Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930. |
|
III. volební období. |
2. zasedání. |
555.
Odpovědi:
I. vlády na interp. posl. dr. Luschky, Zajička, Kunze a druhů o zaplacení válečných půjček (tisk 274/V.),
II. min. financí na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o obsazování ředitelských míst v tabákových továrnách (tisk 174/XXXIV.),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. Böhma a druhů o zabavení časopisu "Deutsche Landheimat" v Litoměřicích č. 3. z 11. ledna 1930 (tisk 402/XIII.),
IV. min. vnitra na interp. posl. Häuslera, Hackenberga a druhů o jednání státní policie v Šumperku (tisk 295/VII.) a
na interp. posl. inž. Junga, Schuberta a druhů o chování státní policie dne 6. března v Šumperku (tisk 306/V.),
V. min. školství a nár. osvěty, financí a veřejných prací na interp. posl. dr. Daňka a druhů o nástavbě pavilonu chirurgické kliniky v Brně (tisk 295/XXVI.),
VI. min. spravedlnosti a zemědělství na interp. posl. Knejzlíka a druhů o záborovém velkostatku Geizy Andrássyho v obcích na východním Slovensku (tisk 14/V.),
VII. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. Horpynky a druhů o jazykovém styku soudů a státních úřadů s obecními úřady (tisk 247/XVIII.),
VIII. min. železnic na interp. posl. Simma a druhů o naléhavých dopravních požadavcích města Jablonce n. N. (tisk 204/XII.),
IX. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Horpynky a druhů o zadávání konfekčních dodávek (tisk 247/XIX.),
X. vlády na interp. posl. Geyera, Simma a druhů o přiměřené úpravě diet státních zaměstnanců (tisk 115/XVIII.),
XI. min. obchodu na interp. posl. Simma a druhů o nesnesitelných poměrech, které způsobil kominík Václav Blecha v Jablonci n. N. (tisk 174/VI.),
XII. min. financí na interp. posl. Windirsche a druhů o stížnostech do předpisů poplatků proti bernímu úřadu v Něm. Jablonném (tisk 115/XIII. a 295/VI.),
XIII. min. školství a nár. osvěty na interp, posl. dr. Schollicha a druhů o zřízení povinných dívčích pokračovacích škol i(tisk 402/VII.),
XIV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha a druhů, aby bylo vydáno vládní nařízení k §u 142 platového zákona (tisk 115/XVII.) a
na interp. posl. inž. Junga, Simma a druhů v téže věci (tisk 408/XI.),
XV. min. vnitra na interp. posl. Chobota, dr. Buzka, Chalupníka a soudr. o vkladech u spořitelny v Polském Těšíně (tisk 320/XXIII.),
XVI. min. veř. prací na interp. posl. Seidla a soudr. o vyplácení diet (stravného) státním, cestmistrům (tisk 204/XVI.),
XVII. min. spravedlnosti na interp, posl. dr. Schollicha a druhů o zabavení tiskopisu "Deutschnationaler Taschenzeitweiser 1930" (ročník 7) (tisk 386/III.),
XVIII. min. zemědělství na interp. posl. Horpynky a druhů o živelní pohromě v obci Grünwald v Rudohoří (tisk 295/V.),
XIX. vlády na interp, posl. inž. Kalliny a druhů o naléhavě nutné výstavbě úřední budovy ve Falknově nad Ohří (tisk 204/X).
555/I. (původní znění).
Odpověď
vlády na interpelaci poslanců dr. Luschky, Zajička, Kunze a druhů
o zaplacení válečných půjček (tisk 274/V.).
I. Ke stavu věci uvedeném v interpelaci sdělujeme, že interpelace přehlíží na prvém místě, že kromě IV. státní půjčky jest preliminováno v rozpočtu na rok 1930 celkem Kč 986,391,000 3% odškodňovacích dluhopisů, jež jsou bezprostřední náhradou za válečné půjčky a jichž úroková služba činí ročně 29,591,730 Kč. Dále přehlíží interpelace, že úpis IV. státní půjčky byl hospodářsky slabším majitelům válečných půjček umožněn, různými podpůrnými opatřeními. S počátku to byl výhodný lombardní úvěr Bankovního úřadu ministerstva financí, později dle § 26 zákona č. 216/1924 Sb. z. a n. úvěr zemských peněžních ústavů a to osobám neprivilegovaným (zejména fysickým) Při jmění do 50.000 Kč a osobám privilegovaným bez tohoto omezení. Od druhé poloviny roku 1927 na podkladě včasně podaných žádostí dle odst. 4 čl. XXXIV. nařízení č. 276/1924 Sb. z. a n. dodatečně prováděné úpisy IV. státní půjčky uskutečňovaly se vůbec beze skládání hotovostí, takže upisovatel dostal záměnou dluhopisy IV. státní půjčky bez jakékoliv splátky v hotovosti. V této době byly realisovány zvláště veliké úpisy lidového peněžnictví dosahující do set milionů Kč. Tak na příklad toliko u Šluknovské spořitelny bylo vydáno více než 300,000,000 Kč dluhopisů IV. státní půjčky, aniž státní správa dostala sebemenší hotovosti.
Pro lombardní dlužníky byly stanoveny zákonem zvláštní výhody v §§ 14 - 17 zákona č. 216/1924, na které se poukazuje. Na majitele, kteří zmeškali přihlašovací lhůtu nelze bráti zřetel, poněvadž lhůty byly dostatečně dlouhé a opětovnými vyhláškami jakož i novinářskými zprávami bylo o publicitu v hojné míře postaráno.
II. K důvodům interpelace, pro které válečné půjčky mají býti uvedeny znovu na přetřes, podotýkáme:
Ad 1.) Práva a povinnosti Československa, pokud jde o převzetí pasiv a aktiv po býv. Rakousku a Uhersku, jsou založena mírovými smlouvami. Pokud jde o válečné půjčky, neuložily mírové smlouvy Československu žádných povinností (čl. 205 mírové smlouvy St. Germainské a 188 mírové smlouvy Trianonské). Tím, že Československo dobrovolně, aniž by bylo povinováno, honorovalo válečné půjčky v míře tak velmi značné, vyšlo vstříc zájemcům majitelů válečných půjček dojista dostatečně a až na krajní možnost.
Ad 2.) Není naprosto souvislosti mezi Haagskými závazky a válečnými půjčkami. Proto jest neodůvodněné tvrzení, že větším honorováním válečných půjček byly by se snížily naše závazky z mírových smluv. Naopak je pravděpodobno, že bezpodmínečné honorování válečných půjček bylo by ztížilo postavení československých zástupců na Haagské konferenci. Kromě toho závazky z mírových smluv, resp. ze smlouvy o poplatku za osvobození činí toliko cca 80,000.000 Kč ročně a nikoliv 120,000,000 Kč, jak jest uvedeno v interpelaci. Naproti tomu závazky z honorování válečných půjček jsou ročně několikráte vyšší.
Ad 3.) Jest správné, že v posledních letech se zlepšil finanční stav státu. Nelze ho však zhoršovati dalšími dosud již tak velikými obětmi ve prospěch majitelů válečných půjček, protože by byly ohroženy jiné neodkladné úkoly, jež musí býti nutně provedeny v zájmu státním.
Ad 4.) Tímto důvodem nemůže se vláda vůbec zabývati.
Ad 5.) Interpelanti nejsou patrně dostatečně informováni o honorování válečných půjček Německem, Rakouskem a Maďarskem. V této souvislosti nelze se podrobně šířiti o honorování válečných půjček státy, uvedenými v interpelací. Není však pochyby, že ani jeden z uvedených států nevyrovnal se Československu co do honorování válečných půjček. Tomu svědčí také okolnost, že i cizí státní příslušníci projevovali snahy zhodnotiti válečné půjčky v našem státě. Při tom nemůže býti sporu o tom, že postavení shora zmíněných států vůči majitelům válečných půjček jest naprosto odlišné, ježto jsou právně povinny válečné půjčky honorovati, kdežto u Československa tomu tak není.
III. Odpovědi na konkrétní dotazy.
Ad 1.) Větší újma mohla vzniknouti pro československé majitele válečných půjček jen v těch případech, ve kterých majitelé ať již z jakýchkoli důvodů nepoužili možností, daných československými zákony jednajícími o zhodnocení válečných půjček.
Ad 2.) Otázky honorování válečných půjček nelze slučovati s haagským ujednáním, jak shora bylo již uvedeno. Pokud bylo uměle využíváno této příležitostí v některých kruzích, aby u majitelů válečných půjček byly vzbuzovány neodůvodněné naděje o ještě příznivějším honorovaní válečných půjček než bylo dosud stanoveno, dlužno takové jednání označiti jako krajně neodpovědné.
Ad 3) Zásadní odpor bývalého ministra financí Dr. Rašína proti honorování válečných půjček vůbec jest všeobecně znám Otázka válečných půjček jest v Československu definitivně vyřízena a jakoukoliv změnu dosavadních předpisů resp. novou jich úpravou vláda by nemohla připustiti.
V Praze dne 10. června 1930.
Předseda vlády:
Udržel v. r.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
555/II. (původní znění),
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů
o obsazování ředitelských míst v tabákových továrnách (tisk 174/XXXIV.).
Při povyšování úředníků tabákové režie do vyšších platových stupnic jsou-li systemisovaná místa volná, nerozhoduje národnost, nýbrž skutečné schopnosti úředníkovy, jeho způsobilost a upotřebitelnost, služební stáří a pod.
Jest pravda, že v kategorii úředníků obchodní služby tabákové režie jsou místa v nejvyšších platových stupnicích obsazena většinou úředníky české národnosti. Ve 3. platové stupnici je systemisováno 5 míst, a nikoliv 6 jak je tvrzeno, která jsou obsazena Čechy. Ve 4. platovém stupnici jest ze 17ti systemisovaných míst obsazeno 15 Čechy a 2 místa Němci a nikoliv jedno místo.
Tato skutečnost jest však jen důsledek toho, že převážná většina úředníků, kteří jsou služebně nejstarší a přicházejí tudíž pro povyšování do zmíněných platových stupnic v úvahu, jsou úředníci české národnosti. V dosavadním pořadí byli však tito úředníci většinou převzati již od býv. rakouské tabákové režie. Dalším důsledkem toho jest také obsazení představenských míst v továrnách na tabák, kterážto místa jsou vyhrazena úředníkům ve vyšších platových stupnicích, po případě schopným úředníkům služebně nejstarším.
Jakmile budou na řadě stejně služebně staří úředníci německé národnosti, budou při vyhovující kvalifikaci rovněž povyšováni do vyšších platových stupnic.
Nelze však žádati, aby při obsazování vedoucích míst byla přehlédnuta celá řada služebně starších a velmi dobře kvalifikovaných úředníků české národnosti jen z důvodu národnostního klíče.
Tím méně smí býti rozhodným při obsazování ostatních úřednických míst v továrnách národnostní klíč obyvatelstva v sídle továrny. Zájem služby vyžaduje, aby při obsazování úřednických míst rozhodovala způsobilost a upotřebitelnost jednotlivcova a nikoliv otázky národnostní.
Pokud se v interpelaci děje zmínka o úřednících německé národností, kteří byli prý předčasně dáni do výslužby, uvádím, že inspektoři Jindřich Frank a Viktor Zopp a vrchní kontrolor František Schinzel odešli do trvalé výslužby na vlastní žádost pro trvalou neschopnost ke službě, která byla zjištěna státním úředním lékařem.
V Praze, dne 3 června 1930.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
555/III. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance R. Böhma a druhů o zabavení časopisu "Deutsche Landheimat" v Litoměřicích č. 3 z 11. ledna 1930. (tisk 402/XIII.).
Neváhám prohlásiti, že postup státního zastupitelství v Litoměřicích neshledal jsem správným. Už při přezkoumání zprávy o zabavení v ministerstvu spravedlnosti bylo konstatováno, že postup státního zastupitelství jak při posouzení zabavených míst s hlediska skutkové podstaty § 300 tr. z., tak při ocenění veřejného zájmu na zabavení jeví se neodůvodněným, a bylo to také již tehdy státnímu zastupitelství vytknuto.
V Praze, dne 27. května 1930.
Ministr spravedlnosti.
Dr. Meissner v. r.
555/IV (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Häuslera, Hackenberga a druhů
o jednání státní policie v Šumperku (tisk 295/VII.).
a na interpelaci poslanců inž. R. Junga, L. Schuberta a druhů
o chování státní policie dne 6. března v Šumperku (tisk 306/V.).
Při pokusu stoupenců komunistické strany, uspořádati k večeru dne 6. března 1930 poblíže továrny Trebitschovy v Šumperku zakázaný tábor lidu pokusilo se asi 300 - 400 demonstrantů táhnouti v průvodu do vnitřního města. Na počátku ulice Na hradbách u Eichelbrennerova náměstí byli vyzvání stráží bezpečnosti k rozchodu, neuposlechli však a zaujavše hrozivé postavení, útočili na stráž bezpečnosti, která byla proto nucena s použitím obušků zástup rozptýliti. Při tomto zákroku byli dva členové sboru stráže bezpečnosti výtržníky zraněni. Aby se výtržnost neopakovala a aby zajištěn byl nerušený průběh průvodu, který právě v tuto dobu pořádali železniční zaměstnanci na oslavu narozenin pana presidenta republiky, byla ulice vedoucí k Tržnímu náměstí uzavřena. Tvrzení, že policejní stráž vyklidila i náměstí Eichelbrennerovo, se nezakládá na pravdě.
Způsob zakročení stráže bezpečnosti byl vzhledem k vylíčené situaci platnými předpisy zcela odůvodněn a nelze proto ničeho vytýkati stráži bezpečnosti, resp. úředníku, velícímu stráži při zakročení. Nebylo též provedeným šetřením zjištěno, že by zakročením byly postiženy a obušky udeřeny také osoby na demonstraci nijak nesúčastněné. Pokud bylo by pak vskutku k takovým případům došlo, podotýká se, že osoby v době demonstrace na místě přítomné byly na vyzvání stráže bezpečnosti povinny ihned místo opustiti, a jestliže tak neučinily, musejí nésti následky neuposlechnutí zmíněného úředního příkazu. Ostatně nebyly v naznačeném směru předneseny u úřadu odnikud nějaké konkrétní stížnosti až na jeden případ, v němž však tato osoba, byvši vyzvána, aby se dostavila k prohlídce úředním lékařem, neučinila tak a bylo pak o ní zjištěno, že se potuluje světem.
Vzhledem k vylíčeným okolnostem neshledávám důvodu k opatřením, jež jsou v interpelacích žádána.
V Praze, dne 7. června 1930.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
555/V.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty, financí a veřejných prací
na interpelaci poslance dra Ladislava Daňka a druhů
o nástavbě pavilonu chirurgické kliniky v Brně (tisk 295/XXVI.).
Ve věci výstavby chirurgické kliniky lékařské fakulty Masarykovy university v Brně byla již projednána a schválena přístavba röntgenologické laboratoře prof. Dr. J. Petřivalského v budově moravské zemské nemocnice v Brně. Zemskému úřadu v Brně bude dán pokyn, aby přístavbu podle schválených plánů a rozpočtů rozepsal a stavbu letos zahájil.
Pokud se týče nástavby patra na budově chirurgické kliniky lékařské fakulty Masarykovy university v Brně, jest projekt ten předmětem meziministerského jednání.
V Praze dne 3. června 1930.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
555/VI.
Odpověď
ministrů spravedlnosti a zemědělství
na interpelaci poslance Josefa Knejzlíka a druhů
o záborovém velkostatku Geizy Andrassyho v obcích na východním Slovensku (tisk 14/V.).
Pokud se interpelace dotýká oboru ministerstva zemědělství sděluje se toto:
Celková rozloha lesů Geizy Andrassyho na Slovensku činí 48,863,50 k. j.
Z této výměry jest zejména na východním Slovensku převážně bukových lesů, pouze s částečným přimísením ušlechtilých dřevin 19.810.06 k. j.
Tyto bukové lesy, přesto, že v nich byly provedeny určité těžby ještě za války a i nyní, vykazují mýtných a přestárlých porostů asi 40% celkové rozlohy uvedených bukových porostů.
Z lesů velkostatků Geizy Andrassyho byly některé částky přiděleny i na trvalé pastviny, a teprve po provedení celé pozemkové reformy, lze ustáliti konečnou pevnou rozlohu lesů, která zůstane pro další pravidelný lesní provoz.
Těžby na těchto velkostatcích ve všeobecnosti se prováděly buď v rámci dosavadních hospodářských plánů, nebo jako noční normální mýtní těžby, povolené podle zákona č. 8211918 Sb. z. a n. a později podle zákona č. 37/1928 Sb. z. a n. Malé nepatrné úchylky od těchto těžeb, nelze s hlediska lesopolicejního považovati za lesnímu hospodářství škodlivé; přesto podle provedeného šetření byl majitel velkostatku v roku 1928 odsouzen okresním úřadem v Rožnově proto, že bez dovolení provedl asi na ploše 10 k. j. neodborně probírku v 30tiletém smrkovém porostu. Naproti tomu v některých lesních oddílech, zejména ve východním Slovensku nebyly zvláště pro jejich velikou odlehlost ani normální roční mýtní těžby v plném rozsahu provedeny. V okresu Rožnavském byly na velkostatcích Geizy Andrassyho především těženy cennější a komunikačně bližší porosty; rozsah těchto těžeb nevybočoval ale z rámce předpisů dosavadních hospodářských plánů resp. hospodářských revisí.
Pokud byly zmíněným velkostatkům Geizy Andrassyho povoleny tzv. mimořádné těžby, vycházel povolující úřad hlavně z toho hlediska, že šlo o přestárlé, téměř žádný přírůstek nevykazující bukové porosty, a že prováděním těchto těžeb bylo zajištěno místnímu obyvatelstvu zaměstnání.
V katastrální obci Kamienka tvoří lesy Geizy Andrassyho částku hospodářského celku, který jest obhospodařován podle úředně schváleného hospodářského plánu č. 30.182/I. - 2/1894. Normální mýtní těžby předepsané tímto plánem byly pravidelně a podle předpisů prováděny a nebyla v této oblasti povolena žádná mimořádná těžba.
Lesy Geizy Andrassyho v katastrální obci Báňská o rozloze 452.5 kat. jit. jsou obhospodařovány podle úředně neschváleného hospodářského plánu. Dosud ale nebyla plánem předepsaná řádná hlavní těžba provedena.
Mimo plán jsou lesní parcely o celkové rozloze 1.172,2 k. j., v kterémž lese byla povolena výnosem ministerstva zemědělství v Bratislavě ze dne 23. prosince 1924, čís. 23.085-E-XIV./24, mimořádná těžba přestárlých bukových porostů se vtroušeným javorem a jasanem na ploše 307.3 k. j. pro těžební lhůtu 7 let. Tato těžba jest podle podmínek povolujícího výnosu prováděna a bude v roku 1930 ukončena. Mimo to byla v této lesní částce povolena normální roční mýtní těžba tmavou sečí na ploše 16 kat. jit. Podle celkového stavu věci i po provedení povolené mimořádné těžby bude V. věková třída (porosty 80 až 100 i víceleté) vykazovati ještě vždy normální rozlohu.
Poněvadž nerušením stavu losů pozemkovou reformou a novým zákonem o zatímní ochraně lesů č. 37/1928 Sb. z. a n. nastal v některých hospodářských jednotkách jiný stav lesního provozu, bylo učiněno opatření, aby majitel lesa veškeré dosavadní staré hospodářské plány pokud by odporovaly předpisům uvedeného zákona č. 37/1928 Sb. z a n. nebo pokud nebylo k úchylkám od těchto předpisů vyžádáno zvláštního povolení, uvedl ihned v soulad s předpisy zmíněného zákona. Mimo to příslušné okresní úřady učinily ve vlastní kompetencí opatření, aby státní dohled nad lesy velkostatků Geizy Andrassyho byl zvýšenou měnou prováděn.
S hlediska lesopolicejního nelze majitele lesa nyní trestně stihati, ale příslušné politické úřady ihned zavedou trestní stíhání proti majiteli lesa, bude-li mu v konkrétních případech překročení proti platným lesním zákonům prokázáno.
Pokud se interpelace vztahuje na případ K. Přikryla atd. uvádí ministr spravedlnosti, že případ ten nebyl před podáním interpelace předmětem trestního řízení u státního zastupitelství v Košicích, ježto Karel Přikryl neučinil žádné trestní oznámení proti G. Andrassymu neb jiným osobám v interpelaci uvedeným.
Bylo zařízeno, aby interpelace byla postoupena místně příslušnému státnímu zastupitelství v Košicích, aby provedlo šetření ku zjištění trestného činu, v kterémžto šetření bude třeba nejprve vyslechnouti udánlivě poškozeného Karla Přikryla, zda vůbec a proč cítí se poškozeným a zjistiti pak, jedná-li se o skutkovou povahu nějakého z úřední moci stíhatelného trestného činu. Po tomto předběžném zjištění bude pak další přiměřené opatření učiněno.
V Praze, dne 20, února 1930.
Ministr zemědělství:
Bradáč v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
555/VII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance O. Horpynky a druhů
o jazykovém styku soudů a státních úřadů s obecními úřady (tisk 247/XVIII.).
Dopisování soudů a státních úřadů obcím jakožto úřadům v jazyku státním zakládá se na příslušných ustanoveních jazykového zákona a nařízení a na stálé judikatuře nejvyššího správního soudu a odpovídá platnému právnímu stavu, Není tedy možno naříditi soudům a úřadům postup, který by s tímto právním stavem nebyl v souhlasu.
Obě ministerstva se řídí judikaturou nejvyššího správního soudu na př. v otázce jazykových práv cizích státních příslušníků, ač v této otázce praxe nejvyššího správního soudu a nejvyššího soudu ve výkladu zákona se různí, a podřizují se též judikatuře nejvyššího správního soudu v otázce, jakým jazykem se má díti úřední styk soudů a státních úřadů s obcemi, když judikatura tato je o zákon bezpečně opřena.
Politické úřady dbají ovšem také toho, aby styk s obcemi jiného jazyka než státního, pokud se tyto nemohly ještě přizpůsobiti zmíněnému právnímu stavu, nevázl a aby řádný chod veřejné správy netrpěl.
V Praze dne 2. června 1930.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
555/VIII. (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance H. Simma a druhů
o naléhavých dopravních požadavcích města Jablonce n. N. (tisk 204/XII.).
Dopravní a technické nedostatky místní dráhy Liberec - Jablonec n. Nisou - Tanvald jsou ministerstvu železnic dobře známé.
Mohu vysloviti očekávání, že zestátnění místní dráhy, o němž se právě vyjednává, urychlí nápravu, neboť státní správa železniční má již pro případ převzetí dráhy do majetku státu vypracovaný obsáhlý investiční program, v jehož rámci má býti v prvé řadě provedena přestavba nádraží v Jablonci nad Nisou. Nemají-li však vzejíti průtahy, nelze projekt tento uváděti v souvislost s vybudováním železniční spojky mezi Jabloncem n. Nisou a tratí Praha - Turnov - Liberec - Seidenberg, která náleží pro nedostatek potřebných finančních prostředků a pro pochybnou toho času rentabilitu teprve vzdálenější budoucnosti.
Propočítání tarifů nelze uskutečniti před zestátněním všech zbývajících soukromých místních drah.
V Praze dne 20. května 1930.
Ministr železnic:
Mlčoch v. r.
555/IX. (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance O. Horpynky a druhů
o zadávání konfekčních dodávek (tisk 247/XIX.).
Zadávání státních dodávek konfekčních postupem, jaký interpelace doporučuje, může se osvědčiti při takových služebních oděvech, které se zhotovuji pro neznámé percipienty a na sklad; v těchto případech nezáleží na dislokaci jednotlivých dodavatelů ani na přesetém dodržení dodací lhůty.
Poštovní správa dává však zhotoviti služební oděvy pro oprávněné percipienty na míru a na zkoušku pro každoroční potřebu letního i zimního období a musí proto dáti těmto percipientům příležitost, aby bez velkých svých výdajů a ve volném svém čase mohli se dostaviti na braní míry a ke zkoušce. Toho dociluje poštovní správa právě tím, že zhotovování služebních oděvů zadává do míst jejich spotřeby. Vysílání poštovních zaměstnanců z různých míst státního území k nejlacinějšímu dodavateli na náklad poštovní správy a poskytování k tomu potřebné dovolené dlužno předem vyloučiti z důvodů služebních i finančních; také oferované ceny samotné doznaly by tím tak značného zvýšení, že jejich levnost stala by se ilusorní. Postup, který poštovní správa při zadávání svých konfekčních dodávek zachovává, zadávajíc totiž podle výsledků veřejných soutěží distribucí nejlacinějším místním oferentům, umožňuje dále bráti zřetel i na zájmy sociální a přispívá k částečnému sice, avšak stejnoměrnému zmírnění nezaměstnanosti ve všech krajích státního území, jest výsledkem dlouholetých zkušeností praktických a pro oděvní hospodářství poštovní správy osvědčuje se s plným úspěchem. Jeho všestranné výhody uznávají rovněž jak poštovní zřízenci tak i dodavatelé, jak možno prokázati z toho, že jejich odborové organisace a společenstevní a družstevní svazy právě u příležitosti této interpelace v četných písemných projevech spontánně vyslovily své uspokojení s dosavadním stavem a přimlouvali se aby změny, interpelací navrhované, uskutečněny nebyly.
Okolnost, že nabídky z různých míst jednotlivých okresů ředitelství pošt a telegrafů vykazují mezi oferovanými nejnižšími a nejvyššími cenami úměrné rozpětí, (nikoli však takové, jak v interpelaci je uváděno), je jen přirozeným projevem různých drahotních poměrů místních, jež poštovní správa při svých zadávkách nemůže přehlížeti.
Pokud se týče požadavků, aby konfekční dodávky poštovní správy zadávány byly prostřednictvím ministerstva obchodu, dlužno konstatovati, že poštovní správa již při různých dřívějších příležitostech zaujala a také obhájila svoje zamítavé stanovisko, opírajíc se mimo jiné zejména o zkomplikování administrativy, s nímž by přenesení nepatrného úseku z celého zadávacího řízení do působnosti ministerstva obchodu bylo spojeno.
Vzhledem k předeslanému nezamýšlím na dosavadním postupu poštovní správy ve věci zadávání konfekčních dodávek ničeho měniti.
V Praze dne 19. května 1930.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr. Franke v r.
555/X. (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců J. Geyera, H. Simma a druhů
o přiměřené úpravě diet státních zaměstnanců (tisk 115/XVIII.).
Osnova vládního nařízení o úpravě náhrad některých služebních výloh státních zaměstnanců jest projednávána.
Definitivní rozhodnutí o zásadních otázkách nebylo dosud učiněno.
V Praze, dne 26. května 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
555/XI. (původní znění).
Odpověď ministra obchodu
na interpelaci posl. H. Simma a druhů
o nesnesitelných poměrech, které způsobil kominík Václav Blecha v Jablonci n. N. (tisk 174/VI.).
K interpelaci sděluji následující:
Podle výsledku konaného šetření byla Václavu Blechovi k odvolání udělena kominická koncese pro Šumburk n. Des. výměrem býv. okresního hejtmanství v Jablonci n. N. ze dne 5. 15. 1911, č. 15814.
Dle dosavadních znalostí poměrů okresního úřadu v Jablonci n. N. a dodatečného soukromého pátrání byly mezi Blechou a majiteli domů spory soukromoprávní pro urážky na cti, pro přestupky § 434 tr. zák. Spory těmi zabývaly se jak soudy, tak i okresní hejtmanství, obecní úřady, okresní i zemský výbor i nevyšší správní soud v Praze. Nelze tudíž tvrditi, že příslušná místa stížností nedbala. Za těchto poměrů byla pak v témže vymetacím obvodě, kde měl koncesi Blecha, udělena koncese kominická Josefu Klikorkovi.
Jelikož tím ubylo Blechovi značně práce, zažádal o kominickou koncesí se stanovištěm v Jablnci n. N., která mu byla výměrem okresní správy politické v Jablonci n. N. ze dne 19. 12. 1923, čís. 6371, odepřena, k jeho odvolání však udělena výnosem zemské správy politické v Praze ze dne 7. 6. 1924, čís. 230873/24-15 A 3045/8/23 a sice pro II. vymetací obvod, kde již koncesi měl kominický mistr Brdička. Blecha mnoho práce neměl, jelikož mohl práce vymetací Prováděti toliko asi v něco přes 100 domech, patřícím většinou českým majitelům. Při novém rozdělení vymetacích obvodů zemskou správou politickou v Praze v r. 1926 byl mu pak přidělen samostatný vymetací obvod IV. v Jalblonci n. N. a část obce Jablonecké Paseky a pak obec Mšeno n. N. Teprve od této doby počínají stížnosti na Blechu, hlavně na jeho urážlivé chování a pod. Stížnost do nedbalého vykonávání prací vymetacích byla podána toliko jedna, a to bývalým pomocníkem Blechy Aufgewecktem, propuštěným na hodinu, dle udání Blechy, pro opilství. Stížnost tato byla protokolárně sepsána u městského úřadu v Jablonci n. N. Z řad majitelů domů však odůvodněných stížností na nedbalé neb špatné vykonávání vymetacích prací neb porušování vymetacích sazeb nebylo.
Ježto proti Blechovi byly uveřejňovány články v denním tisku, cítil se tím ovšem poškozován a činil pak sám oznámení na majitele domů pro přestupek § 434 tr. zák. Jelikož pak mnozí majitelé domů byli pro přestupek cit. par. odsouzeni, stěžovali si na Blechu jak u spolku majitelů domů, tak i městskému úřadu. Tím se tedy nechuť majitelů domů proti Blechovi stupňovala.
Vzhledem k vylíčenému stavu věcí neměl tudíž okresní úřad v Jablonci n. N. příčiny, aby proti Blechovi zakročil podle trestních předpisů živnostenského řádu a to ev. i odnětím koncese, ježto není pro to zákonných důvodů.
V Praze, dne 8. května 1930.
Ministr obchodu:
Dr. Matoušek v. r.