Naše produkce raných brambor, pěstovaných v nejchudších písčitých půdách, kde se řepě nedaří a kde hlavním zdrojem příjmů našeho zemědělce jsou zelenina a brambory, trpěla velmi značně již od roku 1921 překotným dovozem bramborů italských.

Každý rok, zejména v květnu a červnu, dováží se k nám značná kvanta raných brambor z Italie, jež sráží ceny našich brambor hluboko pod výrobní cenu, tak, že pěstitelé již řadu let zaznamenávají velké hospodářské ztráty. V roce 1929 činily u nás výrobní náklady 1 q raných zemáků 100 Kč, průměrná cena, za niž pěstitelé loni prodávali, rovnala se asi 65 Kč; zemědělec prodělával tedy na 1 q raných brambor asi 35 Kč. Tato neutěšená situace ve výrobě raných zemáků způsobena byla do značné míry italským dovozem.

V době, kdy naše rané brambory přicházejí na trh, dodává nám Italie své brambory za ceny již velmi nízké, protože si zajišťuje rentabilitu své bramborářské produkce a tedy i vyšší ceny hned v první době po sklizni, v měsících, kdy téměř monopolním svým postavením na cizích trzích si může ceny přímo diktovati. V roce 1927 dovezlo se k nám bezcelně něco přes 1.700 vagonů italských brambor a v r. 1929 asi 1.100 vagonů; v tomto roce dovoz poklesl, protože v zimě r. 1928 brambory v Italii značně pomrzly.

Tlak velkého dovozu italských brambor na vývoj cen u nás projevuje se nejcitelněji v době posledních týdnů bezcelnosti v příznivých letech již v první polovině června, jinak o něco později, ježto kromě Italií stále snižovaných cen rozmnožují nabídku na našich trzích velké zásoby italských brambor, vrhaných k nám právě v posledních dnech bezcelnosti.

Později vypěstované italské brambory, dovážené k nám v červnu, jsou již trvanlivější a proto mohou býti u nás déle uschovány. Tyto nahromaděné zásoby italských brambor, dovezené bezcelně, odnímají odběratele československým pěstitelům, jimž pak ceny raných brambor jsou v hlavní době naší sklizně určovány nejen lacinější nabídkou italskou, ale zejména i v posledních dnech bezcelnosti téměř překotně k nám dováženým a uschovaným velkým množstvím brambor z Italie. V posledních 7 dnech červnových dovezla Italie do republiky Československé raných brambor:

Dovozné z Italie k nám nechrání dostatečně domácí produkci bramborů. Dopravné za 1 q bramborů z Italie zatěžuje toto zboží pouze o 30 až 40 Kč více, než výlohy za dopravu domácích zemáků, při čemž, jde-li o brambory ze Slovenska, jest rozdíl dopravného ještě menší.

Za těchto okolností povzneseni pěstění raných bramborů, které vyžádalo si u pěstitelů již milionových investic a nákladů, přišlo by nazmar.

Bylo snahou vlády, aby tlak bezcelného dovozu italských brambor zejména v posledních dnech červnových zmírnila. Rovněž okolnost, že pokroky ve výrobě raných brambor, docilované předkličováním a jinými nejnovějšími výrobními methodami (výběrem ranější sadby atd.), znamenají velké pěstitelské úspěchy a vedou k tomu že naše rané brambory přicházejí na trh již velmi záhy a v kvantech dříve nebývalých, musila býti vodítkem vládě, aby obchodně politickým vyjednáváním zajištěna byla naší produkci širší a jistější base jak cenová tak i odbytová. K revisi bezcelnosti, námi vázané Italii pro dobu od 1. dubna do 30. června, mohlo býti přikročeno, jakmile Italie projevila ochotu o této otázce s námi jednati v souvislosti s požadavkem, abychom jí povolili zvýšení dosud nám vázaného cla na perleťové knoflíky.

Vyjednáváním s Italií, které trvá již třetí rok, dospělo se k dohodě na tomto podkladě:

1. Bezcelný dovoz bramborů z Italie do Československa se zkracuje o 7 dní a stanoví se pro dobu od 1. dubna do 23. června včetně.

2. Republika československá vzdává se smluvního cla na perleťové knoflíky, sjednaného u položky ex 897 ex h) italského celního tarifu, v příloze B. výše zmíněné dodatkové úmluvy z 1. března 1924.

Do Italie dováží se ročně asi 800 q perleťových knoflíků. Účast republiky Československé na tomto dovozu byla tato:

Vzdání se smluvního cla na perleťové knoflíky a z toho resultující jeho zvýšení o 150.- zl. lir při 1 q znamená zatížení československého exportu do Italie o ca Kč 30.000 až 35.000 ročně.

Naproti tomu zkrácení lhůty pro bezcelný dovoz brambor z Italie o 7 dní znamená, že českoslovenští producenti raných bramborů budou moci dodati ročně na domácí trh ne-li celé množství, o které se sníží italský dovoz, rozhodně ale několik set vagonů raných brambor v ceně několika milionů korun, které až dosud ku škodě československého zemědělství a celého národního hospodářství dodávala cizina.

Zkrácení lhůty pro bezcelný dovoz bramborů z Italie o 7 dní a umožnění vývozu bramborové sadby do Italie, což nám Italie rovněž v souvislosti se zkrácením lhůty zvláštní notou povoluje, znamená pro naše rané bramborářství určité zlepšení dosavadní tísně a vzhledem k hodnotám o něž tu jde, vyváží rozhodně nepatrnou újmu, již snad utrpí čsl. export perleťových knoflíků vzdáním se smluvního cla a jeho shora naznačeným zvýšením.

Krise čsl. raného bramborářství nachází tímto krokem vlády aspoň částečného řešení a je naděje, že kraje s velmi intensivní výrobou zemáků najdou dnes více odbytu doma než dříve, kdy italský pěstitel zemáků odebíral našemu pěstiteli značný okruh našich spotřebitelů.

K posouzení situace bezcelného dovozu raných brambor z Italie nutno uvésti ještě následující statistiku:

V době od 1. dubna do 30. června bylo z Italie do RČS dovezeno bezcelně:

Z tohoto množství dovedeno bylo v červnu toho kterého roku:

Nepřihlížíme-li k abnormálnímu roku 1928, kdy snížený dovoz italských brambor k nám vysvětliti dlužno jejich pomrznutím v Italii, vidíme, že tato dováží k nám v měsíci červnu a z toho hlavně v posledních dnech červnových přes 60.000 q raných zemáků.

V tamto roce 1930, ačkoliv dohoda s Italií ještě nebyla vůbec podepsána, na pouhé pověsti, že se jedná o zkrácení lhůty pro bezcelný dovoz raných brambor, dovezeno necelých 40.000 q zemáků v ceně daleko méně než polovina let předešlých.

Patrno z toho tudíž, jaký význam má pro čsl. národohospodářství zkrácení lhůty pro bezcelný dovoz brambor z Italie a proč schválení dohody o zkrácení této lhůty se doporučuje.

Výbor zahraniční pojednal o uvedeném vládním návrhu ve své schůzi dne 23. září 1930 a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně ke schválení, následující usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje doplňkový protokol ze dne 4. srpna 1930 k dodatkové úmluvě k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským, podepsané v Římě dne 1. března 1924, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 20. srpna 1930, čís. 116 Sb. z. a n., týkající se zkrácení lhůty pro bezcelný dovoz bramborů z Italie o 7 dní a propuštění Italie ze smluvního cla na perleťové knoflíky.

V Praze dne 23. září 1930.

Doplňkový protokol k naší obchodní smlouvě s Italií, podepsaný v Římě dne 4. srpna 1930, upravuje dvě hospodářské otázky, jednak dovoz raných zemáků z Italie do Československa a jednak vývoz perleťových knoflíků z Československa do Italie.

V obchodní smlouvě s Italií byla přiznána bezcelnost na dovoz raných zemáků z Italie až do konce měsíce června. Tato celní úprava dotýkala se škodlivě zájmů našich pěstitelů raných zemáků, kteří dodávají rané zemáky na trh již v polovici měsíce června a proto uplatňovali požadavek, aby termín pro bezcelný dovoz raných zemáků byl zkrácen o 14 dní. Zkrácení tohoto termínu má velkou důležitost zejména z toho důvodu, že ke konci měsíce června bylo dováženo k nám zbytečně příliš veliké množství raných zemáků, kteréžto kvantum zatěžovalo náš domácí trh a podléhalo často i porušení kvality na škodu konsumu.

V jednání s italskou vládou docílilo se zkrácení tohoto termínu bezcelného dovozu toliko o jeden týden, takže bezcelnost má býti stanovena až do 23. června.

Naproti tomu náš stát vzdal se smluvního cla na dovoz perleťových knoflíků do Italie.

Kromě toho získali jsme současně uvolnění vývozu československé sadby, bramborové do Italie.

Se zřetelem k tomu jest možno konstatovati, že tato dodatková úmluva s Italií odpovídá našim hospodářským zájmům. Živnostenský výbor pojednal o této dodatkové úmluvě na své schůzi dne 23. září t. r. a usnesl se na tom doporučiti ji poslanecké sněmovně ku schválení.

V Praze dne 23. září 1930.