|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930. |
|
|
III. volební období. |
3. zasedání. |
743.
Odpovědí:
I. min. zemědělství na interp. posl. Hokky a druhů, z jaké příčiny jest nemovitost lesního komposesorátu obce Vyškova spravována již dlouhou dobu vládním komisařem (tisk 386/VII.),
II. ministra sociální péče na interp. posl. Hadka, dra Sterna, Štětky a soudruhů o nočním asylu v Nových Vysočanech (tisk 408/IX.),
III. ministra školství a národní osvěty na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, že v Schönfichtu, okres Mariánské Lázně, proti zákonu zřízena veřejná obecná škola s československým jazykem vyučovacím (tisk 41/XIV.),
IV. ministra školství a národní osvěty na interp. posl. dra Schollicha a druhů, že byla zřízena česká menšinová škola v Nových Hutích (tisk 27/XVI.),
V. ministra školství a národní osvěty na interp. posl. Jelinka a druhů o zrušení záboru budovy německého školního a čtenářského spolku v Husovicích (tisk 561/IX.),
VI. ministra školství a národní osvěty na interp. posl. dna Schollicha a druhů o školských poměrech na Slovensku (tisk 432/XI.),
VII. ministra školství a národní osvěty na interp. posl. dra Schollicha a druhů o samostatnosti pomocných škol (tisk 295/VIII.),
VIII. ministra školství s národní osvěty na interp. posl. dra Schollicha a druhů o zřízení německé vysoké školy obchodní (tisk 440/I.),
IX. ministra železnic na interp. posl. Krumpe a druhů o nezajištěných železničních přechodech na železniční trati Šluknov - Dolní Poustevna (tisk 408/X.),
X. předsedy vlády na interp. posl. dra Schollicha a druhů o nové úpravě patronátních povinností (tisk 432/XVIII.),
XI. ministra financí na interp. posl. Šeby, Špatného, Tučného a druhů o další fusi v československém bankovnictví (tisk 320/II.),
XII. ministra veřejných prací na interp. posl. dra Schollicha a druhů o zavedení jízdy vpravo (tisk 432/XV.),
XIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Stejskala, Šeby a druhů o nutném umístění okresního soudu v Náchodě (tisk 488/IV.),
XIV. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dra Daňka, Stanislava, Rýpara, Navrátila, Janalíka a druhů o poštovní spořitelně (tisk 628/XIII.),
XV. min. soc. péče na interp. posl. Štětky a soudr. o poměrech v písecké továrně na fezy (tisk 295/I.),
XVI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dra Hassolda a druhů o nedostatečných místnostech německé vysoké školy technické, zvláště chemického oddělení v Praze (tisk 561/VII.),
XVII. vlády na interp. posl. dra Sterna, Klimenta a soudr. o výpovědi obchodní smlouvy s Maďarskem (tisk 456/X.).
743/l. (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Hokky a druhů,
z jaké příčiny jest nemovitost lesního komposesorátu obce Vyškova spravována již dlouhou dobu vládním komisařem (tisk 386/VII.).
Rozhodnutím býv. župního úřadu v Mukačevě ze dne 9. července 1927, č. 35034/27, byla suspendována dosavadní samospráva komposesorátu ve Vyškově a dočasnou správou komposesorátu byl pověřen Karel Stock ve Vyškově.
Úřad sáhl k tomuto opatření v zájmu komposesorátu, neboť shora citovaným rozhodnutím byl nucen ke stížnosti Dady Karla a spol. zrušiti volby funkcionářů, vykonané dne 28. listopadu 1926, pro zjištěné nesprávnosti při provádění voleb. Mimo tyto důvody rázu formálního, byly tu i důvody hospodářské, neboť nebyly zužitkovány v komposesorátním lese (les ten má výměru cca 4,000 k. j.) větrolomy z roku 1925 a 1926 a nebyla věnována náležitá pozornost zalesňování ploch, vykácených mimořádnými těžbami od roku 1918 a roční rozpočty vykazovaly značné schodky, vzrostlé zejména neplacením daní a poplatků.
Proti tomuto opatření úřadu nikdo si nestěžoval sní dozorčí stížnosti k nadřízenému úřadu, ani nepodal stížnost k Nejv. správ. soudu. Opatření to se plně osvědčilo. Za správy Karla Stovka byly využitkovány větrolomy z let 1925-26, rovněž zalesňování věnována náležitá péče, zřízena i vzorná lesní školka, aby vypěstovány byly sazenice domácího původu. Pěstění lesa, jeho ochraně a využitkování Karel Stock tudíž věnoval největší péči, rozkazy lesopolicejních orgánů plnil přesně a ihned prováděl, takže dnes hospodářství lesního komposesorátu ve Vyškově se přiblížilo racionelnímu hospodaření, což by se jinak nebylo stalo. Rozpočet přiveden téměř do rovnováhy zejména zaplacením značných dlužných daní.
Neodpovídá tudíž skutečnosti všeobecné tvrzení, že Karel Stock spravuje lesní komposesorát s absolutní mocí bez odpovědností vůči členům komposesorátu. Proti činnosti Karla Stovka nebyly dohlédacím úřadům podány žádné stížností a Karel Stock pracoval a pracuje pod stálým úředním dozorem. Účetní revise komposesorátu byla provedena při suspensi samosprávy a opakována i během její doby a nebyly shledány závady. Správci uložil nyní okresní úřad v Chustu, aby připravil zprávu o dosavadním hospodaření ode dne převzetí správy a aby předložil přesné vyúčtování se všemi doklady. Vyúčtování přezkouší účetní úředník okresního úřadu v Chustu. Dočasný správce nemohl samovolně disponovati lesním majetkem také i proto, že lesy komposesorátní jsou pod státní správou podle zák. čl. XIX./1898 a může se tudíž dřevo odprodati pouze po schválení lesopolicejního úřadu a po předchozím odhadu hmoty a ceny. Za zmíněné správy dospěla již konsolidace tohoto komposesorátu tak daleko, že mezi tím zemský úřad v Užhorodě rozhodnutím ze dne 12. září 1930, č. 81223/V/30, opatření župního úřadu v Mukačevě ze dne 9. července 1927, č. 35034/27, odvolal a okresní úřad v Chustu nařídil již svolání valné hromady komposesorátu na den 29. října 1930, takže správu komposesorátu v nejkratší době budou zase obstarávati funkcionáři volení. Členové komposesorátu na této valné hromadě budou rozhodovati o zprávě Karla Stovka a účtech komposesorátu za celou dobu vnucené správy.
V Praze, dne 13. října 1930.
Ministr zemědělství:
Bradáč v. r.
743/II. (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslanců Hadka, dra Sterna, Štětky a soudruhů
o nočním asylu v Nových Vysočanech (tisk 408/IX.).
Noclehárna v Nových Vysočanech, které se interpelace týká, patří hlavnímu městu Praze, jemuž byla stížnost v interpelaci obsažená zaslána k dalšímu opatření.
Ostatně se podotýká, že ministerstvu sociální péče nad zmíněnou noclehárnou hlavního města Prahy dozor nepřísluší,
V Praze dne 10. října 1936.
Ministr sociální péče:
Dr. Czech v. r.
743/III. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů,
že v Schönfichtu, okres Mariánské Lázně, proti zákonu zřízena veřejná obecná škola s československým jazykem vyučovacím (tisk 41/XIV.).
Podle § 5 zákona č. 189;1919 Sb. z. a n. byla zřízena počátkem školního roku 1929/30 jednotřídní obecná škola s československým jazykem vyučovacím v Schönfichtu, aby umožněna byla školní docházka školou povinným dětem československé národnosti, které jinak neměly možnosti a příležitosti docházeti do školy svého jazyka. Zřízení školy předcházelo obvyklé úřední řízní, provedené příslušným školním inspektorem, k němuž dán byl podnět několikerou a důrazně opětovanou žádostí místního obyvatelstva. Umístění školy, která jest navštěvována pouze žáky bydlícími v místě, přespolních žáků není -- bylo vyřešeno tak, aby nebyly dotčeny zájmy místní obecné školy německé.
Ježto škola v Schönfichtu byla zřízena po náležitě provedeném obvyklém úředním šetření, není důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 8. října 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
743/IV. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů,
že byla zřízena česká menšinová škola v Nových Hutích (tisk 27/XVI.).
Podle § 5 zákona č. 189/1919 Sb. z. a n. byla zřízena počátkem školního roku 1929/30 jednotřídní obecná škola s československým jazykem vyučovacím v Nových Hutích. Zřízení školy předcházelo obvyklé úřední řízení provedené příslušným školním inspektorem. Otevřením školy byly jen splněno přání místního občanstva, které velkou částí je původu českého.
V Praze dne 8. října 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
743/V. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Jelínka a druhů
o zrušení záboru budovy německého školního a čtenářského spolku v Husovicich (tisk 561/IX.).
Budovy se používá pro zatímní umístění části II. státního reálného gymnasia v Brně, kterýžto ústav se z budovy vystěhuje, jakmile bude vystavěna jeho vlastní budova. Projekt byl již vypracován. Za přechodné umístění řečeného ústavu platí státní správa majiteli budovy po celou užívací dobu pravidelnou roční náhradu. Mimo to letos v srpnu majiteli domu vyplatilo ministerstvo školství a národní osvěty 25.000 Kč jako odškodné za použití budovy pro zmíněné reálné gymnasium.
V Praze dne 9. října 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
743/VI. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů
o školských poměrech na Slovensku (tisk 432/XI.).
Po převratu vznikly na Slovensku a v Podkarpatské Rusi při některých národních školách třídy s jiným jazykem vyučovacím, nežli byl vyučovací jazyk školy, lak jsou nejen německé třídy při čsl. školách, nýbrž i naopak. Takový stav trvá v některých obcích národnostně smíšených, kde se dosud nepodařilo opatřiti zvláštní školní budovy. Pro takové třídy německé ustanovují se učitelé s předepsanou kvalifikací pro národní školy německé a od správců škol smíšených se vyžaduje zásadně formální způsobilost učitelská pro oba vyučovací jazyky školy. Také při ustanovování dozorčích orgánů, kterým je svěřen dozor na národní školy s vyučovacím jazykem německým na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, se dbá, aby ovládaly jazyk německý.
Oddělení různojazyčných tříd co do správy nebylo lze dosud všeobecně provésti pro nedostatek vhodných místností. Nebylo však dosud zjištěno, že by se školní inspektoři nebo správcové škol národních nestarali stejně svědomitě o potřeby a rozkvět škol a tříd německých.
Právě na př. státní lidová škola v Petržalce je důkazem péče učitelstva a státní školské správy o německé děti na zmíněných školách jazykově smíšených. Tato škola má 13 tříd československých a 9 tříd německých; z devíti učitelů na německých třídách je sedm národnosti německé, všechny síly učitelské ne německých třídách mají předepsané zkoušky pro lidové školy německé a ovládají německý jazyk dokonale. Počet německého žactva na této škole se v posledních dvou létech zdvojnásobil, a třebaže jsou v místě také dvě církevní lidové školy německé, svěřuje tamní německé občanstvo s rostoucí důvěrou své děti státní škole a dosud nebylo vůbec stížností ani na správu této školy, ani na působení učitelů německých tříd. Těmto učitelům nebylo zakazováno hovořiti německy a býti členy Kulturverbandu; oni sami také kategoricky odmítli obvinění, týkající se jejich školy.
Poměrně větší počet československých knih v žákovské a učitelské knihovně proti knihám německým se vysvětluje nejen větším počtem žactva a delším trváním československých tříd, nýbrž i tím, že tuto knihovnu každoročně vydatně podporují dary z mimoškolních kruhů.
O rozdělení této školy na chlapeckou a dívčí se dosud nejednalo. Místní školní rady nejsou na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zřízeny.
Konečně se podotýká, že nahlédnutím do oboujazyčných pozvání a programu slavnosti, konané dne 23. března t. r. v Petržalce, lze se přesvědčiti o nestranností pořadatelstva, kterým vedle učitelského sboru byl též osvětový sbor a obec.
V Praze dne 8. října 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
743/VII. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů
o samostatností pomocných škol (tisk 295/VIII.).
Školní úřady uznávají účelnost i prospěšnost toho, aby školy pomocné byly ve smyslu § 3 zákona ze dne 24. května 1929, čís. 86 Sb. z. a n., organisovány pokud možno samostatně bez zření k počtu jejich tříd. Toto stanovisko však může býti uplatněno pouze tehdy, dají-li k tomu souhlas všichni činitelé konkurenční, jak zákon výslovně vyžaduje, tedy zejména také příslušná země. Školní úřady se přičiňují, aby byl dosažen v odůvodněných případech potřebný souhlas.
V Praze dne 8. října 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
743/VIII. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha
a druhů
o zřízení německé vysoké školy obchodní (tisk 440/I.).
Ve schůzi kulturního výboru poslanecké sněmovny dne 8. května 1930 měl jsem příležitost učiniti podrobné prohlášení o stanovisku, jaké zaujímá státní školská správa k naléhavým školským problémům, mezi jiným též k požadavkům zřízení nových vysokých škol. Konstatoval a odůvodnil jsem, že v nejbližší době jest nutno náležitě vybudovati dosavadní vysoké školy, takže pro dohlednou dobu jest vyloučeno jednati o zřízení nových vysokých škol. Prohlásil jsem, že na tomto stanovisku musí státní školská správa trvati také pokud jde o požadavek zřízení německé vysoké školy obchodní, a upozornil jsem na námět, aby se uvažovalo o výměně profesorů mezi jednotlivými domácími vysokými školami, při čemž jsem podotknul, že právě na vysoké škole obchodní by byla taková výměna nejspíše možna.
V Praze dne 9. října 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
743/IX. (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Krumpe a druhů
o nezajištěných železničních přechodech na železniční trati Šluknov - Dolní Poustevna (tisk 408/X.).
Zabezpečení úrovňových přejezdů silničních na trati Šluknov - Dolní Poustevna, odpovídá platným bezpečnostním předpisům. Tato trasa se provozuje jako místní dráha. Pro provoz na drahách místních jakož i na drahách, na nichž byl zaveden provoz rázu místních drah, platí podle zák. čís. 149/1910 ř. z. určité úlevy, jichž důvodem jest jednak méně nebezpečný provoz místní dráhy při omezené rychlostí projíždějících vlaků, jednak úspora zařizovacích nákladů, která bývá důležitým předpokladem, umožňujícím zřízení a provozování dráhy tohoto druhu, obvykle méně rentabilní; mezi tyto úlevy patří též, že není závor u úrovňových přejezdů. Na takové přejezdy se obecenstvo upozorňuje výstražnými tabulkami.
Zkušenost učí, že k nehodám na přejezdech dochází ne tak proto, že by tyto tabulky byly méně způsobilé zabezpečiti provoz, jako pro častou neopatrnost obecenstva. Názor tento potvrzuje skutečnost, že i na přejezdech opatřených zábranami stále častěji a častěji dochází k nehodám tím, že i spuštěné zábrany řidiči vozidel přehlédnou. Právě na trati Mikulášovice - Rumburk mají tyto případy převahu nad nehodami na nestřežených přejezdech. Nehody obojího druhu nejsou zde však bohudíky tak četné, jak by se zdálo podle tvrzení v interpelaci obsažených. V konkrétních případech, jichž se interpelace dotýká, nedošlo podle vyšetření k nehodám vinou dráhy.
Vycházejíc z úvah, že na jedné straně se silniční frekvence stále zvětšuje a že tím ustavičně stoupá počet přechodů vozidel přes dráhu, na druhé straně že však se průměrná kvalita osob odpovědných za řízení silničních vozidel spíše snižuje, zabývá se ministerstvo železnic z vlastního popudu otázkou zvýšiti bezpečnost na silničních přejezdech. Pracuje se již na opatřeních, kterými blízkost silničního přejezdu má se státi nápadnější.
V Praze dne 21. října 1930.
Ministr železnic:
Mlčoch v. r.
743/X. (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o nové úpravě patronátních povinností (tisk 432/XVIII.).
Patronátní poměr je institucí velmi starou, nevyhovující již dnešním poměrům. To uznává i sama církev katolická, neboť ve svém novém Kodexu nepřipouští již zřizování nových patronátů. Pro úhradu výloh, spojených s udržováním budov kostelních a farních a s opatřováním jiných potřeb, znamenají ovšem posavadní patronátní poměry pro církevní instituce značné aktivum, založené na posud platných právních předpisech.
Reforma patronátních předpisů e otázkou právnicky značně komplikovanou a obtížnou. Řešením jejím se obíralo již dříve marně býv. Rakousko a i jiné stány (na př. Prusko). Po nutném podrobném studiu otázek patronátního práva, znesnadněného u nás též tím, že pro každou zemí platí zvláštní předpisy, a po sebrání příslušného statistického materiálu připravuje ministerstvo školství a národní osvěty již od roku 1926 osnovu zákona o úpravě patronátních poměrů.
Osnově této staví se však v cestu značné překážky, jež nepodařilo se posud odstraniti.
V Praze dne 20. října 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
743/XI.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Šeby, Špatného, Tučného a druhů
o další fusi v československém bankovnictví (tisk 320/II.).
Při zjednávání finančního základu fuse Pražské úvěrní banky a České komerční banky s Anglo-československou bankou pamatováno bylo v neposlední řadě také na zmírnění nepříznivého hospodářského postavení, do něhož se dostanou zaměstnanci těchto bank, které bude nutno jako přebytečné propustiti, a stanoven pro tento účel také přiměřený peníz. Bylo proto sloučené bance uloženo, aby při nutné restrikcí postupovala se všemi možnými ohledy. Banka ostatně dobře vědouc, jaký význam pro ni samu má smírné vyřešení restrikce, nepřikročila ještě k jednostrannému vypovídání zaměstnanců, nýbrž učinila za souhlasu zaměstnaneckých organisací opatření, jimiž byl usnadněn zaměstnancům dobrovolný odchod. Lhůta k přihláškám k dobrovolnému odchodu, stanovená původně do 15. července 1930, byla na žádost zaměstnaneckých organisací prodloužena do 31. října 1930. Dosud se přihlásilo k dobrovolnému odchodu 443 zaměstnanců, kteří vesměs dostali odbytné nebo pensi a odbytné. Toliko u 17 vyšších úředníků byl služební poměr rozvázán jednostrannou výpovědí banky, avšak i tito úředníci dostali pensijní požitky, které jim poskytují bezpečnou další existenci. Bude odvislo od vývoje obchodů banky, zda bude vůbec nutno pokračovati v další restrikci zaměstnanectva. Bylo-li by to nutno, bude stejně jako dosud dbáno sociálních zájmů zaměstnanectva.
V Praze dne 18. října 1930.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
743/XII. (původní znění).
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o zavedení jízdy vpravo (tisk 432/XV.).
Pravidla o směru jízdy lze jedině ustanoviti v řádu silniční policie, který se nyní připravuje a ve kterém se navrhuje, aby byla zavedena jízda vpravo. Předběžný návrh tohoto řádu bude pravděpodobně dohotoven koncem tohoto roku a pak rozeslán k širšímu řízení připomínkovému současně s předběžným návrhem nového zákona o veřejných silnicích a cestách.
V Praze dne 15. října 1930.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
743/XIII.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Stejskala, Šeby a druhů
o nutném umístění okresního soudu v Náchodě (tisk 488/IV.).
Vady a nedostatky umístění okresního soudu v Náchodě jsou ministru spravedlnosti známy a byly mu podnětem k jednání, které vede s ministerstvem veřejných prací a financí o novostavbě pro jmenovaný soud.
Zásadně je již rozhodnuto, že k novostavbě bude přikročeno a ministerstvo veřejných prací uložilo již zemskému úřadu v Praze, aby jednal s obci náchodskou o staveniště pro novostavbu okresního soudu, které se obec svého času uvolila státu věnovati. Po definitivním schválení staveniště a jeho převodu do vlastnictví státu bude možno přikročiti k opatření projektu a zahájení stavební akce.
V Praze, dne 22. října 1930.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
743/XIV.
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslanců dr. Ladislava Daňka, Františka Stanislava, Jana Rýpara, Františka Navrátila, Františka Janalíka a druhů
o poštovní spořitelně (tisk 628/XIII.).
Zcentralisování agendy poštovní spořitelny jen u hlavního ústavu v Praze se nezamýšlí. Pobočný poštovní úřad šekový v Brně nebude tudíž z agendy poštovní spořitelny vyloučen. Přestane sice - jakmile zákon o poštovní spořitelně bude vyhlášen - působiti právě tak, jako poštovní úřad šekový v Praze, ale na místo obou těchto úřadů nastoupí zároveň v Praze hlavní ústav poštovní spořitelny a v Brně její pobočka.
Není zapotřebí, abych činil zvláštní opatření, aby agenda poštovní spořitelny byla spravedlivě rozdělena mezi hlavní ústav v Praze a jeho pobočku v Brně, neboť - pokud jde o pobočný poštovní úřad šekový v Brně - projeví se účinek zákona pouze formální změnou, tj. změnou názvu, věcně však zůstane vše při starém, a poštovní spořitelna pobočka v Brně nedozná v činnosti, ve kterou nastoupí v plném rozsahu po poštovním pobočném úřadě šekovém v Brně, proti dosavadnímu stavu nijaké újmy.
Prohlášení stejného obsahu jsem učinil ostatně také již ve schůzi rozpočtového výboru senátu Národního shromáždění dne 3. června 1930, odpovídaje na řečí pánů senátorů Viléma Votruby a Františka Zimáka, při čemž jsem ještě vzpomenul i toho, že se konají přípravy k výstavbě vlastní budovy pro brněnskou pobočku poštovní spořitelny.
V Praze, dne 17. října 1930.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr. Franke v. r.
743/XV.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance Štětky a soudruhů
o poměrech v písecké továrně na fezy (tisk 295/I.).
Věc, jež jest předmětem interpelace, byla vyšetřena Ústřední sociální pojišťovnou a bylo zjištěno toto:
Při poslední výplatě v měsíci dubnu t. r. bylo v písecké továrně na fezy vydáno 356 osobám podomácku pracujícím surové, nebarvené zboží k sešívání.
Vedle těchto osob nosí si práci domů ještě 211 dělnic v továrně zaměstnaných. Těchto 211 dělnic jest proto, že pracují také přímo v továrně, přihlášeno k pojištění pro nemoc, invaliditu a stáří a pojistné se za ně platí.
Prvních 356 pracujících podomácku jsou většinou osoby, které práci pro továrnu vykonávají zpravidla jako zaměstnání vedlejší a příležitostné. Jsou to vedle žen dělníků a živnostníků většinou ženy rotmistrů a úředníků, které si tímto způsobem přivydělávají.
Podle toho jest velmi těžko tyto osoby zachytiti do pojištění, ježto podle § 3 zákona č. 221/1924 ve znění zákona č. 184/1928 Sb. z. a n. jsou pojištěním povinni pouze ti domáčtí dělníci, kteří z povolání - nejsouce však živnostníky - a nikoliv pouze příležitostně vykonávají živnostenské práce na zakázku jednoho nebo několika zaměstnavatelů mimo dílnu zaměstnavatelovu. Při shora uvedených osobách jest velmi nesnadno dokazovati, že domáckou práci vykonávají z povolání, tj. trvale a pravidelně tak, aby tvořila hlavní zdroj jejich příjmu.
Nemocenské pojišťovny snaží se v dohodě s organisacemi dělnickými a zaměstnavatelskými, po případě též s jednotlivými zaměstnavateli uzavírati úmluvy o pojišťování domáckých dělníků se zřetelem na místní poměry. Ke sjednávání takovýchto úmluv dochází však teprve tehdy, až některé sporné případy pojistné povinnosti domáckých dělníků jsou instanční cestou rozhodnuty.
Také s píseckou továrnou na fezy bylo zahájeno jednání pro uzavření úmluvy o pojištění domáckých dělníků, která by platila do té doby, než bude vydáno prováděcí nařízení podle § 248, zákona č. 221/1924 ve znění zákona č. 184/1928 Sb. z. a n.
Ústřední sociální pojišťovna koná příslušná šetření se súčastněnými zaměstnaneckými a zaměstnavatelskými organisacemi, jakož i s nemocenskými pojišťovnami o poměrech domáckých dělníků a připravuje pro ministerstvo sociální péče návrhy, jak by otázka pojištění domáckých dělníků měla býti vyřešena co nejlépe, ke spokojenosti všechna věcí súčastněných. Podotýká se, že tento problém jest z nejobtížnějších a nejkomplikovanějších v oboru sociálního pojištění.
V Praze dne 23. října 1930.
Ministr sociální péče:
Dr. Czech v. r.