Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby s urychlením předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona, který by zmocnil vládu upravovati mimořádné poměry hospodářské, zejména v tom směru, aby nastalo vyrovnávání a ustálení poměrů výrobních, odbytových a cenových, pokud urychlené vydávání těchto opatření jest v zájmu věci nutné.

Vývoj hospodářských poměrů v našem státě trpí jednak z vážných poruch hospodářství světového, jednak z nepříznivých zjevů našeho domácího hospodářství. V prvé řadě uplatňuje se tu škodlivě vážná krise důležitých odvětví zemědělské výroby, která se stále přiostřuje a projevuje se zejména hlubokým poklesem cen a váznutím odbytu zemědělských výrobků. Zákonná opatření, vydaná na ochranu a podporu domácího zemědělství, se neuplatnila dosud tou měrou, jak bylo očekáváno, poněvadž jen z části nabyla účinnosti, kdežto některá opatření celní jsou odvislá od jiných opatření obchodně-politických.

Těžké důsledky zemědělské krise doléhají nejen na naše zemědělce, ale přenášejí se též na ostatní výrobní odvětví, zejména živnosti, obchod a průmysl a postihují neblaze také vrstvy konsumentské a dělnické.

V poměrech domácího hospodářství byla porušena rovnováha mezi hlavními výrobními odvětvími i v tom směru, že vývoj poměrů výrobních, odbytových a cenových vykazuje značné nesrovnalosti a poruchy. Jelikož příčiny těchto nepříznivých zjevů zasahují hluboko do hospodářských poměrů, nelze očekávati, že by jejich ozdravění nastalo samočinným vývojem a proto jest důležitým úkolem státu, aby cílevědomě a soustavně zasahoval pro odstraňování nebo zmírňování těchto příčin, jakož i nepříznivých důsledků a napomáhal zdravému hospodářskému vývoji.

Naléhavá potřeba včasného a účelného zasahování státní moci do současných mimořádných poměrů hospodářských toho nutně vyžaduje, aby vydávání těchto opatření nebylo ponecháváno poměrně dlouhému jednání v Národním shromáždění, nýbrž aby bylo svěřeno také vládě cestou nařizovací ve všech těch případech, kdy praktická potřeba a urychlený postup toho vyžaduje.

Projednávání návrhů zákonů v Národním shromáždění trvá určitou dobu a zkušenost z dřívějších případů prokázala, že připravované řešení bývá často paralysováno anebo mařeno před jeho účinností.

Aby tento postup mohla vláda nastoupiti, potřebuje zákonného zmocnění. Dosud existuje zmocňovací zákon ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., který zmocňoval vládu k úpravě mimořádných poměrů hospodářských pro dobu poválečnou, a béře se v pochybnost, do jaké míry může býti tohoto zákona používáno také pro dobu současnou. Z toho důvodu jeví se potřeba nového zmocňovacího zákona, který by dal vládě zmocnění k vydávání nutných opatření právě pro úpravu mimořádných poměrů hospodářských, jak vyplývají ze současné krise hospodářství světového i domácího.

Zvláštní váha se klade na to, aby vláda používala tohoto zmocnění k podpoře a ochraně jednotlivých výrobních odvětví, zejména domácího zemědělství, které trpí nejvíce a jehož krise jest hlavní příčinou nepříznivé situace ostatních výrobních odvětví. Vláda bude míti možnost svými opatřeními působiti též k vyrovnávání a ustálení poměrů výrobních, odbytových a cenových, tak aby byla zase sjednána náležitá hospodářská rovnováha ve státě.

Vydání tohoto zmocňovacího zákona nebude samozřejmě na překážku tomu, aby Národní shromáždění samo, at již z vlastní iniciativy, anebo na návrh vlády, projednávalo rovněž zákony důležité pro naše národní hospodářství.

Tímto návrhem nevznikne žádné finanční zatížení pro stát, a proto není třeba návrhu na jeho úhradu.

Po stránce formální budiž tento návrh přikázán v poslanecké sněmovně výboru iniciativnímu, pak zemědělskému a ústavně-právnímu ku podání zprávy s největším urychlením.

V Praze, dne 20. října 1930.