Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930. |
|
III. volební období. |
3. zasedání. |
759.
Zpráva
výboru zemědělského a zásobovacího
o vládním návrhu (tisk 75) zákona
o povinném semílání domácí pšenice a žita a uvádění pšeničné a žitné mouky do oběhu.
I.
Při posuzování vážné situace našeho zemědělství jest nutno konstatovati, že nejostřeji projevuje se současná krise u obilnářství, které trpí stále hlubokým poklesem cen a váznutím odbytu. A při tom nejhůře jest postižena pšenice, jejíž cena placená zemědělcům pohybuje se v některých oblastech kolem 100 Kč a na Slovensku snad ještě níže, a dále žito, za které v obilnářských krajích se platí asi 70 Kč. Ceny ty jsou podstatně nižší než roku loňského a příčinou jejich poklesu v letošním hospodářském období jest další značný pokles cen na světovém trhu, zaviněný zejména dumpingovými opatřeními různých států.
Dosavadní zákonná opatření neuplatnila se dosud tou měrou, jak bylo očekáváno. Zejména celní přirážky k obilním clům nenabyly ještě účinnosti kromě u ječmene a ovsa, kde platí clo spolu s přirážkami 70 Kč za 1 q, kdežto u pšenice, žita a mouky nastoupí plná účinnost celních přirážek teprve po uplynutí výpovědní lhůty obchodní smlouvy s Maďarskem dne 15. prosince t. r.
Této nesrovnalosti využívá nezřízená spekulace, která dováží k nám obrovská, kvanta chlebovin a mouky, většinou na sklad a pozdější zpeněžení, počítajíc na pozdější zvýšení cen a docílení zisků. Tato záplava cizího obilí a mouky působí přímo katastrofu v našich hospodářských poměrech, poněvadž trh obilní jest tím ubíjen na dlouhou dobu, ceny obilní jsou stlačovány, zemědělci a zemědělská družstva nemohou své zásoby odbývati ani při špatných cenách a značné škody tr pí též mlynářský průmysl a obchod.
Státní správa nemůže přihlížeti nečinně k těmto těžkým hospodářským důsledkům, naopak musí použíti všech vhodných prostředků k tomu, aby tyto velké škody hospodářské byly odvráceny a nezřízená spekulace zmařena. V tomto směru navrhovaly kruhy zemědělské několik vhodných prostředků a mezi nimi též zvláštní úpravu pro přednostní semílání domácích chlebovin a přimíchávání mouky domácí ku dovážené mouce cizí. Tato myšlenka byla již vyřešena úspěšně v jiných státech, zejména ve Francii a v Německu, a sice způsobem značně vypjatým, kdy Francie znormovala přednostní semílání domácí pšenice na 97% a Německo v současné době na 80%.
Nový zákon ukládá mlýnům povinnost semlíti měsíčně takové množství domácí pšenice, které činí alespoň 75% celkového jimi semletého množství pšenice, a stejně tak u žita, nejméně však 95%. Mouka uváděná od mlýnů do obchodu musí odpovídati nejméně tomuto stanovenému poměru.
Tato ustanovení o povinném semílání domácích chlebovin budou se dotýkati především mlýnů obchodních, a sice zejména těch, které pravidelně kupovaly a mlely cizí pšenici. Aby v celkové úpravě nebyla žádná mezera, kterou by mohla zneužívati spekulace, bylo nutno opatření to vztáhnouti též na námezdní mlýny, které mají povinnost dáti si prokázati původ obilí, dováženého ku semletí za mzdu. Prováděcí nařízení zajisté vyřeší tento postup takovým způsobem, aby neznamenalo žádnou obtíž pro zemědělce při obstarávání jejich mletí u námezdních mlýnů.
Opatření o povinném přednostním semílání domácích chlebovin bylo by naprosto neúčinné, kdyby se mohlo volně obchodovati cizozemskou moukou, jejíž dovoz, třebaže jest zpravidla dražší než mouka domácí, značně ztěžuje odbyt domácí mouky a tím i domácích chlebovin. Z toho důvodu a jako logický důsledek povinného semílání jest nutné a účelné další opatření povinného míšení mouky cizí s moukou, vyrobenou z domácího obilí, ve stejném poměru jako u semílání. Vláda má zmocnění, aby tento stanovený poměr pro semílání a míšení mouky dle potřeby měnila.
Dále obsahuje osnova zákona celou řadu kontrolních opatření zabezpečujících řádné plnění zákona. Mlýny jsou povinny vésti zápisy o množství semílané pšenice a žita dle původu. Mouka dovezená z ciziny musí býti míchána s moukou domácí pod kontrolou důchodkového kontrolního úřadu. Tato povinnost vztahuje se i na zásoby mouky již k nám dovezené, pokud přesahuje množství 10 q. Všechny dosavadní smlouvy uzavřené o dodávce mouky, musí býti plněny výhradně v mouce odpovídající novým předpisům. O diferenci cenové se mohou strany dohodnouti, jinak rozhodne příslušný rozhodčí soud Plodinové bursy. Dozor na zachování tohoto zákona provádí finanční správa zvláštními orgány k tomu pověřenými. Přestupky tohoto zákona trestají politické úřady peněžitou pokutou nebo tresty na svobodě, případně propadnutím zboží nebo ztrátou živnostenského oprávnění. Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, toliko ohledně míšení mouky 15. dne po vyhlášení, a má platiti do konce srpna 1931.
Novým zákonem sleduje se ten účel, aby zvýšila se poptávka po domácích chlebovinách, aby tím způsobem umožnil se našim zemědělcům zvýšený odbyt pšenice a žita, dále, aby těžiště domácího zásobování bylo položeno na domácí zboží které zpravidla kvalitou i cenově lépe vyhovuje a aby byla poskytnuta částečná podpora našemu mlynářskému průmyslu, nacházejícímu se rovněž v těžké krisi výrobní a odbytové. Zemědělský výbor ocenil velkou důležitost tohoto zákona ze všech uvedených hledisek a schválil ho dle vládního návrhu beze změny.
V Praze, dne 4. listopadu 1930.
Mašata v. r., |
Dr. Zadina v. r., |
předseda. |
zpravodaj. |
Zákon
ze dne .........................
o povinném semílání domácí pšenice a žita a uvádění pšeničné a žitné mouky do oběhu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Mlýny, které semílají cizozemskou pšenici a žito, jsou povinny nemlíti měsíčně takové množství domácí pšenice a žita, které činí alespoň 75% celkového semletého množství pšenice a 95% celkového semletého množství žita. Přijímajíce pšenici a žito ke zpracování ve mzdě, jsou mlýny povinny dáti si prokázati původ tohoto obilí.
(2) Pšeničná a žitná mouka vyrobená z cizozemského obilí smí býti uváděna do tuzemského oběhu jen smíšená alespoň s 75% mouky z domácí pšenice, pokud se týče s 95% mouky z domácího žita.
§ 2.
Dovezená pšeničná a žitná mouka smí býti uváděna do tuzemského oběhu jen smíšená alespoň s 75% mouky z domácí pšenice, pokud se týče s 95% mouky z domácího žita.
§ 3.
Vládním nařízením lze všeobecně měniti poměr semílání a míšení stanovený v §§ 1 a 2.
§ 4.
Mlýny jsou povinny vésti přesné zápisy o množství nasypané pšenice a žita, odděleně podle původu (domácí, cizí), a uschovati je i s příslušnými doklady po dobu jednoho roku.
§ 5.
(1) Dovozci pšeničné a žitné mouky jsou povinni oznámiti při vyclívání místo míšení mouky; toto místo sdělí celní úřad místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu. Toto míšení nesmí se prováděti v závodech zpracujících mouku.
(2) Den a dobu, kdy bude započato s míšením, jakož i místo míšení a množství k míšení určené mouky podle původu jest oznámiti 3 dny předem místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu; množství cizozemské mouky ohlášené k míšení nesmí býti menší než 10 q. Nedostaví-li se v ohlášenou dobu dozorčí orgán, může býti bez ohledu na to s míšením započato.
(3) O míšení buďtež vedeny a po dobu jednoho raku i s příslušnými doklady uschovány zápisy, vyznačující množství míšené mouky podle původu.
§ 6.
Dodávkové smlouvy, sjednané před účinností tohoto zákona o dodávkách pšeničné a žitné mouky, jest splniti výhradně v mouce, vyhovující předpisům tohoto zákona, neustoupí-li jedna strana od smlouvy. O cenových rozdílech dohodnou se strany; nedojde-li k dohodě, rozhodne rozhodčí soud plodinové bursy. Příslušnost těchto soudů řídí se, pokud se strany jinak nedohodnou, bydlištěm (sídlem) kupujícího, při čemž rozhodčí soud plodinové bursy v Praze jest příslušný pro zemi Českou, v Brně pro zemi Moravskoslezskou a v Bratislavě pro zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou.
§ 7.
Kdo s dovezenou pšeničnou a žitnou moukou obchoduje a má já 15. dne ode dne počátku účinnosti tohoto zákona více než 10 q, jest povinen svou zásobu do 3 dnů ohlásiti důchodkovému kontrolnímu úřadu, v jehož obvodě jest mouka uložena. Tato mouka musí býti před uvedením do tuzemského oběhu nebo před zpracováním smíšena v poměru uvedeném v § 2 tohoto zákona, při čemž platí ustanovení § 5, odst: 2. a 3.
§ 8.
(1) Dozor, aby ustanovení tohoto zákona byla zachovávána, provádí finanční správa orgány, které k tomu určí.
(2) Těmto dozorčím orgánům, řádně legitimovaným, jest každý povinen dáti vysvětlení o předmětech upravených tímto zákonem. Dozorčím orgánům budiž kdykoliv umožněno vstoupiti do obchodů a provozovacích místností a skladů a nahlédnouti do povinných zápisů a obchodních záznamů.
(3) Dozorčí orgány jsou povinny zachovávati nejpřísnější tajemství o výrobě a obchodu.
§ 9.
(1) V jednotlivých odůvodněných případech mohou býti povoleny výjimky z ustanovení §§ 1 a 2.
(2) O žádostech rozhodne ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvy financí, průmyslu, obchodu a živností a pro zásobování lidu.
§ 10.
Přestupky tohoto zákona, pokud nezakládají skutkové povahy trestných činů, náležejících do příslušnosti soudní, trestají politické úřady peněžitou pokutou až do 20:000 Kč, při nedobytnosti vězením až do 6 měsíců, nebo tresty na svobodě do 6 měsíců, dále propadnutím předmětů, na něž se trestný čin vztahuje, a konečně, byly-li spáchány vědomě, ztrátou živnostenských oprávnění. Tyto tresty mohou býti uloženy též současně; trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu nesmí činiti více než 6 měsíců.
§ 11.
(1) Ustanovení § 1, odst. 2. a § 2 nabudou účinnosti 15. dnem po vyhlášení tohoto zákona, ostatní ustanovení dnem jeho vyhlášení. Zákon pozbude účinnosti dnem 31. srpna 1931, avšak bez újmy lhůt stanovených v § 4 a § 5, odst. 3.
(2) Provedením zákona se pověřuje ministr zemědělství v dohodě s ministry financí, průmyslu, obchodu a živností a pro zásobování lidu.
II.
Zásobovací výbor projednal ve schůzi své dne 5. listopadu 1930 konané, podrobně vládní návrh zákona č. 755, uvážil jeho důležitost pro zvýšení odbytu domácí pšenice a domácího žita, aniž by stiženo bylo zásobování, a proto připojuje se k usnesení výboru zemědělského a schvaluje vládní návrh č. 755 beze změny.
V Praze, dne 5. listopadu 1930.
Rudolf Jaroš v. r., |
Ad. Křemen v. r., |
místopředseda. |
zpravodaj. |