Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období.	2. zasedání.

 

551.

Usnesení senátu

Národního shromáždění republiky Československé

o vládním návrhu zákona (tisk sen. 164 a 221).

o poštovní spořitelně.

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal ve 48. schůzi dne 13. června 1930 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne ......................................

o poštovní spořitelně.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Oddíl. I.

Všeobecná ustanovení:

§ 1.

V republice Československé se zřizuje poštovní spořitelna.

§ 2.

(1) Poštovní spořitelna jest státním ústavem a náleží do oboru poštovní správy. Jest čina pro celou oblast republiky Československé. Poštovní spořitelna není povinna zápisem do obchodního rejstříku.

(2) Poštovní spořitelna vykonává, svoji činnost hlavním ústavem a pobočnými ústavy. Poštovní úřady jsou jejími sběrnami a platebnami."

(3) Hlavní ústav poštovní spořitelny má sídlo v Praze; název jeho jest "Poštovní spořitelna v Praze".

(4) Vláda stanoví nařízením, zda a ve kterých místech se zřídí pobočné ústavy poštovní spořitelny. Název těchto ústavů jest: "Poštovní spořitelna, pobočka v ........" s označením sídla ústavu.

§ 3.

(1) Poštovní spořitelna obstarává

a) službu šekovou (§§ 9 - 15);

b) službu spořitelní (§§ 16 - 24);

c) zužitkování vlastního jmění a peněz svěřených jí ve službě šekové a spořitelní (§ 25);

d) jinou hospodářskou a obchodní činnost (§§ 26 - 28);

e) finanční úkony pro soudy, státní a jiné veřejné úřady, ústavy, podniky a zařízení, pokud jimi může býti pověřena (§ 29).

Poštovní spořitelna jest právnickou osobou; ve své činnosti vymezené v odst. 1. nabývá samostatně práv, béře na sebe závazky, spravuje vlastní jmění a svěřené peníze, uložené cenné papíry a jiné hodnoty a pečuje a to, aby byly vhodně a bezpečně zužitkovány peníze, jichž není zapotřebí k uspokojení nároků, plynoucích z její činnosti a k úhradě vlastních potřeb. Za peníze a jiné hodnoty, svěřené poštovní spořitelně, ručí stát.

§ 4.

Pro poštovní spořitelnu platí předpisy o státních podnicích spravovaných podle zásad obchodního hospodaření, pokud tento zákon nestanoví jinak. Organisační řád pro ni vydá ministr pošt a telegrafů se schválením vlády.

§ 5.

(1) Správnímu sboru, zřízenému pro poštovní, spořitelnu (§ 4), náleží:

1. usnášeti se o návrzích ve věcech, jež vyžadují úpravy zákonem nebo nařízením vlády, zejména jde-li

a) o změnu působnosti poštovní spořitelny (§ 3),

b) o další úkony poštovní spořitelny v rámci ustanovení tohoto zákona (§ 12, odst. 3);

c) o to, aby vklady v šekové službě se neúrokovaly vůbec (§ 13),

d) o zavedení poplatků z částek hotově uplácených při povinném používání šekové služby (§ 14),

e) o to aby nejvyšší přípustná hranice pohledávky ve vkladní knížce byla stanovena částkou nižší, nebo jde-li o změnu úrokové sazby ze vkladů na vkladní knížky (§§ 18 a 19);

2. usnášeti se a pravidlech (jejich změnách), upravujících styk se stranami (§ 8), zejména pokud jde o poplatky, není-li k tomu zapotřebí zákona nebo nařízení vlády (bod 1);

3. usnášeti se o směrnicích pro uložení nashromážděných peněz (§ 25, odst. 1, lit. f);

4. usnášeti se a instrukcích a jednacích řádech;

5. zkoumati a předběžně schvalovati rozpočty a závěrečné účty poštovní spořitelny;

6. jednati o zprávách stálé revisní komise poštovní spořitelny;

7. vyslovovati se také o jiných otázkách, dotýkají-li se podstatné činnosti poštovní spořitelny.

(2) Správní sbor poštovní spořitelny má 12 členů a tolikéž náhradníků. Kromě členů z činných zaměstnanců státních jest v něm zastoupena Národní banka Československá jedním členem (náhradníkem), jejž po návrhu její bankovní rady jmenuje ministr pošt a telegrafů v dohodě s ministrem financí. Další tři členy (náhradníky) jmenuje ministr pošt a telegrafů z odborníků národohospodářských a to jednoho jako zástupce peněžnictví v dohodě s ministrem financí a vnitra, jednoho jako zástupce obchodu, průmyslu a živností v dohodě s ministrem obchodu a jednoho jako zástupce zemědělství v dohodě s ministrem zemědělství.

§ 6.

Věci obchodní správy poštovní spořitelny vyřizuje výkonný výbor, jenž také předběžně projednává otázky, které vyžadují usnesení správního sboru (§ 5, odst. 1). Složení a působnost výkonného výboru upravuje organisační řád (§ 4).

§ 7.

(1) V čele poštovní spořitelny jest přednosta hlavního: ústavu v Praze, jenž za osobní odpovědnosti vykonává bezprostřední správu poštovní spořitelny a zejména ji zastupuje navenek.

(2) Zastupování poštovní spořitelny před soudy a úřady řídí se platnými předpisy o zastupování státu.

§ 8.

(1) Poštovní spořitelna upravuje styk se stranami pravidly, jež se stávají závaznými vyhlášením ve Věstníku poštovní spořitelny.

(2) Stejně se vyhlašují i změny pravidel, zejména pokud jde o výši základního vkladu, poplatky a úrokovou míru v šekové službě, jakož i o výši jednotlivých vkladů a výplat, výpovědní lhůty a úrokovou míru ve službě spořitelní.

Oddíl II.

Šeková služba.

§ 9.

Poštovní spořitelna vede šekové účty a provádí platy ve prospěch a na vrub vlastníků šekových účtů podle ustanovení tohoto oddílu.

§ 10.

(1) Poštovní spořitelna v Praze nebo její pobočky zřídí na přihlášku šekový účet každému, kdo vybaví podmínkám stanoveným pravidly (§ 8) a složí základní vklad. Základní vklad se nevrací, dokud šekový účet nebyl zrušen.

(2) Poštovní spořitelna má právo přihlášku o zřízení šekového účtu zamítnouti a zřízený již účet vypověděti, nejsouc povinna uváděti důvody svého rozhodnutí. Také vlastník šekového účtu může účet kdykoli vypověděti. V obou případech výpovědi vyplatí mu poštovní spořitelna do 15 dnů od výpovědi celou pohledávku i s úroky po srážce poplatků a výloh.

§ 11.

Vklady na šekové účty přijímá poštovní spořitelna v Praze, její pobočky, jakož i poštovní úřady; činiti je může kdokoli.

§ 12.

(1) Vlastník šekového účtu nakládá s pohledávkou na svém účtě, pokud převyšuje základní vklad, šekem nebo převodním příkazem.

(2) Šekem přikazuje vlastník šekového účtu poštovní spořitelně, aby provedla výplatu z pohledávky na jeho účtě u své pokladny nebo u pokladen poboček doručiteli šeku nebo u poštovního úřadu osobě vyznačené na šeku, nebo jí přikazuje provedení jakékoli jiné úhrady kromě převodu na jiný šekový účet u poštovní spořitelny nebo jejích poboček. Zní-li šek na doručitele, může býti opatřen doložkou "Jen pro zúčtování", vyznačenou napříč na líci šeku. Šeky opatřené touto doložkou zúčtuje poštovní spořitelna se členy odúčtovacích sdružení Národní banky československé, se kterými je ve spojení, nebo s jinými vlastníky šekových účtů.

(3) Bude-li toho vyžadovati hospodářská potřeba, mohou býti vládním nařízením připuštěny i šeky na řad.

(4) Převodním příkazem převádí vlastník šekového účtu peněžní částky ze svého účtu na jiný šekový účet u poštovní spořitelny v Praze nebo jejích poboček.

§ 13.

(1) Vklady v šekové službě úrokuje poštovní spořitelna nejvýše 1¹/₂ procentem; vláda může také naříditi, že nebudou úrokovány vůbec (§ 5, odst. 1, c).

(2) Úrokování se počíná nejbližším prvním anebo šestnáctým dnem měsíce, který následuje po vkladu, a končí patnáctým anebo posledním dnem měsíce, který předchází výplatě.

§ 14.

Za úkony v šekové službě jest poštovní spořitelna oprávněna vybírati poplatky vyměřované buď podle počtu účinů nebo podle výše uplácených nebo vyplácených částek (§ 5, odst. 1, d., odst. 2 a § 8). Jde-li však o povinné používání šekové služby poštovní spořitelny, stanout vládá nařízením, mají-li se vybírati poplatky z částek hotově uplácených.

§ 15.

(1) Poštovní spořitelna neodpovídá za opoždění v přípisech vkladů na účtech, v provedení šekových příkazů a při výplatě šekových platebních poukázek.

(2) Nároku vlastníků šekových účtů proti poštovní spořitelně na náhradu škody mohou býti uplatňovány nejdéle ve třech letech ode dne, kdy poštovní spořitelna obdržela příslušný příkaz vlastníka šekového účtu.

Oddíl III.

Spořitelní služba.

§ 16.

Poštovní spořitelna přijímá na vkladní knížky vklady, úrokuje a vyplácí je podle ustanovení tohoto oddílu.

§ 17.

(1) Vkladatelem může býti osoba fysická nebo právnická, nebo obchodní společnost, soud, státní a jiný veřejný úřad, ústav, podnik a zařízení. Poštovní spořitelna v Praze vydá vkladateli na přihlášku při prvém vkladu knížku na jeho jméno. V knížce se vyznačí údaje potřebné pro zjištění totožnosti vkladatelovy.

(2) Vkladatel smí míti pouze jednu vkladní knížku.

(3) Dospělí nezletilci a osoby jim na roveň postavené mohou se svými vklady valně nakládati, nepodal-li proti tomu jejich zákonný zástupce nebo příslušný poručenský (sirotčí) či opatrovnický soud (úřad) u poštovní spořitelny v Praze písemný zákaz.

(4) Vkladatele může přihlásiti téže osoba třetí jako složitel. V tomto případě se vyznačí ve vkladní knížce vedle jména vkladatelova také jméno složitelovo, a vkladní knížka se vydá složiteli, Ustanovení odst. 1 platí jak pro vkladatele, tak i pro složitele. Složitel má všechna práva a povinnosti vkladatelovy, dokud vkladatel neprokáže, že vkladní knížky řádně nabyl. Průkaz o tam musí býti podán poštovní spořitelně v Praze.

5) Vkladatel může s vědomím poštovní spořitelny v Praze postoupiti vkladní knížku novému vkladateli a složitel novému složiteli.

§ 18.

(1) Účty o vkladech na knížky vede poštovní spořitelna v Praze.

(2) Vklady na knížky lze činiti u pokladen poštovní spořitelny v Praze, jejích poboček a u poštovních úřadů.

(3) Pohledávka ve vkladní knížce poštovní spořitelny i s úroky smí činiti nejvíce 20.000 Kč, pro vkladatele (složitele), činné výdělečně v cizině, 30:000 Kč, nestanoví-li vláda nařízením nejvyšší hranice částkou nižší. Část pohledávky, přesahující nejvyšší přípustnou hranici, se neúrokuje. Tato ustanovení se nevztahují na vklady veřejných korporací, soudů, státních a jiných veřejných úřadů, ústavů, podniků a zařízení.

(4) Výplaty na vkladní knížky se dějí na průkaz totožnosti vkladatelovy (složitelovy) buď přímo u pokladen poštovní spořitelny v Praze a jejích poboček nebo u poštovních úřadů. Je-li výplata požadovaná u poboček poštovní spořitelny nebo u poštovních úřadů vyšší, nežli částka stanovená pravidly (§ 5, odst. 2, § 8), musí se zaslati písemná výpověď poštovní spořitelně v Praze.

§ 19.

(1) Úroková sazba ze vkladů na knížky činí 3% a může nad tuto mez býti zvýšena, jen zákonem. Do výše 3% může ji měniti vláda nařízením, přihlížejíc k nejnižšímu běžnému čistému úrokovému výnosu z úsporných vkladů u peněžních ústavů.

(2) Vklady na knížky se úrokují, počínajíc, prvním dnem po vkladu a končíc dnem před výplatou. Úroky se připisují k pohledávce koncem každého správního roku.

(3) Úrokování vkladů přestává vplynutím tří kalendářních let od posledního vkladu nebo poslední výplaty nebo posledního připsání úroků ve vkladní knížce, jestliže vklad na konci této lhůty ani s připsanými úroky nepřevyšuje 20 Kč; úrokování se obnovuje vkladem.

§ 20.

(1) Zůstatek pohledávky s úroky za uplynulý správní rok oznámí poštovní spořitelna v Praze vkladateli (složiteli) na počátku nového správního roku.

(2) Nedá-li si vkladatel (.složitel) podle tohoto oznámení připsati úroky do vkladní knížky v novém správním roce do konce března, nemůže na ni požadovati výplat, dokud nebudou úroky připsány.

§ 21.

(1) Pohledávka ze vkladní knížky poštovní spořitelny může býti exekučně zabavena. Zabavení se vykoná tím, že výkonný orgán Bodle příkazu exekučního soudu vkladní knížku vezme k sobě, sepíše o tom nájemní protokol a knížku uloží u soudu.

(2) Exekuční soud uvědomí neprodleně o exekučním zabavení poštovní spořitelnu v Praze.

(3) Zabavená pohledávka se zpeněží tím způsobem, že exekuční soud zašle vkladní knížku poštovní spořitelně v Praze s usnesením, určujícím celkový peníz, který vymáhajícímu věřiteli má býti vyplacen, a poštovní spořitelna v Praze zařídí výplatu tohoto peníze vymáhajícímu věřiteli a vrátí knížku exekučnímu soudu. Tento soud vrátí ji pak dlužníkovi a uvědomí a tom poštovní spořitelnu v Praze.

§ 22.

(1) Vkladní knížky lze dáti do zástavy třetím osobám. Zastavení jest i pro poštovní spořitelnu právně účinné, bylo-li vkladatelem (složitelem) i zástavním věřitelem společně písemně oznámeno poštovní spořitelně v Praze a jí ve vkladní knížce vyznačeno.

(2) Právní účinnost zastavení zaniká proti poštovní spořitelně oznámením podle odst. 1. a výmazem poznámky ve vkladní knížce.

§ 23.

(1) Ztrátu (zničení) vkladní knížky oznámí vkladatel (složitel, zástavní věřitel, a kdo má na ní právní zájem) poštovní spořitelně v Praze, uveda všechny údaje nutné ke zjištění totožnosti knížky.

(2) Poštovní spořitelna zakáže ihned po oznámení ztráty svým pokladnám a poštovním úřadům, aby na ztracenou knížku ode dne, kdy jich zákaz dojde, ničeho nevyplácely a uloží jim, aby vkladní knížku, kdyby jim byla předložena, zadržely; kromě toho vyhlásí ztrátu (zničení) vkladní knížky ve Věstníku a vývěskou u poštovního úřadu, v jehož obvodu má vkladatel (odst. 1) své bydliště, a v jehož obvodu byla knížka ztracena (zničena). Ve vyhlášce obsahující všechny údaje nutné ku zjištění totožnosti knížky se připomene, že po uplynutí šedesáti dnů ode dne uveřejnění vyhlášky ve Věstníku bude vkladní knížka poštovní spořitelny prohlášena za neplatnou a bude vydána nová vkladní knížka (duplikát). Poslední den této lhůty se ve vyhlášce uvede podle kalendáře.

(3) O zavedení umořovacího řícení (odst. 1 a 2) a o prohlášení neplatnosti ztracené (zničené) vkladní knížky zpraví poštovní spořitelna v Praze navrhovatele a všechny zúčastněné osoby.

(4) Bude-li poštovní spořitelně v Praze do šedesáti dnů (odst. 2) ohlášen nárok na ztracenou (zničenou) vkladní knížku, nevydá poštovní spořitelna novou vkladní knížku, nýbrž odkáže strany na pořad práva a vyčká pravoplatného rozhodnutí soudního.

(5) Dnem oznámení ztráty (zničení) vkladní knížky (odst. 1) až do pravoplatného skončení umořovacího řízení staví se promlčení.

(6) Oznámí-li se poštovní spořitelně za umořovacího řízení že byla vkladní knížka nalezena, zastaví poštovní spořitelna po zjištění této skutečnosti umořovací řízení a oznámí to zúčastněným osobám.

(7) Všeobecné předpisy o umořování listin nevztahují se na vkladní knížky poštovní spořitelny.

§ 24.

Vkladní knížky poštovní spořitelny mohou býti přijímány jako jistoty, vadla a kauce i u soudů, státních a jiných veřejných úřadů, ústavů, podniků a zařízení.

Oddíl IV.

Zužitkování vlastního jmění a peněz svěřených poštovní spořitelně ve službě šekové a spořitelní.

§ 25.

(1) Aby docílila výhodného a bezpečného zužitkování vlastního jmění a peněz sobě svěřených, jest poštovní spořitelna oprávněna:

a) kupovati a prodávati na vlastní účet československé státní papíry a jiné veřejné dluhopisy, požívající v republice Československé sirotčí jistoty;

b) poskytovati zápůjčky na cenné papíry nejdéle na tři měsíce, mohou-li tyto cenné papíry býti lombardovány u Národní banky československé;

c) eskontovati cenné papíry a kupony, jsou-li splatny do tří měsíců a připuštěny k lombardu u Národní banky Československé;

d) eskontovati směnky dospívající do tří měsíců a pěti dnů v československé měně na území republiky Československé, jsou-li podepsány třemi úvěru hodnými osobami nebo firmami s podmínkou, že jeden z podepsaných jest peněžní ústav; výjimkou může býti třetí podpis nahrazen zárukou v cenných papírech, které mohou býti lombardovány u Národní banky československé;

e) činiti vklady na poukázky nebo jiná potvrzení a vklady žirové u Národní banky Československé (§ 6 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové);

f) činiti vklady na běžný účet peněžních ústavů, podléhajících veřejnému dozoru.

(2) Kromě ukládacích způsobů naznačených v odst. 1. může poštovní spořitelna, není-li to na újmu pohotovosti jejích peněžních prostředků, státní správě finanční:

a) poskytovati zápůjčky na státní cenné papíry, pokud jich finanční správa v rozpočtovém roce prokazatelně nabyla platbou daní poplatků a pod. na místě hotových peněz, dále darováním nebo jako odúmrť a pod., nejdéle na tři měsíce;

b) eskontovati směnky celní, daňové a směnky na uvěřené tabákové výrobky, sůl a výrobky horní;

c) poskytovati přechodné zálohy na dobu nejdéle dvou měsíců, úrokovatelné podle vzájemné dohody. Tyto zálohy smějí býti poskytovány pouze k úhradě přechodných pokladních schodků, plynoucích z dočasné neshody mezi příjmy a výdaji, a pokud splacení poskytnuté zálohy je zajištěno v příjmech nebo ve výtěžku úvěrních operací, k nimž bylo dáno zmocnění finančním nebo jiným zákonem. Poskytnutí zálohy musí býti ihned oznámeno nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu (§ 37, odst. 3 tohoto zákona).

(3) Způsobů naznačených v odst. 1, lit. a - c budiž použito alespoň do výše vkladů na knížky.

(4) Při ukládání peněz budiž podle možnosti přiměřeně hleděno k teritoriálnímu rozvrstvení vkladů.