Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

ze dne .............................

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Nejvyšší přípustné pachtovné z 1 ha zemědělské půdy obnáší tolik, kolik činí průměrná cena pšenice, vypočítaná z průměru její ceny na pražské plodinové burse ze srpna, září a října t. r. a to: v oblasti pastvinářské za 150 kg pšenice, v oblasti bramborářské za 180 kg pšenice, v oblasti obilnářské II. za 200 kg a v oblasti obilnářské I. za 250 kg pšenice, v oblasti řepařské za 300 kg pšenice.

Tyto průměrné ceny včas vyšetří a úředně vyhlásí ministerstvo zemědělství.

§ 2.

Odporuje-li pachtovné, stranami ujednané, pachtovnému stanovenému v § 1. a nedohodnou-li se strany o jeho úpravě podle tohoto paragrafu, určí pachtovné k návrhu pachtýře nebo propachtovatele okresní soud, v jehož obvodu pachtovaný pozemek leží.

Návrh soudu podati jest ve dvou stejnopisech a to nejdéle ve lhůtě 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona.

Soud, rozhoduje o podaném návrhu, může vysloviti snížení, případně i zvýšení pachtovného, stanoveného v § 1, až o 20%, jsou-li tu zvláštní důvody hospodářské, to odůvodňující.

§ 3.

Nárok na úpravu pachtovného podle tohoto zákona má pachtýř, jestliže na pachtovaném pozemku sám nebo se svou rodinou hospodaří a hospodařiti chce a může a nemá svých i pachtovaných pozemků více než 8 ha.

§ 4.

Každý, kdo hodlá propachtovati zemědělskou půdu, je povinen učiniti tak veřejnou dražbou, vyhlášenou v místě obvyklým způsobem, aspoň 14 dní předem. Ustanovení toto nevztahuje se na propachtovatele půdy, jestliže za podmínek 1. a 3. tohoto zákona obnovují pachtovní poměr s dřívějším pachtýřem.

Zamýšlenou dražbu jest ve stejné lhůtě oznámiti písemně obecnímu úřadu obce, v jejímž katastru leží předmětný pozemek. Obecní úřad je povinen vyslati k dražbě svého zástupce; ten řídí dražbu a i jinak dbá, aby ustanovení tohoto zákona byla dodržena. O dražbě sepíše protokol, jehož originál vezme obecní úřad v uschováni. Útraty toho nese propachtovatel.

Dražby této mohou se súčastniti a půda může býti propachtována jen bezzemkům a zemědělcům, kteří nemají svých i pachtovaných pozemků více jak 8 ha. Teprve, když tímto způsobem půda propachtována nebude, může býti propachtována i osobám jiným.

V případě stejného podání více osob má propachtovatel právo volby, je však povinen učiniti tak ihned při dražbě a přihlížeti při tom k hospodářským a rodinným poměrům dražitelů.

Předpis tohoto paragrafu netýká se propachtu celku zemědělského podniku, jestliže týž má býti propachtován jen jedné osobě nebo manželům.

§ 5.

Propachtovatel není oprávněn požadovati pachtovné in natura, nýbrž toliko v penězích.

§ 6.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provésti jej náleží ministrům zemědělství a spravedlnosti.

V rámci krise zemědělské nejvíce trpí oni zemědělci, kteří v dobách dobré konjunktury uvázali se v placení nájmu z cizích pozemků v pevné částce peněžní na dlouhou řadu let. Z nich pak nejvíce jsou postiženi zemědělci drobní a střední.

Zemědělská půda pachtována je zpravidla těmi zemědělci, kteří své vlastní půdy mají nedostatek; jsou to tedy zemědělci hospodářsky slabší. Propacht zemědělské půdy děje se na tři, nejčastěji však na šest let po sobě jdoucích.

Zemědělec, hospodařící na cizí, pachtované půdě, trpí značně nejistotou, spočívající v nebezpečí odnětí spachtované půdy, neboť pro jeho hospodaření nestačí jen půda, nýbrž je nucen investovati dále do svého podniku, aby docílil užitku z půdy spachtované. Postavení zemědělců, pracujících na půdě spachtované, je proto velmi obtížné i v dobách normálních a poměr pachtýřský v zemědělství sluší s hlediska národohospodářského označiti jako velmi nežádoucí.

Postavení drobných a středních zemědělských pachtýřů velmi se zhoršilo v této době zemědělské krise. Mnoho z nich spachtovalo zemědělskou půdu v době dobré zemědělské konjunktury za pevnou částku peněžní, která však dnes, vzhledem k poklesu cen zemědělských výrobků, je prostě nesnesitelná. Z jedné měřice půdy (0.19 ha) musí tito lidé platiti 300 až 600 Kč, vedle toho pak ještě daně a přirážky z této půdy za jeho vlastníka. Těmto lidem hrozí hospodářská zkáza, nebude-li na jejich ochranu něco učiněno.

Je to velmi nespravedlivý stav věcí v zemědělství, jestliže tíha tržních poměrů, zemědělská krise, dolehne takto na zemědělce, skutečně pracujícího na půdě, nikoli však na jejího vlastníka, který má z její držby všechny výhody, avšak risiko přesunul na jiného.

Řešení zemědělské krise musí sledovati snahu, aby zemědělci pracujícímu zbylo za jeho práci nejvíce, což prakticky znamená stlačování podílů všech ostatních činitelů, z jeho práce těžících, na míru spravedlivou. Jedním z nejpozoruhodnějších činitelů těchto je vysoký úrok ze zemědělského úvěru a vysoké pachtovné, což je vlastně jedno a totéž.

Uznává-li se již dnes všeobecně, že zemědělství v našich klimatických poměrech nemůže platiti tak vysokého úroku z úvěru jako ostatní podnikání, musí se stejně uznati, že třeba stejným způsobem posuzovati i vysoké pachtovné. Nemělo by opravdu žádného smyslu opatřovati levnější úvěr zemědělství a ponechávati nedotčeno pachtovné z půdy, neboť tak by výhody levného úvěru nebyli účastni právě zemědělci nejpotřebnější, hospodařící na půdě najaté, nýbrž rentýři z půdy; její propachtovatelé, kteří by úvěrovou výhodu pro zemědělství jednoduše odčerpali pro sebe zvýšeným pachtovným. A my přece chceme pomoci zemědělství a zemědělcům, nikoli vykořisťovatelům zemědělství a zemědělců.

Navrhovaný zákon snaží se upraviti tuto otázku způsobem spravedlivým. Výše nájemného, jak ji stanoví, je dostatečná a bude již dříve stanovena v našem zákonodárství. Nemůže proti ní býti odporu.

Aby nemohlo býti tohoto ustanovení o nejvyšším pachtovném zneužito k odnětí půdy drobným pachtýřům a pak také proto, aby půda, jež je k disposici k propachtu, byla vyhrazena především pro ony zemědělce, kteří své vlastní půdy mají nedostatek, obsahuje návrh ustanovení o způsobu, jakým se má půda zemědělská pachtovati a o přednostním právu pro drobné zemědělce.

Provedení tohoto návrhu nezatíží státní finance.

V ohledu formálním navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán ve sněmovně výboru zemědělskému a v senátě výboru národohospodářskému k projednání a podání zprávy.

V Praze dne 28. listopadu 1930.