Návrhem zákona zvyšují se o 100% důchody válečným invalidům klasifikovaným více jak 85% výdělečné neschopnosti. Splňuje se tak dávná potřeba zlepšení postavení našich nejtěžších invalidů válečných, jejichž důchody dříve stanoveny byly velmi nízce. Zvýšením důchodu těžkým invalidům docílí se u této kategorie také částečné zvýšení hranice příjmové vylučující z nároku na důchod válečné poškozence, dále pak zvyšují se příplatky na členy rodiny, taktéž o 100%. Válečným slepcům jako nejvíce potřebným a nejtíže postiženým dostává se mimo to slepeckého příplatku k důchodu 1800.- Kč ročně.

Vdovám po padlých vojínech starším 55ti roků nebo neschopným k práci zvyšuje se příplatek k důchodu na Kč 360,- ročně. Ministerstvu sociální péče je umožněno přijmouti přihlášky o důchod u těch sirotků, za něž opožděně podány byly přihlášky o důchod a v důsledcích toho nárok zanikl. Vládní návrh zákona řeší také otázku přeplatků, které vznikly bez zavinění válečných poškozenců, a uvádí tuto záležitost ve shodu s ustanovením §u 9. zákona ze dne 22. prosince 1924 č. 287 Sb. z. a n.

Jistě sociálně politický výbor raději by uvítal návrh, jímž definitivně vyřešen by ubyl celý problém válečných poškozenců. Uvedená úprava nevztahuje se na značný počet těžkých invalidů amputovaných (ztráta ruky nebo nohy), jinak těžce raněných a zmrzačených, tuberkulosních a vnitřně chorých. Zde jevila by se taktéž naléhavá potřeba zlepšení a podstatného zvýšení důchodů těmto těžkým invalidům.

Stejně pro sociálně politický výbor byl by vítanější návrh, jímž upraveny by byly důchody našich válečných sirotků, vdov a starých rodičů po padlých synech. U těchto válečných poškozenců jeví se taktéž naléhavá potřeba zlepšení. Bude nutným řešiti otázku slk. prohlídek vdov a pozůstalých a zákon upravit tak, aby důchod byl přiznáván a upravován dle stáří a ne dle procent neschopnosti.

Stejně jeví se nutným řešit otázku prodloužení lhůt k přihláškám o důchod pro válečné invalidy, vdovy a pozůstalé. Zvláště lze litovati, že nepodařilo se již nyní prodloužiti lhůtu k přihláškám pro těžké invalidy.

Hranice příjmová, vylučující z nároku na důchod válečné poškozence ve smyslu zákona ze dne 27. června 1929 č. 93 Sb. z. a n. a předcházejících, projevuje se nespravedlivou a třeba hranici příjmovou zjednotnit a podstatně zvýšit.

Je třeba věnovat také náležitou pozornost mimořádné péči o válečné poškozence, za jejíž pomoci existenčně se zabezpečují váleční poškozenci, nebo pomáhá se jim v případech vážného neštěstí. Zvýšení položky na mimořádnou péči ve státním rozpočtu jeví se naléhavým.

Často byl vysloven názor, že snad ubylo by možno odebrat důchody tak zvaným lehkým invalidům. Třeba upozorniti, že menšími procenty výdělečné neschopnosti klasifikovaní invalidé nejsou lehkými invalidy a jejich pracovní schopnost byla velmi často již přezkoumána příslušnými komisemi. Nelze proto v žádném směru jednati o odebraní důchodů méně procentním invalidům. Sociálně politický výbor je si vědom, že přijetím tohoto zákona není problém obětí války u nás vyřešen a že bude třeba v dohledné době se otázkou péče a zabezpečení válečných poškozenců zabývat. Stát plní nyní nejdříve svoji povinnost vůči nejtěžším invalidům,.upravuje jejich invalidní důchody, které sice nebudou v té plné výši jako v mnoha státech ostatních, ale přece jen se jim velmi značně přibližují. Důchody těchto našich nejtěžších invalidů budou nyní zák ladem existence.

Od úřadů pro péči o válečné poškozence očekává sociálně politický výbor, že bude vždy jejich snahou řešit otázky válečných poškozenců co nejsvědomitěji a pokud pak týká se tohoto zlepšení, že provedeno bude administrativně co nejrychleji k prospěchu válečných poškozenců.

Sociálně politický výbor doporučuje usnesení senátu Národního shromáždění a resoluci senátem přijatou poslanecké sněmovně k ústavnímu schválení.

Zprávou touto vyřizují se současně iniciativní návrhy tisk 34, 122, 202, 226 a petice čís. 138.

V Praze, dne 18. června 1930.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny N. S. R. Č. projednal usnesení senátu N. S. R. Č. o vládním návrhu zákona (tisk sen. 233 a 236), připojil se k usnesení soc. pol. výboru posl. sněmovny N. S. R. Č. ze dne 18. června 1930 a navrhuje, by posl. sněmovna N. S. R. Č. usnesení senátu schválila.

V Praze, dne 10. září 1930.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Některá ustanovení zákona č. 142/1920 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 39/1922 Sb. z. a n. se mění po případě doplňují a budou napříště zníti takto:

§ 8, odst. 1.

Invalida, jehož výdělečná schopnost byla snížena aspoň o 85%, má nárok na invalidní důchod ročních Kč 4800.

§ 9.

Invalidům zcela osleplým přísluší nárok na zvláštní slepecký příplatek k invalidnímu důchodu ročních Kč 1800.

Ministerstvo sociální péče se zmocňuje, aby přiznalo v případech hodných zvláštního zřetele příplatek k důchodu invalidnímu až do výše ročních Kč 1800 invalidům, kteří jsou tak bezmocní, že potřebují stále cizí pomoci.

§ 17, odst. 3.

Vdově nebo družce, jež je zcela neschopna k výdělku nebo překročila 55. rok věku, přísluší příplatek Kč 360 ročně.

§ 28.

V §u 28 zařazují se jako odst. 4, a 5. tato ustanovení:

Výjimečně může ministerstvo sociální péče povoliti ještě mimořádnou přihlášku o důchod pro sirotky, jejichž zákonný zástupce nárok jejich na důchod v řádné lhůtě neohlásil, pokud v době této mimořádné přihlášky nepřekročili 18. rok věku, a je-li nesporně prokázáno, že smrt nebo nezvěstnost otce dětí nastala za okolností uvedených v §u 1, lit. a), odst. 1. - 3. zákona ze dne 8. dubna 1919, č. 199 Sb. z. a n.

Byla-li mimořádná přihláška, podle předchozího odstavce povolena, mohou býti přiznány zaopatřovací požitky za splnění ostatních zákonných podmínek od 1. dne měsíce následujícího podání přihlášky o důchod podle tohoto zákona.

§ 31.

V §u 31 zařazuje se jako odst. 3.:

Byl-li zaopatřovací požitek přiznán nebo likvidován neprávem nebo částkou vyšší, smí se požadovati od příjemce vrácení částky, kterou přijal v dobré víře, pokud se týče takto vzniklý přeplatek sraziti z požitků nejvýše za uplynulou dobu tří let od splatnosti požitků.

Čl. II.

Zákon tento nabude účinnosti dnem 1. července 1930. Provésti jej se ukládá ministru sociální péče v dohodě s ministry financí, vnitra, zahraničních věcí a zdravotnictví a tělesné výchovy.

Vládě se ukládá, aby předložila Nár. shromáždění zákon, kterým se umožňuje v případech zvláštního zřetele hodných dodatečná přihláška k požitkům válečných poškozenců. V prvé řadě buď při této příležitosti pamatováno na případy, kde nezpůsobilost ku práci nastala teprve po lhůtě dosud ku přihláškám stanovené.

Vedle toho se vládě ukládá, aby co nejrychleji předložila návrh zákona, kterým by provedena byla potřebná novelisace zákonů o požitcích válečných poškozenců.