(Přečin shluknutí podle §§ 279, 283, 284 tr. z. a přestupky podle §§ 2, 3, 19 zákona shromažďovacího a podle § 23 zákona o tisku).

Žádost za vydání poslance Babela je opřena o tyto skutečnosti: Že poslanec K. Babel dne 29. září 1929 v Chomutově letáky svolával resp. dal svolati protestní schůzi proti propuštění dělníka Langra ze závodu, že potom promluvil k zástupu asi 250 dělníků a přes výzvu k rozchodu této výzvy neuposlechl a ostatní k neuposlechnutí vyzýval, takže byl zatčen. Dále že 1. srpna 1929 v Chomutově dvakráte řečnil pod širým nebem bez dovolení, potom uspořádal průvod městem, že dne 26. července 1929 svolal bez ohlášení resp. proti zákazu okres. úřadu v Chomutově schůzi, dne 16. října 1929 bez povolení demonstrační průvod z Dřínova do Strupčic a výzvy k rozchodu neuposlechl a že dne 21. září 1929 svolal v Chomutově bez oznámení veřejnou schůzi, která se konala.

V době spáchaných činů K. Babel poslancem nebyl. Podle trestního lístku byl do té doby úplně zachovalý.

Poněvadž povaha činů, jichž se měl dopustiti posl. K. Babel, je povahy spíše pořádkové než kriminelní, má imunitní výbor za to, že zájem veřejnosti na trestním stíhání poslance K. Babela nepřevyšuje zájmu na nerušeném výkonu poslaneckého mandátu a navrhuje, aby žádosti za souhlas k trestnímu stíhání vyhověno nebylo.

V Praze dne 8. října 1930.