Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období.	2. zasedání.

 

553.

Návrh

poslanců dr. Staňka, dr. Jos. Černého, V. Pozdílka, J. Dubického, dr. Jos. Kalaše, Pavla Teplanského a druhů

na vydání zákona o úpravě právních poměrů a podpoře domácké výroby.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ..........................

o úpravě právních poměrů a podpoře domácké výroby.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Hlava I.

Pojem domácké výroby.

§ 1.

Domáckou výrobou dle tohoto zákona jest výdělečná činnost, prováděná přednostou domácnosti., po případě se členy rodiny a domácnosti ve vlastním jeho obydlí a spočívající ve zpracování suroviny nebo polotovaru, jím samým opatřených, nebo podnikatelem od osoby domáckého výrobce odlišným dodaných, případně i na strojích jemu zapůjčených, nebo jinak opatřených, pokud tato činnost není provozována podle předpisů živnostenských.

Domácká výroba v tomto vymezení jest buď

a) domáckou prací, nebo

b) domáckým průmyslem.

§ 2.

Domáckou prací jest domácká výroba prováděná na objednávku podnikatele, jejímž předmětem zpracování jest surovina podnikatelem dodaná.

§ 3.

Domáckým průmyslem jest domácká výroba, při níž jest výrobce nezávislým na určitém podnikateli jak co do zpracovaného materiálu, tak co do odbytu výrobků.

§ 4.

Pro poměry tohoto zákona jest nerozhodnou okolnost, je-li domácká výroba provozována jako zaměstnáni hlavní či vedlejší.

§ 5.

Pojmu domácké výroby není na újmu okolnost, že domáčtí výrobci používají společné družstevní provozovny a případně též společných stroje, popud výrobní samostatnost jednotlivce a zvláště jeho volné nakládání pracovní silou jest mu zachováno.

Hlava II.

Ústav pro domáckou výrobu.

§ 6.

Za účelem soustavné péče o zájmy domácké výroby zřizuje se Ústavm pro domáckou výrobu.

§ 7.

Jest organicky přičleněn k ministerstvu obchodu, které zabezpečí rozpočtově jeho zaměstnance a jeho činnost, má však povahu samostatného ústa-u s vlastní kompetencí a osobním statutem.

§ 8.

Svoji funkci vykonává Ústav za účasti 20 členného poradního sboru. Členy tohoto sboru jmenuje výhradně z výkonných domáckých výrobců po návrhu odborových organisací domáckých výrobců ministr obchodu, v dohodě s ministrem zemědělství a sociální péče. Tento poradní sbor tvoří současně zvláštní sekci poradního sboru pro otázky hospodářské ve smyslu zákona ze dne .........., jehož organisační statut jest přiměřeně k použití i na tento sbor.

§ 9.

Úkolem Ústavu pro domáckou výrobu jest zejména:

a) Vyřizovati ve třetí instanci správní agendu, domácké výroby ve smyslu tohoto zákona se týkající, jakož i podávati příslušným státním i samosprávným úřadům a korporacím vyžádaná dobrozdání a vyjádření ve všech otázkách z oboru domácké výroby.

b) Propagací, ideovým vedením a usměrňováním domácké výroby přispívati k rentabilnímu využití individuelního uměleckého založení a pracovních schopností osob, domáckou výrobou se zabývajících a pečovati o umělecké vedení domácké práce a jetí školení a navrhovati zřizování potřebných typů odborných škol. Budiž slyšen při tvoření učebného programu těchto škol, jakož i při obsazování míst učitelských.

c) Pečovati o hospodářskou organisaci domácké výroby, zejména:

1. Působiti k tomu, aby provoz domácké práce trvale postaven byl na zdravou základnu soukromohospodářskou;

2. pečovati o to, aby cestou hospodářské svépomoci, zvláště sdružováním, zajištěna byla výrobě výnosnost a ochrana proti znehodnocení její práce;

3. spolupůsobiti při úpravě obchodních vztahů mezi domáckou výrobou a jejími zákazníky;

4. zastupovati hospodářsko-politické zájmy domácké výroby při úřadech a korporacích veřejných;

5. zříditi a vésti hospodářskou a technickou poradnu pro domáckou práci, jež by pro ni obstarala k žádosti nebo z vlastního popudu znalosti (informace), jichž plánovité výrobě jest potřeba zvláště v oboru zbožíznalství, chemie průmyslové, technologie, provozní ekonomiky, obchodní politiky atd. - Za tuto informační službu lze požadovati náhradu hotových výloh, bylo-li ji dosaženo zřejmých výhod pro dotazovatele;

6. spolupůsobiti při opatřování levného úvěru pro domáckou výrobu.

d) Spolupůsobiti při agendě sociální pokud jde o domáckou práci.

e) Vésti záznamy o všech zjevech, hospodářský a sociální stav domácké výroby charakterisujících.

§ 10.

Za účelem přehledu a získání evidence jednotlivých druhů prováděné domácké výroby, budiž do dvou let od začátku účinnosti tohoto zákona proveden Ústavem řádný soupis domácké výroby, s přehledy podle zemí, druhu výroby, jakož i počtu zaměstnaných osob.

§ 11.

Ústav bude podporovati tvoření odborových ústředí jednotlivých druhů domácké výroby v místech význačné její činnosti; stejně může býti utvořeno i místní, nebo odborové soustředění domácké výroby v jednotlivých, výrobu charakterisujících územních obvodech.

§ 12.

Na věcné potřeby Ústavu pro domáckou výrobu vkládá se, počínajíc rokem 1931, do státního rozpočtu pro ministerstvo obchodu roční dotace 2 miliony Kč. Použití této částky jest vázáno na předchozí slyšení poradního sboru pro otázku domácké výroby.

§ 13.

Usměrňování domácké výroby provádí Ústav svými instruktory domácké výroby, nebo jednotlivých jetích odvětví. K tomuto účelu vydává pokyny, pořádá kursy, výstavy, soutěže, exkurse a používá všech jiných prostředku, vhodných k dosažení tohoto cíle.

§ 14.

Ustav podporuje sdružování domáckých výrobků k účelům společného nákupu potřebných strojů, suroviny, společné výroby, případně i ku společnému odbytu a zpeněžení domáckých výrobků. Podpora tato může se díti vedle jiného způsobu levným úvěrem a též pře vzetím státní záruky za hodnotu odebraného materiálu.

§ 15.

Družstva domácké výroby jest posuzovati za privilegovaná při státních dodávkách a jich nabídky mají při zadávacím řízení ze zákona přednost před jinými za stejných podmínek.

Hlava III.

Ustanovení obecná.

§ 16.

Domácké výrobě přísluší zastoupení ve veřejných korporacích poradních, obchodních a živnostenských komorách, pokud její význam v příslušném obvodu toho vyžaduje. Ústav pro domáckou výrobu spolu s příslušnými organisacemi stavovskými provádí jmenování těchto zástupců.

§ 17.

Veřejné úřady korporace, ústavy, jakož i úřady zahraniční, jsou povinny podporovati Ústav pro domáckou výrobu ve všech směrech, pokud o tuto podpora byly požádány.

§ 18.

Zákon ze dne 12. prosince 1919, č. 29 Sb. z. a n., o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce a vládní nařízení č. 678 Sb. z. a n. ze dne 26. listopadu 1020, provádí ministr sociální péče, za povinného slyšení Ústavu pro domáckou výrobu.

§ 19.

Tento zákon provádí ministr obchodu, spolu s ministry školství a národní osvěty, zahraničí, zemědělství a sociální péče.

Důvodová zprava.

Jest známo, že značné množství obyvatel našeho státu, zvláště v horských a pohraničních jeho krajích, živí se buď úplně nebo z veliké části domáckou prací. Osob těch odhadu je se na více než půl milionu. Jde vesměs o existence hospodářsky slabé, bez opory organisace zájmové, výrobní, ba i bez podpory veřejné, jíž tolikrát dostalo se v našem státě již výrobním a obchodním podnikatelům, hospodářsky mnohem lépe postaveným.

Domácká práce, která kdysi měla mnohem širší pole činnosti, má i dnes dobré vyhlídky na hospodářské uplatnění všude tam, kde z nejrůznějších důvodů tovární mechanisace výroby nehraje roli rozhodnou, nýbrž kde individuelní činnost pracovníkova padá na váhu. Jest to všude tam, kde jde o příležitostné využití sil a času, jichž by v organisaci tovární nebylo lze uplatniti, nebo tam, kde jde o zhotovení hodnotnějšího výrobku rázu individuelně-uměleckého, jehož v tovární hromadné výrobě dobře zhotovovati nelze. V obou případech jde o činnosti národohospodářsky cenné: v prvém případě zhodnotí se v soukromém okruhu působnosti pracovní síly a čas, jež by jinak byly nejen ztraceny pro národní hospodářství, nýbrž snad je ještě zatěžovaly, ve druhém případě vytváří se výrobky hodnotné; po nichž jest v podstatě dobrá poptávka, která při stoupající životní úrovni doma i v cizině spíše bude v budoucnosti vzrůstati.

V obou těchto zásadních formách zasluhuje si tedy domácká práce s hlediska hospodářského zvláštní péče; pokud jde o případ druhý, sluší míti také za to, že péče o domáckou výroba jest účelnou formou politiky průmyslové, protože z důvodů přirozených mnohem spíše lze čekati, že v soutěži světové uplatníme se kvalitními výrobky individuelními, nežli výrobky hromadnými. Domácká výroba zasluhuje mimo to i péče z důvodu politického a sociálního: bude se její podporou čeliti zchudnutí obyvatelstva v pohraničních krajích a nezdravému jeho hromadění ve městech, čímž uspoří se veřejné politice hospodářské a sociální nejedna těžká starost a obtíž, které pravidelně přinášejí s sehnu vždy velké městské celky.

V Rakousko-Uhersku, ač problém domácké práce nebyl daleko tak akutní jako u nás, měla domácká výroba třeba nedošlo přes důležité přípravy k zákonné úpravě jejích poměru - svoji odborovou administrativu, jež mimo všeobecné umělecké vedení starala se i o účelné vsunutí domácké práce do hospodářského systému výroby a prodeje statků. Ve Vídni byl k tomu účelu zřízen zvláštní samostatný ústav, v Budapešti nejvyššími kruhy favorisovaná společnost "Gisela", jež zvláště uměleckému tvoření obyvatel horních žup slovenských věnovala mnoho pozornosti a k propagaci užívala a dosud užívá nádherně vypravených prostředků propagačních. Na tuto dobrou starou tradici jeví se nutným z vyložených důvodů hospodářských, politických a sociálních navázati i u nás a pokračovati v ní formou dnešním nárokům a sledovanému cíli přiměřenou.

U nás dostává se domácké práci zatím v omezeném rozsahu podpory a ochrany ve dvou formách: ochrany sociální podle zákona ze dne 12. prosince 1919 č. 29 Sb. z. a n., který praktickým životem do velké míry odsouzen jest k neúčinnosti, a podpory všeobecným umělecko-výchovným zájmem, který v oboru své správní činnosti projevuje o něj státní správa školská, navazujíc tak na tradice předpřevratové. V daných poměrech s touto podporou, resp. sociální ochranou vyjíti nelze a jest eminentním zájmem státně-hospodářským najíti způsob, jak by domácké práci poskytnuta byla také účelná podpora hospodářská.

Tento účel sleduje navržená osnova. Vychází z myšlénky, že domácká práce potřebuje v první řadě organisace hospodářské, zvláště provozní modernisace, plánovitého uměleckého vedení a konečné umožnění přístupu k odbytovým možnostem, což vše při dané její roztříštěnosti a poměrné odloučenosti od intensivního styku s uvědomělou hospodářskou orientací jest jí v podstatě odepřeno; tím vším jsou její vyhlídky na soukromohospodářské uplatnění do velké míry obmezeny.

Této potřebě vyhovuje navržená osnova takto: podavši v první hlavě positivní i negativní vymezení pojmu domácké páce, stanoví v hlavě druhé a třetí zásady pro hospodářskou organisaci a školení domácké výroby. Návrh udává jen směrnice věcné, podle nichž bylo by postupovati a poskytuje z veřejných prostředků menší roční dotaci finanční, jíž má býti výlučně použito k uskutečnění věcných úkolů, jež zákon vytýčil.

Preliminovaná částka 2 miliony Kč ročně, která není ve smyslu ustanovení subvencí, nýbrž půjčkou na modernisaci provozu domácké práce, jest svou výší snadno uhraditelna z rozpočtových úspor. Praktické potřebě sotva jí bude možno zcela vyhověti, ale osnova počítá s ní jen jako s podnětem, přenechávajíc hlavní úkol iniciativnímu a cílevědomému vedení, jež má tímto zákonem býti vytvořeno a dobré vůli a snaze těch, o jichž hospodářské povznesení jde. Za dobrých předpokladů v obou těchto směrech bude lze uskutečniti i s touto částkou mnoho hospodářského pokroku v oboru domácké práce. - Vycházeje z přesvědčení, že opravdového zlepšení pro domáckou výrobu bude jen tehdy moci býti dosaženo, bude-li péče o ni výslovně nějakému vhodnému podmětu uložena, zřizuje návrh "Ústav pro domáckou výrobu". Své úkoly bude "Ústav" plniti ovšem za poradní spoluúčasti zájemníků, což odpovídá demokratickým hospodářským tradicím našeho státu. Vedle hospodářské organisace domácké práce a jejího školení bude jí Ústav zprostředkovávati v mezích platných zákonů a nařízení i všeobecnou ochranu hospodářskou a zabezpečí statistickou evidenci jejího stavu. Zřízením tohoto Ústavu bude učiněn počátek plánovitého řešení otázek domácké výroby.

Tento zákon jest zamýšlen jako věcný doplněk zákona sociálního č. 29/1919. V této koncepci možno míti za to, že při řádném provádění bude lze dosíci osnovou národohospodářských výsledků výše zamýšlených a očekávaných a uzákonění jetí jeví se tudíž doporučitelným.

Finanční zatížení, pokud návrhem tímto vzniká, bude upraveno při stanovení příštího rozpočtu.

Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru iniciativnímu, pak sociálně-politickému o rozpočtovému.

V Praze, dne 3. června 1930.

Dr. Staněk, dr. Černý, Pozdílek, Dubický, dr. Kalaš, Teplanský,

Ščerecký, dr. Štefánek, Mašata, Nejezchleb-Marcha, Marek, inž. Žilka, Beran, Blažek, Skopal-Procházka, dr. Zadina, Kočandrle, dr. Hnídek, Kaliňák, Prokop, Bistřický, Tůma, Honzl, Pelíšek, Vencl.