Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

ze dne ......................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Celní sazebník pro československé celní území se mění takto:

Třída XXIII.

Poznámka: Na dovolovací (dovozní) list, vydaný organisaci pěstitelů lnu a tírníků za vykoupený len domácí, který opravňuje jeho majitele k dovozu stejného množství lnu z ciziny, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením beze cla.

§ 2.

Ustanovení zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 47 Sb. z. a n., o odběru některých druhů zboží veřejnými podniky, vztahují se též na odběr lněných a konopných výrobků.

§ 3.

V rozpočtu ministerstva zemědělství zřizuje se zvláštní fond ve výši 3 mil. Kč po dobu pěti roků pro zvelebení pěstování a zpracování domácího lnu a konopí, který spravuje ministr zemědělství za účasti poradního sboru, složeného ze zástupců ministerstva zemědělství, ministerstva národní obrany, ministerstva veřejných prací, ministerstva průmyslu, obchodu a živností, ministerstva pro zásobování lidu a odborníků z kruhu zájemníků.

§ 4.

Zákon tento nabude účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení a provedou jej všichni členové vlády.

Naše produkce lnu a konopí, která nacházela se již před válkou v těžké situaci, prodělává i v našem státě vážnou krisi, která nejen ničí rentabilitu tohoto, kdysi důležitého odvětví našeho horského zemědělství, ale ohrožuje jeho existenci vůbec. Příčinou toho jest zanedbání této produkce ve všech směrech naší hospodářské politiky. A přece jsou to plodiny, které mají velký význam hospodářský. Zejména na pěstování lnu mají zájem horští zemědělci všech těch oblastí, kde jeho pěstování se osvědčuje a má svou tradici; len slouží jako surovina pro drobný průmysl tírenský, který jest representován velkým počtem závodů, a jest to nepostradatelná surovina pro náš průmysl textilní, který jinak by byl odkázán úplně na dovoz lnu z cizích východních států. Nebezpečí odvislosti od ciziny v tomto oboru projevilo se poučným způsobem za světové války a také pro doby normální dovoz lnu z ciziny představuje zbytečně velkou pasivní položku naší, obchodní bilance.

Tyto zodpovědné úvahy nutí přímo k tomu, aby naše lnářství nebylo obětováno úplnému zániku, ale aby mu byla poskytnuta určitá ochrana a podpora. A jestliže právě v současné době se řeší zemědělská krise jako celostátní problém hospodářský, jest zajisté spravedlivo, aby současně byla vyřešena též otázka lnářská v nejdůležitějších směrech.

Plocha věnovaná pěstění lnu v Československu vykazuje určitý pokles oproti výměře posledních let předválečných. Na dnešním československém území bylo před válkou v letech 1911 až 1914 sklizeno průměrně 174.314 q lnu na 23.843 ha. Pěstování lnu v Československu možno posouditi z tohoto porovnání:

Z výkazu toho jest zřejmo, že produkce lnu po určitém mírném vzestupu v r. 1925 spěje zase k úpadku.

Hlavní příčinu úpadku našeho lnářství nutno spatřovati v tom, že nedostalo se mu dosud žádné celní ochrany, takže dováží se k nám zcela volně len cizí, stonkový nebo vytřený, pocházející většinou z východních států, zejména z Polska, Lotyšska a Ruska. Výrobní náklady jsou tam o 30 až 50% levnější než u nás a to většinou v těch položkách výrobních nákladů, na které vykonává vliv stát, zejména u daní, sociálních břemen, kulturních nákladů, mzdy a j. Zejména Rusko provádí svým dovozem nekalou soutěž (dumping).

Ochrana domácího lnářství zasluhuje zvláštního posouzení též s hlediska sociálního. Len potřebuje snad ze všech zemědělských plodin nejvíce lidské práce a jestliže celní ochrana proti cizí konkurenci se hlavně odůvodňuje ochranou domácí práce, pak zajisté lnářství má na ni nárok v prvé řadě. Při dnešním rozsahu pěstování lnu možno odhadnouti při propočítání pracovních hodin v zemědělství, v tírnách a v přádelnách, že toto výrobní odvětví odpovídá celoročnímu zaměstnání asi 18.000 dělníků. K vyrobení onoho množství suroviny, které se k nám dováží, bylo by zapotřebí v zemědělství a v tírnách tolik pracovních hodin, kolik odpovídá celoročnímu zaměstnání 20.000 osob. Z tohoto porovnání jasně vysvítá, že otázka lnářská jest nejen otázkou výrobní, ale i otázkou sociální, mající velkou důležitost pro dělnictvo. Dovoz lnu z ciziny do našeho státu nabývá stále většího rozsahu ke škodě jak domácího zemědělství, tak i celého národního hospodářství, jak možno posouditi z následujícího výkazu:

Z výkazu toho jest zřejmo, že v posledních letech dosahuje dovoz cizího lnu hodnoty až 170 mil. Kč. V letošním hospodářském období tento dovoz co do množství zvlášť silně vzrostl, poněvadž náš průmysl využil dumpingových prodejů ruských a zásobil se dle informací snad na celé příští hospodářské období, takže zájmy našeho lnářství jsou tím do příštího období zase těžce poškozeny.

Kruhy odborné odhadují pro normální předpoklady, že náš průmysl potřebuje ročně asi 2.500 vagonů vytřeného lnu a na tuto potřebu má k disposici asi 1.100 vagonů lnu domácího, čili asi 44% a dováží asi 1.400 vagonů z ciziny čili asi 56%.

V letošním hospodářském období utrpělo naše lnářství veliké škody značným poklesem cen, takže oproti dřívějším cenám 250 až 300 Kč za 1 q stonkového lnu poklesly ceny na podzim r. 1929 asi na 130 až 160 Kč, tedy o polovici, a v zimním období 1930 klesly dále hluboko pod 100 Kč. Značné zásoby lnu zůstaly u zemědělců vůbec neprodány a skladováním značně se znehodnocují. Do těžké situace dostaly se též tírny, které nakoupily len od zemědělců, nemohou ho však prodati ani se značnými ztrátami, poněvadž přádelny zásobily se lnem cizím, zejména z Ruska. Tento nepříznivý vývoj poměrů pro naše lnářství a živnosti tírenské byl způsoben hlavně krisí na světovém trhu lnářském, kde vzájemnou konkurenci některých východních států, vykazujících přebytky, byla stlačena cena hluboko pod výrobní náklady. Naše lnářství a tírenství tuto konkurenci nemůže absolutně snésti, poněvadž jest zatíženo, jak z předu bylo objasněno, vysokými výrobními náklady.

Zástupci těchto výrobních odvětví prokazují přesvědčivým způsobem, že domácí výroba lnářská musela by úplně zaniknouti, kdyby rozhodující činitelé ve státě neposkytli těmto odvětvím potřebnou ochranu a podporu: A tu poukazují interesenti na to, že ve všech jiných státech, kde len se pěstuje, poskytuje se lnářství určitá podpora, buď ve formě celní ochrany anebo jinými vhodnými opatřeními ve vnitřní hospodářské politice. Poradní sbor pro otázky hospodářské vykonal o tom šetření a na základě toho sestavil obsáhlý elaborát, ve kterém poukazuje na různé akce v cizích státech. Tak uvádí zejména, že clo na len jest zavedeno v těchto státech: ve Švýcarsku, které má jen nepatrnou produkci; ve Spojených státech amerických jest clo na len zpracovaný 72 až 144 Kč a na koudel 54 Kč za 1 q. Dále jest zavedeno clo v Estonsku a Rumunsku (len stonkový 144 Kč, len vochlovaný 200 Kč a koudel 90 Kč). Zvláštní pomocné akce provádějí se v Anglii, ve Francii, v Německu, v Rakousku a v Lotyšsku.

Naše kruhy zemědělské častokráte formulovaly svůj program pro zjednání účinné podpory domácímu lnářství a živnostem tírenským, avšak stále dosud bezvýsledně. Jejich hlavní požadavky směřují především k tomu, aby postaráno bylo o zmírnění cizí konkurence a zabezpečení výkupu domácího lnu, dále se žádá, aby veškerá veřejná potřeba lněných výrobků byla uhrazována z domácí produkce a konečně se doporučuje, aby stát přispěl finančními prostředky ke zvelebení domácí produkce lnářské po stránce pěstování i zpracování lnu.

Těmto odůvodněným požadavkům má vyhověti předložený návrh zákona. V § 1 se navrhuje zavedení cla na len stonkový i vytřený sazbou všeobecnou i smluvní, která jest dosti mírná a neodpovídá ani zdaleka rozdílům výrobních nákladů domácích a cizích. Dle připojené poznámky má býti zaveden zvláštní režim dovolovacích (dovozních) listů, které by se vydávaly na vykoupený len domácí a opravňovaly by dovážeti cizí len beze cla. V zájmu zjednodušení administrativy a ozdravění domácích poměrů tržních vydávaly by se dovozní listy Ústřední organisaci pěstitelů lnu a tírníků za vykoupený domácí len prostřednictvím této organisace, která by je předávala průmyslovým závodům (přádelnám) současně při prodeji lnu a továrny by mohly na ně dovážeti cizí len beze cla. Z toho vyplývá, že tímto způsobem bylo by napomáháno tomu, aby domácí len byl vykupován v paritním poměrů s dovozem lnu cizího, který by byl dovážen na dovozní listy beze cla. Jelikož již nyní potřeba průmyslu jest kryta ve výši asi 44% z domácí produkce a jelikož možno očekávati, že domácí produkce při této mírné výhodě přiměřeně stoupne, a sice nejméně na 50% domácí potřeby, jest z toho patrno, že vydané dovozní listy mohou stačiti na krytí veškerého dovozu z ciziny.

V § 2. se stanoví, že ustanovení zákona o odběru zemědělských výrobků pro veřejné dodávky má se vztahovati též na odběr lněných a konopných výrobků, kteréžto opatření odpovídá zajisté intenci uvedeného zákona.

V § 3. navrhuje se zřízení zvláštního fondu při ministerstvu zemědělství, ze kterého by byly podporovány všechny akce, podnikané pro povznesení domácí lnářské produkce, a sice jak u zemědělců, tak i při zpracování v tírnách. Přicházejí tu v úvahu různé akce pro obstarání a čištění dobrého lněného semene, usnadňování nákupu osvědčených strojů pro zemědělce i tírny, zařizování lnářských skladišť na třídění lnu, výcvik odborného personálu, pořádání kursů a přednášek, podporování akcí pro standardisaci domácího zboží aj. Tímto způsobem po dobu pěti roků bylo by umožněno, aby tato zanedbaná dvě odvětví se povznesla k větší dokonalosti při pěstování a zpracování lnu dle příkladu cizích států. Tato finanční obět se strany státu přinášená jest odůvodněna velikým významem, který má lnářství nejenom pro zemědělství, živnosti tírenské a průmysl přadlářský, ale i pro vážné zájmy veřejné, zejména pro vojenskou správu, jakož i pro veřejné ústavy a podniky, a bude zajisté plně vyvážena posílením hospodářského života a zvýšeným daňovým výnosem z těchto výrobních odvětví. Opatření navrhovaná pro len v oboru veřejných dodávek a akcí zvelebovacích mají se vztahovati též na podporu produkce konopí, na které má specielní zájem Slovensko.

Finanční zatížení státu, vznikající zřízením zvláštního fondu, bude uhrazeno případnými celními příjmy a přikázáním e dosavadních dotací v rozpočtu ministerstva zemědělství k tomuto účelu.

Po stránce formální se navrhuje, aby tento návrh byl přikázán k projednání v poslanecké sněmovně výboru iniciativnímu, pak výboru zemědělskému a rozpočtovému.

V Praze dne 5. června 1930.