Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930. |
|
III. volební období. |
2. zasedání. |
546.
Návrh
poslanců dra Staňka, Fr. Mašaty, Rud. Berana a druhů
na poskytnutí pomocí postiženým živelními pohromami v roce 1930.
Otázka pomoci postiženým živelními pohromami stává se opětně letošního roku akutní. Zase byly již četné kraje našeho státu postiženy katastrofálně abnormálními poměry povětrnostními a lze s určitostí očekávati, že letošní úroda bude ještě na mnohých místech pohromami živelními zničena neb poškozena.
Tak byly dne 31. května t. r. a dne 2. června t. r. živelní pohromou postiženy okresy rokycanský, prachatický, strakonický a českobudějovický, kde v mnohých vesnicích byla úroda zničena téměř úplně; na Moravě postižen byl okres uherskohradišťský, zejména obce Tlumačov a Bzenec. Podobně v posledních dnech postiženy živelní pohromou Slovensko a Podkarpatská Rus, kde rovněž zničena byla letošní úroda v některých obcích až na 100%; postiženy byly zvláště okresy Sobrance, Prešov, pak okres mukačevský a užhorodský.
Důsledky takovéto katastrofy, kde kroupy úrodu zničí a přívaly vod ještě poškodí pole na více let, jsou všeobecně známy.
Nejsvízelnější pak je situace zemědělců v těch krajích, které jsou již druhým neb třetím rokem pohromou živelní postiženy; v takovýchto vesnicích není naprosto možno, aby se zemědělci, zvláště při nynější všeobecné krisi, opětně hospodářsky zotavili, neboť pociťují ještě důsledky pohrom dřívějších, jež nebyly naprosto odčiněny vzhledem k nedostatečné finanční pomoci, jíž se postiženým živelními pohromami v letech minulých dostávalo.
Je pravdou, že otázku tuto snažilo se již také vyřešiti Národní shromáždění zákony ze dne 4. července 1923, čís. 149 Sb. z. a n. a ze dne 25, září 1924, čís. 219 Sb. z. a n., dále zákony z 15. října 1925, čís. 227 Sb. z a n. a ze dne 14. července 1927, č. 118 Sb. z. a n., dle nichž měly býti opatřeny finanční prostředky, aby následky živelních pohrom byly zmírněny. Byl také podán vládou pod čís. t. 1703 v poslanecké sněmovně ve II. volebním období návrh na zřízení československé krupobitní a dobytčí pojišťovny, kterýžto návrh nebyl však ústavně projednán, takže nestal se zákonem.
Důsledky tohoto nepochopení nutností ochrany zemědělské práce od těch, kdož zmařili ústavní projednání tohoto vládního návrhu, objevují se letos se vší krutostí na těch, kdož jsou živelní pohromou postižení. Málo totiž kdo z postižených jest pojištěn, jelikož prémie u soukromých pojišťoven jsou příliš vysoké, takže nebylo lze na ně potřebný obnos sehnati. Tím ocitají se letošního roku celé kraje, jež byly v posledních letech i vícekráte živelními pohromami postiženy, v situaci tak kritické, že jest svatou povinností státu učiniti vše, by bylo umožněno těmto nešťastníkům co nejdříve hospodářsky se zotaviti.
Nejúčinněji lze po názoru podepsaných pomoci postiženým krajům: zveřejněním živelního pojištění.
Již při projednávání zákona ze dne 14. července 1927, č.118 Sb. z. a n. usnesla se poslanecká sněmovna podle zprávy výboru zemědělského a rozpočtového - t. č. 1159 - na šesti resolucích, v nichž žádá se urychlené vyřešení naléhavých otázek, totiž o opatření k zamezení škod povodněmi a zveřejnění živelního pojištění. Jest tudíž na poslanecké sněmovně, by postarala se o nejrychlejší uzákonění živelního pojištění, a než k tomu dojde, aby poskytnuta byla postiženým živelními pohromami v letošním roce veškerá možná pomoc dle platných dnes ustanovení zákonných.
Vzhledem k tomu navrhují podepsaní:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vládě se ukládá:
1.) aby se postarala o nejrychlejší ústavní projednání návrhu zákona, jímž se zřizuje čsl. krupobitní a dobytčí pojišťovna;
2.) aby nařídila, by škody způsobené živelními pohromami byly vždy neprodleně vyšetřeny za účasti místních znalců a aby postiženým poskytnuta byla dle platných norem zákonných co nejrychlejší pomoc, zejména rychlým opatřením potřebných osiv, a povoleny těmže úlevy daňové a úlevy při splátkách na přídělové ceny;
3.) aby zákon ze dne 15. října 1925, čís. 227 Sb. z. a n. o opatření k zamezení škod při živelních pohromách byl co nejrychleji prováděn.
V Praze, dne 5, června 1930.
Dr. Staněk, Mašata, Beran,
Marek, dr. Zadina, Tůma, Vencl, Nejezchleb-Marcha, Ščerecký, dr. Černý, Chloupek, Zajíc, Prokop, dr. Hnídek, Dorič, Dubický, Pozdílek, Honzl, Zeman, Pelíšek, Haupt, Bistřický, Křemen,