V poslední době objevily se některé nepořádky v nemocenských pojišťovnách, jež ukázaly nedostatečnou kontrolu léků, vydávaných jak pro členy nemocenského potištění, tak i pro osoby soukromé. Úřední kontrola veřejných lékáren jest naprosto nedostatečná, většinou vůbec žádná. Nedostatek řádné úřední kontroly má několik příčin. Jednou z nich, a to nejdůležitější, jest naprostá nevhodnost a zastaralost visitačního řádu. Podle tohoto řádu prováděcí úřední kontrolu lékáren okresní lékaři. Tito však zavaleni jsou jinou úřední prací, že naprosto nepostačí potom, aby se mohli věnovati prohlídce lékáren svého obvodu způsobem, který by měl žádoucího účinku. Kontrola lékáren děla se tím způsobem, že úřední lékař odebral 3 až 4 vzorky léčiv a odeslal je do ústavu pro zkoumání léčiv k přezkoušení.

Tato nedostatečná prohlídka samozřejmě nemohla a neměla skoro nikdy žádoucího výsledku, poněvadž dotyčný lékař mnohdy nebyl obeznámen s vnitřním chodem lékárny. Nemocenské pojišťovny pak v podezřelých případech samy kontrolu expedice léků pro jejich členy vydávaných prováděly, avšak ani jejich kontrola nemohla a neměla toho významu a účinnosti, jaké bylo zapotřebí, poněvadž při každém takovém úkonu bylo zapotřebí asistence úředního lékaře, měla-li míti takto prováděná kontrola úřední charakter, aby v případě, že expedice byla provedena nesprávně, mohla býti s dotyčným zavedena úřední řízení. Tento způsob však byl a jest pak těžkopádný a obtížný, že rovněž neměl úspěchu. I když pak v dotyčné lékárně zjištěna byla nesprávnost expedice, byl lékárník nebo expedient úřady pokutován částkou, pohybující se od 20-200 Kč. Tedy obnosem, který naprosto nepostačil, aby byl odstrašujícím pro něho samého, nebo pro ostatní.

Druhou příčinou, proč kontrola lékáren uvázla na mrtvém bodě, byl i nedostatečně vybudovaný ústav pro zkoumání léčiv a nedostatek úředníků-magistrů tohoto ústavu a posléze pak i řádně vybudovaný lékárnický odbor v ministerstvu zdravotnictví a tělesné výchovy. Ministerstvo veřejného zdravotnictví pro nedostatek sil bylo nuceno až do odvolání omeziti visitaci lékáren vůbec, takže nyní se prohlídky lékáren pravidelně neprovádějí. Důsledek se objevil velmi záhy. Jest odůvodněná obava, že někteří lékárníci neodebírají léky kvalitní, které by odpovídaly platnému lékopisu, nýbrž žádají na velkodrogeriích vždy zboží nejlacinější, byť by i neodpovídalo platnému lékopisu. Dále test všeobecně známo, že mnozí lékárníci zboží, jež do lékárny přijde, neanalysují, aby se přesvědčili o jeho čistotě a identitě. Všecky tyto zjevy, pak vedou nutně k úpadku jak lékárnické morálky, tak celého stavu vůbec. Podotýkáme výslovně, že toto, co bylo řečeno, netýká se lékárníků všech. Jest bohudík většina lékárníků, kteří svědomitostí, pracovitostí a spolehlivostí mohli by býti příkladem jiným stavům, ale jsou zase mezi nimi tací, kteří vědouce, že úřední dozor není na výši, provádějí machinace s léky, jež jsou s to ohroziti zdravotní zájmy nejširších a nejpotřebnějších vrstev lidových. Aby tento nezdravý zjev byl odstraněn a lékárnictví naše dostalo se opětně na onu výši stavovskou i morální, jak tomu bylo v létech předválečných, navrhují podepsaní poslanecké sněmovně, aby usnesla tuto resoluci:

Vládě se ukládá:

1. Vybudován budiž lékárnický odbor v ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v čele s lékárníkem-odborníkem, který by byl naprosto nezávislý na lékařích a do jehož oboru působnosti by spadaly všechny záležitosti lékárnické.

2. Budiž vypracován nový visitační řád lékáren, který by umožnil řádnou kontrolu, prováděnou úředníky-lékárníky.

3. Kontrola lékáren budiž prováděna magistry pharmacie-úředníky ústavu pro zkoumání léčiv. Prohlídka lékáren nechť děje se nečekaně a v nepravidelných intervalech, při čemž buďtež neprodleně odebírány léky, které jsou podle receptu zhotoveny a připraveny pro členy a soukromníky. Prohlídky lékáren buďtež prováděny nepravidelně a v případech podezřelých i několikráte do roka, aby lékárník nikdy nebyl jist, kdy mu visitace do lékárny přijde a udržoval lékárnu i expedici léků stále ve stavu, jak předpisují příslušná úřední ustanovení. Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru zdravotnickému.

V Praze, dne 25. září 1930.