Národní shromáždění republiky Československé usnáší se takto:

Vláda se vyzývá, aby v nejkratší době vydala vládní nařízení, kterým se Motyčín, Hnidousy, Dubí a Libušín zařazují do skupiny míst B činovného, Vrapice do skupiny C činovného ve smyslu odstavce 7, § 12 platového zákona.

Platový zákon z 24, června 1926, číslo 103, § 12, odst. 7, rozdělil všecky obce republiky Československé na 4 kategorie podle počtu obyvatel obývajících v té které obci při posledním sčítání lidu r. 1921. Dle tohoto zákona zařazeno bylo město Kladno a všecky velké obce nalézající se v bezprostřední blízkostí Kladna: Rozdělov, Kročehlavy, Dubí, Hnidousy, Motyčín a Libušín do skupiny C činovného, protože všecky tyto obce měly přes 2.000 obyvatel, ale ani jedna z nich, ani Kladna nevyjímaje, nedosáhla 25.000 obyvatel. Obec Vrapice do skupiny D, protože napočteno bylo jen 668 lidí.

Sami navrhovatelé zákona byli si dobře vědomi, že počet obyvatelstva není vždy směrodatným pro stanovení drahotních poměrů a proto vláda byla zmocněna, že výminečně může zařaditi jednotlivé obce vzhledem k mimořádným drahotním poměrům do vyšší skupiny míst vládním nařízením.

Opírajíc se o toto ustanovení, vydala vláda republiky Československé vládní nařízení ze dne 14. září 1928, podle něhož s platností od 1. září 1928, přeřazeno bylo do skupiny B činovného celkem 38 míst, mezi nimiž i 3 sousední obce: Kladno, Kročehlavy a Rozdělov.

Přeřazení toto bylo jistě odůvodněné, neboť jsou to tři veliké obce, mající obyvatelstvo odkázané na pevný plat, zaměstnané buď v kladenských železárnách, aneb v okolních uhelných dolech. Protože životní potřeby do těchto obcí dovážejí se buď ze zemědělského venkova, aneb z blízké Prahy a procházejí několika rukama, zdražují se tím nepoměrně proto v Kladně a v přilehlých obcích jsou životní potřeby dražší, než v Praze.

Ale při tomto přeřazení zapomenuto bylo na několik obcí, které jsou v těsném sousedství Kladna a jichž obyvatelstvo žije tedy v těchže sociálních a hospodářských poměrech a je to jen akt spravedlnosti, aby postaveny byly na roveň třem v předu uvedeným obcím.

Je o obec Dubí, která s Újezdem a Dříní tvoří jednu politikou obec, která při posledním sčítání měla 7.951 lidí v 658 domech, kterýžto počet se od té doby značně zvýšil. Obec tato oddělena je od Kladna okresní silnicí, takže pro nezasvěcence tvoří s Kladnem jeden celek. Obyvatelé její jsou horníci, zaměstnaní v uhelných dolech, z nichž doly Prago jsou v dubském katastru, aneb hutníci, kteří pracují buď v hutích Pražsko-železářské společnosti, aneb v Poldině huti, jejíž rozsáhlé objekty rovněž na katastru dubském jsou vystaveny. V blízkém sousedství tohoto podniku je rozsáhlá nemocnice Pražsko-železářské společnosti, v níž léčí se všichni hutníci z kutí a horníci z dolů, patřících této společnosti. V Dubí je také hojně železničářů, protože v místě jsou dvě železniční stanice: "Dubí" a "Staré Kladno". Právě proto, že styk Dubí s Kladnem je bezprostřední, zavedena byla v Dubí státní policie, která sem z Kladna dochází.

Všecky dubské děti chodí do školy do sousední obce Vrapic a tvoří 415 všech dětí., Škola je postavena sice na samém rozhraní těchto dvou obcí, ale protože Vrapice zůstaly obcí malou (celý katastr patřil k císařskému dvoru a byl tudíž neprodejný) obyvatelé její jsou odkázáni k nákupu v Dubí, neb v Kladně. Přes to zařazeny byly do skupiny D činovného, ač poměry se od Kladna nijak neliší.

Na severní straně stýkají se s Kladnem tři veliké obce: Motyčín, Hnidousy a Libušín, ležící ve středu uhelné pánve Slánsko-Kladenské a proto většina uhlí se vytěží v dolech umístěných na katastru těchto obcí. Jsou to doly: Ronna, Mayrau, Theodor, Max a Schöller. Na kladenském katastru jsou jen dva podřadnější doly: Kübeck a Engerth. Proto většina obyvatelstva jsou horníci a vedle nich hutníci a kovopracovníci, kteří docházejí do kladenských železáren, kamž mají z Motyčína a z Hnidous blíž než z Kladna. Tyto čistě dělnické obce nemají žádného přímého nákupu, protože poměrně malé katastry zastavovány jsou stále stoupajícím stavebním ruchem a proto všecko se kupuje buď u místních, aneb u kladenských překupníků. Bytové poměry jsou horší než v Kladně a proto mnozí gážisté bydlí v Kladině a do těchto obcí docházejí. I v kulturním ohledu tvoří tyto obce s Kladnem nerozlučný celek a již několikráte podniknuta byla akce a připojení ke Kladnu, s nímž by tvořily Velké Kladno s více jak 60.000 obyvateli.

Dle posledního sčítání měl Motyčín 4.134 lidí v 492 domech, Hnidousy 2.408 lidí v 267 domech a Libušin 4144 obyvatel v 390 domech. Od té doby se ve všech těchto obcích počet domů i počet lidí značně zvýšil, neboť v Motyčíně je dnes 650 čísel a v Hnidousích přes 400 domů. Obě tyto obce oddělené od sebe jen okresní silnicí tvoří jednu velkou obec, v níž je 1.050 domů a přes 8.000 lidí.

Drahotní poměry jsou ve všech obcích v předu uvedených stejné, takové, jako v Kladně, v Kročehlavech a v Rozdělově. Jako doklad poslouží přehled cen k 1. květnu 1930:

Ze všech dokladů v předu uvedených je zřejmé, že zaměstnanci v obcích v předu vyjmenovaných byli neoprávněně hmotně poškozeni a proto předpokládají podepsaní, že křivda tato odčiněna bude tím, když novým vládním nařízením přeřazeny budou obce Dubí, Motyčín, Hnidousy a Libušin do stupnice B činovného a obec Vrapice do skupiny C.

V Praze dne 24. června 1930.