Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930

III. volební období

3. zasedání

786.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne…………………………………,

kterým se prodlužují a doplňuji zákony týkající se bytové péče.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Č1. I.

§ 1.

Účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, ve znění zákona ze dne 27. března 1930, č. 30 Sb. z. a n., která byla prodloužena § 1 zákona č. 30/1930 Sb. z. a n. do 30. listopadu 1930, prodlužuje se se změnami uvedenými v §§ 2 až 6 do 30. listopadu 1931.

§ 2.

(1) Ustanovení § 1, odst. 2., doplňuje se tímto ustanovením:

"20. potřebuje-li pronajímatel bytu v domě, jehož vlastnictví nabyl nejméně dva roky před podáním návrhu na výpověď, pro sebe nebo pro své ženaté nebo vdané dítě nutně, protože nemá jeden nebo druhý dostatečného bytu vlastního, a neoctne-li se nájemník výpovědí neb opatřením dostatečného bytu jiného v hospodářské tísni. Ustanovení tohoto nelze užíti, má-li pronajímatel nebo jeho dítě, v jehož prospěch se dává výpověď, dostatečný byt vlastní nebo má-li ve svém domě v obci dostatečný byt nepodléhající ustanovením tohoto zákona. Byla-li z tohoto důvodu dána výpověď z jiného bytu v témže domě, nelze ho po dobu platnosti tohoto zákona již užíti. Tohoto výpovědního důvodu lze užíti pouze na místnosti užívané k účelům bytovým."

(2) V ustanovení § 1, odst. 3., vkládají se za slova "z důvodů uvedených v odst. 2. pod č. 10. až 16." slova. "a 20."

§ 3.

Ustanovení § 9, odst. 1. a 2., doplňují se tímto ustanovením:

"3. od 1. března 1931

u místností užívaných k výdělečné činnosti, které nejsou částí bytu,

na částku nepřevyšující základní nájemné o 130 %, jde-li a malé provozovny,

na částku nepřevyšující základní nájemné o 200 %, jde-li o střední provozovny,

na částku nepřevyšující základní nájemné o 350 %, jde-li o velké provozovny."

§ 4.

Ustanovení § 9, odst. 4., bude zníti takto:

"1. Nájemníku, kterému byla podle posledního předpisu vyměřena podle zákona o přímých daních daň důchodová z důchodu dani podrobeného přes 60.000 Kč, může býti z bytů a jednotlivých částí bytu zvýšeno nájemné od 1. prosince 1930 na částku nepřevyšující základní nájemné,

nemá-li nájemník více než dvě nezaopatřené děti, o 350 %,

má-li tři nezaopatřené děti, o 325 %,

má-li čtyři nebo více nezaopatřených dětí, o 300 %.

2. Nájemníku, kterému byla podle posledního předpisu vyměřena podle zákona o přímých daních daň důchodová z důchodu dani podrobeného přes 45.000 Kč, může býti z bytů a jednotlivých částí bytu zvýšeno nájemné od 1. března 1931 na částku nepřevyšující základní nájemné,

nemá-li nájemník více nežli dvě nezaopatřené děti, o 250 %,

má-li tři nezaopatřené děti, o 225 %,

má-li čtyři nebo více nezaopatřených dětí, o 200 %.

3. Nájemníku, kterému byla podle posledního předpisu vyměřena podle zákona o přímých daních zvláštní daň výdělková z ryzího výtěžku dani, podrobeného přes 250.000 Kč, může býti z místností užívaných k výdělečné činnosti v ústředí, které nejsou částí bytu, zvýšeno nájemné od 1. prosince 1930 na částku nepřevyšující základní nájemné o 350 %. U cizozemských společností pokládá se za ústředí jejich sídlo v tuzemsku podle platných ustanovení daňových.

4. Rozhodným je poslední předpis, který nabyl právní moci, leč by dani podrobený důchod (ryzí výtěžek) podle pozdějšího předpisu, který nenabyl ještě právní moci byl nižší. Vyměřovací úřady jsou povinny k dotazu soudu sděliti, zda dani podrobený důchod (ryzí výtěžek) nájemníkův podle rozhodného posledního předpisu převyšuje částku uvedenou pod č. 1. až 3. či nic.

5. U místností pronajatých státu, zemím, okresům, obcím a jejich podnikům jest obecně přípustno zvýšení nájemného od 1. března 1931 na částku nepřevyšující základní nájemné o 350 %."

§ 5.

Ustanovení § 10, odst. 2., platí také pro vyměřování dávek vybíraných na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) za rok 1931.

§ 6.

Na rok 1931 nelze obecní přirážky k dani činžovní zvýšiti nad 200 %, byť i sazby obecních přirážek přípustné podle všeobecných ustanovení byly vyšší.

Čl. II.

Účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností, která byla prodloužena zákonem ze dne 27. března 1930, č. 31 Sb. z. a n., do 30. listopadu 1930, prodlužuje se do 30. listopadu 1931.

Čl. III.

Účinnost ustanovení §§ 1 až 16 zákona ze dne 11. července 1928, č. 118 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních bytové péče, prodlužuje se do 30. listopadu 1931.

Čl. IV.

§ 1.

V ustanovení § 2, odst. 1., zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 45 Sb. z. a n., o stavebním ruchu, nahrazují se slova "31. března 1931" slovy "30. listopadu 1931."

§ 2.

V ustanovení § 32 zákona č. 45/1930 Sb. z. a n. nahrazují se slova "31. prosince 1931" slovy "31. prosince 1932."

§ 3.

Částka 350,000.000 Kč, uvedená v ustanovení § 39 zákona č. 45/1930 Sb. z. a n., zvyšuje se na 650,000.000 Kč.

Čl. V.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1930.

Čl. VI.

Provésti tento zákon náleží ministru sociální péče spolu s ministry spravedlnosti, financí, vnitra a veřejných prací.

Čl. VII.

Ministru sociální péče se ukládá, aby sestavil a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil znění zákona č. 44/1928 Sb. z. a n., jaké vyplývá ze změn předsevzatých zákonem č. 30/1930 Sb. z. a n. a tímto zákonem.

Důvodová zpráva.

Dnem 30. listopadu 1930 skončí se podle zákona ze dne 27. března 1930, čís. 30 Sb. z. a n., účinnost zákona o ochraně nájemníků ze dne 28. března 1928, čís. 44 Sb. z. a n. Zároveň končí se účinnost zákona ze dne 28. března 1928, čís. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností, jež do uvedeného dne byla prodloužena zákonem ze dne 27. března 1930, čs. 31 Sb. z. a n.

Není zajisté třeba zvláště vytýkati, že je nemožno obou právě jmenovaných zákonů, které se snaží čeliti bědným účinkům stavební a bytové krise, postrádati v době nejvýš nepříznivé hospodářské situace a za nezměněného trvání nezdravých poměrů na bytovém a stavebním trhu.

Ve smyslu resolucí usnesených Národním shromážděním při jednání a zákoně čís. 30/1930 Sb. z. a n. bylo sice pracováno na dlouhodobém zákoně o řešení bytového problému ale práce ty nepokročily tou měrou, aby byla možné příslušnou osnovu předložiti Národnímu shromáždění. Vláda se proto usnesla, aby bylo pokračováno v přípravách definitivního bytového zákona, a zatím aby účinnost zákonů čís. 44 a 45 Sb. z. a. n. z roku 1928 prodloužena byla na jeden rok, t. j. do 30. listopadu 1931, do kteréžto doby by osnova nového zákona byla připravena. V osnově se zároveň navrhuje, aby na stejnou dobu byla prodloužena účinnost §§ 1 až 16 zákona ze dne 11. července 1928, čís. 118 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních bytové péče, která má vypršeti dnem 31. prosince 1930, neboť ani těchto ustanovení nelze dosud postrádati. Konečně se navrhuje, aby prodloužena byla účinnost některých časově omezených ustanovení zákona ze dne 10. dubna 1930, čís. 45 Sb. z. a n., o stavebním ruchu.

Ustanovení zákona o odkladu exekučního vyklizení místností č. 45/1928 Sb. z. a n. a §§ 1 až 16 zákona o mimořádných opatřeních bytové péče č. 118/1928 Sb. z. a n. prodlužují se beze změny. V ustanoveních zákona o stavebním ruchu č. 45/1930 Sb. z. a n. mění se jen data uvedená v § 2, odst. 1., takže vyvlastňovati pozemky pro účely stavebního ruchu bude možné do 30. listopadu 1931, a v § 32, takže bude možno uděliti podporu, a zejména též státní příspěvek, na stavby začaté do konce roku 1932. Úhrnná částka státní záruky, stanovená v § 39 na 350,000.000 Kč, zvyšuje se na 650,000.000 Kč.

V ustanoveních zákona o ochraně nájemníků navrhují se tyto změny:

Navrhuje se připustiti zvýšení nájemného z místností užívaných k výdělečné činnosti a to ze 100 nebo 110 % na 130 % základního nájemného u malých provozoven, ze 110 nebo 120 % na 200 % u středních provozoven a ze 180 % na 350 % u velkých provozoven, při čemž padá dosavadní rozdíl, byly-li místnosti najaty před nebo po 1. květnu 1924.

Dále se připouští zvýšení nájemného nájemníkům, kterým byla podle zákona o přímých daních pravoplatně vyměřena daň důchodová z důchodu dani podrobeného přes 45.000 Kč, a to se započtením všech dosavadních zvýšení na 250 %, nemá-li nájemník více nežli dvě nezaopatřené děti, na 225 %, má-li tři nezaopatřené děti, a na 200 %, má-li čtyři nebo více nezaopatřených dětí.

Z místností pronajatých státu, zemím, okresům, obcím a jejich podnikům bude lze podle osnovy zákona zvýšiti nájemné stejnou měrou, jako tomu jest podle zákona čís. 30/1930 Sb. z. a n. u podniků, kterým byla pravoplatně předepsána zvláštní daň výdělková z ryzího výtěžku dani podrobeného přes 250.000 Kč.

Nové zvýšení nájemného je ve všech shora uvedených případech přípustné nejdříve od 1. března 1931.

Ustanovení § 10, odst. 2., rozšiřuje se i na rok 1931. Aby bylo zabráněno tomu, by nájemné nebylo nepřímo zvyšováno v důsledku zvýšení obecních přirážek k dani činžovní, stanoví se, že tyto přirážky nesmějí v roce 1931 v žádném případě býti vyšší než 200 %, byť i podle všeobecných ustanovení o obecních přirážkách připuštěny byly sazby vyšší.

Pronajímateli, jenž pro sebe nebo pro své ženaté nebo vdané dítě potřebuje bytu nutně, protože jeden nebo druhý nemá dostatečného bytu vlastního, dává se právo vypověděti jen takového nájemníka, jenž se tím neoctne v hospodářské tísni. Další podmínkou výpovědi je, že pronajímatel nebo jeho dítě, v jehož prospěch se dává výpověď, nemá dostatečný byt vlastní nebo že v obci v jeho domě nebo v domě jeho dítěte není dostatečný byt nepodléhající ustanovením zákona o ochraně nájemníků. Současně bylo ustanoveno, že tohoto nového výpovědního důvodu lze v témže domě užíti jen jedenkráte a to buď jen ve prospěch vlastníka domu nebo jen ve prospěch jednoho jeho dítěte. Tohoto nového důvodu výpovědního nelze vůbec užíti na jiné místnosti než na byty. Tak i zde bylo vhodnými podmínkami pamatováno na sociální potřeby.

Vláda doporučuje aby tento návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán výboru sociálně-politickému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze, dne 14. listopadu 1934.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

Ministr sociální péče:

Dr Czech v. r.