Presidium ministerské rady, které stále sleduje poměry, za jakých odbočka Československé tiskové kanceláře v Bratislavě pracuje, provedlo v ní některé osobní změny, od nichž ředitelství Československé tiskové kanceláře očekává příslušný vliv na provoz odbočky. Ten se prokazatelně lepší.

Československá tisková kancelář jako státní podnik je povinna říditi se při úpravě svých služeb ustanovením zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n. a prováděcího nařízení ze dne 25. září 1924, č. 206 Sb. z. a n.

S tohoto hlediska a při stálém rozvoji zpravodajské služby na Slovensku vznikají při provozu odbočky různé obtíže, které se však usilovně a se zdarem překonávají. I tu pro zdárný vývoj jest třeba jistých zkušeností i času.

Zdárná a uspokojivá činnost jednotlivých služeb a odboček Československé tiskové kanceláře nezávisí však ani tak od počtu personálu, jako od jeho kvalifikace. Pro službu Československé tiskové kanceláře, jež je sui generis, vyžadují se složité znalosti, a to jazykové, odborné, novinářské a kancelářské, najmě správní. Tyto znalosti jsou velmi zřídka soustředěny v jedné osobě a Československá tisková kancelář těžko získává takto kvalifikované síly pro jejich velké platové nároky, které mnohdy splniti nemůže.

Obsazování volných míst Československé tiskové kanceláře a jmenování na místa systemisovaná děje se dle preliminovaného rozpočtu a podle kvalifikace. Je vždy pamatováno na uchazeče Slováky, pokud se ovšem do zpravodajské služby hlásí.

Úkoly Československé tiskové kanceláře jako telegrafní zpravodajské kanceláře jsou za dnešního stavu novinářské techniky a při velikém politickém významu i výchovném poslání denního tisku zajisté veliké.

Proto neopomíjí předsednictvo ministerské rady ničeho, co jest možno opatřiti k tomu, aby tyto úkoly Československá tisková kancelář plnila v rámci daných jí prostředků a předpisů.

V Praze dne 20. září 1930.

Předseda vlády:

Udržal, v. r.