Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období.	3. zasedání.

755.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne .................................

o povinném semílání domácí pšenice a žita a uvádění pšeničné a žitné mouky do oběhu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tamto zákoně:

§ 1.

(1) Mlýny, které semílají cizozemskou pšenici a žito, jsou povinny nemlíti: měsíčně takové množství domácí pšenice a žita, které činí alespoň 75% celkového semletého množství pšenice a 95% celkového semletého množství žita. Přijímajíce pšenici a žito ke zpracování ve mzdě, jsou mlýny povinny dáti si prokázati původ tohoto obilí.

(2) Pšeničná a žitná mouka vyrobená z cizozemského obilí smí býti uváděna do tuzemského oběhu jen smíšená alespoň s 75% mouky z domácí pšenice, pokud se týče s 95% mouky z domácího žita.

§ 2.

Dovezená pšeničná a žitná mouka smí býti uváděna do tuzemského oběhu jen smíšená alespoň s 75% mouky z domácí pšenice, pokud se týče s 95% mouky z domácího žita.

§ 3.

Vládním nařízením lze všeobecně měniti poměr semílání a míšení stanovený v §§ 1 a 2.

§ 4.

Mlýny jsou povinny vésti přesné zápisy o množství nasypané pšenice a žita, odděleně podle původu (domácí, cizí), a uschovati je i s příslušnými doklady po dobu jednoho roku.

§ 5.

(1) Dovozci pšeničné a žitné mouky jsou povinni oznámiti při vyclívání místo míšení mouky; toto místo sdělí celní úřad místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu. Tato míšení nesmí se prováděti v závodech zpracujících mouku.

(2) Den a dobu, kdy bude započato s míšením:, jakož i místo míšení a množství k míšení určené mouky podle původu jest oznámiti 3 dny předem místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu; množství cizozemské mouky ohlášené k míšení nesmí býti menší než 10 q. Nedostaví-li se v ohlášenou dobu dozorčí orgán, může býti bez ohledu na ta s míšením započato.

(3) O míšení buďtež vedeny a po dobu jednoho roku i s příslušnými doklady uschovány zápisy, vyznačující množství míšené mouky podle původu.

§ 6.

Dodávkové smlouvy, sjednané před účinností tohoto zákona o dodávkách pšeničné a žitné mouky, jest splniti výhradně v mouce, vyhovující předpisům tohoto zákona, neustoupí-li jedna strana od smlouvy. O cenových rozdílech dohodnou se strany; nedojde-li k dohodě, rozhodne rozhodčí soud plodinové bursy. Příslušnost těchto soudů řídí se, pokud se stany jinak nedohodnou, bydlištěm (sídlem) kupujícího, při čemž rozhodčí soud plodinové bursy v Praze jest příslušný pro zemi Českou, v Brně pro zemi Moravskoslezskou a v Bratislavě pro zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou.

§ 7.

Kdo s dovezenou pšeničnou a žitnou moukou obchoduje a má ji 15. dne ode dne počátku účinnosti tohoto zákona více než 10 q, jest povinen svou zásobu do.3 dnů ohlásiti důchodkovému kontrolnímu úřadu, v jehož obvodě jest mouka uložena. Tato mouka musí býti před uvedením do tuzemského oběhu nebo před zpracováním smíšena v poměru uvedeném v § 2 tohoto zákona, při čemž platí ustanovení § 5, odst. 2. a 3.

§ 8.

(1) Dozor, aby ustanovení tohoto zákona byla zachovávána, provádí finanční správa orgány, které k tomu určí.

(2) Těmto dozorčím orgánům, řádně legitimovaným, jest každý povinen dáti vysvětlení o předmětech upravených tímto zákonem. Dozorčím orgánům budiž kdykoliv umožněna vstoupiti do obchodu a provozovacích místností a skladů a nahlédnouti do povinných zápisů a obchodních záznamů.

Dozorčí orgány jsou povinny zachovávati nejpřísnější tajemství o výrobě a obchodu.

§ 9.

(1) V jednotlivých odůvodněných případech mohou býti povoleny výjimky z ustanovení §§ 1 a 2.

(2) O žádostech rozhodne ministerstvo zemědělství dohodě s ministerstvy financí, průmyslu, obchodu a živností a pro zásobování lidu.

§ 10.

Přestupky tohoto zákona, pokud nezakládají skutkové povahy trestných činů, náležejících do příslušnosti soudní, trestají politické úřady peněžitou pokutou až do 20.000 Kč, při nedobytnosti vězením až do 6 měsíců, nebo tresty na svobodě do 6 měsíců, dále propadnutím předmětů, na něž se trestný čin vztahuje, a konečně, byly-li spáchány vědomě, ztrátou živnostenských oprávnění. Tyto tresty mohou býti uloženy též současně; trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu nesmí činiti více než 6 měsíců.

§ 11.

(1) Ustanovení § 1, odst. 2. a § 2 nabudou účinnosti 15. dnem po vyhlášení tohoto zákona, ostatní ustanovení dnem jeho vyhlášení Zákon pozbude účinnosti dnem 31. srpna 1931, avšak bez újmy lhůt stanovených v § 4 a § 5, odst. 3.

(2) Provedením zákona se pověřuje ministr zemědělství v dohodě s ministry financí, průmyslu, obchodu a živností a pro zásobování lidu.

Důvodová zpráva.

Krise naší pšeničné a žitné výroby jest z velké části způsobena tím, že mlýny, které rozhodují na trhu chlebovin a mají tudíž podstatný vliv na vývoj jejich cen, kupují a semílají cizí pšenici a také cizí žito. Tím jest odbyt domácího obilí ztěžován a důsledky toho projevují se ovšem v ceně. Má-li tudíž této krisi býti alespoň částečně čeleno, jest nutno uložiti mlýnům povinnost, aby semílaly určité množství domácí pšenice a domácího žita. Toto opatření bylo by však naprosto neúčinné, kdyby se mohlo volně obchodovati dosavadním způsobem cizozemskou pšeničnou a žitnou moukou, jejíž dovoz ztěžuje odbyt domácích chlebovin ještě více, než dovoz cizího obilí, a postihuje citelně i naše mlýny, které nenacházejí odbytu pro svou mouku, ač tato jest levnější než mouka cizí. Jest proto třeba spolu se zavedením povinného semílání domácích chlebovin zavésti též povinné míšení cizí mouky s moukou vyrobenou z obilí domácího.

Dovoz z ciziny jak obilí tak mouky zůstává volný, a poněvadž musíme každoročně určité množství cizí pšenice a pšeničné mouky a případně i žita a žitné mouky dovézti, nebrní se jich dovozu a odbytu. Docílí se však, aby také domácí obilí a domácí mouky šly lépe na odbyt, a bude se zároveň čeliti nemírné spotřebě přepychových dražších cizích mouk.

Opatření tato jest ovšem myšleno jen jako provisorní, pokud potrvají dnešní nepříznivé poměry v zemědělství. Proto stanoví se jeho platnost jen do příští sklizně, tj. na dobu do 31. srpna 1931.

K jednotlivým paragrafům podotýká se toto:

K § 1.

Ustanovení tohoto paragrafu týkají se mlýnů, kterým se ukládá povinnost semlíti měsíčně takové množství domácí pšenice, které činí alespoň 75% celkového jimi semletého množství pšenice a takové množství domácího žita, jež činí alespoň 95% veškerého jimi semletého žita. Zároveň smějí tyto mlýny uváděti mouku do tuzemského oběhu jen v tom způsobu, že bude obsahovati alespoň 75% mouky z domácí pšenice, pokud se týče 95% mouky z domácího žita. Při tom béře se za základ zámel měsíční, poněvadž, kdyby povinnost semílati domácí obilí nebyla stanovena také časově a mlýnům byla ponechána v té příčině volnost, mohlo by snadno toto opatření minouti se svým účelem.

K § 2.

Tento paragraf se týká mouky dovezené, jež smí se uváděti do oběhu jen smíšená alespoň s 75% mouky z domácí pšenice, pokud se týče s 95% mouky z domácího žita. Poměr míchání se stanoví tudíž stejně jako při semílání a uvádění mouky doma vymleté z cizího obilí do oběhu, aby byla parita mezi mlynářstvím a obchodem.

K § 3.

Směrodatné poměry za doby účinnosti zákona mohou se změniti tak, že by jim poměr semílání a míšení, stanovený v §§ 1 a 2, nevyhovoval. Proto dává se vládě možnost, aby cestou nařizovací poměr ten podle potřeby změnila.

K §§ 4 a 10.

Všechna opatření navržená v zákoně mohou jen tenkráte vésti k cíli, bude-li zajištěno jejich provádění. Proto jest třeba jednak náležité kontroly mlýnů i míšení mouky, jednak přísných trestů, jež by postihly ty, kteří by opatření zákona přestoupili. Ustanovení o kontrole obsažena jsou v §§ 5 a 8, trestní sankce pak v § 10, jehož znění jest obdobou § 2 zák. č. 337/1920 Sb. z. a n.

K § 5.

Jelikož u mouky nelze její původ naprosto rozeznati, jest nutno, aby kontrola dála se již při výkonu míšení, nebo alespoň aby byla dána možnost této kontroly, i když snad v každém případě vykonávána nebude. K tomu čelí ustanovení § 5, jenž pověřuje touto kontrolou důchodkové kontrolní úřady, které jedině mohou ji účinně obstarati. Aby hospodářský život netrpěl tím, když by se kontrolní orgán nedostavil, dává se stranám právo s míšením započíti, i když by dozorčí orgán v ohlášenou dobu se nedostavil.

K § 6.

Ustanovení tohoto paragrafu jsou nutno vzhledem k tomu, že mouka dodává se namnoze na termíny. Není možno tuto mouku z povinnosti míšení vyjmouti a proto bylo nutno poskytnouti stranám možnost od takových smluv dodacích ustoupiti.

K § 7.

Toto ustanovení má na zřeteli zásoby cizí mouky dovezené před účinností zákona. I tato mouka podléhá povinnosti míšení s moukou domácí, ale jen potud, pokud jde o zásoby, které budou 15. dne po vyhlášení zákona činiti více než 10 q, a jen u obchodníků nebo zpracovatelů mouky.

K § 9.

Ustanovení toto jeli nutné, aby zákon byl dostatečně pružný a aby se mohl vzíti zřetel na různé případy, kde výjimka bude nezbytně nutná.

Ostatní ustanovení nevyžadují bližšího vysvětlení.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh zákona byl přikázán v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a zásobovacímu a v senátě výboru národohospodářskému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze, dne 31. října 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

	Ministr zemědělství:
	Bradáč v. r.