Družstvo ťSpořilovŤ bylo založeno Městskou spořitelnou Pražskou a Městskou spořitelnou na Král. Vinohradech dne 18. června 1925. Družstvo toto jest uznáno ministerstvem sociální péče za všeobecně prospěšné a dle jeho vlastního prohlášení daného veřejnosti mělo zajištěno při svém podnikání úplnou pomoc finanční svých zakladatelů.

Účelem družstva jest alespoň částečně odpomoci stále vzrůstající tísni bytové v Praze tím, že opatří méně zámožným vrstvám obyvatelstva zdravé a levné bydlení ve vlastních rodinných domech, za peněžních obětí velmi přístupných a snesitelných.

Veřejně bylo vyhlášeno, že cíl družstva není výdělečný, nýbrž jest čistě humanní, kteréhožto rázu jest, jak bylo zdůrazňováno, i finanční pomoc obou městských spořitelen.

Slibovalo se ve veřejně rozšiřovaných letácích, vydaných Stavebním družstvem ťSpořilovŤ, že cena kompletního domku se zahrádkou se bude přibližně pohybovati v těchto číslicích:

domku jednopokojového asi kolem

50.000,- Kč

domku dvoupokojového asi kolem

65.000,- Kč

domku třípokojového asi kolem

85.000.- Kč

Dvě léta na to, když už na základě těchto cen uvedených, v nabídce ťSpořilovaŤ, někteří stavebnicí domků zaplatili část nákladu stavebního, částečně i do takových vystavených domků se nastěhovali, nebo z dosavadních svých bytů dali výpověď, oznámilo vedení družstva veřejně v časopisech (viz k. p. Národní Politika č. 22 ze dne 22. ledna 1928), že pro zmíněné domy budou ceny jiné. Pod názvem úrokové základny byly vyhlášeny nové ceny a sice pro

domek jednopokojový

56,000,- Kč

domek dvoupokojový

69,000,- Kč - 92,000,- Kč

domek třípokojový

87,000.- Kč- 98,000,- Kč

Již toto zvýšení cen vyvolala značné znepokojení mezi stavebníky - členy družstva a tito, poněvadž počítali pouze s původně ohlašovanými cenami obávali se, že by snad znenadání za jejich domky mohl býti žádán peníz ještě vyšší.

Obavy tyto přednesli na valné hromadě a členských schůzích. Vždy však z úst velmi povolaných bylo členům řečeno, že ceny domků nebudou již zvýšeny, nýbrž naopak že budou sníženy následkem racionelního provádění stavby kolonie.

Vedení družstva ťSpořilovaŤ bylo od počátku úplně v rukách obou městských spořitelen, které obsadily celé představenstvo i dozorčí radu a mimo to každé spořitelně dalo představenstvo těmito spořitelnami dosazené, po 1,000 hlasech. Členové stavebníci zůstali úplně bez faktických práv a bez možnosti jakékoliv ingerence na způsob hospodaření a podnikání družstva. Obě tyto spořitelny svými nikoliv valnou hromadou volenými, nýbrž ze spořitelního výboru Velké Prahy vybranými lidmi, dělaly ve družstvu ťSpořilovaŤ co chtěly a jak chtěly. Valné hromady tohoto družstva, kde členové - stavebníci domáhali se nápravy celého finančního hospodářství jsou nechvalně známy v celé veřejnosti. Členové-stavebníci nemohli se dovolati nápravy, poněvadž byli vždy přehlasování 2,000 hlasy spořitelen.

Drastickým důkazem o vedení družstva ťSpořilovŤ jest bilance za rok 1928. Bilance tato není vůbec nikým podepsána. Musela býti vynucena teprve na zákrok členů-stavebníků u obchodního soudu a byla teprve předložena valné hromadě roku 1930!

Bilance tato jest nesprávná. Dle provedené revise odbornou revisní kanceláří V. Šafry v Praze XII., Jugoslávská 6, měla býti vykázána ztráta 4,791.594 Kč 48 h, kdežto bilance vydaná družstvem obsahuje pouze účet rozvážný a nikoliv také účet zisku a ztráty, jak předpisuje zákon i stanovy družstva. Tato nesprávná bilance byla však proti hlasům všech členů-stavebníků schválena na valné hromadě dvěma zástupci spořitelen, vládnoucími 2,000 hlasy!! Rovněž těmito 2 zástupci spořitelen byla zamítnuta žádost členstva-stavebníků na řádnou revisi.

Takové finanční hospodářství v družstvu, proti němuž členové-stavebnicí darmo se bránili, ovšem muselo vésti k značným ztrátám. Tyto ztráty chtějí si súčastněné spořitelny, ačkoliv je zavinily sami, nahraditi dalším zvyšováním cen domků, nebo-li t. zv. úrokových základen.

Přes své prohlášení ze dne 22. ledna 1928, že ťÚrokové základny nebudou se asi valně lišiti od definitivních kupních cenŤ domků, prohlásily spořitelny roku 1929, že základny tyto budou zvýšeny maximálně o 19 %.

Dopisem ze dne 3. července 1930 byly oznámeny všem členům-majitelům domků definitivní kupní ceny, které jsou nepoměrně vyšší nežli všechny ceny, které oznámila dosud veřejnosti správa družstva.

Kupní ceny domků jsou nyní o 100 % až 120 % vyšší nežli původně byly stanoveny. Takové zvýšení znamená pro velkou většinu členů-stavebníků úplně jejich zničení a rodinný rozvrat!

Členové, kteří domky jako členové družstva si stavěli, jsou lidé úplně nemajetní, Počítali s původně stanovenými cenami a splátkami na ně. Jsou případy, že drobní lidé, živnostníci, státní zaměstnanci i soukromí zaměstnanci, úřednicí a zřízenci, pensisté počítali s cenou domku 65,000 Kč, což by znamenalo asi 250 Kč měsíční splátky. Nyní cena takového domku jest v některých případech 120-140 tisíc, což znamená, měsíční splátku přes 600 Kč!

Při příjmu cca 1,000 Kč měsíčně zbývá pak na výživu a šatstvo takovému drobnému zaměstnanci 400 Kč měsíčně. A jsou případy i daleko drastičtější.

K dovršení zlé situace, do které členové-stavebníci byli vehnání nezodpověditelným vedením družstva, úplně ovládaného spořitelnami, rozesílají spořitelny jménem družstva náhle překvapeným a zoufalým členům-stavebníkům tyto dopisy:

ťSpořilovŤ

stavební družstvo vkladatelů Městských spořitelen v Praze a Král. Vinohradech, zapsané společenstvo s ručením obmezeným.

V Praze, dne 25. září 1930.

P. T.

…………………

Družstvo ťSpořilovŤ zaslalo Vám dopis, datovaný ze dne 3. července t. r., ve kterém uvedena byla definitivní cena domu Vám přiděleného, zároveň se sdělením výše ročních nákladů.

Jest třeba, abyste se rozhodl a vyjádřil, zda-li převezmete domek Vám přidělený za oznámených podmínek do vlastnictví, anebo zda-li se členství a čekatelství na přidělený dům vzdáte; žádáme, abyste své rozhodnutí nám sdělil nejdéle do 15. října t. r.

V každém případě předepsané nájemné k 1. 10. 1930 ve výší sdělené Vám v nahoře citovaném dopisu, t. j. Kč…………, musíte zaplatiti.

Jakmile prohlásíte a podepíšete příslušné listiny o převzetí domu do vlastnictví, nemusíte platiti 5 % kvotu ze složené stavební zálohy, v nájemném započtenou. Zažádáno bude pak ihned o státní záruku a po souhlasu ministerstva sociální péče, sepíše se s Vámi trhová smlouva a vlastnictví dáme knihovně převésti na Vás.

Převedením domu do Vašeho vlastnictví odpadne placení nájemného a budete platiti pouze spořitelnám úrok a úmor z knihovně zajištěných hypotek pololetně pozadu; za jakékoliv další závazky družstva budete ručiti jen dle stanov jednonásobným podílem členským, t. j. dalšími 20 Kč, jinak nebudete v žádném jiném závazku.

S veškerou úctou

podpisy.Ť

To znamená, že členům-stavebníkům jest položen nůž na krk. Buď musí podepsati za domek nemožně vysokou cenu, kterou platit nebudou moci a přijdou na konec o všechno, nebo domek za nadiktovanou cenu odmítnou pak octnou se o vánocích na dlažbě, což při dnešní bytové nouzi znamená hospodářskou i mravní katastrofu.

To co se ve ťSpořilověŤ děje, jest veřejnou nepřístojností a začíná se o těchto poměrech psáti i v cizině a celkově jest správně tato věc líčena jako jednání hraničící s podvodem.

Je to hlavně neobvyklost finančního hospodářství městských spořitelen, které přece stojí co do svého podnikání i pod dozorem státním.

Poměry v družstvu ťSpořilověŤ vrhají však ostré světlo i na některé osobní vztahy funkcionářů spořitelen k podniku. Uvádíme: Druhou revisi družstva prováděl zemský revisor p. Knorr, který sice vytkl v revisní zprávě, že ťdozorčí rada svých zákonem předepsaných povinností neplnila řádně, že zjištěné závady při první revisi nebyly odpovědnými funkcionáři odstraněny a napravenyŤ, ale v zápětí na to stal se disponentem městské spořitelny na Vinohradech a zmocněncem této spořitelny v družstvu.

Zjištěno jest dále, že vlastně proti účelu měst. spořitelen a proti jejich statutu bylo povoleno oběma spořitelnám, aby se staly přímými členy družstva stavebního. Svolení k tomu dal příslušný vládní komisař, který jistě svou pravomoc překročil.

Rovněž se strany některých úředníků ministerstva sociální péče, které přece družstvu ťSpořilovuŤ jako obecně prospěšnému družstvu mělo věnovati velkou pozornost, nebylo této povinnosti plně vyhověno. Se strany členů-stavebníků jsou vyslovovány dočista vážné stížnosti, že obě spořitelny byly v krocích, nesměřujících nikterak k blahu a prospěchu stavebníků, podporovány a posilovány z ministerstva sociální péče. Podrobnosti, které nám byly sděleny, a které dosud vyšetřujeme, tomu plně nasvědčují.

Vzhledem k všem těmto závažným a dalekosáhlým důsledkům této věcí tážou se podepsaní:

Vědí členové vlády o poměrech v družstvu ťSpořilovŤ, jichž důsledky dnes ohrožují už sta existencí nemajetných lidí, kteří v důvěře, že jde a podnik humanní pod záštitou hlavního města Prahy a dvou největších českých komunálních peněžních ústavů, podniku toho se účastnili?

Co hodlá vláda zaříditi, aby účast zmíněných městských spořitelen omezena byla pouze na funkci zástavního věřitele a nikoliv na funkci na jediného rozhodujícího činitele v tomto družstvu?

Co hodlá vláda zaříditi, aby zejména ihned odstraněn byl všem obvyklostem se příčící a zejména v družstevnictví naprosto neudržitelný způsob majorisování družstevníků a vylučování jejich ze správy družstva spořitelnami?

Jest ochotna vláda dáti provésti řádnou a nestrannou revisi celého hospodaření družstva ťSpořilovŤ, jakož i přímou revisi provedených staveb a řádný jejich odhad?

Jest ochotna vláda ihned podniknouti všechny kroky k záchraně velkého počtu existencí lidí, kteří v dobré víře v solidnost družstva ťSpořilovŤ stali se jeho členy, účastnili se jeho akcí stavebních a nyní stojí na pokraji hospodářské záhuby?

V Praze, dne 2. října 1930.