NS RČS 1929-1935, PS, tisk 635, část č. 3 (2. 11. 1918)

Porovnání dosaženého zisku (ztráty) s rozpočtem 1929.

Podnik	Dosažené zisky - ztráty		Rozpočet		Rozdíl
Podnik	Kč	h	Kč	h	Kč	h
Tabáková režie	1.389,472.631	90	1.063,439.144	-	326,033.487	90
Státní loterie	30,673.646	91	33,813.838	-	3,140.191	09
Státní mincovna v Kremnici	2,295.314	47	2,705.687	-	410.372	53
Čsl. pošta (včetně poštovní úřady šekové):
a) provoz pošty, telegrafu, telefonu a poštovní provoz automobilní	125,380.997	28	171,910.427	-	46,529.429	72
b) poštovní úřady šekové	7,613.154	10	10,235.000	-	2,621.845	90
Čsl. státní dráhy	140,296.493	45	155,990.000	-	15,693.506	55
Státní lesy a statky	106,363.271	31	73,898.970	-	32,464.301	31
Uhříněvský školní závod zemědělský	63.529	24	269.000	-	332.529	24
Školní závod zemědělský v Děčíně - Libverdě	18.285	71	36.938	-	55.223	71
Státní báňské a hutnické závody	48,934.360	59	22,550.000	-	26,384.360	59
Vojenská továrna na letadla	182.710	65	140.000	-	42.710	65
Vojenské lesní podniky	13,330.194	36	12,198.600	-	1,131.594	36
Státní lázně	1,061.572	97	3,341.856	-	2,280.283	03
Státní tiskárny:
a) v působnosti předsednictva min. rady	2,184.833	87	920.892	-	1,263.941	87
b) v působnosti min: národní obrany	100.797	37	240.600	-	139.802	63
Úřední noviny v Praze a Bratislavě	840.624	07	170.000	-	870.624	07
Čsl. tisková kancelář	926.379	10	811.000	-	115.379	10
Žabčický školní závod zemědělský	304.748	03	5.512	-	310.260	03
Úhrnem	1.865,736.413	08	1.550,715.464	-	315,020.949	08

Oproti rozpočtu značně vyššího zisku dosáhla tabáková režie (o 30,6% více), dále státní lesy a statky (o 43,9% více), báňské a hutnické závody (o 117% více), státní tiskárny (o 137,2% více), také vojenské lesní podniky a vojenská továrna na letadla docílily většího zisku. Nižší zisky oproti rozpočtu vykazují: státní loterie (o 9,2% méně), státní mincovna (o 15,1% méně), čsl. pošta včetně poštovní úřady šekové (o 26,9% méně), čsl. státní dráhy (o 10% méně), státní lázně (o 68,2% méně). Vyšší ztráty oproti rozpočteným vykazují úřední noviny a čsl. tisková kancelář, a to první podnik o 394,5%, tedy skoro o více než čtyřnásobek, a druhý o 14,2% více. Ztrátu oproti preliminovanému zisku vykazují všechny 3 zemědělské školní závody.

Oproti roku minulému vykazují vyšší zisky: tabáková režie, státní mincovna, státní báňské a hutnické závody a vojenské lesní podniky. Značné zvýšení zisku u tabákové režie není pouze výsledkem zvýšeného odbytu tabákových výrobků, nýbrž i důsledkem toho, že byl zisk roku 1928 redukován vzhledem k poklesu tržní ceny zásob materiálu tabákového proti cenám nákupním; na zlepšení výsledku u státní mincovny působila zejména ražba s stříbrných pětikorun; u báňských a hutnických závodů hlavně lepší odbyt uhlí a u vojenských lesních podniků kácení dřeva k úpravě cílových ploch vojenských střelnic. Nižší zisky oproti roku 1928 vykazují: státní loterie, čsl. pošta včetně poštovní úřady šekové, čsl. státní dráhy, státní lesy a statky, vojenská továrna na letadla, státní lázně a státní tiskárny. Nižší zisk u státních loterií je důsledek menšího odbytu losů; u čsl. pošty hlavně toho, že se zvýšily náklady na pense a na platy poštovních pomocných zaměstnanců, dále na udržování provozních zařízení; také byly nižší příjmy z rozhlasu a vyloučením stavebních a amortisačních příspěvků z účtu ztráty a zisku; u čsl. státních dráb se zvýšily (provozní náklady, zejména výdaje na pensijní a zaopatřovací platy a na nemocenské náklady, dále značně stouply také výdaje na udržování a obnovu vozidel; u státních lesů a statků zhoršenými poměry v zemědělství; u vojenské továrny na letadla hlavně tím, že nebyla dohotovena a vyúčtována dodávka letadel pro ministerstvo národní obrany; u státních lázní ztrátou utrpěnou požáry ve Sliači a v Jáchymově; u státních tiskáren je rozdíl nepatrný. Čsl. tisková kancelář vykazuje oproti minulému roku ztrátu nepatrně sníženou, kdežto úřední noviny vykazují ztrátu více než čtyřnásobnou. Zemědělské školní závody vykazují vesměs ztráty oproti ziskům v roku minulém.

Celkový výsledek hospodaření státních podniků pro státní správu jeví se takto:

Zisky pro rok 1929 vykázané činí celkem		1.867,889.979 Kč 23 h
a ztráty celkem		2,153.566 Kč 15 h
takže převaha zisků činí		1.865,736.413 Kč 08 h

Z prostředků státních byly v roku 1929 podnikům dány příspěvky celkem		195,046.595 Kč 70 h
z tohoto celkového přebytku		2.060,783.008 Kč 78 h
bylo použito:
a) na příděly fondům	2,463.051 Kč 90 h,
b) na úhradu investic	425,521.384 Kč 16 h,
c) na splátky investičního dluhu	64,526.997 Kč 02 h,
d) na účast na jiných podnicích (koupě podílů Ostravsko-Karvínské montánní společnosti)	24,080.500 Kč -- h,
e) na příspěvek vlastní státní správě (na stavbu budovy ministerstva zemědělství)	4,000.000 Kč -- h,	520,591.933 Kč 08 h
zbytek pak v částce		1.540,191.075 Kč 70 h
tvoří náležitost odvodu do státní pokladny.

Ryzí výsledek pro státní pokladnu z hospodářství státních podniků v roku 1929 byl pak tento:

Náležitost odvodu ryzího přebytku	1.540,191.075 Kč 70 h
k tomu:
a) příspěvek státních lesů a statků na stavbu budovy ministerstva zemědělství	4,000.000 Kč -- h
b) příspěvky na ústřední správu:
od čsl. pošty	11,805.446 Kč 75 h
od čsl. státních drah	26,411.376 Kč 01 h
od státních lesů a statků	2,825.816 Kč 10 h
dohromady	1.585,233.714 Kč 56 h

Po odečtení příspěvků ze státní pokladny podnikům vyplacených	195,046.595 Kč 70 h
vyplývá pro vlastní státní správu ryzí příjem v částce	1.390,187.118 Kč 86 h
která přesahuje odvod tabákové režie	1.368,343.687 Kč -- h
jen o částku	21,843.431 Kč 86 h
kdežto rozpočet počítal s částkou přesahující odvod tabákové režie o	221,960.374 Kč -- h

Podíl samosprávných svazků a fondů a podíl silničního fondu.

A. Podíl samosprávných svazků a fondů vykazuje náležitost	1.536,786.288 Kč 60 h
která čl. IV. finančního zákona pro rok 1929 stanovenou částku	1.194,206.841 Kč -- h
převyšuje o	342,579.447 Kč 60 h

Následkem této vyšší potřeby na podílech objevuje se ve výsledku státního hospodářství nižší státní příjem na daních, dávkách a poplatcích při kap. 21. - skupina I., vlastní státní správa. Vyšší potřebu oproti částce stanovené rozpočtem vyžadovaly zejména úděly z daně z obratu a daně přepychové fondům a zemím, ježto srážky s údělů na úhradu nákladů na služební, odpočivné a zaopatřovací platy zemských a okresních zaměstnanců placených státem a na potřebu na stálé ubytování četnictva byly proti rozpočtu nižší; v důsledku toho vyplýval vyšší úděl, zemím, resp. fondům; stejně ovšem vyšší potřeby na úhradu zálohy na zvýšené platy učitelské, údělem nekryté (227,401.812 Kč 96 h). Další překročení vznikla výplatou podílů z plateb konaných v roce 1929 na předpisy daní za léta 1921 až 1927 a jsou podrobně uvedeny ve vysvětlivkách (pol. 811 až 820). Spočívají v tam, že podíly se vypočítávají ze skutečného daňového výtěžku, takže pokud se odchyluje od rozpočtu tento, uchyluje se i podíl.

V připojené tabulce jsou seskupeny podíly podle svého původu. Ve sloupci prvém jsou vykázány podíly, jež se vyplácejí samosprávným svazkům a fondům z daňového výnosu, tj. podíly zmenšující státní příjem z daní, dávek a poplatků; ve druhém sloupci jsou vykázány podíly, na, jejichž úhradu se vybírají účelové příspěvky (přirážky) spolu se státní daní, tj. podíly státní příjem z vlastních daní a poplatků nezmenšující; ve třetím sloupci jsou obsaženy podíly podle zákona čís. 334/1921 Sb. z. a n., připadající fondům podle § 12. zákona čís. 77/1927 Sb. z. a n., ze splátek na daňové nedoplatky z daní předepsaných včetně za rok 1927; ve čtvrtém sloupce jest obsažen úděl z daně z obratu a daně přepychové, určený na úhradu učitelských platů. Podíly ve sloupci třetím a čtvrtém státní příjem daňový zmenšují.

Podíl a jeho určení	Náležitost
	Skutečné podíly na státních daních, poplatcích a dávkách		Účelové příspěvky (přirážky) vybírané spolu se státními daněmi, dávkami a poplatky na podkladě zákona		Doplatky na příděly z daní do konce roku 1927 podle zákona č. 334/1921 Sb. z. a n. a § 12. zák. č. 77/1927 Sb. z. a n.		Úděl na úhradu zvýšených platů učitelských z prostředků vydržovatelů škol nekrytých
	Kč	h	Kč	h	Kč	h	Kč	h
Podíl zemí místo přirážek k dědickým poplatkům	7,000.000	-	-	-	-	-	-	-
Školní příspěvek k poplatkovému ekvivalentu pro zemské fondy	-	-	1,856.387	11	-	-	-	-
Podíl zemí vybíraný jako přirážka k výrobní a spotřební dávce z lihu	-	-	61,873.523	65	-	-	-	-
Podíl fondů na 1¹/₂% zvláštním příspěvku k pozemkové dani:
a) fondy vyrovnávací při zemských výborech 26,143.172,90 Kč
b) fondy zvláštní při zemědělských radách 8,102.875,30 Kč	-	-	34,246.048	20	-	-	-	-
Podíl zemí z výnosu daně pozemkové podle zákona čís. 334/1921 Sb. z. a n	-	-	-	-	1,700.855	07	-	-
Podíl fondů a obcí na výnosu daně domovní
a) fondy vyrovnávací 11,539.449,35 Kč
b) obce 117,314.549 45 Kč	128,853.998	80	-	-	-	-	-	-
Podíl obcí z výnosu daně domovní podle zákona čís. 334/1921 Sb. z. a n.	-	-	-	-	13,235.130	43	-	-
Podíl zemí vybraný jako zemská dávka z piva	-	-	104,671.696	85	-	-	-	-
Úděly z daně z obratu a daně přepychové:
a) podle zákona č. 77/1927 Sb. z. a n.
1. země 84,897.553,20 Kč
2. vyrovnávací fondy 141,479.705,-- Kč	226,377.258	20	-	-	-	-	-	-
b) ostatní (učitelské platy)	-	-	-	-	-	-	927,401.812	96
Podíl obcí z výnosu daně z obratu a daně přepychové podle zákona č. 334/1921 Sb. z. a n.	-	-	-	-	29,569.577	33	-	-
Úhrnem	362,231.257	-	202,647.655	81	44,505.562	83	927,401.812	96

Při vykazování nákladu na zvýšené služební příjmy a pensijní a zaopatřovací platy učitelské, hrazené zálohou ze státní pokladny zemi České a Moravskoslezské na základě resoluce Národního shromáždění ze dne 15. května 1919 k zák. čís. 274/1919 Sb. z. a n., pokud se týče na služební příjmy nestátních učitelů v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, hrazené týmž způsobem v důsledku usnesení vlády ze dne 28. prosince 1928, postupoval nejvyšší účetní kontrolní úřad podle týchž zásad, jako v roce 1928 (viz úvod ke státnímu závěrečnému účtu za rok 1928).

Celková potřeba na zvýšené učitelské platy v roce 1929 činila v zemi:

České	784,926.947 Kč 67 h,
Moravskoslezské	429,388.955 Kč 24 h,
Slovenské	69,160.775 Kč 85 h,
Podkarpatoruské	2,207.658 Kč 75 h,
	úhrnem	1.285,684.337 Kč 51 h

a byla uhrazena:
a) vlastními příjmy školních fondů	73,510.940 Kč 72 h,
b) ročními příspěvky zemí z rozpočtů zemských	114,381.957 Kč -- h,
c) 30%ním podílem státu z plateb na zemskou přirážku podle § 2. zák. č. 77/1927 Sb. z. a n.	170,389.626 Kč 83 h,
	úhrn a) - c)	358,282.524 Kč 55 h

d) rozpočteným údělem z daně z obratu a daně přepychové	700,000.000 Kč -- h,
e) dalším údělem z těchto daní do výše nekryté potřeby zálohy	227,401.812 Kč 96 h,	927,401.812 Kč 96 h
	dohromady a) - e)	1.285,684.337 Kč 51 h.

B. Podíl silničního fondu podle § 3. zákona čís. 116/1927 Sb. z. a n. skládal se v roce 1929:

a) z celého výnosu daně z motorových vozidel a dávky z jízdného	82,988.649 Kč 48 h
b) z polovice poplatků za povolení k dovozu minerálních olejů	27,783.202 Kč 61 h
c) z polovice cla z dovozu minerálních olejů	14,328.326 Kč 87 h
d) z celého výnosu cla na dovoz pneumatik a pryžových obručí	28,071.988 Kč 37 h
úhrnem	153,172.167 Kč 33 h

O částku ad b) jest snížen příjem kap. 22., tit. 4., § 1., "Poplatky za povolení k dovozu minerálních olejů"; částky ad c) a d) byly odečteny od příjmů kap. 21., tit. 3., § 3., pol. 1., "Cla"; daň a dávka ad a), zavedené v § 3. zákona čís. 116/1927 Sb. z. a n. připadají jako dávky účelové celé silničnímu fondu.

Silničnímu fondu přikázaný peníz jest proti rozpočtu vyšší o 63,172.167 Kč 33 h následkem vyššího výnosu daní, poplatků a cel, jež jsou základnou pro výpočet podílů. Výše přeplatků vykázaných při dani z motorových vozidel a dávce z jízdného v částce 48,229.909 Kč 35 h vysvětluje se ustanovením §§ 14. a 16. zákona o silničním fondu, resp. § 23. vlád. nař. čís. 144/1927 Sb. z. a n., podle nichž musí býti daň z motorových vozidel zapravena poplatníkem před používáním vozidla, pokud se týče před uplynutím posledního období, za něž byla daň zaplacena, aniž by se vyčkával platební výměr. Nejvyšší účetní kontrolní úřad učinil již opatření, aby počínaje rokem 1930 byly tyto předem zapravované částky daně z motorových vozidel účtovány podle obdoby u plateb na přímé daně dosud nepředepsané (platby à konto) podle § 270. zák. o př. d.

Silniční fond.

Hospodaření silničního fondu vykazuje vyšší příjmy proti rozpočtu o 66,147.696 Kč 77 h dosažené vyšším výnosem účelových dávek a podílů z daní a úrokovým výnosem uložených hotovostí. V roce 1929 realisovala správa fondu další část zápůjčky u ústřední sociální pojišťovny podle § 4. zák. čís. 116/1927 Sb. z. a n., a to částkou o 40,000.000 Kč vyšší, než bylo předpokládáno rozpočtem. Hotových prostředků silničního fondu bylo užito k úhradě úroku a úmoru ze zápůjček u ústřední sociální pojišťovny, dále k zvýšení úvěrů v řádném rozpočtu vlastní státní správy kap. 14., tit. 7., podle § 5. odstavce 1. čís. 1 a 2 zák. čís. 116/1927 Sb. z. a n. a na podpory na zlepšení nestátních silnic dle cit. § 5., odst. 2. Tyto posléze uvedené podpory nedosáhly rozpočtem očekávané výše proto, že samosprávné korporace nebyly s to opatřiti si včas prostředky k úhradě kvoty nákladu prací zlepšovacích, aby subvence mohla býti udělena. Podrobnosti příčin úchylek jednotlivých účinů od rozpočtu fondu jsou uvedeny ve vysvětlivkách pod pol. 821 až 832.

Silniční fond, jehož prostředky plynou dle zákona v podstatě ze zápůjček, nemá koncem roku ryzího jmění; pasivum (dluh fondu) počátkem roku 1929 per 18,995.897 Kč 86 h vzrostlo koncem tohoto roku na 100,678.469 Kč 55 h následkem dalšího využití úvěrového zmocnění daného § 4. zákona o silničním fondu. Umořování zápůjček děje se postupně z běžných příjmů fondu.

Zpráva ministerstva veřejných prací o hospodaření silničního fondu v roce 1929 jest podle § 6. zákona čís. 116/1927 Sb. z. a n. součástí státního závěrečného účtu.

Státní dluh.

V roce 1929 přibylo státního dluhu:

1. Vyúčtováním úpisů IV. státní půjčky za hotové;190,650.262 Kč 50 h,
na podkladě válečných půjček	262,688.175 Kč -- h,	453,338.437 Kč 50 h,
2. další emisí 3% odškodňovacích dluhopisů za válečné půjčky		79,786.537 Kč 50 h,
3. další emisí 3% slosovatelných dluhopisů za pohledávky z válečných dodávek		41,017.300 Kč -- h,
4. vyúčtováním úpisů 6% státní umořitelné půjčky z roku 1926 (konsolidační) za hotové	524.300 Kč -- h,
za priority železniční a předválečné renty	519.700 Kč -- h,	1,044.000 Kč -- h,
5. další emisí náhradních rent
a) neslosovatelných za předválečné dluhopisy	52,699.700 Kč -- h,
za vrácené, resp. nedoručitelné prozatímní listy	66.700 Kč -- h,
b) umořitelných za předválečné dluhopisy	10,622.900 Kč -- h,	63,389.300 Kč -- h,
6. další emisí státních železničních dluhopisů slosovatelných ku výměně dluhopisů předválečného dluhu zajištěného		146,677.300 Kč -- h,
7. další emisí prozatímních listů za předválečné dluhopisy		368.137 Kč 50 h,
8. převzetím závazku vůči Společné pokladně v Paříži ze 4% zlaté renty rakouské	379,295.834 Kč -- h,
ze 4¹/₂% rakouských pokladničních poukázek z roku 1914	44,429.528 Kč -- h,	423,725.362 Kč -- h,
podle mírové smlouvy Saint Germainské a
9. dodatečným uznáním vkladů na půjčku ve zlatě a stříbře a úpravou podle kursů použitých při vyúčtování půjček a jejich splátek (anglický úvěr na repatriaci sibiřských vojsk, 8% čsl. zahraniční půjčka investiční z roku 1922)		473.577 Kč 83 h,
úhrnem přibylo státního dluhu		1.209,819.952 Kč 33 h.

Naproti tomu státního dluhu ubylo:

1. Vnitřního založeného
a) splacením a nákupem z trhu pod jmenovitou hodnotou z rozpočtových prostředků skupiny IV., Správa státního dluhu, resp. kap. 22., tit. 1., § 1., jakož i splatností (prémiová půjčka, stavební losová půjčka, investiční půjčky dopravní a elektrisační, moučná půjčka, slosovatelná půjčka z roku 1923 (konversní), prioritní půjčka býv. Buštěhradské železnice, prioritní půjčky býv. Ústecko-Teplické dráhy, 4% slosovatelná státní půjčka na nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy, 4% prioritní obligace a akcie sestátněných místních drah, umořitelná půjčka konsolidační z roku 1926, komunální zápůjčka Zemské banky v Praze, 5% umořitelná státní půjčka z roku 1928, náhradní renty umořitelné)	354,902.406 Kč 65 h,
b) splátkou z výtěžku půjček (nákup a převzetí 6% a 4¹/₂% dluhopisů IV. státní půjčky)	88,858.081 Kč 85 h,
c) z prostředků státních podniků (zápůjčka Všeobecného pensijního ústavu pro čsl. poštu)	22,594.041 Kč 65 h,
d) úpravou následkem vrácení 4¹/₂% náhradních titrů IV. státní půjčky za válečné půjčky a 3% odškodňovacích dluhopisů za válečné půjčky v úhrnné částce 384.975 Kč nom., dále následkem storna úpisů moučné půjčky ze záměny za dluhopisy předválečné per 114.000 Kč a nižší nákupní ceny dluhopisů,.prioritních obligací a akcií v úhrnné částce 4,041.799 Kč (IV. státní půjčka, moučná půjčka, sestátněné místní dráhy, umořitelná půjčka konsolidační z roku 1926, umořitelná státní půjčka z roku 1928, náhradní renty umořitelné), celkem	4,540.774 Kč -- h,	470,895.304 Kč 15 h.

2. Vnitřního přechodného - splátkou
a) z rozpočtových prostředků skupiny IV., Správa státního dluhu, resp. kap. 22., tit. 1., § 1., jakož i splatností (zbytky prozatímních listů 100 nedělitelné)	2.807 Kč 50 h,
b) z výtěžku půjček (6% státní pokladniční poukázky splatné 31. prosince 1927, 15. srpna a 1. října 1928, půjčka ve zlatě a stříbře)	1,042.710 Kč 03 h,
c) z bezúročných záloh z dávky z majetku a přírůstku na majetku (čl. XII., odst. 5. zák. čís: 102/ 1925, státní pokladniční bony republiky Československé)	76,325.000 Kč -- h,
d) úpravou následkem vrácení prozatímních listů a jejich znehodnocení	32.660 Kč -- h,	77,403.177 Kč 53 h.

3. Zahraničního - splátkou
a) z rozpočtových prostředků skupiny IV., Správa státního dluhu, resp. kap. 22., tit. 1., § 1., jakož i splatností (anglický úvěr na potraviny, zboží a dopravu mouky, anglický úvěr na repatriaci sibiřských vojsk, 8% čsl. zahraniční půjčka investiční z roku 1922, závazky Společné pokladně v Paříži ze 3% frankových prioritních obligací a ze 4% frankových prioritních obligací z roku 1900)	69,301.261 Kč 13 h,
b) úpravou podle kursů použitých při vyúčtování, jakož i následkem nižší nákupní ceny dluhopisů a odpisu závazku vůči Společné pokladně (anglický úvěr na potraviny, zboží a dopravu mouky, 8% čsl. zahraniční půjčka investiční z roku 1922, závazek Společné pokladně v Paříži ze 3% a 4% frankových prioritních obligací a ze 4% uherské renty z roku 1910)	10,739.830 Kč 88 h,	80,041.092 Kč 01 h,
úhrnem ubylo		628,339.573 Kč 69 h.

Porovná-li se tento úbytek státního dluhu se vzrůstem		1.209,819.952 Kč 33 h,
zvýšil se dluh o		581,480.378 Kč 64 h.

Počáteční dluh, vykázaný ke konci roku 1928 obnosem		28.327,459.482 Kč 70 h,
zvýšil se tedy koncem roku 1929 na		28.908,939.861 Kč 34 h.

Ciferní podrobnosti o pohybu státního dluhu lze seznati z výkazu část 11. a násled. tohoto závěrečného účtu.

Z tohoto výkazu jest patrno, že v roce 1929 vzrůst státního dluhu nastal převážně emisemi ku převzetí válečných dluhů podle starších zákonných zmocnění a ku převzetí předválečných dluhů nezajištěných a zajištěných ku provedení příslušných ustanovení mírových smluv Saint-Germainské a Trianonské.

Připadá totiž z celkového přírůstku		1.209,819.952 Kč 33 h,
na další vydání dluhopisů IV. státní půjčky a 6% státní umořitelné půjčky z roku 1926 (konsolidační) za hotové		191,174.562 Kč 50 h,
na převzaté dluhy válečné a předválečné nezajištěné a zajištěné		1.018,171.812 Kč -- h,
a na úpravu dluhů zbytek		473.577 Kč 83 h,

Z celkového přírůstku připadá dle systematického roztřídění dluhů na:
dluh vnitřní založený		785,252.875 Kč -- h,
(shora pol. 1 - 6)
dluh vnitřní přechodný		393.901 Kč 82 h,
(shora pol. 7 a z pol. 9 částka 25.764 Kč 32 h)
dluh zahraniční		424,173.175 Kč 51 h,
(shora pol. 8 a z pol. 9. zbytek 447.813 Kč 51 h)
úbytek státního dluhu činil, jak již výše uvedeno, u vnitřního dluhu založeného		470,895.304 Kč 15 h.

Vedle pravidelného slosování a nákupu z trhu na místě, slosování v částce	344,886.480 Kč -- h,
a pravidelné splátky komunální zápůjčky Zemské banky v Praze per	7,000.000 Kč -- h,
působil tu mimořádný úmor, resp. splátka IV. státní půjčky per	88,858.081 Kč 85 h,
zápůjčky Všeobecného pensijního ústavu v Praze pro čsl. poštu per	22,594.041 Kč 65 h,
prioritních obligací a akcií sestátněných místních drah per	3,015.926 Kč 65 h,
a úprava náležitosti	4,540.774 Kč - h.

U vnitřního dluhu přechodného ubylo		77,403.177 Kč 53 h.
Z toho připadá:
na státní pokladniční bony	76,325.000 Kč - h,
na státní pokladniční poukázky	718.500 Kč - h,
na valutovou půjčku	324.210 Kč 03 h,
na prozatímní listy	2.807 Kč 50 h,
a na úpravu náležitosti	32.660 Kč - h.

Úbytek dluhu zahraničního činil		80,041.092 Kč 01 h.

Z toho připadá na pravidelné anuity úvěrů anglické vlády a 8% čsl. zahraniční půjčky investiční z roku 1922	58,442.296 Kč 28 h,
na pravidelné splátky závazků vůči Společné pokladně v Paříži	10,858.964 Kč 85 h,
a na úpravu náležitosti	10,739.830 Kč 88 h.

Minulá Nahoru Další

Související odkazy

Informace

Hlavní menu