754/VIII. (překlad).

Interpelace

poslance R. Köhlera a druhů

ministrovi železnic

o zamýšleném zvýšení cen ročních a poloročních lístků.

Zatím co se hospodářská krise projevuje stále v ostřejších formách, zabývá se ministerstvo železnic zvýšením sazeb, nepokoušejíc se o nápravu špatného finančního stavu státních drah odstraněním neobchodních správních method. Vnitřní trh zaměstnává náš průmysl jen částečně, zahraniční obchod po léta klesá. Nejbližším úkolem vlády by mělo býti, aby se podporoval vzestup odbytu na vnitřním trhu, při čemž na místě prvém dlužno pamatovati na snižování cen, dalším úkolem státní správy jest podporovati vývoz. Naproti tomu zcela vážně ohlašuje se všeobecné zvýšení jízdného na železnicích od 1. ledna příštího roku. Jest to oslabení kupní síly širokých vrstev pracujícího lidu, tedy nepřímo další omezení vnitřního trhu.

Bylo by přímo nerozumem v hospodářských otázkách, kdyby zvýšení cen měl býti podroben také nejlepší zákazník železnic, obchodní cestující. Obchodní cestující to jest, který umožňuje zaměstnání podnikům často o svou existenci bojujícím a který hospodářský stroj, i když uvázne, uvádí stále znovu do pohybu. Výkonnost tisíců podniků závisí na činnosti obchodních cestujících. Zvýšením beztoho značně vysokých výdajů na jízdy železnicí znemožnilo by se za nynějších hospodářských poměrů cestujícím a zástupcům, aby vykonávali svou národohospodářsky nezbytně nutnou činnost, a otřáslo by to četnými existencemi a zostřilo hospodářskou nouzi. Není možné, aby to zamýšlela státní správa, vědomá odpovědnosti. Očekáváme od ní, že místo aby nespravedlivě ztěžovala cestovní činnost, odstraní několikráte zjištěné vady systému poloročních lístků a že i cestujícím a zástupcům, kteří musí pracovati v mnohem menších oblastech než jest obvod jednoho ředitelství, konečně přizná slevy jízdného. Zamýšlené zvýšení cen nemělo by ostatně prakticky pro státní dráhy významu, protože by se zdražením příjmy drah spíše snížily než zvýšily.

Podepsaní táží se pana ministra železnic:

1. Jest ochoten vyhověti výše uvedeným národohospodářským hlediskům?

2. Místo co by ztěžoval koupi časových lístků, jest ochoten systém poloročních lístků pro cestující z povolání zbaviti vad, které ještě na něm lpí, a to podle návrhů, které několikráte podaly organisace cestujících?

V Praze dne 4. listopadu 1930.

Köhler,

Schubert, Geyer, Simm, Kasper, Knirsch, Krebs, inž. Jung, Horpynka, inž. Kallina, Szentiványi, Dobránsky, Nitsch, Hokky, Fedor, dr. Schollich, Matzner, dr. Hanreich, dr. Keibl, dr. Hassold, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky.

 

754/X. (překlad).

Interpelace

poslance O. Horpynky a druhů

ministrovi vnitra

o neoprávněném úřadování ašského okresního hejtmana.

Jako loni, tak také letos pořádá místní osvětový výbor v Aši společně s místní skupinou Národní Jednoty Severočeské dne 24. října tohoto roku slavnost na oslavu státního svátku 28. října, při které se bude od účastníků vybírati vstupné. Přes to, že všechny ašské školy podle výnosu ministerstva školství a národní osvěty vhodně připomenou žákům význam tohoto dne přednáškami, rada politického úřadu Preidl rozesílá ředitelstvím škol pozvání, kde vyslovuje přání, aby se učitelské sbory dostavily na slavnost místního osvětového výboru a Národní Jednoty, nikoliv deputacemi, nýbrž v plném počtu.

Zamýšlený účel tohoto pozvání jest velmi průhledný. Každý veřejný zaměstnanec má si uvědomiti, že jeho "vlastenectví" jest pod dozorem. Toto pozvání není nic jiného než předehra k úřednímu pronásledování osob, které denuncianti a špiclové oznámí úřadu jako "nevlastence". Mimo to vůbec nepatří k úředním povinnostem okresního úřadu, aby nadháněl návštěvníky podnikům soukromých organisací.

Podepsaní táží se tedy pana ministra vnitra, je-li ochoten zakázati všem okresním úřadům, aby - pořádají-li se jakékoliv vlastenecké slavnosti - působily jakkoliv na státní a veřejné zaměstnance, aby tyto slavnosti navštěvovali?

V Praze dne 4. listopadu 1930.

Horpynka,

dr. Schollich, dr. Hassold, Matzner, Simm, Geyer, dr. Keibl, Inž. Kallina, dr. Hanreich, inž. Jung, Kasper, Köhler, Schubert, Szentiványi, Nitsch, dr. Holota, dr. Törköly, Hokky, dr. Jabloniczky, dr. Szüllö, Knirsch, Krebs, Fedor, Dobránsky.

 

754/X.

Interpelace

poslanců J. Prokeše, J. Chalupníka, K. Brožíka a soudruhů

ministerskému předsedovi jako šéfovi vlády,

ministru financí a

ministru veřejných prací

o obrovských vodních zátopách na území města Mor. Ostravy a v celém povodí řeky Odry, Opavice a Moravice, čímž způsobeny byly obrovské škody na majetku i na nesklizených dosud plodinách polních, sta chudých rodin bylo přímo uvedeno v záhubu a povodeň ta zaviněna byla jen tím, že řeky Opavice a Odra nejsou ani v nejmenším, přes jejich časté ohromné zvodnění, jež zaplavuje celé poříčí, regulovány.

Město Moravská Ostrava bylo v minulých dnech postiženo katastrofální povodní rozvodněním řeky Odry a její přítoků, která úplně zpustošila velkou část města a jeho okolí, ohrozila mnoho obyvatelstva na zdraví a životech, zničila mnoho majetku a v dělnických částech města připravila ty nejchudší o jejich poslední.

Aby takovým živelním pohromám bylo pro příště navždy zabráněno, obrací se město Mor. Ostrava, zastoupené svými poslanci, na předsedu ministerstva, na ministra financí a na ministra veřejných prací, s naléhavým dotazem, kdy konečně bude přikročeno k řádné úpravě řeky Odry a nežli budou vylíčeny podrobnosti o povaze a rozsahu povodně, bude-li vláda, zastoupená uvedenými ministerstvy, ochotna věc řešiti tak, aby ministerstvo veřejných prací tentokráte nepřešlo záležitost tuto novými sliby nebo zdlouhavými plány do budoucna, ale aby ihned, bez nejmenšího průtahu uskutečnění nutných opatření nařídila. Tato odpomoc jest úkolem doby budoucí; kritický hospodářský stav obyvatelstva povodní postiženého volá však také po pomoci okamžité, která by alespoň z části nahradila obětem této živelní pohromy jejich škody majetkové a umožnila jejich hospodářskou restauraci. A v té příčině obracíme se na vládu Československé republiky, představovanou celou ministerskou radou, najmě panem ministerským předsedou, ministrem financí a ministrem veřejných prací, se snažnou žádostí o pomoc a přispění, jak ji na konci této interpelace formulujeme.

Důsledky trvalých dešťů nabyly katastrofálních rozměrů v pondělí 27. října 1930 dopoledne rozvodněním řeky Porubky, která zatopila řadu obytných domů ve Svinově a způsobila značné hospodářské škody. V téže době rozvodnila se i mlýnská a valchařská strouha v Mor. Ostravě a zatopila okolí vysokých pecí "Žofinky" v Mor. Ostravě. Zatopeny byly zejména téže sklepy strojovny a ohrožen byl provoz celého závodu, takže hrozilo zastavení provozu a zhasnutí vysokých pecí. Kromě toho zatopeno okolí obou potoků na mnoha místech města a způsobeny tím značné škody zejména v souterrainních místnostech.

Rozvodněním řeky Odry ohroženy byly v noci z 27. na 28. října osada Dubí u Svinova a spodní část katastrální obce Mariánských Hor v Mor. Ostravě. V těchto částech zatopena byla pole, na kterých se nacházely dosud okopaniny a zelí, majetek většinou hornických rodin. Zatopena byla řada obytných domů, které bylo nutno vykliditi, jakož i škola v Mariánských Horách.

Dle provedeného soupisu zatopených domů bylo v Mariánských Horách zatopeno celkem 47 domů nad podlahu v přízemí, v Přívoze 1 nad podlahu v přízemí a u 42 domů zatopeny sklepy, jakož i příchod a příjezd k domům a v Nové Vsi zatopeno 7 domů nad přízemní podlahu a 36 domům byly zatopeny souterrainní místnosti.

Velké průmyslové závody: Továrna na dusíkaté látky, jáma "Ignát", báňské a hutní společnosti v Mor. Ostravě s velkou elektrickou centrálou pro zásobování M. S. E., jakož i jáma "Odra" téže společnosti byly odříznuty od města a znemožněn na nich provoz a hrozilo nebezpečí jich zaplavení (u jámy "Ignát" chybělo pouze 50 cm).

Okresní silnice Moravská Ostrava - Petřkovice byla zaplavena vodou a tak odříznuto od Moravské Ostravy Hlučínsko s jámami "Oskar" a "Anselm" Vítkovických kamenouhelných dolů.

Také silnice, spojující katastrální obec Zábřeh nad Odrou s katastrální obcí Nová Ves byla zaplavena a spojení přerušeno. Dále zatopena byla obecní cesta, spojující státní silnici s továrnou na dusíkaté látky. Rovněž byla úplně zatopena soukromá cesta, spojující tuto továrnu s okresní silnicí v Mariánských Horách. I tato okresní silnice, vedoucí podél železniční zastávky "Mariánské Hory" státní dráhy byla téměř po celé délce zatopena. Konečně i okresní silnice Mariánské Hory - Přívoz byla zatopena u chemické továrny v Přívoze.

V Nové Vsi pak zatopeny byly všechny obecní cesty, jež leží severně od státní silnice. Ohrožena byla transformační stanice Moravskoslezských elektráren v Třebovicích blízko soutoků Opavice s Odrou a tím zásobování celé řady obcí elektrickou energií.

Voda stále stoupala. Po poledni 28. října, kdy dle stavu řeky Odry se zdálo, že rozvodnění dosáhlo vrcholu, dovršila katastrofu řeka Opavice.

Nepříznivý směr zaústění řeky Opavice do Odry způsobil jednak vzdutí Odry, jednak protrhl příval vody z Opavice hráz mezi Novou Vsí a továrnou na dusíkaté látky.

Proud vody valil se k Mariánským Horám a Přívozu. Zatopeny byly další části Nové Vsi, které ani při katastrofální vodě v roce 1923, která byla vyšší, zaplaveny nebyly, dále spodní část katastrální obce Mariánských Hor včetně nádraží.

Okresní silnice Přívoz - Mariánské Hory byla zaplavena a spojení přerušeno.

V Přívoze zaplaveny byly průmyslové závody a to zejména Továrna minerálních olejů, dále bývalý lihovar a tovární objekt "Ossa".

V závodech byly způsobeny velké hospodářské škody, provoz Továrny minerálních olejů přerušen. Zaplavením tohoto objektu vzniklo velké nebezpečí pro Přívoz a zejména též státní dráhu.

Na hladině vodní objevilo se množství benzinu a jiných minerálních olejů, takže bylo značné nebezpečí požáru a musela býti učiněna obsáhlá bezpečnostní opatření.

V továrně také skutečně vznikl oheň, který byl jen s velikými obtížemi lokalisován. Objektem velmi ohroženým byla státní dráha Bohumín - Přerov. Celé kolejiště stanice Moravská Ostrava - Přívoz bylo s výjimkou průběžné tratě zaplaveno, starší objekty ohroženy, takže i provoz na jedné průběžné koleji musel býti a jest snad dosud zastaven. Také kasárny dráhy byly zatopeny a musely býti vyklizeny. Podrobné zprávy o škodách a nebezpečí pro státní dráhu podá zajisté správa železniční.

Zaplaveno bylo úplně celé území mezi železniční trati a Odrou, takže vznikla velká aglomerace vodní, která dosáhla večer 28. října úrovně cesty Na náspu", tj. 208 m nad hladinou moře. Domy, ležící za touto cestou, byly večer 28. října vyklizeny, kteréžto opatření ukázalo se býti správným, ježto v noci voda na dvou místech přelila se přes cestu a odřízla tak úplně spojení s kolonií jámy "Odra" i s jámou samou.

Hřbitov katastrální obce Přívozu byl úplně zaplaven.

Když voda v Odře poklesla, muselo býti postaráno o odtok těchto vod, které nemohly se vrátiti cestou, kterou území zaplavily. Byla proto dne 30. října cesta,"Na náspu" prokopána a do dnešního dne podařilo se jen část území odvodniti.

Překopání cesty bylo spojeno se zvláštními obtížemi, ježto jest v ní položen vodovod a musela být přemostěna, aby bylo získáno spojení s kolonií jámy "Odra".

Situace byla podstatně zlepšena tím, že řeka Ostravice nebyla nebezpečně rozvodněna, ježto ve vyšších polohách, tj. v Beskydách, zůstal ležeti sníh. Případné rozvodnění řeky Ostravice bylo by dovršilo dílo zkázy a byla by povodeň dosáhla účinku velké vody z roku 1880, zhoršených hospodářským rozvojem města.

Příčinu této katastrofální povodně jest v prvé řadě spatřovati v naprosto neupraveném korytu řeky Odry i její přítoků a zejména Opavice, která ústí proti směru do řeky Odry a způsobuje tím vzdutí obou řek. V druhé řadě jest to vliv dolování na povrch tím způsobem, že koryto řeky Odry, jež nesmělo býti dosud poddolováno, zůstalo výše položeno než okolní území, které bylo již před lety poddolováno a jest následkem toho nerovnoměrně pokleslé.

Tento vliv dolování způsobil, že záplava rozšířila se na ohromné území do šířky až 3 km, při čemž hladina vody mnohde dosáhla značné výšky nad terrain a místy vznikly značně dravé proudy.

Dolování způsobilo také ssedání cest a hrází a bylo tím umožněno přelití velké spousty vod a protržení cest a hrází. Tak vznikl tentokráte prudký a mocný proud jižně od státní dráhy, tekoucí od Nové Vsi na Mariánské Hory a Přívoz. Hladina tohoto proudu měla v Mariánských Horách nadmořskou výšku 209.5 m a u kolonie jámy Odry v Přívoze 208 m. Tímto proudem byly způsobeny tentokráte ty největší škody.

Další nepříznivý vliv dolování na rozsah inundace dlužno spatřovati v tom, že sypané haldy u jámy "Ignát", "Odra" a "Františka" zmenšily značnou měrou původní inundační území, čímž také výška hladiny se zvýšila.

Rovněž i samotné vybudování 3 důlních závodů s obytnými domy a továrny na dusíkatě látky v území inundačním, jež muselo se státi přirozeně nad hladinou nejvyšší vody, má podstatný vliv na zvýšení hladiny vysoké vody.

Velmi příznivý vliv uplatnil se zrušením koblovského jezu, čímž se vysvětluje, že spodní zastavená část Přívozu nebyla tentokráte zaplavena.

Okolnosti, jež jsou shora vylíčeny po pravdě a skutečnosti, činí nutným co nejrychlejší pomocný zákrok všech v úvahu přicházejících činitelů, zejména veřejných. Činitelé místní, v čele se správou města Moravské Ostravy, učinili hned v prvých chvílích kritické situace vše možné, aby dostalo se první pomoci těžce postiženému obyvatelstvu, jemuž namnoze povodní zamezen byl styk s ostatním okolím. Vedle nutných opatření povahy bezpečnostní postarali se jmenovaní činitelé o dočasné stravování obyvatelstva, ze svých příbytků vypuzeného, jakož i o dodávku nejnutnějších předmětů denní potřeby a zahájena je také akce rozdílení podpor peněžitých k úlevě nejpotřebnějším.

Avšak tyto místní prostředky nestačí ani z daleka k úhradě vzniklých škod, proto v zájmu mnoha set nešťastných chudých rodin obrací se Ostravsko na vládu s městskou radou v čele, aby s její strany iniciativním zákrokem uskutečněno bylo, by ze státních prostředků dostalo se pro tyto podpůrné účely peněžité dotace co největší.

Ve trojím směru je potřebí této okamžité podpůrné akce: aby umožněno bylo vysušení zaplavených bytů, aby poskytnuta byla náhrada vzešlých hmotných škod, aby dostalo se dělnictvu, které dočasně zbaveno bylo práce, náhrady ušlé mzdy. Tyto požadavky jsou potřebou nejnaléhavější a jejich rychlé uspokojení je nutností neodkladnou.

Podepsaní se táží:

Je vláda, s panem ministerským předsedou v čele, ochotna poskytnouti okamžitě vydatnou peněžní podporu pro nešťastné oběti povodně v obvodu Velké Ostravy, když to okresním úřadem a policejním úřadem bude prokázáno, jak hrozné škody tam sta chudých rodin utrpělo?

Je pan ministr financí ochoten k tomuto účelu povoliti příslušný obnos, který by jen z části nahradil ony veliké škody, které hrozná povodeň obyvatelstvu Moravské Ostravy, ale také na povodí Odry a Opavice způsobila?

Je ministerstvo veřejných prací ochotno uchopiti se činně provádění úplné regulace Odry i přítoků od Vyškovic až po Bohumín a v souvislosti s touto úpravou provésti řádné zaústění Opavice do Odry, a pokračovati v provádění regulace řeky Ostravice s vystavením pobřežní zdi v obvodu města Moravské Ostravy, jak to již v hotových projektech ministerstva veřejných prací připraveno jest?

V Praze dne 5. listopadu 1930.

Prokeš, Chalupník, Brožík,

Tayerle, Tomášek, Chalupa, Bečko, F. Svoboda, Hummelhans, dr. Markovič, V. Beneš, Staněk, Seidl, Brodecký, Vácha, Kučera, inž. Nečas, Jaša, Klem, Nový, Koudelka, Benda.

 

754/XI.

Interpelace

poslance Jaroslava Kučery a soudruhů

vládě

o škodách způsobených povodni na severní a střední Moravě a pomoci postiženému obyvatelstvu.

Několikadenní deště rozvodnily všechny moravské řeky a způsobily katastrofální záplavy v krajích níže položených, jakých co do rozsahu již dlouho nebylo. Celé kraje severní a střední Moravy zaplaceny byly dravým živlem, který zničil vše, co stálo mu v cestě. Mezi postiženými jsou všechny okresy severní a střední Moravy, nacházející se v povodí řeky Moravy. Nejtížeji však postižen byl okres litovelský, kde rozvodněná řeka Morava poškodila a zničila celé obce, pole, silnice, břehy i železniční tras a přivedla obyvatelstvo těchto obvodů na pokraj záhuby a zoufalství. Veliká řada obytných i hospodářských budov jest poškozena a postižení jsou z převážné části občané z vrstev sociálně nejslabších.

Také v okrese kroměřížském způsobila záplava milionové škody. Průtrží hráze říčky Kotojedky zatopena byla obec Kvasice, kde zatopeno bylo 75 domů a řada hospodářských budov, z nichž většina se zřítila, takže přes 90 rodin jest bez přístřeší. Podobně jest tomu, ač ne v tomto rozsahu, také v jiných okresích.

Nelze ještě dnes odhadnouti hospodářské škody způsobené touto dravou povodní. Jsou veliké, ač rychlým zásahem vojska a četnictva, jakož i jiných veřejných a bezpečnostních orgánů bylo na ochranu občanstva a jeho majetku vykonáno vše, co bylo v dosahu lidských sil. Budiž konstatováno, že díky této pohotovosti, bezpříkladné statečnosti i obětavosti nevyžádala si povodeň i tak drahocenné statky, jakými jsou lidské životy.

Upozorňujeme vládu republiky na hrůzný dosah této povodně na severní a střední Moravě a žádáme, aby nebylo zapomenuto postižených. Uvádíme zejména, že záplavy mohly dosáhnouti tak velikých a katastrofálních rozměrů jedině proto, že dávno již projektované regulační práce na řece Moravě a to hlavně na Litovelsku nebyly dosud provedeny. Tím téměř každoročně ohrožovány jsou životy a majetek občanů, ač zajištění těchto statků musí býti nejožehavějším úkolem správy státu.

Podepsaní obrací se proto na vládu republiky a žádají:

1. aby živelní pohromou postiženým občanům, zejména pokud to jsou občané z vrstev sociálně nejslabších, po zjištění škod poskytnuta byla účinná pomoc, počítaje v to i daňové úlevy;

2. aby všem postiženým, kteří následkem škod jim způsobených, povodní nemohou dostáti daňovým povinnostem, byl poskytnut potřebný odklad a zaplacení vyměřených jim daní a dávek nebylo vymáháno exekučně.

3. Aby urychleně zahájeny byly regulační práce v obvodu olomoucké župy, hlavně však v obvodu okresu Litovel, aby tak řádně provedenou regulací zabráněno bylo pro příště podobným katastrofám.

V Praze dne 5. listopadu 1930.

Kučera,

dr. Macek, Husnaj, V. Beneš, Nový, dr. Mareš, Pik, Brodecký, Vácha, Chalupa, dr. Winter, Klein, Biňovec, Tomášek, Bečko, inž. Nečas, Staněk, Jurnečková, F. Svoboda, Remeš, Koudelka, Srba.

 

754/XII.

Interpelace

poslance V. Jaši a soudruhů

vládě

o způsobených škodách obyvatelstvu jižní a východní Moravy a přítoků, dále sněhovými vánicemi v karpatských obvodech Moravy a o potřebě rychlé pomoci postiženému obyvatelstvu.

Katastrofální zátopy v inundačním území u řeky Moravy, dále rozvodněné přítoky z Karpat způsobily obyvatelstvu jižní Moravy od Tlumačova až k Lanžhotu skoro ve všech obcích značné škody nejen na zaplavených pozemcích, ale i na budovách. Kromě toho sněhové spousty v horských obvodech karpatských, zejména na okrese Val. Klobouckém, způsobily, že střechy četných domů obytných i hospodářských se prolomily a byly tak zejména chudému obyvatelstvu způsobeny nenahraditelné škody.

Podepsaní se táží, zda vláda uvolní neprodleně dostatečné prostředky, aby postiženému obyvatelstvu dostalo se pomoci? Zda v postižených obvodech hodlá naříditi berním správám a úřadům, aby poškozeným byly poskytnuty úlevy daňové? Zda hodlá zaříditi, aby regulační stavební práce v dolním toku Moravy, jakož i na přítocích byly urychleny a finančně zajištěny tak, aby chod regulačních prací nebyl přerušován, což vede ku nenahraditelným škodám?

V Praze dne 5. listopadu 1930.

Jaša,

F. Svoboda, Kučera, Koudelka, V. Beneš, Vácha, Biňovec, Klein, Jaroš, Tayerle, Husnaj, Remeš, dr. Winter, Nový, Neumeister, Prokeš, Polach, Pik, Brodecký, Bečko, Jurnečková, Chalupa.

 

Původní znění ad 754/II.

Interpellation

des Abgeordneten Hadek und Genossen

an den Minister des Innern

wegen der von der Bezirksvertretung in Bärn beschlossenen Bodenwuchers.

Die Gemeinde Grosswaltersdorf, Bezirk Bärn in Mähren, verkaufte in den Jahren 1926 bis 1930 cca 40 Bauparzellen, vorbehaltlich der Zustimmung der Bezirksvertretung in Bärn, um den ortsüblichen Preis von 1 Kč per Quadratmeter. Diese Parzellen wurden ausschließlich durch Arbeiter mit Wohnhäusern bebaut: Die Vermessung dieser Grundstücke durch den staatlichen Geometer wurde jahrelang hinausgezogen und die Bezirksvertretung nahm dies zum Anlaß, um den Abverkauf nicht zu bestätigen.

Nun hat die Bezirksvertretung am 20. Juni den Beschluß gefaßt, daß Gemeindegrund in Gemeinden von 1000 - 2000 Einwohnern nur um den Preis von 2.50 Kč Quadratmeter verkauft werden darf. Auf Grund dieses Beschlusses sollen die 40 Arbeiter, die vom Jahre 1926 bis 1930 Grund von der Gemeinde Grosswaltersdorf um 1 Kč erworben haben, gezwungen werden 1.50 K für jeden Quadratmeter noch zu zahlen.

Dieser Beschluß der Bezirksvertreter in Bärn bedeutet eine Erpressung schlimmster Art. Die Arbeiter, die auf Grund des ortsüblichen Preises die Bauparzellen erworben haben und unter Aufopferung jeder freien Stunde sich ein kleines Heim schufen, sollen jetzt, wo sie außerdem von der Wirtschaftskrise schwer betroffen sind, durch diesen reaktionären Beschluß gezwungen werden, Tausende von Kronen noch zu zahlen.

Wir fragen den Herrn Minister des Innern: Ist ihm dieser unerhörte Beschluß der Bezirksvertretung in Bärn, der krassesten Bodenwucher bedeutet, bekannt?

Ist er bereit diesen Beschluß unverzüglich aufzuheben?

Ist er bereit die Bezirksvertretung in Bärn zu verhalten, unverzüglich die Bestätigung des Grundverkaufes unter den von der Gemeinde Grosswaltersdorf gestellten Bedingungen vorzunehmen?

Prag, am 30. Oktober 1930.

Hadek,

Hrubý, K. Procházka, Novotný, J. Svoboda, Tyll, Rjevaj, Major, Štětka, Čižinská, Zápotocký, Babel, Gottwald, Haiblick, Kuhn, Kliment, Hodinová, Höhnel, Krosnář, Barša, Vallo.

 

Původní znění ad 754/III.

Interpellation

des Abgeordneten Otto Horpynka und Genossen

an den Minister des Innern

und den Justizminister

wegen Beschlagnahme der Broschüre "Weltpolitik und sudetendeutsche Frage".

In der periodischen Druckschrift "Deutsche Volkszeitung" (Herausgeber Deutschnationaler Zeitungsverlag r. G. m. b. H. in Brüx) 6. Jahrgang, Nr. 52, 53, 55 - 64 ist eine von Dr. Heinrich Brunar verfaßte Arbeit unter der Aufschrift "Lage, Linie und Taktik" in Fortsetzungen erschienen, ohne daß von dem politischen Bezirksamte und der Staatsanwaltschaft in Brüx auch nur eine einzige Stelle beschlagnahmt worden wäre. Diese Artikel wurden im September 1930 vom Deutschnationalen Zeitungsverlag r. G. m. b. H. in Brüx ohne Änderung des Textes als Broschüre unter dem Titel "Weltpolitik und sudetendeutsche Frage. Lage, Linie und Taktik. Von Dr. Heinrich Brunar" herausgegeben. Die Broschüre erschien ungefähr 14 Tage nach dem letzten zur Broschüre verwendeten Zeitungsartikel. Dieselben Amtspersonen, die die Zeitungsartikel zensuriert und ohne Beschlagnahme durchgelassen haben, haben einige Tage später nachstehende Steilen aus der Broschüre konfisziert:

Seite 1, Spalte 1: "... wenn wir uns als einen organischen Bestandteil des deutschen Volkskörpers, nicht aber als organischen Bestandteil des Staates fühlen, in den wir, das wollen und müssen wir immer und wieder betonen, gegen unseren Willen hineingezwängt wurden."

Seite 1, Spalte 2: "... und müssen uns dabei immer des einen bewußt sein; daß diese Politik nicht tschechoslowakische und sudetendeutsche Politik sein darf, sondern deutsche Politik vom Gesichtspunkt deutscher Schicksalsgemeinschaft."

(Diese beiden Stellen blieben in der "Deutschen Volkszeitung", 6. Jahrgang, Nr. 52 vom 2. Juli 1930 von demselben Zensor unbeanstandet.)

Seite 14, Spalte 1: "Weiters liegt es nicht in ihrer politischen Linie, durch konstruktive Mitarbeit an einem Staate, der sich starr gegen jede Revision sträubt, dessen politische und militärische Schlagkraft zu erhöhe, weil dadurch die Widerstandskraft der Staatengruppe erhöht wird, die sich gegen eine Revision mit allen Mitteln zur Wehr setzt."

(Diese Stelle blieb vom Zensor unbeanstandet in der "Deutschen Volkszeitung", 6. Jahrgang, Nr. 60 vom 30. Juli 1930.)

Seite 17, Spalte 1: "... und staatliche Raubzüge in das Gebiet der Privatwirtschaft..." (Diese Stelle wurde vorher nicht konfisziert in der "Deutschen Volkszeitung", 6. Jahrgang, Nr. 62 vom 6. August 1930.)

Seite 20, Spalte 1: "Verkehrshindernisse auf diesem Weg aber sind alle Staaten, die sich aus den sattsam bekannten Gründen gegen die gerechte Lösung jener Fragen stellen, die als Steine auf diesem Weg liegen und vorher weggeräumt werden müssen."

(Auch diese Stelle blieb unbeanstandet in der "Deutschen Volkszeitung", 6. Jahrgang, Nr. 64 vom 13. August 1930.)

Es ist unverständlich, wieso derselbe Zensor die oben angeführten Stellen in den Monaten Juli und August des Jahres 1930 \in einer Zeitung unbeanstandet ließ, im September 1930 dieselben Stellen aber in der Broschüre beschlagnahmte. Eine Zeitung hat erfahrungsgemäß durch die Zahl ihrer Abonnenten, durch das Aufliegen in Lesehallen, Restaurants und Kaffeehäusern einen weitaus größeren Leserkreis als eine im Privatverlag erschienene Broschüre. Es ist daher ein unverständlicher Widerspruch, daß derselbe Zensor mit Rücksicht auf den kleineren Leserkreis einer Broschüre den gleichlautenden Text als staatsgefährlich, als eine verhetzende Schmähung der Republik, als gefährlich für den allgemeinen Frieden der Republik etc. beschlagnahmt, während er ihn für den weiteren Leserkreis einer Zeitung unbeanstandet freigibt. Dabei kann der Zensor gar nicht die Ausrede für sich in Anspruch nehmen, daß er infolge mangelhafter Kenntnis der deutschen Sprache den Sinn der beschlagnahmten Stellen nicht richtig erfaßt hat. Denn er hat ja dieselben Stellen zweimal gelesen und so Gelegenheit gehabt, den richtigen Sinn im Zusammenhang mit dem ganzen Texte zu erfassen. Wahrscheinlich hat sich der Zensor in diesem Falle auch keine Blöße gegeben, sondern hat im Bewußtsein, daß seine Beschlagnahmeverfügung die Staatsanwaltschaft, das Kreisgericht und eventuell das Obergericht decken werden, eine jener schikanösen Maßnahmen ergriffen, an denen die Zensurpraxis in der Čechoslovakischen Republik so reich ist und die mit materiellen Schädigungen des Herausgebers verbunden sind.

Solche unhaltbaren Verhältnisse verlangen dringend Beseitigung. Die Unterzeichneten fragen daher den Herrn Innenminister und den Herrn Justizminister, ob sie geneigt und gewillt sind die Beschlagnahme der Broschüre "Weltpolitik und sudetendeutsche Frage" aufzuheben und anzuordnen, daß dem Verlage "Deutschnationaler Zeitungsverlag" r. G. m. b. H. in Brüx die konfiszierten Exemplare wieder rückerstattet werden, ferner die Bezirksbehörde und Staatsanwaltschaft in Brüx über die objektive und gerechte Handhabung der Zensur zu belehren.

Prag, am 20. Oktober 1930.

Horpynka,

Dr. Keibl, Matzner, Szentiványi, Dr. Törköly, Dr. Jabloniczky, Schubert, Köhler, Hokky, Dobránsky, Fedor, Knirsch, Geyer, Krebs, Kasper, Nitsch, Dr. Szüllö, Ing. Jung, Dr. Holota, Dr. Hassold, Dr. Schollich, Dr. Hanreich, Ing. Kallina, Simm.

 

Původní znění ad 754/VIII.

Interpellation

des Abgeordneten Richard Köhler und Genossen

an den Eisenbahnminister

betreffend die beabsichtigte Preiserhöhung der Jahres- und Halbjahreskarten.

Während die Wirtschaftskrise immer schärfere Formen annimmt, beschäftigt sich das Eisenbahnministerium mit der Tariferhöhung, ohne die Behebung der schlechten Finanzlage der Staatsbahnen in der Beseitigung der unkaufmännischen Verwaltungsmethoden zu suchen. Der innere Markt gibt unserer Industrie nur zum Teil Beschäftigung, der Außenhandel ist seit Jahren im Rückgang begriffen. Die nächstliegende Aufgabe der Regierung müßte es sein, die Steigerung des Absatzes auf dem inneren Markte zu fördern, wobei in erster Linie an Preissenkungen zu denken ist, in zweiter Linie eist es Aufgabe der Staatsverwaltung, Exportförderung zu pflegen. Ganz im Ernst wird hingegen eine allgemeine Erhöhung der Eisenbahnfahrpreise ab 1. Jänner n. J. angekündigt. Sie bedeutet eine Schwächung der Kaufkraft der Massen des arbeitenden Volkes, also mittelbar eine weitere Verengung des inneren Marktes.

Geradezu als Unverstand in Wirtschaftsfragen müßte es bezeichnet werden, wenn der beste Kunde der Eisenbahn, der Geschäftsreisende, ebenfalls der Preiserhöhung unterworfen werden sollte. Der Geschäftsreisende ist es, der für die vielfach um ihre Existenz ringenden Unternehmungen Beschäftigungsmöglichkeit schafft und das wirtschaftliche Getriebe, auch wenn es ins Stocken gerät, immer wieder ankurbelt. Die Leistungsfähigkeit tauender Betriebe ist von der Tätigkeit der Geschäftsreisenden abhängig. Durch ein Hinaufsetzen der ohnedies reichlich hohen Eisenbahnfahrtsauslagen würde es den Reisenden und Vertretern bei den herrschenden wirtschaftlichen Verhältnissen unmöglich werden, ihre volkswirtschaftlich unbedingt notwendige Funktion auszuüben, die Folge wäre eine Erschütterung zahlloser Existenzen und die Verschärfung der Wirtschaftsnot. Das kann eine verantwortungsbewußte Staatsverwaltung unmöglich wollen. Wir erwarten von ihr, daß sie statt unwilliger Erschießung der Reisetätigkeit die wiederholt festgestellten Mängel des Systems der Halbjahreskarten beheben und auch den Reisenden und Vertretern, die viel kleinere Gebiete als es ein Direktionsbereich darstellt, zu bearbeiten haben, endlich Fahrpreisbegünstigungen zuerkennen möge. Praktisch wäre übrigens die beabsichtigte Maßnahme der Preiserhöhung für die Staatsbahnen ein Schlag ins Wasser, weil sich die Einnahmen der Bahnen durch die Verteuerung eher verringern als erhöhen würden.

Die Gefertigten fragen den Herrn Eisenbahnminister:

1. Ob er geneigt ist, den vorstehend aufgezeigten volkswirtschaftlichen Gesichtspunkten Rechnung zu tragen und

2. statt der Erschießung des Bezuges der Zeitkarten das System der Halbjahreskarten für Berufsreisende von den ihm noch anhaftenden Mängeln im Sinne der wiederholt von den Reisendenorganisationen vorgebrachten Anträge zu befreien.

Prag, am 4. November 1930.

Köhler,

Schubert, Geyer, Simm, Kasper, Knirsch, Krebs, Ing. Jung, Horpynka, Ing. Kallina, Szentiványi, Dobránsky, Nitsch, Hokky, Fedor, Dr. Schollich, Matzner, Dr. Hanreich, Dr. Keibl, Dr. Hassold, Dr. Szüllö, Dr. Jabloniczky.

 

Původní znění ad 754/IX.

Interpellation

des Abgeordneten Otto Horpynka und Genossen

an den Minister des Innern

wegen unbefugter Amtshandlungen des Bezirkshauptmannes von Asch.

Wie im Vorjahre veranstaltet auch heuer der Ortsbildungsausschuss von Asch gemeinsam mit der Ortsgruppe der Národní Jednota Severočeská am 24. Oktober d. J. eine Feier anläßlich des Staatsfeiertages am 28. Oktober, bei welcher von den Teilnehmern ein Eintrittsgeld eingebogen wird. Trotzdem alle Schulen in Asch auf Grund eines Erlasses des Schulministeriums die Bedeutung dieses Tages durch Vorträge den Schülern entsprechend zur Kenntnis bringen, versendet der Rat der politischen Verwaltung Preidl an die Direktionen der Schulen Einladungen, worin er den Wunsch ausspricht, daß die Lehrkörper nicht bloß deputativ, sondern vollzählig bei der Feier des Ortsbildungsausschusses und der Národní Jednota erscheinen mögen.

Der beabsichtigte Zweck dieser Einladung ist sehr durchsichtig. Es soll jedem öffentlichen Angestellten zum Bewußtsein gebracht werden, daß sein "Patriotismus" überwacht wird. Diese Einladung ist nichts anderes als der Auftakt zu amtlichen Schikanen jener Personen, die durch Denunzianten und Schnüffler der Behörde als "unpatriotisch" angezeigt werden. Außerdem gehört es gar nicht zu den amtlichen Obliegenheiten eines politischen Bezirksamtes, privaten Organisationen bei ihren Veranstaltungen Zutreiberdienste zu leisten.

Die Unterzeichneten fragen daher den Herrn Minister des Innern, ob er bereit ist, allen politischen Bezirksämtern zu verbieten, bei Veranstaltung irgend welcher patriotischen Feiern auf die Staats- und öffentlichen Angestellten in irgend einer Weise einen Zwang zum Besuche dieser Feiern auszuüben?

Prag, am 4. November 1930.

Horpynka,

Dr. Schollich, Dr. Hassold, Matzner, Simm, Geyer, Dr. Keibl, Ing. Kallina, Dr. Hanreich, Ing. Jung, Kasper, Köhler, Schubert, Szentiványi, Nitsch, Dr. Holota, Dr. Törköly, Hokky, Dr. Jabloniczky, Dr. Szüllö, Knirsch, Krebs, Fedor, Dobránsky.