Die Unterzeichneten stellen folgenden Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:

vom ........................,

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat nachstehendes Gesetz beschlossen:

§ 1.

Das Glasdruckergewerbe, das Lampensteindruckergewerbe, das Gewerbe der Glasspinner, das Gewerbe der Glaswicklerei wird mit den im § 1, Abs. 5, des Gesetzes vom 5. Feber 1902, R. - G. Bl. Nr. 6, und im § 1, Abs. 5 des Gesetzes vom 10. Oktober 1924, Slg. d.- G. u. V. Nr. 239, enthaltenen Beschränkungen als handwerksmäßiges Gewerbe bezeichnet..

§ 2.

Unter dem Glasdruckergewerbe im Sinne des 1 ist zu verstehen: Alle Artikel, welche über dem Ofen gedruckt werden, ob auf der Maschine oder auf Handformen, und zwar alle Sorten von Glasperlen, Knöpfe, Steine, Linsen, Chapochons, Hutnadelbestandteile, Armbänder, Chatons, Spitzen, Radl, Birnel, Saugröhren, Löffel usw.

Unter dem Lampensteindruckergewerbe sind sämtliche Artikel zu verstehen, welche über die Lampe (Stichflamme, Petroleum, Gas u. dgl.) oder Ofen gedruckt werden, wie Steine, Linsen, Perlen, Rosen, Flüssel usw.

Unter dem Gewerbe der Glasspinner des s 1 ist zu verstehen: Alle Artikel, welche aus gesponnenem Glase hergestellt werden.

Unter dem Gewerbe der Glaswicklerei ist zu verstehen: Jene Artikel welche vom Glase gewickelt werden, wie Knöpfe, Spulen, Birnel, Mutnadeln, Ohrringbestandteile usw.

§ 3.

Nach dem Inkrafttreten dieses Gesetzes sind nur Jene zur Ausübung dieser Gewerbe berechtigt, welche von dem Leitpunkte des Inkrafttretens des Gesetzes an, als Lehrlinge und Gehilfen 5 Jahre in diesen Gewerben beschäftigt waren.

§ 4.

Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Kundmachung in Wirksamkeit. Mit seiner Durchführung wird der Minister für Industrie, Handel und Gewerbe im Einvernehmen mit dem Minister für Schalwesen und Volkskultur betraut.

Die Umgestaltung der Gablonzer Glasschmuckindustrie ist nun zum großen heile durchgeführt worden. Auf diesem Gebiete hat die im Jahre 1926 errichtete Genossenschaft der Glaswarenerzeuger hervorragendes geleistet. Nunmehr handelt es sich darum, alle Schritte zu unternehmen, die Mitglieder dieser Genossenschaft, die auf bestimmte Erzeugungsgruppen verteilt sind, zur Lieferung wirklich qualitativ hochstehender Erzeugnisse zu verhalten, damit der im Gablonzer Industriegebiet leider so oft beobachteten Herstellung minderwertiger und daher billigerer Erzeugnisse, welche die Hauptschuld an den immer wiederkehrenden wirtschaftlichen Krisen in diesem Gebiete trägt, vorgebeugt wird. Damit dieses Ziel erreicht werden kann, ist es notwendig, daß dafür gesorgt wird daß ein unter den Begriff der Glasschmuckerzeugung fallendes Gewerbe nur von solchen. Personen angemeldet und betrieben werden kann, welche dasselbe erlernt und entsprechend lange Zeit darin praktisch gearbeitet haben.

Als das einzige Mittel hiezu erscheint die Einreihung der hauptsächlichsten Zweige der Gablonzer Glasschmuckindustrie unter die handwerksmäßigen Gewerbe. Es sind dies: das Glasdruckergewerbe, das Lampensteindruckergewerbe, das Gewerbe der Glasspinner und das Gewerbe der Glaswicklerei. Bei allen diesen Gewerben handelt es sich um Fertigkeiten, welche die Ausbildung im Gewerbe durch die Erlernung und eine längere Verwendung in ihm erfordern (§ 1, Abs. 2 der Gew.- Ord.). Es treffen somit die Voraussetzungen, welche der § 1, Abs. 4, der Gewerbeordnung für die Einreihung eines Gewerbes unter die handwerksmäßigen Gewerbe fordert, bezüglich der in den erwähnten Gewerben ausgeübten Tätigkeit zu; dagegen trifft die weitere Voraussetzung, daß diese Einreihung im Wege einer Verordnung erfolgen könnte, nämlich das Bestehen fachlicher Unterrichtsanstalten für diese Gewerbe, nicht zu, so daß die Einreihung nur durch ein besonderes Gesetz geschehen könnte.

Da auf gesetzlichem Wege bis nun auch schon andere Gewerbe unter Jene Gewerbebetriebe eingereiht wurden, die an die Erbringung des Befähigungsnachweises gebunden sind, ist anzunehmen, daß man der Forderung nach Einreihung der Gewerbe der Glasdrucker, der Lampensteindrucken der Glasspinner und der Glaswicklerei nicht entgegentreten wird, zumal sich hiefür auch bereits die Handels- und Gewerbekammer in Leichenberg im zustimmenden Sinne ausgesprochen hat.

Prag, am 24. Juni 1930.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

ze dne ...........................................,

jímž se mačkářství skla, živnost lampářská, přádnictví a vinutí skla prohlašují za živnosti řemeslné.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Mačkářství, živnost lampářská, přádnictví a vinutí skla prohlašují se s omezeními, obsaženými v § 1, odst. 5. zákona ze dne 5. února 1907, čís. 26 ř. z. a v § 1, odst. 5. zákona ze dne 10. října 1924, čís. 259 Sb. z. a n., za živnosti řemeslné.

§ 2.

Mačkářstvím dlužno ve smyslu § 1 rozuměti všechny předměty, které se mačkají při peci, ať strojem nebo v ručních formách, a to všechny druhy skelných perel, knoflíky, kameny, čočky, similidrahokamy, součástky jehlic do klobouků, náramky, kaménky, špičky, kolečka, hruštičky, ssavice, lžíce atd. Lampářstvím dlužno rozuměti všechny předměty, které se mačkají nad lampou (žíhavý plamen, petrolej, plyn a pod.) nebo při peci jako kameny, čočky, perly, růže, flüsle atd.

Živností přádnickou ve smyslu § 1 dlužno rozuměti všechny předměty, které se zhotovují z předeného skla. Živností vinutí skla dlužno rozuměti předměty, které jsou vinuty ze skla, jako knoflíky, cívky, slzičky, jehlice do klobouku, součásti náušnic atd.

§ 3.

Až tento zákon nabude účinnosti, budou k výkonu této živnosti oprávněni jen ti, kdo od počátku účinnosti tohoto zákona byli zaměstnáni v těchto živnostech jako učedníci a pomocníci 5 let.

§ 4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedením jeho pověřují se ministr obchodu, průmyslu a živností v dohodě s ministrem školství a národní osvěty.

Přeměna jabloneckého průmyslu skelných šperků byla nyní z velké části provedena. V tomto oboru vykonalo vynikající práci společenstvo výrobce skelného zboží zřízené v roce 1926. Nyní jde o to, vynaložiti vše, aby členové tohoto společenstva, kteří jsou rozděleni na určité výrobní skupiny, byli nuceni dodávati výrobky skutečně vysoce kvalitní, aby se tak čelilo výrobě méně cenných a tedy levnějších výrobků, jak to bohužel tak často vidíme v jablonecké průmyslové oblasti, což jest hlavní vinou stále se opakujících hospodářských krisí v tomto kraji. Aby bylo lze tohoto cíle dosíci, jest nutno učiniti opatření, aby živnost, spadu jící pod pojem výroby skelných šperků, mohly ohlašovati a provozovati jen takové osoby, které se jí vyučily, a vhodně dlouhou dobu v ní prakticky pracovaly.

Jako jediný prostředek k tomu jeví se zařazení nejhlavnějších odvětví jabloneckého průmyslu skelných šperků mezi řemeslné živnosti. Jsou to: mačkářství, lampářství, přádnictví a vinutí skla. Při všech těchto živnostech jde o zručnosti, které vyžadují výcviku v živnosti vyučením a zaměstnáváním v ní po delší dobu. (1, odst. 2. ž. ř.) Předpoklady, jichž vyžaduje § 1, odst. 4. ž. ř. pro zařazení nějaké živnosti mezi živnosti řemeslné, pokud jde o činnost, vykonávanou ve zmíněných živnostech, jsou tedy dány; naproti tomu není však dalšího předpokladu, aby toto zařazení mohlo býti provedeno nařízením, totiž existence odborných vyučovacích ústavů pro tyto živnosti, takže mohou býti zařazeny jen zvláštním zákonem.

Poněvadž dosud také již jiné živnosti byly zákonem zařazeny mezi ony živnostenské podniky, které jsou vázány podáním průkazů způsobilosti, dlužno míti za to, že nebude námitek proti požadavku zařazení živnosti mačkářů, lampářů, přádníků a osob zaměstnávajících se vinutím skla, zvláště, když se proto vyslovila již také liberecká obchodní a živnostenská komora.

V Praze, dne 4. června 1930.