Die Unterzeichneten beantragen:

Das Abgeordnetenhaus möge beschließen:

vom .........................,

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat beschlossen:

§ 1.

Der § 8 des Gesetzes vom 4. Jänner 1909, R.-G.-Bl. Nr. 4, womit der Abschnitt I, finanzielle Bestimmungen, des Gesetzes vom 30. Juni 1384, R.-G.-Bl. Nr. 116, betreffend die Förderung der Landeskultur auf dem Gebiete des Wasserbaues, abgeändert wird, hat zu lauten:

1. Für Ent- und Bewässerungen können aus dem Staatlichen Meliorationsfond nicht rückzahlbare Beiträge? und zwar im Ausmaße von 40 Prozent des vom Landwirtschaftsministerium genehmigten Kostenvoranschlages für die Meliorierungen und von 50 Prozent für die erforderlichen Regulierungen (zur Beschaffung der Vorflut) gewährt werden, sofern vom Lande für die Arbeiten der Meliorierungen mindestens 20 Prozent und für die Arbeiten der Regulierungen (zur Beschaffung der Vorflut) mindestens 25 Prozent der Kosten übernommen werden.

Übersteigt die Leistung des Landes bei Meliorierungen 40% und bei Regulierungen 30% der genehmigten Kostensumme, so kann die Beitragsleistung des Staatlichen Meliorationsfondes bis auf das Ausmaß des Landesbeitrages erhöht werden.

2. Die Auslagen für die wirtschaftlichen Maßnahmen auf den meliorierten Wiesen- und Weideflächen sind zwecks Erhöhung und Verbesserung der Futtererträge in die für die Subventionsbemessung maßgebenden Kostenvoranschläge einzubeziehen.

§ 2.

Dieses Gesetz tritt reit dem Tage der Verlautbarung in Kraft und wird vom Landwirtschaftsminister im Einvernehmen mit dem Finanzminister durchgeführt.

Die Meliorationstätigkeit macht in den Gebirgsgegenden nur geringe Fortschritte, obwohl gerade in den Gebirgsgebieten die Hebung der landwirtschaftlichen Produktion durch Meliorationen gefördert werden könnte. Die Ursache der geringen Meliorationstätigkeit im Gebirge liegt nicht an dem mangelnden Verständnis der Landwirte, sondern in den hohen Kosten mit denen hier die Ausführung von Meliorationen verbunden ist.

Die Entgegenhielt der meisten Gebirgsorte vom Bahnverkehr verursacht hohe Transportspesen bei dem Bezüge des für die Ausführung von Meliorationen benötigten Materielles (Drainrohre, Ziegel, Kalk, Zement). Die Transportkosten werden dann oft noch bedeutend erhöht durch die Abfuhr der Materialien von der Bahn bis zu den Verbrauchsorten die weil zu ihnen oft nur steil angelegte und schlecht zu erhaltende Wege führen mit nur ungenügend beladenen fuhrwerken erreicht werden können. Die glatte Durchführung der Meliorationsarbeiten findet in den häufig steinigen und felsigen Gebirgsböden ihre natürliche Behinderung. Dadurch wird der Kostenaufwand oft ganz bedeutend gesteigert. Aus dieser Tatsache ergibt sich, daß die üblichen Beiträge, die aus öffentlichen Mitteln zur Durchführung von Meliorationen gewährt werden, im Gebirge nicht ausreichen. Wenn hier der landwirtschaftliche Fortschritt unterstützt und damit die Lage der Landwirtschaft im Gebirge gefördert werden soll, so ist notwendig, daß die Subventionsbeiträge erhöht werden.

Es ist aber auch Rücksicht darauf zu nehmen daß nicht nur die Flächen melioriert werden sondern daß auch dafür gesorgt wird, auf den meliorierten Flächen die Vorbedingungen für ein gutes Wachstran von Futterpflanzen zu schaffen. Dazu gehört auch, daß die Flächen planiert, entsprechend gedüngt und mit gutem Futtersamen besät werden. Für diese Maßnahmen sind gleichfalls aus öffentlichen Mitteln Beiträge zu gewähren.

Die Annahme vorstehenden Antrages ist, im Interesse der Entwicklung der Landwirtschaft im Gebirge, die sich fast durchwegs im Besitze von kleinen Landwirten befindet unbedingt nötig.

Zur Durchführung sollen die erforderlichen Mittel aus den bestehenden Fonds genommen werden.

In formaler Beziehung wird um die ehesten Zuweisung dieses Antrages an den Landwirtschaft- und Budgetausschuß ersucht.

Prag, am 13. November 1930.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

ze dne ............................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

§ 8 zákona ze dne ledna 1909, č. 4 ř. z., jímž se mění I. oddíl, ustanovení finanční, zákona ze dne 30. června 1884. z. ř. č. 116, aby bylo zvelebeno zemědělství stavbami vodními, zní takto:

1. Pro odvodňování a zavodňování mohou býti poskytnuty ze státního melioračního fondu příspěvky, jichž netřeba vraceti, a to ve výměře 40% rozpočteného nákladu schváleného ministerstvem zemědělství na meliorace a 50% pro potřebné úpravy (na opatření přílivu), převezme-li země pro práce meliorační aspoň 20% a pro práce regulační (pro opatření přílivu) aspoň 25% nákladů.

Přesahuje-li plnění země při melioracích 40% a při úpravách 50% schváleného nákladu, příspěvek státního melioračního fondu může býti zvýšen až na výměru zemského příspěvku.

2. Výdaje na hospodářská opatření na meliorovaných lukách a pastvinách buďtež za účelem zvýšení a zlepšení výnosů krmiva pojaty do rozpočtů rozhodujících pro vyměřování subvencí.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí.

Meliorační činnost pokračuje v horských krajinách jen nepatrně, ačkoliv právě v horských krajinách bylo by lze melioracemi podporovati zvýšení zemědělské výroby. Důvodem nepatrné meliorační činnosti v horách není nedostatek pochopení zemědělců, nýbrž vysoké náklady, s nimiž je zde spojeno provádění meliorací.

Poněvadž většina horských osad jest daleko od dráhy, jest dovoz hmot potřebných pro meliorace (drenážní trubky, cihly, vápno, cement) spojen s velikými provozními náklady. Dovozní náklady se pak často zvyšují ještě tím, že potřebný materiál lze odvážeti z dráhy do spotřebních míst, k nimž často vedou jen příkré a špatně udržovaně cesty, jen nedostatečně zatíženými povozy. Nerušenému provádění melioračních prací překáží ovšem často kamenitá a skalnatá horská půda. Tím se výdaje často zcela značně zvyšují. Z toho vyplývá, že obyčejné příspěvky, které se z veřejných peněz poskytují na provádění meliorací, v horách nestačí. Má-li se zde podporovati pokrok v zemědělství a tím i stav zemědělství v horách, jest nutno, aby subvence byly zvýšeny.

Dlužno přihlížeti i k tomu, aby se nejen prováděly meliorace na pozemcích, nýbrž aby se pečovalo ještě o to, aby se na meliorovaných pozemcích vytvořily předpoklady pro dobrý vzrůst krmných rostlin. K tomu patří, aby tyto plochy byly také srovnány, přiměřeně hnojeny a osety dobrými rostlinnými semeny. Pro tato opatření dlužno rovněž poskytovati příspěvky z veřejných peněz.

Přijetí tohoto návrhu jest nezbytně nutné v zájmu vývoje zemědělství v horách, které jest skoro veskrze v rukou drobných zemědělců. K jeho provedení dlužno vzíti potřebné peníze z existujících fondů.

Po stránce formální žádáme, aby tento návrh byl přikázán výboru zemědělskému a rozpočtovému.

V Praze, dne 18. listopadu 1930.