Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období.	3. zasedání.

701.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ............................................... 1930

o dani z piva.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Oddíl prvý.

Ustanovení všeobecná.

§ 1.

Předmět a sazba daně.

(1) Pivem rozumí se alkoholický nápoj, vzniklý zkvašením mladinky, připravené z látek škrobnatých nebo cukernatých s přísadou chmele.

(2) Daň z jednoho litru piva činí:

1. u piva výčepního	46 haléřů,
2. u ležáků	60 haléřů,
3. u piva speciálního	80 haléřů.

 

(3) Za pivo výčepní považuje se pivo, které se prodává jako pivo výčepní (obyčejné) a odpovídá mladince nejvýše o 10⁰ sacharometrických, měřených při 14⁰ R; za ležák ono pivo, které se prodává pod tímto označením nebo které odpovídá mladince o více než 10⁰ až nejvýše 12⁰ shora uvedeného druhu; za pivo speciální ono pivo, které se prodává pod tímto označením nebo které odpovídá mladince o více než 12⁰ shora uvedeného druhu.

(4) Pivo přepravované z ciziny podléhá téže sazbě jako pivo tuzemské, pokud je při přepravě z ciziny opatřeno úředním osvědčením dovážejícího státu o stupňovitosti, odpovídající podle odst. 3. pouze pivu výčepnímu nebo ležáku, jinak podléhá sazbě, platné pro piva speciální.

(5) Na odchylky, nepřesahující shora uvedené hranice o více než 0,50⁰, netřeba bráti zřetele.

§ 2.

Platební povinnost a splatnost daně.

(1) Daň z piva je povinen platiti:

1. kdo pivo po živnostensku pro další prodej neb odbyt vyrábí,

2. kdo je vyrábí pro vlastní spotřebu,

3. kdo je přepravuje z ciziny.

(2) Daň je splatna v případě bodu 1, před prodejem nebo jakýmkoli jiným odbytem z výrobny, v případě bodu 2. před použitém k vlastní spotřebě a v případě bodu 3. při vzniku platební povinnosti.

§ 3.

Způsob placení daně.

Daň z piva tuzemského původu zapravuje se zvláštními složními lístky poštovního úřadu šekového. Podrobnosti stanoví vládní nařízení.

§ 4.

Ustanovení o vrácených zásilkách piva.

Pivo již zdaněné, které bylo do pivovaru přepraveno z jiného pivovaru nebo které bylo do pivovaru vráceno, nepodléhá opětnému zdanění za podmínek stanovených vládním nařízením.

§ 5.

Osvobození od daně.

Pivo vyvážené do cizinu nepodléhá dani za podmínek stanovených vládním nařízením.

§ 6.

Vymáhání daně.

Nezaplacená daň z piva se vymáhá jako jiné spotřební daně.

§ 7.

Promlčení daně.

O promlčení daně z piva platí ustanovení §u 45 zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., o dani z obratu a dani přepychové.

Úřední dozor.

§ 8.

(1) Kdo po živnostensku vyrábí, prodává nebo uskladňuje pivo, jest podle ustanovení vládního nařízení povinen ohlásiti příslušnému finančnímu úřadu I. stolice tento podnik, dále místnosti, v nichž se podnik provozuje, s rozlišením místností výrobních, prodejních a skladních, jakož i každou pozdější změnu těchto skutečností a o výrobě, příjmu a odbytu piva konati zápisy.

(2) Také ten, kdo pivo vyrábí pro vlastní spotřebu nebo k jakémukoli jinémwodbytu, podléhá ustanovení odst. 1.

(3) Osoby, uvedené v odst. 1., jsou povinny označiti podnik zvenčí jako výrobnu, prodejnu nebo skladiště piva, a na nádobách s pivem (sudech, lahvích, bednách a pod.) vyznačiti trvanlivě a zřetelně druh piva podle ustanovení §u 1, odst. 3. a značku podniku.

(4) Dále jsou tyto osoby povinny každému jednotlivému odběrateli množství většího, nežli 10 litrů piva vydati podle ustanovení vládního nařízení stvrzenku, že toto pivo jest zdaněno.

(5) Stejná povinnost uložena je podnikatelům obchodních skladů ohledně množství piva, do skladu převzatého a dále vydaného.

(6) Odběratel piva je povinen žádati od dodavatele, aby spolu s pivem byla mu vydána stvrzenka podle odst. 4. nebo 5, o tom, že pivo jest zdaněno; obdrží-li pivo bez stvrzenky, je povinen ohlásiti to neprodleně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu.

§ 9.

(1) Veškeré podniky, v nichž se po živnostensku vyrábí, prodává nebo ukládá pivo, podléhají úřednímu dozoru.

(2) Orgánové, tímto dozorem pověření, jsou oprávněni ve dne kdykoliv a jindy, je-li podnik v činnosti, nebo dostaví-li se s orgánem obce nebo s jinou úřední osobou, do podniku a místností s ním spojených vstupovati, tam po dobu úředního jednání prodlévati, postup výroby sledovati, zjišťovati zásoby surovin, piva, žádati od podnikatele nebo jeho zástupce potřebné vysvětlivky, nahlížeti do předepsaných zápisů, dále do účtů, ceníků, dopravních listin a jiných dokladů, pokud tyto pomůcky mohou sloužiti jako doklady pro kontrolu této daně, činiti z nich výpisy, po případě je na stvrzenku odebrati a po úředním upotřebení vrátiti.

(3) Ustanoveni předchozí platí také obdobně pro ty, kdož vyrábějí nebo prodávají pivo a na něž se ustanovení §u 8, odst. 1. nevztahují.

§ 10.

(1) Finanční úřad I. stolice jest oprávněn, má-li odůvodněnou domněnku, že předcházející ustanovení nepostačují k zajištění daně, dáti výrobce piva pod zostřený úřední dozor, záležející v tom, že se výrobci uloží povinnost, hlásiti předem zahájení a ukončení výroby, způsob uložení výrobku a jeho dopravy do živnosti a konati podrobné zápisy o výrobě, příjmu a vydání piva. Dále může býti výrobci piva uloženo, aby při výrobě piva používal výhradně jen nádob (kvasných kádí, sudů atd.) úředně cejchovaných.

(2) Finanční úřad I. stolice může, uzná-li to vhodným, zaříditi stár úřední dozor na svůj náklad. Byl-li výrobce piva pro zkrácení daně z piva trestán, může finanční úřad I. stolice naříditi stálý úřední dozor na náklad podnikatele.

(3) Bližší předpisy budou vydány vládním nařízením.

§ 11.

Poskytování pomoci při provádění zákona.

(1) Státní a jiné veřejné úřady neb orgány jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

(2) Dopravní podniky jsou povinny podle ustanovení vládního nařízení dodávati finančnímu úřadu I. stolice výkazy o dopravě piva a dovoliti v úředních hodinách nahlédnouti do svých záznamů orgánům, pověřeným prováděním úkonů podle tohoto zákona.

Ustanovení trestní.

§ 12.

O přestupcích ustanovení tohoto zákona a nařízení podle něho vydaných platí, pokud není v tomto zákoně jinak ustanoveno, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské třicátkový řád z roku 1788, instrukce k němu z roku 1842 a hlava IX. zák. čl. XI./1909 o správě veřejných daní, na ostatním území republiky československé pak důchodkový trestní zákon z roku 1835 s doplňky a nařízeními k nim vydanými.

§ 13.

Ustanovení o nejvyšší výměře peněžitých trestů platí jen tehdy, když místo peněžitého trestu, převyšujícího tuto výměru, uloží se trest na svobodě.

§ 14.

Kdo buď vůbec nevyhoví ustanovením tohoto zákona o povinných záznamech nebo záznamy ty koná nesprávně nebo neúplně, nebo kdo neučiní povinného hlášení, trestá se i tehdy, nebyla-li daň zkrácena, částkou od 20 Kč do 1.000 Kč.

§ 15.

(1) Stejně se trestají zřízenci dopravních podniků, kteří v mezích své působnosti opomenuli podati výkazy, uložené těmto podnikům podle §u 11, nebo je podali opožděně nebo v podstatných bodech neúplně nebo nesprávně, dále kdo porušením svých povinností zmařil tyto výkazy zcela nebo z části.

(2) V předchozím odstavci zmíněné nepořádnosti; jichž se ve službě dopustili zaměstnanci státního veřejného dopravního podniku, trestají jejich představení jako porušení služebních povinností podle ustanovení příslušných služebních řádů.

§ 16.

(1) Pivo, které je uloženo jinde, než v místnostech, ohlášených podnikatelem podle §u 8, nebo jehož zdanění se řádně neprokáže, může býti u osob, vytčených v §u 8, prohlášeno finančním úřadem za propadlé, bez ohledu na to, komu patří a zda-li se proti určité osobě zavede důchodkové trestní řízení.

(2) Orgánové, pověření úředním dozorem, jsou v tomto případě oprávněni postarati se na útraty podnikatele o bezpečné uschování piva až do rozhodnutí příslušného úřadu.

§ 17.

Trestní stíhání přestupků tohoto zákona promlčuje se za 3 roky, nebyla-li daň zkrácena nebo ohrožena, za 1 rok, počínajíc dnem, kterého byl trestný čin spáchán.

Oddíl druhý.

Příděly a podpory z výnosu daně.

§ 18.

Příděly z výnosu daně z piva pro svazky územní samosprávy stanoví zvláštní zákon.

§ 19.

Ministr financí se zmocňuje, aby uvolnil nejdéle po 12 let z výnosu daně z piva k řešení krise malých pivovarů s ročním výstavem do 10.000 hl roční částku nejvýše 6,000.000 Kč; o jich upotřebení rozhodne vláda.

Oddíl třetí.

Opatření k úpravě výroby a prodeje piva.

§ 20.

(1) Vláda je zmocněna učiniti v pivovarském průmyslu organisační opatření, nutná k zamezení nekalých prostředků při získávání odbytu piva, jakož i za účelem regulace výroby a odbytu piva.

(2) Pivovary a sklady piva nesmějí ode dne účinnosti tohoto zákona až na další požadovati při prodeji piva vyšší ceny, než jaké požadovaly do dne 1. října 1930. Rovněž nesmějí hostinští a výčepníci a jiní prodavači piva požadovati ode dne účinnosti tohoto zákona až na další při prodeji piva v drobném vyšší ceny, než jaké byly požadovány do dne 1. října 1930.

(3) Výjimky z tohoto zákazu povoluje k odůvodněné žádosti strany po slyšení veřejných zájmových korporací ministr pro zásobování lidu v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností a ministrem zemědělství.

(4) Pivovary a sklady piva, pak hostinští, výčepníci a jiní prodavači piva jsou povinni předložiti okresním úřadům k jejich vyzvání veškeré doklady o požadovaných cenách piva.

(5) Kdo jedná proti ustanovením tohoto paragrafu nebo proti opatřením podle něho vydaným, bude potrestán, pokud čin nepodléhá přísnějšímu trestu, okresním úřadem politickým. Pro pivovary a velkosklady piva stanoví se peněžitá pokuta v částce od 1.000 Kč až do 200.000 Kč, pro ostatní prodavače piva v částce od 100 Kč až do 5.000 Kč. Vedle těchto pokut může býti při opětovném činu uložen ještě trest na svobodě, a to u pivovarů a velkoskladů piva do 6 měsíců, u ostatních prodavačů piva do 14 dnů.

(6) Při právnických osobách postihuje trest podle odst. 5. osoby, které odpovídají za správu podniku.

(7) Fysické i právnické osoby včetně neodevzdané pozůstalosti ručí za nezaplacené peněžité pokuty, které byly jejich zákonným nebo zmocněným zástupcům uloženy na základě tohoto paragrafu pro trestné činy, spáchané při vykonávání povinnosti z tohoto zastupitelského poměna vyplývajících.

(8) Bližší předpisy budou vydány vládním nařízením.

Oddíl čtvrtý.

Ustanovení závěrečná.

§ 21.

(1) Pivovary jsou povinny zaplatiti za každý litr piva, podléhajícího dani z piva, které byla v době od 1. července 1930 až do dne účinnosti tohoto zákona z výrobny prodáno nebo jakkoli odbyto nebo k vlastní spotřebě použito, kromě dosavadní daně z piva, včetně zemské dávky z piva ještě tyto částky: u piva výčepního 14 haléřů, u ležáku 16 haléřů a u piva speciálního 20 haléřů.

Tyto doplatky jsou splatny dnem účinnosti zákona, anebo v šesti stejných, po sobě jdoucích měsíčních lhůtách, počínajících dnem účinnosti tohoto zákona.

(2) Hospodářsky slabším pivovarům, jichž výroba v roce 1929 nepřesahovala 10.000 hl piva, může ministr financí doplatky daně, uvedené v odst. 1., zcela nebo z části leviti za předpokladu, že by existence těchto pivovarů byla placením těchto doplatků ohrožena.

(3) Jinak platí o těchto doplatcích daně předpisy tohoto zákona.

(4) Podrobnosti stanoví vládní nařízení.

§ 22.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1930.

(2) Tímto dnem se zrušuje zákon ze dne 22. prosince 1920, č. 676 Sb. z. a n., jímž se mění způsob zdaňování piva.

(3) Ministru financí se ukládá, aby tento zákon provedl v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová práva.

Zákonem ze dne 22. prosince 1920, č. 676 Sb. z. a n., byl pozměněn dosavadní způsob zdaňování piva tím, že zdaňování pivní mladinky, tj. polovýrobku, ustoupilo od 1. ledna 1921 zdaňování hotového výrobku při výstavu piva z pivovaru. Tento systém zdaňování piva se úplně vžil, takže i Poradní sbor pro otázky hospodářské při přezkoušení otázky, jaký vliv má tento způsob zdaňování piva na odbytové poměry jednotlivých závodů, dospěl k úsudku, že nynější systém zdaňování piva z hotového, výrobku nezatěžuje průmysl pivovarský.

Pivo v ČSR je zdaněno takto:

I.

Státní daň.

Pivo výčepní	24 hal.
ležák	32 hal.
pivo speciální a cizozemské	40 hal.
z 1 litru.

 

V tzv. uzavřených městech (s potravní daní na čáře) v Praze, Brně a Bratislavě vybírá se ještě další státní daň z piva (uvnitř území čáry potravní daně vyrobeného a do tohoto území dovezeného) ve výši 3 Kč z 1 hl.

II.

Zemská dávka.

Pivo výčepní	8 hal.
ležák	12 hal.
pivo speciální nebo cizozemské	20 hal.
z 1 litru.

 

III.

Obecní dávka.

Většina obcí vybírá t. č. obecní dávku z piva v částce od 8 hal. až do 10 hal. z i litru bez ohledu na druh piva.

IV.

Daň z obratu.

Kromě uvedených daní a dávek podléhá pivo dani z obratu, která je paušalována podle vyhlášky ministra financí ze dne 4. prosince 1925, č. 248 Sb. z. a n.

Paušál tento činí u piva vyrobeného v Plzni 5% prodejní ceny a hodnoty vlastní spotřeby u piva vyrobeného jinde v tuzemsku 4,5% prodejní ceny a hodnoty vlastní spotřeby a u piva dováženého z ciziny 4,5% nákupní ceny, k níž se připočítá ještě clo, výlohy dopravní do místa celního odbavení a dávky vybírané z dováženého zboží.

Dosavadní zatížení piva všeobecnou daní nápojovou a zemskou dávkou snese ještě poměrné další zatížení, uvážíme-li, že při nynějším značném poklesu cen hlavních pivovarských surovin, tj. ječmene a chmele (dříve stál 1 q ječmene asi 170 až 190 Kč, případně až 250 Kč a slad kolem 300 Kč, t. č. činí cena ječmene asi 130 Kč, slad 215 Kč, chmel ještě roku 1928 stád nejméně 1.800 Kč za 50 kg, nyní již jen asi 500 Kč), snížil se velmi podstatně výrobní náklad na pivo, takže možno přikročiti k úměrnému zvýšení daně z piva, resp. zemské dávky (která ostatně není ani valorisována), aniž by tím byla dotčena dosavadní prodejní cena piva v drobném.

Podle výše uvedených cen sladu a chmele činilo by snížení výrobního nákladu na 1 hl 10ti stup. piva při spotřebě 15 kg sladu a 25 dkg chmele kolem 19 Kč. (Cena sladu nižší o 85 Kč na 1 q, cena chmele nižší o 2.600 Kč na 1 q, tudíž úspora na 15 kg sladu 12,75 Kč a na 25 dkg chmele 6,50 Kč.) Tam, kde si pivovar vyrábí slad sám z nakoupeného ječmene, je uvedený cenový rozdíl ve výrobním nákladu na slad pro závod ještě příznivější.

Podle osnovy zavádí ae jednotná sazba daně z piva (na místo dosavadní všeobecné daně nápojové z piva a zemské dávky z piva) v částce 46 hal. z 1 litru piva výčepního, 60 hal. z 1 litru ležáku a 80 hal. z 1 litru piva speciálního.

Sazba stanovená pro ležák a speciální piva odpovídá zvýšení sazby u výčepního piva o 14 haléřů, vezme-li se v úvahu stupňovitost ležáku 12⁰ a speciál. piva 14⁰ (u 10⁰ výčepního piva připadá na 1⁰ 14 hal., tedy u ležáku 1,4 x 1,2, u speciál. piva 1,4 x 1,4).

Jakkoli finanční správa při změně systému zdaňování piva (zákon č. 676/ 1920 Sb. z. a n.) opět zavedla zemskou dávku z piva jako podstatnou součást programu sanace zemských financí, přece pokládá nyní za účelné, aby na příště odpadlo rozlišování zemské a státní daně z piva a aby bylo přikročeno k inkameraci zemské dávky z piva, a to jednak z důvodů finančně-technických (obtížné provádění §u 2 vlád. nař. č. 678/1920), jednak proto, že se tvoří nová úhradová konstrukce pro příděly zemím a příspěvky okresům a obcím, při čemž jsou směrodatná jiná hlediska (potřeba zemí, okresů a obcí), která neodpovídají spotřebě piva v jednotlivých zemích.

I po inkameraci zemské dávky z piva zůstane zemím zachován jednak plný dolar vadní výnos této dávky, jednak dostane se jim dalších přídělů z vyššího výnosu daně z piva podle klíče, stanoveného zvláštním zákonem o nové úpravě finančního hospodářství svazků; uzemní samosprávy, vydaným k §u 18 této osnovy.

Osnova tedy pamatuje jednak na to, aby byl zajištěn svazkům územní samosprávy stálý zdroj příjmů, jednak také na zhoršenou hospodářskou situaci malých pivovarů (způsobenou postupující koncentrací a racionalisací v průmyslu pivovarském) tím, že přiznává těmto podnikům ze zvýšené daně z piva za účelem jejich sanace, po případě k sociálnímu zabezpečení jejich zaměstnanců příspěvek až db 6,000.000 Kč ročně (§ 19 osnovy).

Toto řešení zdá se podle povahy spotřebních daní příhodnější a vyhoví spíše úpravě hospodářských poměrů v průmyslu pivovarském než svého času žádaná progrese daňová.

Navrhované zvýšení daňové ohledává osnova oprávněným, nehledě ke shora zmíněnému zlevnění pivovarských surovin také z toho důvodu, že nedosahuje ani oněch 20 hal., a něž bylo pivo počátkem roku 1929 v některých místech při zvýšení obecní dávky z piva jen o 2 hal. na 1 litru pro spotřebitele zdraženo.

Podle výkazu o výstavu piva v roce 1929 bylo vystaveno okrouhle 11,5 mil. hl piva a zdaněno pro tuzemsko asi 11,300.000 hl, čemuž odpovídá celková státní daň z piva v částce as 297,000.000 Kč a zemská dávka z piva v částce asi 104 mil. Kč.

Výstav piva ročních asi 11,5 mil. hl možno již nyní považovati za stabilisovaný za předpokladu dobrého zaměstnání v průmyslu, příznivých poměrů povětrnostních a normálního přírůstku obyvatelstva.

Osnova obsahuje v celku ustanovení zákonů č. 533/1919 Sb. z. a n., 676 a 677/1920 Sb. z. a n., pokud se týkají daně z piva, uvádí je však v systematickém pořádku a na rozdíl od dosavadní zemské dávky z piva přiznává zemím příděly z celkového výnosu daně z piva.

V §u 20 obsaženo je zmocnění vlády za tím účelem, aby zásahem státní správy byla nynější, v hospodářském ohledu škodlivá soutěž mezi pivovary zmírněna, a jest v něm pojato ustanovení, že prodejní ceny piva nesmějí býti v důsledku uzákonění této daně zvýšeny.

Zpětná účinnost daňových sazeb od 1. července 1930 byla v osnově (§ 21) stanovena za tím účelem, aby ubyly pro svazky územní samosprávy aspoň částečně zachyceny zcela mimořádné zisky, plynoucí,! pivovarům již od výrobního období 1929/30 z podstatně nižších výrobních nákladů na pivo, jakož i z toho důvodu, že pivovary samy při jednání o úpravě daně z piva po přezkoušení svých výrobních kalkulací za uvedené období byly ochotny poskytnouti státní finanční správě participaci na zisku v částce 10 hal. za 1 l piva a cenu piva v mezidobí nesnížily.

Se zřetelem k naléhavě potřebě zemských financí je nutno, aby tento zákon nabyl účinnosti dnem 1.prosince 1930 spolu se zákonem o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, pokud se jím upravují příděly daně z piva zemím.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách přikázán výboru rozpočtovému jako pilná předloha.

V Praze, dne 10. října 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

	Ministr financí:
	Dr. Engliš v. r.