Dále dochází v roce 1930 k realisaci projektů telefonních ústředen, jejichž neodkladnost po stránce technicko-provozní jest plně odůvodněna. Tak v rámci projektu automatisace telefonního provozu ve Velké Praze (viz plán příštího zapojení automatických ústředen pražských na tabulce č. XVIII.) jest to stavba páté hlavní automatické ústředny v novostavbě v Praze - Letná pro 6.000 přípojek jako sedmá dekáda pražských aut. ústředen, stavba aut. ústředny pro 4.000 přípojek v novostavbě ve Vršovicích, která bude částí páté dekády aut. ústředen pražských, a montáž okrajové automatické ústředny v Horních Černošicích, budou-li potřebné místnosti pro ni zavčas upraveny. Z okrajových ústředen pražských budou v roce 1930 objednána automatická zařízení pro ústředny Spořilov, Hostivař a Záběhlice, Libuš, Kunratice a Krč, dále Troju a Kobylisy, aby s jich montáží bylo lze v příštím roce započíti.

Výstavbou některých ústředen a okresních sítí mimo Prahu pokračuje se v postupné automatisaci jednotlivých ústředen anebo několika ústředen jako okresních telefonních celků. Jde tu o automatickou ústřednu v Sušici spolu s vedlejší ústřednou v Petrovicích, vedlejší aut. ústřednu v Žernosekách u Litoměřic a Trnovanech u Teplic - Šanova, o automatické ústředny v Náchodě a Košicích, okresní automatické sítě v Ústí n./Labem (její konečná úprava jest naznačena na tabulce č. XIX.), v Aši, Jablonci n./N. a ve Velkém Šenově.

Podmínky, stanovené pro zřizování automatických ústředen, ukázaly se býti účelnými, poněvadž jednak regulují rozsah žádostí o přeměny, jednak skýtají pevnou základnu pro ekonomický postup zmíněných přeměn. Úkoly telegrafní správy budou do jisté míry přesněji vytčeny, jakmile bude hotov generální plán pro automatisování telefonní sítě v Č. S. R., s jehož vypracováním bylo započato. Tento generální plán bude telegrafní správě nejvhodnější pomůckou pro posouzení naléhavosti jednotlivého projektu a rovněž pro určení pořadu, v jakém mají býti jednotlivé projekty realisovány.

Další stavby a projekty automatických ústředen i okresních sítí připravují se prozatím v takovém rozsahu, aby se při příští plné automatisaci telefonu podle připravovaného generálního plánu zabránilo jakékoliv finanční ztrátě podniku. Z příslušných projektů a staveb dlužno jmenovati Jindřichův Hradec (ústředna), Jaroměř, Trutnov, Kladno, Frývaldov, Nové Benátky (okresní sítě), Rejvíz u Cukmantlu, Meziměstí u Broumova a Chodová Planá (vedlejší ústředny), Zlín a Nitra (hlavní ústředny).

Uskutečnění jmenovaných projektů závisí nejen na míře rentability zamýšlené stavby, nýbrž ovšem i na okolnosti, nachází-li pro ně správa podniku v rámci celkových rozpočtově povolených investičních prostředků plnou úhradu.

Pro omezenost finančních prostředků provede telegrafní správa v tomto oboru v roce 1931 mimo bezpodmínečně nutné dokončení staveb, započatých již v roce 1930, tolika neodkladné stavby, související s postupnou automatisací telefonního provozu ve Velké Praze (výstavbu okrajových ústředen, montáž aut. zařízení v ústředně Praha - Letná pro dalších 4.000 přípojek a pro velkoserii Pražských vzorkových veletrhů) a v rámci postupné automatisace mimopražských ústředen a okresních telefonních sítí jen ony ústředny, jichž zřízení nebude lze z naléhavých důvodů provozních odsunouti na pozdější dobu.

Mapka na tabulce č. XX. podává přehledný obrázek o stavbách a projektech staveb jak automatických tak manuelních ústředen v letech 1930 a 1931.

Ze staveb telefonních ústředen manuelních je nutno zmíniti se především a místní telefonní ústředně v systému ústřední baterie ve Znojmě, která byla dána do chodu v květnu 1930, a o meziměstské ústředně v Mariánských Lázních, která byla rozšířena o 5 pracovních míst.

Rozšiřuje se meziměstská ústředna v Táboře a bylo přikročeno ke zřízení nových meziměstských ústředen ve Valašském Meziříčí, Uherském Hradišti a ve Znojmě.

V Chomutově zřizuje se místní telefonní ústředna v systému ústřední baterie, jejíž montáž bude rovněž v tomto roce skončena.

Chystá se rekonstrukce místních ústředen v Kolíně, Litoměřicích, Pardubicích, Hradci Králové a zřízení nové meziměstské ústředny v Košicích.

Ve výstavbě meziměstských vedení nastalo v roce 1930 zpomalení, přivozené úbytkem pohotových finančních prostředků, jež dovolily rozšíření počtu okruhů jen v případech nezbytně nutných (viz mapku na tabulce XXI.).

Pro přehlednost lze uvésti jen stavby většího významu. Jsou to v Čechách vedení: Česká Lípa - Rumburk, Hradec Králové - Náchod, Vysoké Mýto - Ústí n. Orlicí a prodloužení vedení z Mezimostí do Českých Budějovic. Po zapojení dálkového kabelu "Praha - Brno" byla provedena úprava meziměstských telefonních vedení Praha - Olomouc - Brno.

Na Moravě byla telefonní síť rozšířena o nová vedení Mohelno - Náměšť n. Ostr., Rýmařov - Šternberk, Olomouc - Zábřeh - Šumperk a četnými výstavbami vedení pro turistický ruch. Na Slovensku byly realisovány projekty vedení Šahy - Pláštovce a Senice - Soboliště. Mezi Bratislavou a Galantou byla připnuta 3 nová vedení, aby důležitá telefonní střediska Nové Zámky, Piešťany a Trenčín měla další spoje s Bratislavou. Byla dokončena stavba vedení Košice - Poprad.

Dálková kabelová síť umožnila zřízení nových mezinárodních okruhů: Praha -Hamburk (4 okruhy), Praha - Paris (2), Berlin - Praha - Curych (2), Praha - Berlin (9), Berlin -Budapest (4), Wien - Olomouc (2), Wien - Uherské Hradiště (přepojeno), Breslau - Budapest (přepojeno), Wien - Karlovy Vary, Wien - Mariánské Lázně, Wien - Plzeň, Wien - Liberec, a rozmnožení vedení vnitrostátních: Praha - Mariánské Lázně (4), Praha - Cheb, Praha - Karlovy Vary, Karlovy Vary - Ústí n. L., Plzeň - Karlovy Vary, Liberec - Pardubice - Brno, Moravská Ostrava - Bratislava, Praha - Uherské Hradiště (2), Hodonín - Brno, Uherské Hradiště - Mor. Ostrava, Uherské Hradiště - Místek, Valašské Meziříčí - Mor. Ostrava, Olomouc - Lipník - Hranice, Brno - Kroměříž (2), Praha - Český Těšín, Praha - Hořovice, Praha - Blatná, Praha - Příbram - Rožmitál, Plzeň - Příbram, Praha - Svitavy, Praha - Vysoké Mýto, Praha - Ústí n. Orl., Praha - Kostelec n. Orl. - Rychnov, Praha - Pardubice, Praha - Přerov, Praha - Šumperk, Praha - Pardubice - Olomouc, Brno - Brodek u Nezamyslic - Prostějov, Brno - Olomouc (4), Brno - Vyškov (2), Praha - Prostějov, Olomouc - Místek, Praha - Opava, Praha - Nový Jičín, Brno - Opava, Praha - Mor. Ostrava (6), Brno - Mor. Ostrava (3), Přerov - Mor. Ostrava (2).

Do stavebního programu pro rok 1931 bylo pro sporé prostředky zařazeno jen vybudování nejnutnějších meziměstských vzdušných telefonních vedení; jmenovitě bylo pamatováno na přeorientování vzdušných vedení Praha - Mladá Boleslav - Turnov - Jablonec n. N. - Liberec na dálkový kabel, a na stavby telefonních vedení Turnov - Lomnice n. P., Turnov - Nová Paka a dvou vedení Turnov - Dvůr Králové n. L. Dále jsou do programu zařazeny stavby význačnějších telefonních vedení: Karlovy Vary - Mariánské Lázně, Hradec Králové - Pardubice, Chrudim - Hlinsko, Králíky - Jablonné n. O., Kyšperk - Ústí n. O., Trutnov - Vrchlabí, Opava - Krnov. Pro Slovensko, kde telefonní provoz se utěšeně rozvíjí, bylo pamatováno na stavbu nových telefonních vedení ve větším rozsahu než jiná léta. V roce 1931 mají býti vybudována tato vedení: Bratislava - Zvoleň, Bratislava - Nitra, Bratislava - Galanta - Šahy n. V., Nitra - Trnava, Bratislava - Dunajská Streda - Komárno, Turč. Sv. Martin - Ružomberok, Žilina - Ružomberok, Topolčany - Prievidza, Nitra - Nové Zámky - Komárno, Šahy - Levice, Prešov - Bardějov a na Podkarpatské Rusi Michalovce - Humenné.

Stavby nových sítí a přípojných vedení budou se prováděti v těch místech, kde nájemníci splní předepsané platební podmínky podle telefonního řádu.

Při výstavbě místních telefonních sítí stála v roce 1930 jako v létech minulých v popředí telefonní síť pražská, v níž vybudována byla síť pro nově zapojenou ústřednu v domě inženýrů a architektů, a rozšířena byla síť v Holešovicích, Bubenči, Břevnově, Dejvicích, na Král. Vinohradech a v Praze II. a VI. Zvláštní zřetel byl věnován výstavbě tvárnicových tratí: v Praze I., II., VII., XII., XVI., aby se zabránilo občasnému kopání frekventovaných ulic při kladení kabelů.

Příprava pro automatisaci provozu byla provedena kabelisací a rozšířením sítě v Ústí n. L., Jablonci n. N., Náchodě, Brně, Mariánských Lázních, Kladně, Radotíně, Kobylisích a Rychnově u Jablonce n. N. Rozšířena byla částečně telefonní síť v Turnově, Třebenicích, Mnichově Hradišti, Hrádku u Jablonce n. N., Brandýse n. L., Karlových Varech, Liberci, Hradci Králové, Košicích, Užhorodě a Popradě.

V roce 1931 bude zahuštěna pražská telefonní síť na Smíchově, Král. Vinohradech, Vršovicích, Nuslích, Michli, na Pankráci, v Libni i ve Vysočanech, a připravena bude síť dejvická a holešovicko-bubenská pro zapojení další ústředny na Letné. Rozšíření sítě provedeno bude zvláště v Brně, Mor. Ostravě, Jindř. Hradci, Chebu, Poděbradech, Lounech, Lysé n. L., Nové Pace, Trenčíně, Berehovu, Nitře a další etapa v Košicích.

Čsl. dálková kabelová síť bude do konce roku 1930 bohatší o novou důležitou trať "Praha - Liberec", spojující severní průmyslové kraje Čech s Prahou a tím i s celým světem. Dálkový kabel v úseku Jablonec n. N. - Liberec bude současně sloužiti intensivnímu provozu automatických ústředen budovaných v obou městech. Radiojournalu bude umožněno vybudováním této trati přenášeti aktuelní události z měst, jimiž dálkový kabel bude probíhati.

Koncem roku 1930 přiblíží se délka položeních dálkových kabelů prvému tisíci kilometrů, neboť bude činiti 985.550 m (viz mapku na tabulce č. XXII.).

V prvé polovici roku 1930 byly dokončeny montáže: zařízení zesilovacích stanic v Příboře, III. rozšíření těchto zařízení v Kolíně, II. rozšíření v Brně, I. rozšíření v Břeclavi a montáže zařízení poštovních a telegrafních úřadů v Moravské Ostravě, Místku, Novém Jičíně a v Hranicích. Do konce roku bude dokončena i montáž zařízení v Liberci. Těmito opatřeními využila telegrafní správa dokonale kabelové okruhy a zlepšila rentabilitu vloženého kapitálu.

Pro omezenost finančních prostředků budou v roce 1931 provedeny pouze montáže zařízení IV. rozšíření zesilovací stanice v Praze, I. rozšíření zesilovací stanice v Bratislavě a montáž zařízení v poštovních a telegrafních úřadech v Jablonci n. N., Mnichově Hradišti, Ml. Boleslavi a v Turnově.

Jakmile říšskoněmecká poštovní správa vybuduje kabelovou trať z Coselu k říšské hranici, položíme i my připravený již kabel na trati Moravská Ostrava - Hať - Hranice, čímž dobudujeme novou spojnici do Německa, na které se bude odbavovati i korespondence země Moravskoslezské a země Slovenské se severskými státy.

Poslední dobou projevují v hlavních střediscích průmyslu a obchodu, najmě v Praze, Plzni, Ústí n. Labem, Moravské Ostravě, Brně a Zlíně velcí uživatelé meziměstských spojů živý zájem o májem meziměstských, hlavně kabelových vedení k výhradní vlastní dopravě, neboť pronájmem meziměstských linek k hovorům určité relace poskytuje se zájemcům, zaplatí-li zvýšený paušál, i výhoda využití najaté linky k odesílání zpráv pomocí dálnotisku.

V oboru mezinárodní telefonní korespondence vykazuje i rok 1930 právě tak, jako léta předcházející, značný vzestup hovorové intensity. Kdežto v roce 1928 byla absolvováno v mezinárodním styku československo 6,660.205 hovorových minut, vykazuje rok 1929 již 7,549.987 hovorových minut (viz diagram na tabulce XVII.). Na zvýšení participují jak státy, s nimiž jest všeobecný telefonní styk již zaveden, tak i země, s nimiž až dosud jsme měli pouze omezený styk telefonní, tj. jen v určitých relacích, a konečně země, s nimiž byl telefonní styk teprve nově sjednán. Telefonní styk se Španělskem a Lisabonem, omezený na určité relace, byl rozšířen na všecky telefonní relace ze země České a země Moravskoslezské. Telefonní styk s Finskem, přípustný dosud jen v době slabé dopravy, byl zbaven tohoto časového obmezení. Dále byl rozšířen telefonní styk s Francií potud, že k tomuto styku byly připuštěny všecky telefonní úřady země České, Moravskoslezské a západní části země Slovenské. Na jaře v roce 1930 byl zaveden všeobecný telefonní styk s Litvou, Lotyšskem a Irskem a zavedena telefonní relace Praha - Vatikán. Kromě toho zavedeny některé zámořské telefonní relace z Československa jako s Rio de Janeirem, s Holandskou Indií a s důležitějšími místy v Australii. S telefonní správou italskou, jugoslávskou a polskou sjednána řada nových telefonních relací. S Polskem bude v nejbližší době zaveden všeobecný telefonní styk. Připravuje se zahájení telefonního styku s francouzskou Indočínou. V důsledku zřízení kabelové tratě Praha - Plzeň - Norimberk zkrátila a zlevnila se značně cesta pro telefonní korespondenci z Československa do západní Evropy a severozápadní Italie.

4. Poštovní úřad šekový.

Činnost poštovního úřadu šekového vykazuje v roce 1929 další úspěšný vývin v ekonomisaci veškerého provozu. Letošního roku se konečně po mnohaletém zkušebním období přikročuje zejména k pronikavé ekonomisaci účetnictví definitivní přeměnou dosavadní účetní soustavy v systém, používající v největším rozsahu moderních účtovacích sčítacích a jiných strojů, jímž se docílí maxima rychlosti a bezpečnosti služby s preventivní kontrolou odúčtovaného materiálu před vypravením výpisů z účtů. Za tím účelem bylo již objednáno a bude do podzimu 1930 dodána v celku 100 nových účtovacích strojů. Již počáteční výsledky, docílené zavedením nového systému při menším počtu účtovacích strojů, zaručují jeho hospodářskou rentabilitu. Ačkoliv rozsah pracovních úkonů v posledních letech značně vzrostl (od roku 1924 o 53,75%), bylo účelnou reorganisací služby dosaženo, že celkový stav úřednictva zůstal skoro beze změny. Docílené úspory na personálu přicházejí k dobru novým odvětvím služby a oddělením obstarávajícím službu čistě bankovní, která zvyšováním bankovní agendy vyžadují stále většího počtu zaměstnanců. Vylíčeným opatřením byla dosažena naprostá hospodárnost ve využití práce úřednictva, které z dosavadní pracovní jednotky, vyčerpávané výkony rázu povětšině manuelního a stereotypního, změnilo se v pracovníky, kteří určují, ovládají a korigují pracovní rytmus strojů. Ekonomisaci práce bude lze ovšem plně provésti a ukončiti teprve ve vlastní budově, která spěje ke svému dokončení. V ní bude teprve možno zcela využíti vymožeností moderní techniky, tj. hlavně potrubní a pásové pošty a výtahových spojení různého druhu, kterážto zařízení umožňují náležitým spojením službou souvisejících oddělení co nejhospodárnější pracovní postup.

Vedle ekonomisace práce byla již z největší části provedena soustavná normalisace všech tiskopisů; která zaručuje rovněž nejen značné úspory tiskopisů, nýbrž i dokonalé jejich využití.

Ve věci převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny v Budapešti nenastaly během uplynulého období žádné význačné změny, neboť republika Polská dosud mezistátní úmluvu neratifikovala, což je příčinu, že tato ožehavá záležitost nemohla býti zlikvidována. Za to v likvidaci pohledávek zdejších příslušníků za vídeňskou poštovní spořitelnou nastal značný pokrok, neboť v minulém roce nabyla mezistátní úmluva ze dne 6. dubna 1922 o převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni, jakož i dodatečná dohoda k této úmluvě ze dne 23. února 1925, mezinárodní a tím také vnitrostátní účinnosti, takže bylo možno skončiti veškeré přípravné práce, související s přihlašováním pohledávek, jakož i s jejich zařazováním do československého pohledávkového bloku. Soupis byl definitivně skončen ve smyslu úmluvy a výsledky jeho jeví se v těchto číslech: Celkem bylo podáno 83.615 přihlášek pohledávek na vkladních knížkách v okrouhlé částce 55,000.000 a asi 45.000 přihlášek šekových účtů v přibližné částce 405,000.000 starých korun. Šekový úřad převzal od vídeňské poštovní spořitelny také již cenné papíry v nominální hodnotě 64,471.100 starých korun, jež tvoří část úhrady, poskytnuté podle úmluv, a postaral se již také o jejich valorisaci v Československu. Zbývá ještě, aby vídeňská poštovní spořitelna uznala a přezkoušela zaslané jí zdejší sestavy pohledávek co do jejich výše a odevzdala československému přejímajícímu ústavu nelikvidované ještě úhrady, k nimž patří zvláště kvota cizozemských pohledávek poštovní spořitelny, přidělená úmluvou pro úhradu pohledávek československých příslušníků. Vídeňská poštovní spořitelna snaží se ve vlastním zájmu provésti likvidaci této věci s urychlením, při čemž jest ovšem její postup stěžován pracemi spojenými s přezkoušením elaborátů, došlých z ostatních smluvních států. Ke konečnému proplacení uznaných pohledávek na oprávněné percipienty dojde patrně v době, kdy bude již rozšířena dosavadní činnost šekového úřadu a úsporné řízení, a kdy tedy bude již možno použíti aparátu této služby při likvidaci úsporných pohledávek za vídeňskou poštovní spořitelnou. Osnova zákona o poštovní spořitelně byla již totiž schválena senátem Národního shromáždění, a lze doufati, že i poslanecká sněmovna dá souhlas k navrhované osnově.

V uplynulém období bylo také docíleno revise dosavadního systému poplatkového v šekovém řízení, takže poplatky mohly býti aspoň částečně valorisovány na výši, odpovídající relaci československé měny k rakouské měně předválečné. Ústavu byla tím zajištěna hospodářská rovnováha, umožňující plnou úhradu veškeré režie ústavu, což jest bezpodmínečným postulátem hospodaření státního podniku.

Rozsah činnosti ústavu vykazuje opětně značný vzestup, patrný z diagramů a tabulek č. XXIII. - XXVIII., jakož i z následujících statistických dat:

Počet šekových účtů k 31. prosinci 1929 činil 105.086 a byl o 4.910 vyšší než v roce 1928. Z toho připadá na pražský hlavní ústav 94.045, jeví se tudíž přírůstek 3.023. U pobočného úřadu v Brně bylo k témuž dni otevřeno 11.041 účtů, takže vzrůst šekových účtů u tohoto úřadu činí za rok 1929 1.887 účtů.

Na šekových účtech bylo provedeno v roce 1929 celkem 84,478.605 vkladů v částce 122.286,033.308,62 Kč a 26,145.172 výplat v částce 122.646,603.520,47 Kč, takže celkový obrat dosažený za tento rok činil 244.932,636.829,09 Kč při 110,623.777 položkách. Z toho připadá na Prahu 99,777.234 položek v částce 225.460,304.107,14 Kč a na Brno 10,846.543 položek v částce 19.472,332.721,95 Kč. Vzestup vůči roku 1928 činí tudíž 8,865.996 (Praha 7,388.328, Brno 1,477.668) a v obratu 10.369.892.246,83 Kč (Praha 7.868,949,265,40 Kč, - Brno 2.500,942.981,43 Kč).

Pohledávka vlastníků šekových účtů činila k 31. prosinci 1929 celkem 2.274,686.514,85 Kč, z čehož připadá na pražské šekové účty 2.095,562.597,60 a na brněnské šekové účty 179,123.917,25 Kč. Snížení celkové pohledávky proti roku 1928 (2.635,256.726,70 Kč) jest důsledkem snížení mobility peněžního trhu, nastalého v druhé polovině roku 1929.

Mezinárodní platební styk došel dalšího rozšíření zavedením převodního řízení s Marokem a hotových výplat s Italií (také převody prostřednictvím šekového úřadu Miláně), s Belgií, se svobodným městem Gdanskem a Holandskem. Vyjednává se o zavedení převodního styku s Japonskem. Kapacita mezinárodního převodního řízení stále stoupá. Počet účtů, na které lze u šekových institucí v cizině převáděti, jest 2,297.492. Celkem byla v mezinárodním platebním styku provedena šekovým úřadem 526.249 platů s obratem 702,480.484,97 Kč, z čehož připadá na převodní styk 565,069.181,47 Kč (z Československa 353,350.296,85 Kč, do Československa 211,718.884,62 Kč), na výplaty v hotovosti z vlastních šekových účtů v cizině a ze šekových účtů cizích států u nás 137,411.303,50 Kč (z Československa 96,366.368,80 Kč, do Československa 41,044.934,70 Kč).

Příznivého výsledku bylo docíleno i ve výhodném zužitkování volně použitelných prostředků. V cenných papírech dosažen byl v roce 1929 obrat 2.246,872.484,45 Kč, stav deposit činil koncem tohoto roku 2.947,678.146,65 Kč. V roce 1929 eskontoval poštovní úřad šekový 30.206 směnek a bonů a docílil obratu 3.343,149.442,60 Kč. Stav jejich koncem roku 1929 byl 3.788 kusů v hodnotě 380,048.537,45 Kč. Kromě toho ukládá ústav značné hotovosti na běžný účet u peněžních ústavů. Toto krátkodobé uložení pohybuje se stále ve výši několika set milionů korun, jež jsouce tímto způsobem k disposici peněžnímu trhu, vracejí se tak svému hospodářskému určení.

5. Poštovní provoz automobilní.

Poštovní autodoprava byla provozována v roce 1929 na 137 osobních automobilových tratích (v roce 1928 na 122) v celkové délce 3.111,1 km (v roce 1928 2.729,5 km).

K informaci o rozsahu provozu v tomto období, pokud se týče o jeho rozvoji za poslední léta uvádíme těchto několik statistických dat:

Počet
v roce	ujetých km	dopravených osob	zavazadel
1925	4,802.677	3,724.233	199.749
1926	4,323.429	3,523.260	226.973
1927	4,464.062	3,826.139	271.579
1928	4,963.873	4,420.682	284.544
1929	5,354.375	5,064.269	239.810
v lednu až květnu 1930	2,530.731	2,289.137	87.160

 

O hustotě sítě poštovních autobusových tratí skýtá přehled mapka č. XXIX. V roce 1930 byly do 30. června zřízeny tyto nové autotrati: Počátky - Stranná - Kamenice n. Lipou, Počátky - Horní Cerekev - Kamenice n. L., Čáslav - Podbořany u Čáslavi, Rakovník - Krakov - Kostelík, Holešovice - Podbořany, Uhlířské Janovice - Ždánice - Malotice (křižovatka), Uhlířské Janovice - Kutná Hora, Mšec - Srbeč - Slaný, Úpice - Červený Kostelec - Náchod, Nové Město nad Metují - Deštná v Orl. Horách, Říčany - Jirny - Klánovice - Brandýs nad Labem, Poděbrady - Křinec, Karlovy Vary - Doupov; Prachatice - Netolice - Lhenice.

Prodlouženy byly autotratě: Praha - Psáry do Jílového, Vysoké Mýto - Řepníky do Luže, Tábor - Ml. Vožice do Smil. Hor, Brno - Velká Bíteš do Velkého Meziříčí, Olomouc - Dolany do Bělkovic, Prostějov - Drahany do Hartmanic.

Po dobu sezony zavedeny v neděli a ve svátek jízdy na trati Chrudim - Svídnice - Práčov. V prvním pololetí r. 1930 byly mimo to uskutečněny pravidelné zvláštní výletní jízdy z Bělé pod Bezdězem k rybníkům do Doks a zařízena do téhož místa zrychlená autobusová doprava cestujících z Liběchova přes Dubou s připojením na železniční autobusovou trať Praha - Mělník - Liběchov.

Pro druhou polovinu roku 1930 jest v programu zřízení těchto dalších tratí Horažďovice - Soběšice - Nezdice, Plánice - Olšany nádr., Pardubice - Heřmanův Městec, Litomyšl - Č. Třebová; Hostinné - Mostek - Hor. Brusnice, Bor u Č. L. - Č. Lípa, Karlovy Vary - Toužim, Čes. Krumlov - Rožmberk - Vyš. Brod, Vyš. Brod - Černá Hůrka nádr., Kaplice - Nové Hrady v Již. Č., Spiš. St. Ves - Gňazdá. Projednává se prodloužení těchto tratí: Tábor - Ml. Vožice do Kamberka, Plzeň - Předenice do Netunic, Zbiroh - Zvíkovec do Chříče.

Pro rok 1931 jest projektováno zřízení tratí: Jáchymov - Vejprty, Pardubice - Kunětická Hora - Hradec Král., Hostinné - Heřmanovy Sejfy, Černý Důl - Jánské Lázně, Svoboda nad Úp. - Jánské Lázně, Svoboda n. Úp. - Horní Malá Úpa (říš. hran.), Svoboda nad Úp. - Pec, Sušice-Velhartice, Nový Hrádek - Náchod, Žacléř - Trutnov, Košice - Sečovce, Spiš. Nová Ves - Vondrišel, Poprad - Dobšiná, Kežmarok - Ždiar - Javorina, prodloužení trati Levoča - Spiš. Podhradie do Prešova, Stará Lubovňa - Lubotýn, Košice - Kecerovské Peklany, Bardejov - Stropkov, Prešov - Stropkov.

Ke dni 30. června 1930 měla správa poštovní automobilní dopravy v provozu: Autobusů 324, nákladních vozů 48, osobních vozů (čítajíc v to 10 malých autobusů Walter WIZ pro 5 osob) 14, vlečných vozů 12 (z toho 10 dvoukolových a 2 čtyřkolové).

Z autobusů bylo 30. června 1930 - 217 vozů moderních, s nízkorámovým chassis na pneumatikách, a to: 60 Škoda typ 505, 80 Walter typ PN, 1 Škoda typ 500, 2 Škoda typ 125, 6 Škoda typ 550, 5 Praga typ AO, 2 Praga typ MO, 61 Praga typ NO (v tom 6 vozů NO přizpůsobených pro potřeby horského provozu). Autobusů starých typů bylo 30. června 1930 v provozu 95 typu MS (značky L & Kl.), z toho na vzduchokomorových obručích 52, na pneumatikách 43 a 12 značky Praga typu N vesměs na obručích vzduchokomorových. Z 43 vozů MS, opatřených pneumatikami, bylo opatřeno 9 vyhlídkovou otevřenou karoserií (char à banc) ostatní mají karoserii zavřenou.

V roce 1930 bylo již objednáno a bude do konce roku dodáno dalších 70 nových autobusů, a to: 30 Škoda typu 304, 20 Walter typu PN a 20 Praga typu NO. Těchto vozů hodlá správa použíti jednak k dokončení výměny autobusového parku, jednak pro potřeby nově zřizovaných tratí, jakož i náhradou za vozy moderní, které již ujely namnoze přes 70.000 km a které bude nutno podrobiti generálním opravám. Pro horskou dopravu se zkouší vozy se čtyřkolovým náhonem.

Nákladní park skládá se ze 48 vozů, mezi nimi je 24 na pneumatikách (17 Walter typu WIZ a 7 L. & Klement typu MS.). Zastaralé nákladní vozy na tvrdých obručích a s velkou spotřebou pohonných hmot budou postupně nahrazovány vozy na pneumatikách a s menší spotřebou, k čemuž v první řadě bude použito autobusů MS adaptovaných již na pneumatiky, jakmile bude možno uvolniti je z osobního provozu.

Objednáno jest 10 moderních vlečných vozů na pneumatikách pro dopravu balíkově pošty, poněvadž starých vlečných vozů nebylo možno k vleku novými vozy bez újmy na těchto delší dobu používati. V zimním období bude pokračováno ve zkoušení sněhových automobilních pluhů, kterými se zamýšlí vyzbrojiti automobilní trati.

Lze tudíž očekávati, že do konce r. 1930 bude provedena modernisace autobusového parku včetně vlečných vozů úplně, nákladního parku pak aspoň částečně, čímž bude moci správa poštovní automobilní dopravy po stránce dopravní splniti řádně úkoly, které jí ukládá její poslání veřejného podniku dopravního.

Se vzrůstem počtu moderních vozidel na pneumatikách stalo se nutným rozšířiti i vulkanisační oddělení hlavních dílen ve Vršovicích a vybaviti je potřebnými pomůckami k opravě plášťů a duší. V nejbližší době bude zvýšena také výkonnost lakovny, jež bude vyzbrojena moderním zařízením k provádění nátěrů karoserií stříkáním. Pro pražskou autostanici zakoupeno nové zařízení pro výrobu ochranného plynu pro podzemní nádrže pohonných hmot.

V důsledku rozšíření provozu dílen a pro zvýšení bezpečnosti, zejména po stránce požární, bude nutno vystavěti při dílenských budovách správy poštovní automobilní dopravy ve Vršovicích další budovu menších rozměrů a umístiti v ní oddělení pro čistění součástí, svařování kovů, opravu akumulátorů a stříkání laků. Novostavby garáží v Karlových Varech a v Blansku byly již odevzdány provozu a opatřeny potřebným inventářem.

Pokud jde o organisaci služby, sluší se zmíniti o chystaných nových předpisech pro poštovní automobilní dopravu, jmenovitě o novém automobilním řádě. Připravuje se také nová úprava zavazadlových sazeb.

6. Pozemní stavby.

1. Budovy, jejichž stavba byla dokončena v době od 1. srpna 1929 do 31. července 1930.

Budovy pro službu administrativní a pro zvláštní účely.

Bratislava, nástavba a přístavba budovy ředitelství pošt a telegrafů a hlavního poštovního úřadu.

Budovy pro poštovní úřady ve městě.

Kladno, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Mariánské Lázně, přestavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Brno, přestavba budovy hlavního poštovního a telegrafního úřadu (I. část).

Budovy pro provoz telegrafní a telefonní.

Příbor, novostavba budovy zesilovací stanice.

Budovy pro provoz radiotelegrafní a radiofonní.

Bratislava, novostavba budovy pro studia Čsl. rozhlasu.

Budovy pro provoz automobilní.

Blansko, novostavba budovy stanice pro poštovní automobilní dopravu,

2. Budovy, v jejichž stavbě se pokračuje, nebo s jejichž stavbou bude započato.

Budovy pro službu administrativní a pro zvláštní účely.

Praha - Vysočany, novostavba budov pro hospodářské ústředny ministerstva pošt a telegrafů.

Košice, novostavba budovy ředitelství pošt a telegrafů.

Budovy pro poštovní úřady ve městě.

Louny, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Poděbrady, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Praha, hlavní poštovní budova, adaptace a rekonstrukce dvorany.

Hlinsko v Čechách, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Kostelec nad Orlicí, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Náchod, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Nová Paka, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Pardubice, přístavba (rozšíření) a přestavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Brno, přestavba budovy poštovního a telegrafního úřadu (II. část).

Orlová, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Slezská Ostrava, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Nitra, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Píšťany, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Trenčín, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Košice, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Užhorod, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Budovy pro poštovní úřady na nádraží.

Karlovy Vary, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

Hradec Králové, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

Brno, novostavba provisorní poštovní budovy na nádraží.

Břeclav, stavba poštovních tunelů.

Prostějov, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

Český Těšín, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

Budovy pro provoz telegrafní a telefonní.

Praha - Letná, novostavba budovy pro obvodovou automatickou telefonní ústřednu.

Praha - Libeň, novostavba budovy pro obvodovou automatickou telefonní ústřednu a centrální doručovací úřad.

Praha - Smíchov, přístavba budovy poštovního a telegrafního úřadu pro automatickou telefonní ústřednu.

Budovy pro provoz radiotelegrafní a radiofonní.

Praha - Král. Vinohrady, novostavba budovy pro účely čsl. rozhlasu a poštovní správy.

Liblice u Českého Brodu, novostavba budovy pro velkou vysílací radiofonní stanici.

Brno - Komárov, přístavba budovy radiotelegrafní stanice.

Košice, novostavba budovy pro studia čsl. rozhlasu.

3. Budovy projektované, pro něž již byly, nebo budou vykonány přípravné práce.

Budovy pro poštovní úřady ve městě.

Beroun, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Klatovy, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Kralupy, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Kraslice, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Liberec, nástavba a přestavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Mělník, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Humpolec, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Ústí nad Orlicí, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Šumperk, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Vsetín, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Příbor, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Lučenec, novostavba budovy pro poštovní a telegrafní úřad.

Budovy pro poštovní úřady na nádraží.

Kolín, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

Ústí nad Labem, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

Žatec, novostavba, budovy nádražního poštovního úřadu.

Jihlava, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

Teplá, přístavba přijímací nádražní budovy pro účely poštovní správy.

Vrůtky, nástavba křídla železniční budovy, vyhrazeného pro účely poštovní správy.

Kromě vyjmenovaných staveb (viz tabulku č. XXX.) byla provedena stavba několika nádražních skladišť a přístavků, vykonány rozsáhlejší stavební úpravy v budově hlavního poštovního úřadu v Praze, v budově poštovního a telegrafního úřadu v Moravské Ostravě, v budově pro radiotelegrafní vysílací stanici v Poděbradech a v budově poštovního a telegrafního úřadu v Ústí nad Labem 1. atd. Zakoupena budova pro poštovní a telegrafní úřad v Domažlicích a projednává se koupě budov pro poštovní účely v Lomnici nad Popelkou, Kravařích, Krásné Lípě a Plzni (bývalá stará Solnice).

7. Sociální politika.

Na poli sociální politiky nepřestala poštovní správa usilovati o zmírnění bytové krise svých zaměstnanců.

Bytová péče

neomezuje se na Velkou Prahu ale stará se i o ostatní místa, v kterých se krise projevuje zvláště ožehavě.

V roce 1930 dokončena byla stavba tří státních obytných domů pro poštovní zaměstnance v Holešovicích, kdež bylo ubytováno 48 rodin poštovních zaměstnanců. Kromě toho dokončeny ubyly stavby státních obytných domů pro poštovní zaměstnance v Brně, Jablonci n. N., Krnově, Liberci a Mostě. Též získáno několik bytů účastí na stavbě státního obytného domu v Chomutově.

V Ústí n. L., Teplicích - Šanově; Podmoklech a Děčíně započato se stavbou státních obytných domů pro poštovní zaměstnance, které budou dohotoveny v roce 1931.

Uvedené stavby provádějí se v rámci tzv. losové akce.

Léčebný fond poštovních zaměstnanců.

V oboru nemocenského pojištění poštovních zaměstnanců jest hlavní činnost věnována pracím, směřujícím k tomu, aby bylo docíleno finanční rovnováhy Léčebného fondu. Kromě toho pracuje se na zdokonalení lázeňské léčby, ke kterémužto účelu Fond sociální péče započal stavbu lázeňského domu pro poštovní zaměstnance ve Františkových Lázních, jež bude v roce 1931 dokončena. Zahájeny také přípravné práce k výstavbě pokud se týče k získání vhodného objektu pro lázeňský dům pro poštovní zaměstnance v Jáchymově.

Úrazové zaopatření poštovních zaměstnanců.

Úrazové zaopatření bylo již úplně vybudováno a uvedeno v pravidelný chod. Pro posuzování nároků na úrazové odškodnění fungují důchodové výbory, zřízené u jednotlivých ředitelství pošt a telegrafů a u správy poštovní automobilní dopravy a Ústřední sbor pro úrazové zaopatření při ministerstvu pošt a telegrafů v Praze: Tyto sbory jsou svolávány k zasedání podle potřeby.

V přítomné době upravuje se otázka příslušnosti rozhodčích soudů ve věcech úrazových a mimo to připravuje se výnos, jímž vydány budou podrobné předpisy o vedení úrazové statistiky.

Invalidní a starobní pojištění.

Po vydání stanov "Fondu pro invalidní a starobní pojištění poštovních zaměstnanců", přizpůsobených změnám a doplňkům, jež provedeny byly novelou ze dne 8. listopadu 1928, č. 184 Sb. z. a n., k zákonu č. 221/24 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, směřovala hlavní činnost v roce 1930 k pracím, jejichž cílem jest decentralisace agendy Fondu na jednotlivá ředitelství a správu poštovní automobilní dopravy. K decentralisaci invalidního pojištění dojde podle stanoveného programu asi v polovici roku 1931. Prohlubuje se vnitřní organisace Fondu a pracuje se zejména na přesné evidenci členů.

Provisní fond.

Dokončuje se vypracování nových stanov Fondu, jež budou moci býti vydány ještě během roku 1930.