V poslední době byly postiženy široké oblasti našeho státu rozsáhlými živelními pohromami, které způsobily veliké škody, zejména zemědělskému obyvatelstvu na polním majetku, na zemědělských plodinách a na budovách. Dostavily se silné deště, ve vyšších polohách sněhové přívaly, provázené prudkou vichřicí, které způsobily rozvodnění řek a rozsáhlé záplavy vodní, ničící majetek našich zemědělců i jiných vrstev obyvatelstva. Záplavy tyto dostavily se téměř v povodí všech řek, nejvíce však právě v těch oblastech, kde projevuje se nedostatek regulace vodních toků.

Těmito katastrofami bylo zase prokázáno, jak jest důležitým hospodářským úkolem, aby program vodohospodářský, zejména pro regulování našich řek, byl prováděn s největším urychlením a soustavně tak, aby pravidelně a nejhůře postihovaným oblastem byla zjednána náležitá ochrana.

Při takovýchto živelních kalamitách postihují největší škody zemědělské obyvatelstva, poněvadž jeho majetek jest ničen, práce na polích znehodnocována a způsobené škody musí býti, nahrazovány často po desítiletí. Také při posledních pohromách byly postiženy široké oblasti nížinové podél řek, dále oblasti horské, jako český jih, Českomoravská vysočina, horské oblasti na Moravě a na Slovensku, kde všude předčasné přívaly sněhové a pozdější záplavy těžce poškodily hospodářské práce.

Nelze ani všechny obce jednotlivě uvésti; je proto nutno rozsah pohromy úředně zjistiti, při čemž dlužno šetření pro vésti za účasti místních zájemníků a znalců. Utrpěla sklizeň podzimních plodin, zejména bramborů, řepy, zelí, píce aj. a velkou měrou byly mařeny a poškozeny polní práce, zejména osev ozimů.

Tyto živelní pohromy způsobily značné škody i na jiných objektech a hospodářských hodnotách. Na četných místech byly poškozeny komunikace, zejména mosty a silnice, a v četných obcích byl přívalem vody poškozen majetek domovní. Ve vyšších polohách byla přetrhána telegrafní a telefonní spojení a ve značné míře byly poškozeny linky elektrovodné, takže elektrárnám i obyvatelstvu byly tím způsobeny značné škody.

Nedozírné škody byly způsobeny zejména v lesích. Velké přívaly sněhu ve dnech 26. až 28. října t. r. provázené prudkou vichřicí způsobily rozsáhlé polomy a vývratě ve všech lesích. V některých oblastech nastalo vlastně úplné zničení lesů, poněvadž všechny porosty jsou buď vyvráceny nebo přelámány. Touto kalamitou byly postiženy všechny lesnaté oblasti našeho státu a skutečně není pamětníka tak rozsáhlé pohromy, která těžce rozvrátila naše lesní hospodářství. Obrovská škoda tím způsobená dotýká se nejenom přímo vlastníků, zejména našich zemědělců a obcí, ale především též zájmů národohospodářských.

Tato kalamita, postihnuvší naše rozsáhlé lesy, vyvolává dva obtížné úkoly, dotýkající se přímo zájmů veřejných. Především jest nutno usilovati o to, aby zničené lesní porosty byly náležitě a s urychlením zpracovány tak, aby získané dříví mohlo býti náležitě zhodnoceno, nejen v zájmu vlastníků ale i celého národního hospodářství. Dále nutno sledovati snahu, aby poškozené a zničené lesy byly zase obnoveny. V obou směrech jest třeba vydatné podpory se strany státu, aby nastalá škoda byla zmírněna a lesní hospodářství do budoucnosti zachráněno.

Pro řádné zpeněžení dříví získaného z těchto polomů musí státní správa učiniti všechna vhodná opatření a vyjíti vstříc držitelům lesů, zejména při obstarávání pracovních sil, snížení dopravních tarifů a při odbytu dříví, jak v tuzemsku tak i pro export. V tomto ohledu jest naléhavou potřebou se zřetelem na uplatňující se ruský dumping učiniti všechna vhodná opatření obchodně-politická, aby pro náš domácí trh dřeva byla zjednána náležitá ochrana a aby zároveň byl účelně podporován vývoz našich přebytků do ciziny.

Dalším úkolem národohospodářským jest sledovati všechna opatření, nutná pro obnovu poškozených a zničených lesů. Třebaže tento úkol náleží v prvé řadě vlastníkům lesů; přece nutno počítati s tím, že v současné zemědělské krisi a při nedostatku kapitálu jest nezbytně třeba, aby státní správa poskytla vydatnou finanční pomoc, zejména zemědělcům a obcím ku provádění tohoto obtížného úkolu. Bude se tu zejména jednati o opatření velkého množství lesních sazenic, které by se prostřednictvím zemědělských rad a lesohospodářských organisací přidělovaly k vysazování zpustošených ploch.

V některých oblastech byly způsobeny též velké škody na ovocném stromoví, které bylo značně polámáno, a proto jest nutno k těmto škodám přihlížeti při projektované podpůrné akci pro obnovu našeho ovocného stromoví v důsledku živelních pohrom minulých let.

Na základě stručného posouzení důsledků této rozsáhlé živelní pohromy pro postižené oblasti, a zejména pro naše zemědělství, podávají podepsaní tento návrh:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vládě se ukládá:

1. aby s největším urychlením provedla vyšetření všech škod, které byly způsobeny živelními pohromami v r. 1930, zejména pohromami na konci měsíce října, na majetku zemědělském a lesním;

2. aby dle výsledku tohoto šetření připravila určitý program pro provedení pomocné nouzové akce pro zmírnění způsobených škod a zjednání hospodářské nápravy do budoucnosti;

3. aby působila k tomu, by na tyto škody byl brán náležitý zřetel též při udělování podpor ze zvláštního fondu, spravovaného u zemědělských rad, jakož i při náhradě daně pozemkové ve smyslu zákonů ze dne 15. června 1927, č. 76 a ze dne 14. července 1927; č. 118 Sb. z. a n. Pokud by tyto fondy nestačily, buďtež zemědělským radám poskytnuty k tomuto účelu další potřebné prostředky;

4. aby všem poškozeným, kteří v důsledku škody jim způsobené nemohou dostáti daňovým povinnostem, byla poskytnuta daňová sleva, případně odklad placení vyměřených daní bezúročně;

5. aby s urychlením byly prováděny všechny regulační práce v oblastech, kde jest toho největší potřeba, aby tak bráněno bylo do budoucnosti podobným pohromám;

6. aby všemi vhodnými prostředky bylo působeno k urychlenému a řádnému zpracování, využiti a zpeněžení dříví z poškozených lesů;

7. aby byla provedena náležitá opatření pro včasné a řádné zalesňování poškozených ploch lesních.

Pokud navrhovaná opatření budou vyžadovati určitého finančního nákladu, navrhuje se, aby jeho úhrada byla opatřena z úspor rozpočtových.

V ohledu formálním se navrhuje, aby tento návrh byl přikázán výboru iniciativnímu a pak zemědělskému.

V Praze dne 5. listopadu 1930.