Prováděcím nařízením ze dne 28. prosince 1928, č. 204 Sb. z. a n., aktivován byl zákon ze dne 2. července 1924, č. 169 Sb. z. a n., o plemenitbě hospodářských zvířat. Prováděcími nařízením tímto vnesen byl do stávajících zvyklostí v plemenitbě hospodářského zvířectva takový zmatek, že dnes zákon tento vyvolává téměř všeobecný odpor mezi venkovskými hospodáři. Zákonem, hlavně však prováděcím nařízením, zavedeny byly pronikavé a praktickou potřebou neodůvodněné poměry v chovatelství hospodářského zvířectva. Zákonem tímto měl býti pozvednut chov hospodářského zvířectva. Praktickým jeho prováděním se chov zbytečně velmi zdražuje, aniž bylo by lze docíliti zvláštního pokroku v chovatelských snahách. Daleko lépe mohlo býti dosaženo kýženého cíle, kdyby se byl prováděl přísnější výběr plemeníků a šetřilo se při tom vžitých svobod při chování a připouštění plemeníků.

Způsob jmenování komisí pro chov hospodářských zvířat neodpovídá našim politickým poměrům. Praxe ukázala, že komise tyto, navrhované delegáty zemědělských rad a jmenované zemským úřadem, mají příliš jednostranný politický ráz, který je nebezpečím pro nestranné a objektivní plnění funkce zákonem na tyto korporace vznesené.

Dokladů o stranickém postupu tzv. okresních komisí pro chov hospodářských zvířat je tolik, že není možno je podrobně vypočítávati. K charakteristice poměrů uvedeme jen některé křiklavější:

Josef Havelka, rolník v Chotusicích čp. 76, p. loco, obdržel dne 7. listopadu výměr okresního úřadu v Čáslavi, čj. 42325, jímž odsouzen jest k peněžité pokutě 500 Kč ve prospěch státní pokladny nebo do vězení na 10 dnů pro přestupek licenčního zákona ze dne 2. července 1924, č. 169 Sb. z. a n., a to proto, že připouštěl nelicentované býky na krávy rolníků Václava Šímy, V. Tichého, Karla Krušky, Františka Němce atd.

Před výběrem plemeníků v obci, který provádí okresní komise pro chov hospodářských zvířat, přihlásil svoje tři plemenné býky k licenci, starosta obce přihlášku řádně poznamenal a licenční komisi řádně ohlásil. V té době měl sjednáno s obcí ústní dohodou, že obec jej pověří držením plemeníků za obec, jíž zákon opatření plemeníků jako povinnost ukládá. Obec až do dnešního dne v důsledku toho také s nikým jinou smlouvu neujednala, naopak dřívější ujednání potvrdila písemnou smlouvou ze dne 30. září t. r., kterou zavázán jest v zastoupení obce plemeníky chovati a připouštěti až do konce r. 1934.

Licenční komise při všeobecném výběru plemeníků nevzala na jeho přihlášku ani na úmluvu s obcí zřetel patrně jen z toho jediného důvodu, že politicky jinak organisován jest než druzí chovatelé plemeníků v obci a licentovala plemeníky docela jiné, zatím co k němu se ani do stáje nepodívala a ani jej nevyzvala, aby jí své plemeníky předvedl.

S ohledem na úmluvu s obcí, která jej právně zavazuje, jest nucen připouštěti svoje plemeníky, když jest o to chovateli plemenic požádán, a dnešní stav, že připouští plemeníky nelicentované, není zaviněn jím, nýbrž jednáním licenční komise, která bezdůvodně nevzala zřetel na jeho přihlášku a která také dodnes ze své moci se nepostarala o nápravu v obci. Již v prohlášení u obecního úřadu dne 20. října t. r., které obdržel okresní úřad v Čáslavi, žádal, aby okresní komise o nápravu se postarala tím, že provede licenci jeho plemeníků dodatečně, když sama svým jednáním nynější stav zavinila.

Dle vyrozumění okresního úřadu č. j. 41270 měla prý komise licencovati ve jmenované obci plemeníky jen těm držitelům, kteří měli v té době s obcí písemnou smlouvu a chce-li licenci dodatečnou bylo žádáno, aby složil větší obnos na úhradu výloh. Připomíná se, že v době licence písemnou smlouvu s obcí neměl nikdo a že tedy komise neměla licentovat v obci plemeníky žádné pokud by požadavek o písemné smlouvě nebyl uskutečněn. Dne 29. října t. r. žádal znovu okr. úřad v Čáslavi, aby nařídil okr. komisi pro chov hospodářských zvířat, závadu jejím jednáním vzniklou co nejdříve odstraniti, ale dodnes žádost tato splněna nebyla. Z toho jest zřejmo, že ne on vinen jest dnešním stavem, nýbrž instituce zákonem jako kompetentní určená a proto pokuta vyměřena byla neprávem.

V obci Čejkově, okres Kamenice n. L. byl na základě tohoto zákona zakoupen býk, na jehož zakoupení musila si obec příslušnou částku vypůjčiti. Býk byl licentován, ale zkušenost ukázala, že se k plemenitbě nehodí a byl tedy prodán se značnou finanční ztrátou za běžnou cenu. Obec tedy kupovala býka nového. Aby se uchránila škod, dala si býka, kterého chtěla koupiti, ohledati zvěrolékařem a členem komise pro chov domácích zvířat v pelhřimovském rayonu (poněvadž od chovatele v tomto rayonu byl kupován). Zvěrolékař uznal býka za bezvadného, licenční komise okresu Kamenice n. L. jej však za schopného neuznala a odepřela jej licentovati (nalezši na něm celou řadu chyb). Stalo se tak hlavně proto, že v rayonu této komise je také nějaký chovatel plemeníků, kterému má býti nějak zabezpečen odbyt.

Stranicko-politické zájmy hrají při provádění jmenovaného zákona velmi neblahou úlohu a diskreditují vůbec státní moc v očích venkovského lidu. Těmto stranickopolitickým vlivům mělo by se čeliti co nejvydatněji před eventuelní novelou zákona a prováděcího nařízení.

Při praktickém provádění zákona dochází se k hotovým absurdnostem. Každý chovatel hospodářského zvířectva je povinen voditi plemenice výhradně k plemeníku svého rayonu i když prakticky je nemožno jeho připouštění; jinam vésti nesmí. To znamená, že jest nucen ponechati plemenici jalovou, když nemůže jinde ji připustiti, nehledě na to, že kdyby to snad i přípustno bylo, byl by nucen platiti dvojí poplatek za připouštění a za chov plemeníka rayonu svého.

Zákon tento v praxi jeví se také nestejným zpoplatněním chovatelů různých rayonů. Někde jest poplatek z jedné krávy 20 Kč, jinde zase až 50 Kč. Že i tato okolnost vyvolává mnoho nespokojenosti mezi venkovským lidem, jest jasno.

Nejhorší metlou jsou nakažlivé choroby pohlavních orgánů plemeníků i plemenic. Jsou obce, kde nemocným plemeníkem nakaženy byly téměř všechny krávy. Následky toho jsou opravdu zlé. Hospodáři platiti na vydržování plemeníka musí, přes to, že mají krávy jalové, a vedle toho ještě musí na svůj náklad léčiti nemocné krávy, ačkoliv onemocnění jejich bylo vyvoláno strohým nařízením, že jinam než k určitému plemeníku vésti krávu nesmějí.

Tento zákon politicky zneužívaný poškozuje opravdu důvěru občanstva v nestrannost orgánů, pověřených prováděním zákonů a ve státní úřady vůbec.

Podepsaní se proto táží:

1. Znáte, pane ministře, tyto poměry?

2. Co hodláte podniknouti, aby zabezpečena byla nestrannost orgánů, zákon tento provádějících?

3. Co hodláte podniknouti, aby předpisy zákona uvedeny byly v soulad s poměry a zájmy chovatelskými?

V Praze dne 24. listopadu 1930.