Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období.	2. zasedání.

 

645.

Zpráva

výboru ústavně-právního a rozpočtového

o usnesení senátu (tisk sněm. 551)

k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 164 a 221)

o poštovní spořitelně.

I.

Historie přítomného návrhu zákona jest v krátkostí taková:

Když se zařizoval a organisoval samostatný Československý stát, nikdo nepochyboval, že mezistátními zařízeními nesmí chyběti československá poštovní spořitelna v tom rozsahu a s těmi obory činnosti, ze kterých byla vybudována vídeňská poštovní spořitelna. Činnost této spořitelny trvala u nás po jistou dobu po převratu, dokud nebyl náležitě zorganisován ústav vlastní, založený 12. listopadu 1918, prozatím jen pro službu šekovou, který postupně zřizoval účty československých účastníků. K úplné a řádné rozluce došlo krátce před zákonem ze dne 11. března 1919, č. 140, Sb. z. a n., o zřízení poštovních úřadů šekových pro území státu Československého. Jest pravda, že ani poštovní úřad šekový v Praze plně nenahradil bývalé vídeňské poštovní spořitelny, ale vyhověl alespoň nejnaléhavější potřebě. Jeho činnost byla časem doplňována a rozšiřována.; tak dlužno se zmíniti příkladem o účasti při upisování státních půjček, o depositní službě, svěřené mu zákonem č. 88 z r. 1924, o službě náhradové banky pro pozemkovou reformu podle zákona č. 220 z r. 1922, resp. podle zákona č. 329 z r. 1920 a pod. - jak právě potřeby doby a státu toho vyžadovaly.

Jeden z hlavních oborů činností, kterým bývalá vídeňská poštovní spořitelna r. 1882, tedy bezmála před 50 lety začala, a který dal nejen pevný základ tomuto ústavu, ale - možno bez nadsázky říci - také velmi platně přispěl k hospodářskému povznesení a výchově pro spořivost nejširších vrstev, totiž činnost spořitelní, našemu ústavu chyběl a chybí doposud. Příčinou toho nebyl snad úmysl poštovní spořitelní službu neaktivovati, naopak v resoluci k zákonu č. 140 z r. 1919 bylo vládě přímo uloženo, aby se postarala i o službu spořitelní, a mnohé závažné hlasy (řeč prvního československého ministra Dr. Raším při jednání o návrhu na státní rozpočet pro rok 1921 aj.) vládě tuto povinnost připomínaly. Ale úkol vytvořiti nezbytně nutný šekový ústav byl při převratu příliš veliký a možnosti k jeho splnění příliš nepatrné - na př. nedostatek kvalifikovaného a školeného personálu, nesnáze s umístěním, nouze o papír a tiskopisy -, pročež bylo nejen opatrné a moudré, že se v době hospodářské tísně vrstev, s kterými poštovní spořitelna v úsporné své činnosti především počítá, zřízení spořitelní služby odložilo na vhodnější dobu, ale tehdejší odklad byl za zmíněných nepřekonatelných nesnází skutečně kategorickým imperativem poměrů doby. Když však byly nejhorší hospodářské krise překonány, finance státní uspořádány, československá valuta upevněna, organisace státní správy doplňována a zdokonalována, bylo pomýšleno i na dobudování ústavu, jenž by nahradil býv. vídeňskou poštovní spořitelnu ve všech směrech a ovšem zároveň také vyhovoval specifickým poměrům a potřebám republiky Československé, jak se vyvinuly od rozchodu s býv. vídeňským ústavem. Ale tu se vyskytly určité obavy interesovaných kruhů, zejména ústavů lidového peněžnictví, které spatřovaly v restituci poštovní spořitelní činnosti určité nebezpečí pro slibný nový vývoj činnosti lidových peněžních ústavů. A vyžádalo si řady let odkladů, nežli byly překonány všechny námitky, a než byla osnova chystaného zákona všestranně projednána a upravena jako výsledek nesčetných kompromisů a porad, zejména také v Poradním sboru pro otázky hospodářské v několikerém meziministerském jednání.

Konečný vládní návrh byl předložen nejprve senátu, jenž po některých změnách, navržených ústavně-právním i rozpočtovým výborem a konečně i v plenu samém, návrh zákona schválil a odevzdal poslanecké sněmovně.

Dlužno upozorniti na některé závažnější otázky.

Zákonem o poštovní spořitelně nemá býti pouze dosavadní parcielní činnost poštovního úřadu šekového doplněna o službu spořitelní, ale zákonem moji býti také sjednocena všechna dosavadní opatření, kterými byla činnost poštovního úřadu šekového upravována a doplňována. Teprve v tomto zákoně jsou pro území Československé republiky rušeny zákony platné o bývalé poštovní spořitelně vídeňské a o dosavadní poštovní spořitelně budapešťské. V zákonu č. 10 z r. 1919 se tak nestalo, neboť tento zákon zmocňoval nový ústav právě jen k určitému úseku činnosti řečených ústavů. Toto zrušovací opatření má ovšem význam pouze theoretický, ale je z důvodů právních nutné.

Zákon o poštovní spořitelně má však ještě také úkol mnohem závažnější. Poštovní spořitelna jest státní peněžní ústav zcela zvláštního osobitého rázu. Pomocí poštovních úřadů a jejich prostřednictvím provozuje poštovní spořitelna jednu z nejvýznamnějších činností hospodářských, tj. zprostředkování platů bez hotových, usnadňuje oběh peněz, likvidaci vzájemných! závazků osob fysických i právnických. Poštovními úřady vniká do nejodlehlejších a nejmenších míst, sbírá úspory a uvádí v oběh peníze, které jinak z veliké části hospodářskému zužitkování by byly odcizeny. S tím ovšem souvisí péče a fruktifikaci peněz poštovní spořitelně svěřených, pro kterou se jí v zákoně dostává potřebného zmocnění za příslušných kautel v zájmu bezpečnosti majetku státních občanů. To jsou významné hospodářské úkoly a poštovní spořitelna jimi vykonává důležitou funkci veřejnou.

Peněžní prostředky, jimiž poštovní spořitelna disponuje, jí umožňují, aby jednak posilovala akce domácího peněžnictví a vyrovnávala prudké výkyvy na peněžním trhu, zabraňovala otřesům a útokům na domácí peněžnictví zvenčí, ale také podporovala úkoly finanční správy státní. Také v těchto směrech zákon jí má poskytnouti potřebná zmocnění a stanoviti jeho hranice.

Ještě jeden obor činnosti zasluhuje zvláštní zmínky. Vyrostl takřka sám sebou, jako samozřejmost státního ústavu peněžního. Je to služba depositní. Pro tuto službu byly v některých západoevropských státech vybudovány samostatné státní ústavy ještě dříve, nežli byly zřizovány zvláštní instituce pro státní spořitelní a státní šekovou službu. Jde tu o účelnou organisaci hospodářské správy soukromého i veřejného majetku, státu svěřeného, ať se tyče jmění spravovaného soudy a poručenskými a jinými veřejnými úřady, ať veřejných fondů a pod. Poštovní spořitelna, jsouc vybavena již pro zužitkování peněz v šekové a spořitelní službě aparátem bankovním, jest najisto nad jiné státní instituce povolána, aby konala státní službu depositní. V malém státě bylo by jistě přepychem, aby tato činnost byla svěřována nějakému ústavu zvláštnímu, když kapacita úřednického personálu a příslušných zařízení a racionelní organisace služby poštovní spořitelny dovoluje plnění těchto úkolů hospodářské správy státní s nákladem poměrně velmi nepatrným. Kde je decentralisace účelná, tam ovšem oprávnění dosavadních ústavů, přijímati v úschovu a správu hodnoty státu svěřené, zákonem o poštovní spořitelně dotčena nejsou.

Jako další důsledek celkové činnosti poštovní spořitelny jako státního ústavu peněžního jsou úkony finanční povahy pro soudy, státní a jiné veřejné úřady. Samozřejmě, že všechny tyto funkce, které poštovní spořitelna koná ve veřejném zájmu státním i státních občanů, nemohou se dotýkati měnové a úvěrové politiky Národní banky Československé nebo dokonce ji křížiti. K vyloučení jakýchkoli pochybností a nesnází byly do zákona pojaty příslušné klausule (oddíl VII.), jež mají zajistiti soulad akcí obou ústavů.

Zhruba naznačené úkoly ukládají poštovní spořitelně zároveň vážné povinnosti, pros které ústav musí býti také účelně vybaven a organisován. Dosavadní organisace poštovního úřadu šekového tomuto požadavku plně nevyhovovala. Poštovní úřad šekový jest úzce spjat s československou poštou a jejími provozními odvětvími formou společného podniku. Jestliže však používání služeb poštovních úřadů za sběrny a platebny poštovní spořitelny z důvodů technicko-správních a kontrolních podmiňuje a odůvodňuje podřízení poštovní spořitelny správě ministerstva pošt a telegrafů, její finanční a veřejnoprávní funkce přikazují, aby se jí dostalo osamostatnění a takového zřízení, které umožní všestranné rozvití všech oborů činnosti. Na to jest v zákoně pamatováno tím, že poštovní spořitelna bude na rozdíl od poštovního úřadu šekového samostatným státním podnikem, a že v rámci nutné jednotné správy státních, podniků jest zajištěna účast veřejnosti a zájmových kruhů přímo ve správě ústavu. Po této stránce se také zřízení a organisace poštovní spořitelny bude podstatně lišiti od organisace poštovního úřadu šekového, v němž jest sice veřejnost také zastoupena, ale pouze v poradním sboru.

To by asi byl povšechný obraz nejdůležitějších zásad a obsahu zákona. Ostatek jest příslušná formální úprava podrobností a rozčlenění právní materie do oddílů, jichž jest osm s nadpisy: všeobecná ustanovení; šeková služba; spořitelní služba; zužitkování vlastního jmění a peněz svěřených poštovní spořitelně ve službě šekové a spořitelní; jiná hospodářská a obchodní činnost; finanční úkony pro soudy, státní a jiné veřejné úřady, ústavy, podniky a zařízení; poměr poštovní spořitelny k Národní bance Československé; ustanovení společná a závěrečná. Jednotlivé oddíly jsou rozděleny na paragrafy, jichž jest celkem 41.

Podrobnostmi zabýval se senát N. S. R. Č., a výsledkem jeho jednání byly některé úpravy jednak formálního, jednak i věcného rázu a týkaly se §§ 9., 13., 14., 17., 18., 19. a 25.

O jedné z těchto úprav sluší se zmíniti podrobněji. Jde tu o změnu vládního návrhu na ustanovení § 25., odst. 1., lit. f), jež se týká jednoho ze zmocnění poštovní spořitelny k fruktifikační činnosti a znělo ve vládním návrhu:"činiti vklady na běžný účet zemských peněžních ústavů a akciových bank, oprávněných přijímati peníze na vkladní knížky (listy) podle § 3. zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, dále spořitelen a peněžních ústředí podrobených zákonné revisi, v nichž jsou sdruženy záložny nebo výdělková a hospodářská společenstva, přijímající vklady na knížky". Plénum senátu usneslo se 12. června na změně tohoto ustanovení a za souhlasu vlády nahradilo původní text textem novým tohoto znění: "f) činiti vklady na oběžný účet peněžních ústavů, podléhajících veřejnému dozoru".

Tato znění však vyvolalo určité pochybnosti, zda se tím nevylučují peněžní ústředí, podrobená zákonné revisi, v nichž jsou sdruženy záložny nebo výdělková a hospodářská společenstva, přijímající vklady na knížky. Při tom se poukazuje na to, že taková ústředí jsou sice podrobena zákonné revisi, ale nepodléhají veřejnému dozoru. Tohoto úmyslu zde ovšem není, poněvadž v žádném případě nesmějí býti vyloučena ústředí lidového peněžnictví a družstevnictví ať zemědělského, nebo dělnického nebo živnostenského či jiného. Tuto účast lidového peněžnictví má právě zajistiti ustanovení, na němž se senát usnesl. Všeobecná dikce citovaného ustanovení právě zaručuje, aby žádné z lidových ústředí nebylo pominuto.

Z důvodové zprávy k § 25., odst. 1., lit. f) vládního návrhu zákona o poštovní spořitelně výslovně jest zjevno, že nynější ustanovení, na němž se senát Národního shromáždění usnesl, platí také a peněžních ústředích podrobených zákonné revisi (zákon ze dne 10. června 1903, č. 133 ř. z. o revisi výdělkových a hospodářských společenstev a jiných spolků, zákon ze dne 15. dubna 1919, č. 210 Sb. z. a n., o úpravě poměrů družstev na Slovensku, a zákon ze dne 1. července 1926, č. 130 Sb. z. a n., o úpravě poměrů družstev na Podkarpatské Rusi), v kterýchžto ústředích jsou sdruženy záložny nebo výdělková hospodářská společenstva, přijímající vklady na knížky. Ústavně-právní výbor usnesl se ve své schůzi konané dne 9. září 1930 doporučiti poslanecké sněmovně ke schválení tuto osnovu ve znění přijatém senátem.

V Praze, dne 9. září 1930.

Dr. Mičura v. r.,	Fr. Navrátil v. r.,
předseda.	zpravodaj.

 

II.

Povinností rozpočtového výboru je především dbáti toho, jak předložený návrh zákona se dotýká státních financí. Obnovení předválečné instituce poštovní spořitelny - což je hlavní obsah tohoto návrhu - nepochybně státním financím prospěje. Předně proto, že stát si u tohoto ústavu bude moci vypůjčiti aspoň na krátkou dobu dvou měsíců částky potřebné k vyrovnání tzv. pokladničních deficitů, čímž se zmenší závislost státu v takové situaci na akciových bankách; za druhé vzniká poštovní spořitelnou nový velký odběratel státních dluhopisů; a za třetí se zde právně organisuje ústav, který může státu znamenitě prospěti při nových emisích státních. - Tyto svoje funkce bude moci poštovní spořitelna plniti tím lépe, čím většími kapitály bude disponovati. Proto jest litovati, že v tomto návrhu zákona akvisiční činnost poštovní spořitelny jest omezena několika důležitými ustanoveními (§§ 17, 18, 19 aj.), jednak je omezena disposice poštovní spořitelny stran kapitálů jí svěřených (§§ 25, 26 aj.). Jak z veřejných diskusí o této otázce je známo, došlo k těmto omezovacím ustanovením na nátlak soukromých peněžních ústavů, které se bojí soutěže této nové státní instituce.

Taktéž nemůže zcela uspokojiti předložené řešení poměru poštovní spořitelny a Národní banky. Jestliže návrh zákona dopřává ve správním výboru poštovní spořitelny statutárního zastoupení akciové společnosti Národní banka Československá, měla by tím spíše míti poštovní spořitelna statutární zastoupení v bankovní radě Národní banky. Stran úpravy poměru poštovní spořitelny a Národní banky přijal rozpočtový výbor dvě resoluce níže uvedené.

V Praze, dne 10. září 1930.

Dr. Jos. Černý v. r.,	Dr. Jos. Macek v. r.,
předseda.	zpravodaj.

 

Zákon

ze dne .......................................

o poštovní spořitelně.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Oddíl I.

Všeobecná ustanovení.

§1.

V republice Československé se zřizuje poštovní spořitelna.

§ 2.

(1) Poštovní spořitelna jest státním ústavem a náleží do oboru poštovní správy. Jest činna pro celou oblast republiky Československé. Poštovní spořitelna není povinna zápisem do obchodního rejstříku.

(2) Poštovní spořitelna vykonává svoji činnost hlavním ústavem a pobočnými ústavy. Poštovní úřady jsou jejími sběrnami a platebnami.

(3) Hlavní ústav poštovní spořitelny má sídlo v Praze; název jeho jest "Poštovní spořitelna v Praze".

(4) Vláda stanoví nařízením, zda a ve kterých místech se zřídí pobočné ústavy poštovní spořitelny. Název těchto ústavů jest: "Poštovní spořitelna, pobočka v ..........." s označením sídla ústavu.

§ 3.

(1) Poštovní spořitelna obstarává:

a) službu šekovou (§§ 9 - 15);

b) službu spořitelní (§§ 16 - 24);

c) zužitkování vlastního jmění a peněz svěřených jí ve službě šekové a spořitelní (§ 25);

d) jinou hospodářskou a obchodní činnost (§§ 26 - 28);

e) finanční úkony pro soudy, státní a jiné veřejné úřady, ústavy podniky a zařízení, pokud jimi může býti pověřena (§ 29).

(2) Poštovní spořitelna jest právnickou osobou; ve své činnosti vymezené v odst. 1. nabývá samostatně práv, béře na sebe závazky, spravuje vlastní jmění a svěřené peníze uložené cenné papíry a jiné hodnoty a pečuje o to, aby byly vhodně a bezpečně zužitkovány peníze, jichž není zapotřebí k uspokojení nároků, plynoucích z její činnosti a k úhradě vlastních potřeb. Za peníze a jiné hodnoty, svěřené poštovní spořitelně, ručí stát.

§ 4.

Pro poštovní spořitelnu platí předpisy o státních podnicích spravovaných podle zásad obchodního hospodaření, pokud tento zákon nestanoví jinak. Organisační řád pro ni vydá ministr pošt a telegrafů se schválením vlády.

§ 5.

(1) Správnímu sboru, zřízenému pro poštovní spořitelnu (§ 4), náleží:

1. usnášeti se o návrzích ve věcech, jež vyžadují úpravy zákonem nebo nařízením vlády, zejména jde-li:

a) o změnu působnosti poštovní spořitelny (§ 3),

b) o další úkony poštovní spořitelny v rámci ustanovení tohoto zákona (§ 12, odst. 3),

c) o to, aby vklady v šekové službě se neúrokovaly vůbec (§ 13),

d) o zavedení poplatků z částek hotově vplácených při povinném používání šekové služby (§ 14),

e) o to aby nejvyšší přípustná hranice pohledávky ve vkladní knížce byla stanovena částkou nižší, nebo jde-li o změnu úrokové sazby ze vkladů na vkladní knížky (§§ 18 a 19)

2. usnášeti se o pravidlech (jejich změnách), upravujících styk se stranami (§ 8), zejména pokud jde o poplatky, není-li k tomu zapotřebí zákona nebo nařízená vlády (bod 1);

3. usnášeti se o směrnicích pro uložení nashromážděných peněz (§ 25, odst. 1, lit. f);

4. usnášeti se a instrukcích a jednacích řádech;

5. zkoumati a předběžně schvalovati rozpočty a závěrečné účty poštovní spořitelny;

6. jednati o zprávách stálé revisní komise poštovní spořitelny;

7. vyslovovati se také o jiných otázkách, dotýkají-li se podstatně činnosti poštovní spořitelny.

(2) Správní sbor poštovní spořitelny má 12 členů a tolikéž náhradníků. Kromě členů z činných zaměstnanců státních jest v něm zastoupena Národní banka Československá jedním členem (náhradníkem), jejž po návrhu její bankovní rady jmenuje ministr pošt a telegrafů v dohodě s ministrem financí. Další tři členy (náhradníky) jmenuje ministr pošt a telegrafů z odborníků národohospodářských a to jednoho jako zástupce peněžnictví v dohodě s ministrem financí a vnitra, jednoho jako zástupce obchodu, průmyslu a živností v dohodě s ministrem obchodu a jednoho jako zástupce zemědělství v dohodě s ministrem zemědělství.

§ 6.

Věci obchodní správy poštovní spořitelny vyřizuje výkonný výbor, jenž také předběžně projednává otázky, které vyžadují usnesení správního sboru (§ 5, odst. 1). Složení a působnost výkonného výboru upravuje organisační řád (§ 4).

§ 7.

(1) V čele poštovní spořitelny jest přednosta hlavního ústavu v Praze, jenž za osobní odpovědnosti vykonává bezprostřední správu poštovní spořitelny a zejména ji zastupuje navenek.

(2) Zastupování poštovní spořitelny před soudy a úřady řídí se platnými předpisy o zastupování státu.

§ 8.

(1) Poštovní spořitelna upravuje styk se stranami pravidly, jež se stávají závaznými vyhlášením ve Věstníku poštovní spořitelny.

(2) Stejně se vyhlašují i změny pravidel, zejména pokud jde o výši základního vkladu, poplatky a úrokovou míru v šekové službě, jakož i o výši jednotlivých vkladů a výplat, výpovědní lhůty a úrokovou míru ve službě spořitelní.

Oddíl II.

Šeková služba.

§ 9.

Poštovní spořitelna vede šekové účty a provádí platy ve prospěch a na vrub vlastníků šekových účtů podle ustanovení tohoto oddílu.

§ 10.

(1) Poštovní spořitelna v Praze nebo její pobočky zřídí na přihlášku šekový účet každému, kdo vyhoví podmínkám stanoveným pravidly (§ 8) a složí základní vklad. Základní vklad se nevrací, dokud šekový účet nebyl zrušen.

(2) Poštovní spořitelna má právo přihlášku o zřízení šekového účtu zamítnouti a zřízený již účet vypověděti, nejsouc povinna uváděti důvody svého rozhodnutí. Také vlastník šekového účtu může účet kdykoli vypověděti. V obou případech výpovědi vyplatí mu poštovní spořitelna do 15 dnů od výpovědi celou pohledávku i s úroky po srážce poplatků a výloh.

§ 11.

Vklady na šekové účty přijímá poštovní spořitelna v Praze, její pobočky, jakož i poštovní úřady; činiti je může kdokoli.

§ 12.

(1) Vlastník šekového účtu nakládá s pohledávkou na svém účtě, pokud převyšuje základní vklad, šekem nebo převodním příkazem.

(2) Šekem přikazuje vlastník šekového účtu poštovní spořitelně, aby provedla výplatu z pohledávky na jeho účtě u své pokladny nebo u pokladen poboček doručiteli šeku nebo u poštovního úřadu osobě vyznačené na šeku, nebo jí přikazuje provedení jakékoli jiné úhrady kromě převodu na jiný šekový účet u poštovní spořitelny nebo jejích poboček. Zní-li šek na doručitele, může býti opatřen doložkou "Jen pro zúčtování", vyznačenou napříč na líci šeku. Šeky opatřené touto doložkou zúčtuje poštovní spořitelna se členy odúčtovacích sdružení Národní banky Československé, se kterými je ve spojení, nebo s jinými vlastníky šekových účtů.

(3) Bude-li toho vyžadovati hospodářská potřeba, mohou býti vládním nařízením připuštěny i šeky na řad.

(4) Převodním příkazem převádí vlastník šekového účtu peněžní částky ze svého účtu na jiný šekový účet u poštovní spořitelny v Praze nebo jejích poboček.

§ 13.

(1) Vklady v šekové službě úrokuje poštovní spořitelna nejvýše 1¹/₂ procentem; vláda může také naříditi, že nebudou úrokovány vůbec (§ 5, odst. 1, c).

(2) Úrokování se počíná nejbližším prvním anebo šestnáctým dnem měsíce, který následuje po vkladu, a končí patnáctým anebo posledním dnem měsíce, který předchází výplatě.

§ 14.

Za úkony v šekové službě jest poštovní spořitelna oprávněna vybírati poplatky vyměřované buď podle počtu účinů nebo podle výše vplacených nebo vyplácených částek (§ 5, odst. 1, d, odst. 2 a § 8). Jde-li však o povinné používání šekové služby poštovní spořitelny, stanoví vláda nařízením, mají-li se vybírati poplatky z částek hotově uplácených.

§ 15.

(1) Poštovní spořitelna neodpovídá za opoždění v přípisech vkladů na účtech, v provedení šekových příkazů a při výplatě šekových platebních poukázek.

(2) Nároky vlastníků šekových účtů proti poštovní spořitelně na náhradu škody mohou býti uplatňovány nejdéle ve třech letech ode dne, kdy poštovní spořitelna obdržela příslušný příkaz vlastníka šekového účtu.

Oddíl III.

Spořitelní služba.

§ 16.

Poštovní spořitelna přijímá na vkladní knížky vklady, úrokuje a vyplácí je podle ustanovení tohoto oddílu.

§ 17.

(1) Vkladatelem může býti osoba fysická nebo právnická, nebo obchodní společnost, soud, státní a jiný veřejný úřad, ústav, podnik a zařízení. Poštovní spořitelna v Praze vydá vkladateli na přihlášku při prvém vkladu knížku na jeho jméno. V knížce se vyznačí údaje potřebné pro zjištění totožnosti vkladatelovy.

(2) Vkladatel smí míti pouze jednu vkladní knížku.

(3) Dospělí nezletilci a osoby jim na roveň postavené mohou se svými vklady volně nakládati, nepodal-li proti tomu jejich zákonný zástupce nebo příslušný poručenský (sirotčí) či opatrovnický soud (úřad) u poštovní spořitelny v Praze písemný zákaz.

(4) Vkladatele může přihlásiti též osoba třetí jako složitel. V tomto případě se vyznačí ve vkladní knížce vedle jména vkladatelova také jméno složitelovo, a vkladní knížka se vydá složiteli. Ustanovení odst. 1. platí jak pro vkladatele, tak i pro složitele. Složitel má všechna práva a povinnosti vkladatelovy, dokud vkladatel neprokáže, že vkladní knížky řádně nabyl. Průkaz o tom musí býti podán poštovní spořitelně v Praze.

(5) Vkladatel může s vědomím poštovní spořitelny v Praze postoupiti vkladní knížku novému vkladateli a složitel novému složiteli.

§ 18.

(1) Účty o vkladech na knížky vede poštovní spořitelna v Praze.

(2) Vklady na knížky lze činiti u pokladen poštovní spořitelny v Praze, jejích poboček a u poštovních úřadů.

(3) Pohledávka ve vkladní knížce poštovní spořitelny i s úroky smí činiti nejvíce 20.000 Kč, pro vkladatele (složitele), činné výdělečně v cizině, 30.000 Kč, nestanoví-li vláda nařízením nejvyšší hranice částkou nižší. Část pohledávky, přesahující nejvyšší přípustnou hranici, se neúrokuje. Tato ustanovení se nevztahují na vklady veřejných korporací, soudů, státních a jiných veřejných úřadů, ústavů, podniků a zařízení.

(4) Výplaty na vkladní knížky se dějí na průkaz totožnosti vkladatelovy (složitelovy) buď přímo u pokladen poštovní spořitelny v Praze a jejích poboček nebo u poštovních úřadů. Je-li výplata požadovaná u poboček poštovní spořitelny nebo u poštovních úřadů vyšší, nežli částka stanovená pravidly (§ 5, odst. 2, § 8), musí se zaslati písemná výpověď poštovní spořitelně v Praze.

§ 19.

(1) Úroková sazba ze vkladů na knížky činí 3% a může nad tuto mez býti zvýšena jen zákonem. Do výše 3% může ji měniti vláda nařízením, přihlížejíc k nejnižšímu běžnému čistému úrokovému výnosu z úsporných vkladu u peněžních ústavů.

(2) Vklady na knížky se úrokují, počínajíc prvním dnem po vkladu a končíc dnem před výplatou. Úroky se připisují k pohledávce koncem každého správního roku.

(3) Úrokování vkladů přestává uplynutím tří kalendářních let od posledního vkladu nebo poslední výplaty nebo posledního připsání úroků ve vkladní knížce, jestliže vklad na konci této lhůty ani s připsanými úroky nepřevyšuje 20 Kč; úrokování se obnovuje vkladem.

§ 20.

(1) Zůstatek pohledávky s úroky za uplynulý správní rok oznámí poštovní spořitelna v Praze vkladateli (složiteli) na počátku nového správního roku.

(2) Nedá-li si vkladatel (složitel) podle tohoto oznámení připsati úroky do vkladní knížky v novém správním roce do konce března, nemůže na ni požadovati výplat, dokud nebudou úroky připsány.

§ 21.

(1) Pohledávka ze vkladní knížky poštovní spořitelny může býti exekučně zabavena. Zabavení se vykoná tím, že výkonný orgán podle příkazu exekučního soudu vkladní knížku vezme k sobě, sepíše o tom zájemní protokol a knížku uloží 11 soudu.

(2) Exekuční soud uvědomí neprodleně o exekučním zabavení poštovní spořitelnu v Praze.

(3) Zabavená pohledávka se zpeněží tím způsobem, že exekuční soud zašle vkladní knížku poštovní spořitelně v Praze s usnesením určujícím celkový peníz, který vymáhajícímu věřiteli má býti vyplacen, a poštovní spořitelna v Praze zařídí výplatu tohoto peníze vymáhajícímu věřiteli a vrátí knížku exekučnímu soudu. Tento soud vrátí ji pak dlužníkovi a uvědomí o tom poštovní spořitelnu v Praze.

§ 22.

(1) Vkladní knížky lze dáti do zástavy třetím osobám. Zastavení jest i pro poštovní spořitelnu právně účinné, bylo-li vkladatelem (složitelem) i zástavním věřitelem společně písemně oznámeno poštovní spořitelně v Praze a jí ve vkladní knížce vyznačeno.

(2) Právní účinnost zastavení zaniká proti poštovní spořitelně oznámením podle odst. 1. a výmazem poznámky ve vkladní knížce.

§ 23.

(1) Ztrátu (zničení) vkladní knížky oznámí vkladatel (složitel, zástavní věřitel, a kdo má na ní právní zájem) poštovní spořitelně v Praze, uveda všechny údaje nutné ke zjištění totožnosti knížky.

(2) Poštovní spořitelna zakáže ihned po oznámení ztráty svým pokladnám a poštovním úřadům, aby na ztracenou knížku ode dne, kdy jich zákaz dojde, ničeho nevyplácely a uloží jim, aby vkladní knížku, kdyby jim byla předložena,.zadržely; kromě toho vyhlásí ztrátu (zničení) vkladní knížky ve Věstníku a vývěskou u poštovního úřadu, v jehož obvodu m vkladatel (odst. 1) své bydliště, a v jehož obvodu byla knížka ztracena (zničena). Ve vyhlášce obsahující všechny údaje nutné ku zjištění totožnosti knížky se připomene, že po uplynutí šedesáti dnů ode dne uveřejnění vyhlášky ve Věstníku bude vkladní knížka poštovní spořitelny prohlášena za neplatnou, a bude vydána nová vkladní knížka (duplikát). Poslední den této lhůty se ve vyhlášce uvede podle kalendáře.

(3) O zavedení umořovacího řízení (odst. 1 a 2) a o prohlášení neplatnosti ztracené (zničené) vkladní knížky zpraví poštovní spořitelna v Praze navrhovatele a všechny zúčastněné osoby.

(4) Bude-li poštovní spořitelně v Praze do šedesáti dnů (odst. 2) ohlášen nárok na ztracenou (zničenou) vkladní knížku, nevydá poštovní spořitelna novou vkladní knížku, nýbrž odkáže strany na pořad práva a vyčká pravoplatného rozhodnutí soudního.

(5) Dnem oznámení ztráty (zničení) vkladní knížky (odst. 1) až do pravoplatného skončení umořovacího řízení staví se promlčení.

(6) Oznámí-li se poštovní spořitelně za umořovacího řízení, že byla vkladní knížka nalezena, zastaví poštovní spořitelna po zjištění této skutečnosti umořovací řízení a oznámí to zúčastněným osobám.

(7) Všeobecné předpisy o umořování listin nevztahují se na vkladní knížky poštovní spořitelny.

§ 24.

Vkladní knížky poštovní spořitelny mohou býti přijímány jako jistoty, vadla a kauce i u soudů, státních a jiných veřejných úřadů, ústavů, podniků a zařízení.