Poslanecká sněmovna N. S. usnáší se na tomto návrhu:

"Vláda se vyzývá, aby v nejkratší době vydala vlád. nař., kterým se veškeré obce na Podkarpatské Rusi zařazují ve smyslu § 12 odst. 7. plat. zákona do nejblíže vyšší skupiny míst činovného."

Existenční a životní podmínky na Podkarpatské Rusi jsou mnohem svízelnější než v kterékoliv jiné zemi naší republiky. Ceny životních potřeb udržují se v celé zemi na větší výši v důsledku primitivního hospodářství i výroby, stelně i nedostatkem vhodných komunikací a dopravních prostředků vůbec. Zařízení bytová i různé jiné nezbytné pomůcky v domácnosti, dále knihy, časopisy, stelně i některé výrobky potravinové objednává většina zaměstnanců ze zemí historických. Tím se tyto nezbytnosti zdražují o obaly, dopravné a případnou provisi obchodních jednatelů. Organisace obchodu na Podkarpatské Rusi je příliš primitivní a založena spíše na kramaření, než řádné normální obchodní základně. Místní kramáři a obchodní i venkovští dodavatelé trhavého zboží své výrobky předražují a teprve po úmorném smlouvání, které je místním zvykem, ceny poněkud snižují, takže ustálených normálních cen životních a existenčních potřeb fakticky nestává. Veliká většina veřejných zaměstnanců byla na Podkarpatskou Rus přeložena z Čech a Moravy-Slezska (nebo přímo z těchto zemí jmenována) a není zvyklá na způsob takového obchodování, nezná a nejsou jí přístupny různé nákupní prameny, kterých může využíti obyvatelstvo místní a proto nakupuje vždy dráže, než starousedlíci. Vedle toho je zboží pro veřejné zaměstnance již samo sebou výše ceněno, poněvadž se prodávající mylně domnívají, že příjmy zaměstnanců jsou vysoké a mohou proto i zvýšené ceny platiti.

Poměry bytové jsou rovněž svízelné. Bytů v nových domech je poměrně málo a to pouze ve větších městech, při železniční trati ležících. Po většině bydlí veřejné zaměstnanectvo ve starých domech, kde je do bytů třeba značných investic a nákladného udržování, mají-li len trochu odpovídati bytovým poměrům, na které je veřejné zaměstnanectvo z Čech a Moravy-Slezska uvyklo. Tyto stálé výlohy, vele normální činže (která nebývá nevýhodným bytům přiměřeně nízká) se bydlení značně zdražuje; takže většině zaměstnanců normální činovné (na činže a opravy) nepostačuje a musí dopláceti ze služného, takže na vyrovnání vyšších cen životních potřeb z činovného pravidelně nezbývá. Jeví se proto zvýšení činovného ve všech obcích nezbytným a jako jediné východisko, aby tento řádný požitek postačoval účelu, pro který byl zaveden a jeho výše vyměřena.

Podkarpatoruský přídavek, který sloužil k vyrovnání drahotních rozdílů, se nepřiznal všem státním zaměstnancům (hlavně nižší kategorie byly odbývány přímo macešsky) a ve smyslu platového zákona se postupně odbourává, takže jeho zbytky nestačí na úkoly, pro jichž krytí byl původně zaveden. Drahotní poměry na Podkarpatské Rusi zasluhují nejvyšší pozornosti vlády, která má konečně povinnost tamním zaměstnancům zajistiti stelnou životní úroveň; jako zaměstnancům v zemích ostatních.

Zaměstnanci ustanovení na Podkarpatské Rusi obstarávají těžký služební výkon za poměrů velmi obtížných. Stačí připomenouti pouze úřadování ve čtyřech jazycích, mezi lidem většinou negramotným, dále cestování výkonných orgánů v obtížném terénu, svízelné vyšetřování, nespolehlivost údajů, nedůvěra k veřejným orgánům, neznalost předpisů i styků s úřady a orgány výkonnými, vedle další řady nevýhod, se kterými se v jiné zemi nesetkáváme. Styky kulturní, společenské, výchova dětí, vydržování na vyšších a odborných školách v zemích historických a jiné svízele, kterým jsou zaměstnanci vystaveni. Nepřihlížeje k obtížnému a nákladnému nutnému cestování do bývalých domovů na Moravě a v Čechách, zasluhují podkarpatoruští zaměstnanci zvláštní pozornosti vlády a zvláštních zcela mimořádných úprav veškerých řádných požitků.

Úřední statistikou je prokázáno, že drahota bytů není úměrná, ale daleko vyšší než přiznané činovné. Veškeré obce na Podkarpatské Rusi mají všechny předpoklady pro to, aby se použilo § 12 odst. 7. s ohledem na výjimečnost drahoty a bytů - generelně pro všechny obce na Podkarpatské Rusi.

V Praze, dne 21. června 1930.