicht auf die vorstehenden Ausführungen wird beantragt:

Das Abgeordnetenhaus möge beschließen:

Die Regierung wird aufgefordert zu veranlassen:

1. daß die durch die Elementarkatastrophe Ende Oktober 1930 den Wäldern zugefügten großen Schäden ungesäumt amtlich erhoben werden mögen;

2. daß das Ministerium für nationale Verteidigung die im Militärdienste Befindlichen Söhne von Waldbesitzern vom Heeresdienste entheben möge, damit sie daheim heil der Aufarbeitung der verwüsteten \\ülder beschäftigt werden können;

3. daß der Transport von Holz aus den durch die Elementarkatastrophe betroffenen Tälern durch die Gewährung von Frachtbegünstigungen auf den Eisenbahnen verbilligt werden möge;

4. daß die Gebühren für die Erteilung von Ausfuhrbewilligungen für Holz aufgehoben werden;

5. daß die Einfuhr ausländischen Holzes möglichst eingeschränkt und auch gänzlich verboten werde;

6. daß der Verwaltung der staatlichen Forste aufgetragen werde, daß die normalen Schlägerungen während den nächsten Jahre einzuschränken sind;

7. daß die Kautionen als Sicherstellungen für die Wiederaufforstungen der geschädigten Waldflächen aufgehoben werden;

8. daß den benachteiligten Waldbesitzern hinsichtlich der aus den Holzverkäufen fließenden Einnahmen bei der Einkommensteuer olle möglichsten Erleichterungen gewährt werden;

9. daß die Wiederaufforstung durch Unterstützung der Anlage von Waldpflanzschulen zu fördern wäre;

10. daß durch die Bewilligung einer besonderen Dotation vom 10 Millionen Kč die Unterstützung hilfsbedürftiger Waldbesitzer ermöglicht werde, wobei ähnliche Grundsätze zur Anwendung gelangen können, wie das bereits im Jahre 1929 der Fall war. Damals wurde gleichfalls dem auf Grund des Gesetzes Nr. 118/1927 errichteten besonderen Elementarschadenfonds eine besondere Dotation von 10 Millionen Kč überwiesen;

11. daß eine besondere Kreditaktion in die Wege geleitet werde, die ähnlich der Verfügung des Ständigen Ausschusses Nr. 159/1929 den notleidenden Waldbesitzern die Mittel beizustellen hätte, die erforderlich sind, damit die Waldbesitzer den laufenden Verpflichtungen gerecht werden und die verhindern sollen, daß die Holzmassen infolge Geldnot verschleudert werden. Die Kredithilfe soll dann auch die Wiederaufforstung ermöglichen.

Prag, am 18. November 1930.

V posledních dnech měsíce října 1930 bouře v prudkosti orkánu polámaly ve všech částech republiky statisíce hektarů lesů a tím způsobily velikou škodu. Dílo zkázy podařilo se tím lehčeji, že před tím deště, trvající několik týdnů, zvlhčily lesní půdu a předčasným napadnutím sněhu byly stromy v lesích obtíženy těžkými vrstvami sněhu. Během jen několika málo hodin byly v mnohých místech staré skvostné lesy, ale i mladé lesy pokáceny a dříví kmenů olámáním a roztříštěním velmi znehodnoceno.

Rozsah katastrof lze posouditi z toho, že množství polámaného a poškozeného dříví odhaduje se na 5 milionů krychlových metrů, z čehož jen na Moravu a Slezsko připadá přes 2 miliony krychlových metrů. Zničení lesů znamená katastrofu potud, že obrovské množství poraženého dříví nelze vůbec náležitě zhodnotiti. Příčinu toho dlužno hledati nejen ve zhoršení jakosti dříví, nýbrž i v té okolnosti, že odbyt dříví doma i do ciziny již před touto živelní katastrofou téměř úplně ustal.

Zpracování neobyčejně velikého množství dříví setkává se se značnými potížemi, poněvadž není po ruce potřebných pracovních sil a poněvadž mnoho, jmenovitě drobných držitelů lesů nemá vůbec potřebných peněz, aby uhradilo náklady spojené se zpracováním polámaných lesů.

Existence mnoha rolnických držitelů lesů byla náhlým zničením jejich lesů téměř ohrožena, poněvadž jako někdejší přejímatelé hospodářství musili si vypůjčiti peníze, aby mohli vyplatiti podíly svým sourozencům a ostatním oprávněným příjemcům, které byly úrokovány a umořovány z výtěžku pravidelného kácení stromů. Nyní těmto závazkům nemohou dostáti, poněvadž polámané lesy neponesou již běžných příjmů. Starost rolnických držitelů lesů vrcholí v tom, že musí míti vedle peněz na odklizení spousty dřeva ještě také peníze, jichž jest potřeba na opětné zalesnění zpustošených lesních ploch.

Má-li se zabrániti zkáze mnoha existencí, jest nutno, aby se zde vypomohlo a aby se poskytly zvláštní peníze, poněvadž peníze jedině podle zákona čís. 118/1929, k jehož provádění musí také držitelé lesů přispívati 12%ní přirážkou k dani pozemkové, nepostačí. Velké neštěstí, které postihlo lesní držbu, musí býti zmírněno vůbec ještě také jinými veřejnými opatřeními v oboru železničních sazeb a dále zrušením zvláštních poplatků při udělování vývozních povolení na dřevo. Bude také nutno, aby se zabránilo konkurenci poškozených soukromých držitele lesů, aby stát jako největší majitel lesu v republice, nařídil omezení zamyšleného kácení ve svých revírech.

Vzhledem k svrchu uvedeným vývodům navrhujeme:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Vláda se vybízí, aby nařídila:

1. aby velké škody, způsobené živelní pohromou koncem října 1930 v lesích byly neprodleně úředně zjištěny;

2. aby ministerstvo národní obrany zprostilo vojenské služby syny držitelů lesů, aby mohli býti zaměstnáni doma při zpracování zpustošených lesů;

3. aby dovoz dřeva z lesů postižených živelní pohromou byl zlevněn poskytnutím slev z dopravy po železnicích;

4. aby poplatky za udělení vývozních povolení na dříví byly zrušeny;

5. aby dovoz cizího dříví byl pokud možno omezen a také úplně zakázán;

6. aby správě státních lesů bylo nařízeno, aby pravidelné kácení pro nejbližší léta omezila;

7. aby záruky jako zajištění za opětné zalesnění poškozených lesních ploch byly zrušeny;

8. aby poškozeným držitelům lesů, pokud jde o příjmy plynoucí z prodeje dříví, byly u daně z příjmu poskytnuty co možno největší úlevy;

9. aby opětnému zalesnění bylo pomáháno podporováním zakládání lesních školek;

10. aby povolením zvláštní dotace 10 milionů Kč byla umožněna podpora potřebných držitelů lesů, při čemž nechť se postupuje podle podobných zásad, jak tomu bylo již roku 1929. Tenkráte byla rovněž zvláštnímu fondu pro živelní pohromy, zřízenému podle zákona čís. 118/1929, poukázána zvláštní dotace 10 milionů Kč;

11. aby byla uvedena v život zvláštní úvěrová akce, jíž by se podobně jako opatřením Stálého výboru čís. 139/1929 poskytly nuzným držitelům lesů peníze, jichž jest třeba, aby držitelé lesů splnili běžné závazky a které by zabránily, aby se spousty dříví pro nedostatek peněz neprodaly za babku. Úvěrová pomoc umožní pak také opětné zalesnění.

V Praze, dne 18. listopadu 1930.