Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930. |
|
III. volební období. |
3. zasedání. |
778.
Naléhavá interpelace
poslanců Tylla, Dvořáka a soudruhů
ministru národní obrany
o neslýchaném týrání a nepředstavitelně sprostém zacházení s nováčky v litoměřické důstojnické škole.
Je všeobecně známo, že na vojně se představení se svými podřízenými ani v nejmenším nemazlí. Protože československá vojna vůbec je "jako řemen", nehledají ani důstojníci, o poddůstojnících ani nemluvě, výrazy, kterými vojáky a zejména nováčky "vychovávají". Ale to, co se děje v litoměřické důstojnické škole, přesahuje každé pomyšlení. Ač si všeobecně nebozí frekventanti důstojnických škol stěžují na zacházení nadřízených, přece žádná fantasie nevystihla by zacházení představených důstojnické školy v Litoměřicích s jich svěřenci.
Nejjemnější oslovení, kterého se v Litoměřicích frekventantům důstojnické školy dostane, je "bejku, vole, chlape mizerná, pitomče, blbče, posero, smrade, dostaneš přes držku!". Důstojník na cvičišti se k nim vyjadřuje: "Vytluču s vámi cvičiště, až budete potit krev. Já sem už kolik vojáků voddělal a nezáleží mi na tom, když někoho z vás taky voddělám." A dále vysvětluje: "Vy máte práva držet hubu, držet krok, o něco prosit a něco hlásit. Nic víc!"
Kdo při hlášení ve světnici neřekne dle zdání velitele dosti hlasitě: "Zde! " musí křičet desetkrát "Zde!" do dvířek u kamen nebo do záchodu. Upadne-li frekventantovi při cvičení patrona, musí ji ze země zvednouti zuby z jakéhokoliv bláta. A těmto nováčkům není dopřáno ani spánku. Najde-li dozorčí desátník při noční prohlídce, dle jeho názoru, nedosti umytý šálek, vzbudí frekventanta a donutí ho umýt okamžitě v noci šálek znovu. Zdá-li se desátníkovi, že frekventant nemá dosti umyté nohy (frekventanti jsou akademicky vzdělaní občané!!!), vzbudí postiženého a žene ho k novému mytí nohou, zostřeného tím, že frekventant musí do umývárny vléci s sebou kufr!
Kdyby šaty přesahovaly o jediný milimetr předpis, vzbudí desátník frekventanta a donutí ho šaty ihned znovu složit. Nejhůř ale je, najde-li desátník na botách, třeba za cvočkem na podrážce, nejnepatrnější smítko. Tentokráte nastává trest velmi podezřelý, při němž musí nezaujatý divák mít podstatné pochyby o zdravých sklonech představených z důstojnické školy v Litoměřicích. Dozorčí vzbudí frekventanta, donutí ho obouti oba páry bot, jeden na ruce, druhý na nohy, vyžene ho na dvůr a tam donutí běhat po čtyřech v blátě. Při tom sedí dozorčí frekventantovi po celou dobu tohoto mučení na zádech jako na koni. Až když se panu dozorčímu uzdá, že boty jsou dostatečně zamazány, sleze a donutí frekventanta, aby boty ihned dokonale očistil.
Tak se jedná s vojáky v litoměřické důstojnické škole! Z tří set frekventantů neodvážil se až dosud nikdo protestovat, poněvadž je jim všem už předem hroženo nejstrašnějšími tresty pro případ, že by se ozvali. Mezi jiným je frekventantům hroženo, že ten, kdo by si stěžoval, nikdy nebude přijat po vojně do státních služeb!! Důstojnická škola v Litoměřicích opravdu překonala starorakouské způsoby výcviku vojska.
Protože pan ministr by jistě prohlásil, že mu není známo nic o litoměřické důstojnické škole, ptáme se pouze:
Je ochoten naříditi ihned nejpřísnější vyšetření poměrů v litoměřické důstojnické škole, postarati se o to, aby frekventanti této školy byli ještě před výslechem přeloženi jinam, aby mohli beze strachu vypovídati o skutečných poměrech a dá příkladně potrestat všechny mučitele vojáků, případně ty, u nichž bude lékařsky zjištěna perverse, okamžitě odstranit?
Je ochoten vydati nejpřísnější poučení všem šaržím o tom, že i voják a nováček jsou státními občany se všemi občanskými právy a že jsou také v prvé řadě lidmi, s kterými i na československé vojně musí být lidsky zacházeno?
V Praze dne 10. listopadu 1930.
Tyll, Dvořák,
Hrubý, Novotný, K. Procházka, Vallo, J. Svoboda, Barša, Major, Štětka, Kliment, Hodinová, Babel, Zápotocký, Gottwald, Krosnář, Rjevaj, Haiblick, Höhnel, Hadek, Čižinská.