Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930. |
|
III. volební období. |
3. zasedání. |
742.
Naléhavá interpelace
poslanců Zápotockého, Kopeckého, Hrušky a soudruhů
ministru spravedlnosti
o - - - censurní praxi vůbec.
O tom, že starorakouští byrokraté provádějící československou republikánskou censuru jsou nevtipní patroni, dřevěnější a omezenější než sám Franc Josef smutné paměti, o tom jsme snesli bezpočtukrát haldy dokladů. Že konfiskují hlava nehlava je známo také s dostatek, ale přerovský censor zasadil se o nový "úspěch" censury tím, když konfiskoval následující odstavec v článku o válečných invalidech z 82. čísla Stráže Lidu ze dne 11. října:
"můžou je - dle byrokratů známého zemského úřadu, kteří bezohledně dovedli připravit 35 válečných mrzáků o ubohou almužnu po 2000.- Kč, která jim byla tři roky zadržena, v družstvě v Drahotušicích, celkem 72 tisíc Kč - dostat jen - umírající, bezmocní, na lože upoutaní ubožáci, chtějí-li počkat se smrtí na to vyřízení."
Jako by to nebyla pravda pravdoucí a tak všeobecně známá, že už žádný časopis ji známější udělat nemůže. Ale ovšem - kdyby nějaká pravda existovala pro celý svět a komunistický časopis ji otiskl - pan censor sedne si na uši i oči a zkonfiskuje ji. To je přece jeho povinností, chce-li se "zasloužit o stát"!
Horší je to s censory v Praze, kteří mají tu smůlu, že jeden den něco v kulturním časopise vybílí a druhý den jim to otiskne soc. dem. plátek. Stalo se minulého týdne: V časopise Tvorba vyšly dva obrázky: Škodovy závody v Plzni s letadla (fotografický snímek Plzeňského Aeroklubu! Že by člena Masarykovy Letecké Ligy?) a "Král Fuad na návštěvě ve Škodovce".
Sám milý pánbůh jen ví, co se panu censoru znelíbilo na královské tváři Fuadově či na mohutných plecích dr. Löwensteina - vedle nich jest vidět na obrátku už jen nějaké kolo a kus vrat! - ale pan censor - zabavil. Zdá se, že co dělat neměl - tak si tužtičkou pohrál trochu... tentononc... a král Fuad byl v prachu, včetně dra Löwensteina. To, že sebral foto Aeroklubu - to už je pochopitelnější. Není přece možno žádat od censora takovou inteligenci, aby věděl, že v Plzeňském Aeroklubu nejsou bolševici a neofotografovali si Škodovku pro účely špionážní. Zabavil tedy také - jenže co nechtěl mrška šotek sazečský! V týdnu pan censor sebere v Tvorbě obrázek a v neděli, hele! on si vyjde nezávadně, ještě větší a jasnější v sociálně demokratických Pestrých Květech! Inu ovšem, tam je pan censor i se svou tužkou krátký!
Ale vrchol všeho nejkrásnější - budiž na konec! Snad i zaprášená důstojnost páně censorova ví, co je to Trn. Že by věděl censor něco o tom, s jakou chutí četl Vilém II. vtipy na sebe a o sobě v Simplicissimu, jak se jim smál a držel palec, aby nebyly konfiskovány - to už žádati opravdu nelze! Ale Trn zná jistě a není možné, aby se byl někdy při censuře i sám nesmál průbojnosti mladé studentské generace. Nu a tento Trn přinesl sérii obrázků, o nichž i zavilý nepřítel Trnu musí přiznat, že jsou prostě znamenité. Je to obrázkový doprovod změny programu sociálně demokratické strany: "Jak soc. dem. Marxe ostříhali na Masaryka". A pan censor - chudák!... inu, jinak bychom to neinterpelovali - - -
Pane ministře, vy jste přece chytrý sociálfašista, necháte to bez trestu? Nebo jste ochoten už jednou dáti svým podřízeným pokyn, že - - - musí mít své meze?
V Praze dne 22. října 1930.
Zápotocký, Kopecký, Hruška,
Major, Sedorjak, Novotný, Kuhn, Čižinská, Hodinová, K. Procházka, Kliment, Höhnel, Štětka, Juran, Hrubý, Tyll, Vallo, Dvořák, Rjevaj, Steiner, Hadek.