Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930
III. volební období.	2. zasedání

497.

Zpráva

ústavně-právního výboru

o usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé (tisk sněm. 381)

k usnesení poslanecké sněmovny (tisk sen. 2 a 114) k vládnímu návrhu zákona (tisk sněm. 1685-II a 2046-II), kterým se doplňují a mění některá ustanovení zákonů o soudním řízení ve věcech občanských a o řízení exekučním.

Senát Národního shromáždění přijal usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se doplňují a mění některá ustanovení zákonů o soudním řízení ve věcech občanských a o řízení exekučním s těmito změnami

Ve článku II. škrtá se odstavec 2. (usn. posl. sněmovny), kterým se pro rozepře o majetková práva, čítaje v to i spory vzniklé v řízení rozkazníma směnečném, není-li hodnota sporného předmětu vyšší než 10.000 Kč, stanoví příslušnost okresního soudu, pokud bez ohledu na hodnotu předmětu nenáleží rozepře do příslušnosti sborového soudu I. stolice.

Dále nepřijal senát usnesení posl. sněmovny čl. II. odst. 10., kterým se cenová hranice příslušnosti obchodního soudu (senátu) a okresního soudu obchodního, ustanovená v §§ 51 a 52, zvyšuje z 5.000 Kč na 10.000 Kč.

Ve článku III. škrtá se odstavec 1. (usn. posl. sněmovny), a sice z toho důvodu, že senát má za to, že ustanovení §u 179 civ. řádu soudního stačí proti svévolnému protahování sporu a z nově navrženého a posl. sněmovnou přijatého znění mohly by stranám povstati nezaviněné škody procesní.

Ve článku VIII. stanovil senát časové obmezení platnosti posledního odstavce čl. III. do r. 1935.

Ostatní senátem přijaté změny jsou buď důsledkem obou změn svrchu přijatých aneb jsou změnami pouze formálními.

Ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny uznal důvody, které senát k změnám usnesení sněmovního vedly a přijal proto usnesení senátu ve zněni poslanecké sněmovně předloženém.

Kromě toho přijal ústavně-právní výbor připojenou resoluci.

V Praze, dne 21. května 1930.

Dr. Mičura v. r.,	Dr. Černý v. r.,
předseda.	zpravodaj.

Zákon

ze dne ................... 1930,

kterým se doplňují a mění některá ustanovení zákonů o soudním řízení ve věcech občanských a o řízeni exekučním.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Zrušuje se ustanovení čl. VIII., č. 2, zákona ze dne 1. srpna 1895, č. 110 ř. zák., kterým se uvádí zákon o vykonávání soudní moci a o příslušnosti řádných soudů ve věcech občanských (jurisdikční norma).

Čl. II.

Zákon ze dne 1. srpna 1895, č. 111 ř. z., o vykonávání soudní moci a o příslušnosti řádných soudů ve věcech občanských (jurisdikční norma) se mění takto:

1. Poslední odstavec §u 7 upravený novelou na úlevu soudům ze dne 1. června 1914, č. 118 ř. z., zní:

"Vyřizovati věci řízení nesporného, čítajíc k ním věci amortisační, věci knih pozemkových a věci firemní, vyřizovati návrhy na vydání platebních příkazů v řízení rozkazním a platebních a zajišťovacích příkazů v řízeni směnečném, jakož i vyřizovati věci exekuční náleží u sborových soudů první stolice členu sborového soudu, určenému v ročním rozvrhu práce, jako samosoudci."

2. První odstavec §u 100, upravený zák. č. 161/1921 Sb. z. a n., zní:

"Žaloby proti příslušníkům československého státu o rozvod, rozluku nebo prohlášení manželství za neplatné a jiné žaloby o nároky nikoli ryze majetkové z poměru mezi manžely anebo mezi rodiči a dětmi mohou býti v tuzemsku podány, není-li tu pro ně ani obecný ani zvláštní soud, u obecného soudu žalobcova a, není-li ho, u soudu, v jehož obvodu je obec, ve které mají obě strany nebo některá z nich právo domovské."

3. § 105 zní: "Pozůstalosti projednává okresní soud, u kterého zemřelý měl svůj obecný soud ve věcech sporných."

4. Zrušuje se poslední věta §u 106 a celý § 110.

5. § 106 doplňuje se tímto ustanovením: "Není-li tu žádného z těchto předpokladů, jest příslušný okresní soud, v jehož obvodu jest obec, ve které měl zustavitel domovské právo."

6. § 107 zní: "Nemovitou pozůstalost cizince, která jest na území, na kterém platí tento zákon, přísluší projednati okresnímu soudu, v jehož obvodu jest nemovitost nebo větší část nemovité pozůstalosti."

7. Druhá věta §u 109 zní: "Zříditi poručníka nebo opatrovníka československému státnímu příslušníku, který nemá v tuzemsku obecného soudu ve věcech sporných, jest příslušný okresní soud, v jehož obvodu jest domovská obec poručencova nebo opatrovancova."

8. První odstavec §u 114 zní: "Povoliti dobrovolný rozvod jest příslušný okresní soud, u kterého má manžel svůj obecný soud; není-li v tuzemsku takového soudu, pak okresní soud, v jehož obvodu má obecný soud manželka, a není-li ani toho, okresní soud, v jehož obvodu jest domovská obec manželů."

Čl. III.

Zákon ze dne 1. srpna 1895, č. 113 ř. z., o soudním řízení v občanských právních rozepřích (civilní řád soudní) se mění takto:

1. První odstavec §u 279 zní: "Vadí-li provedení důkazu překážka neurčitého trvání, je-li pochybno, zdali vůbec bude možno provésti důkaz, o nějž jde, nebo má-li býti proveden důkaz v cizině, ustanoví rozhodující soud na návrh nebo z úřední moci v průvodním usnesení nebo kdykoli pozdě i lhůtu, po jejíž marném vypršení bude v řízení pokračováno, nepřihlížejíc k tomu, že důkaz nebyl proveden."

2. Druhý odstavec §u 332 zní: "Jestliže by záloha nebyla složena včas, lze od obeslání svědka upustiti a v řízení pokračovati, nepřihlížejíc k tomu, že důkaz nebyl proveden (§ 279)."

3. První věta prvního odstavce §u 335 zní "Když se soud marně pokusil svědka vyslechnouti a jest obava, že by opakováním pokusu byla rozepře protahována, ustanoví rozhodující soud na návrh nebo z úřední moci lhůtu ku provedení důkazu; prošla-li lhůta marně, budiž v řízení pokračováno, nepřihlížejíc k tomu, že nebyl svědek vyslechnut."

4. Třetí odstavec §u 440 zní: "Jsou-li strany zastoupeny advokáty, může soud, jde-li o přednesení značného rozsahu, při prvním roku nebo při prvním ústním jednání stranám naříditi, aby skutkový podklad sporu i nabízené důkazy uvedly v přípravných spisech, a ustanoviti jim k tomu lhůtu, zpravidla nepřesahující dva týdny. Nejsou-li strany zastoupeny advokáty, může soud ve sporech takových ku přípravě ústního jednání slyšeti strany a sepsati o tom protokol."

Čl. IV.

Zák. čl. I/1911, civilní řád soudní, mění se takto:

1. K §u 596 připojuje se tento další odstavec:

"Po uplynutí lhůty ustanovené ku podání odporu má platební příkaz, jemuž nebylo odporováno, stejnou účinnost jako pravoplatný rozsudek a jest proti němu přípustná obnova sporu podle všeobecných pravidel."

2. Druhý odstavec §u 605 se zrušuje.

Čl. V.

(1) Spory o příslušnost mezi řádnými a mimořádnými soudy a soudy rozhodčími (rozhodci) rozhoduje sborový soud druhé stolice, v jehož obvodu mají sídlo, anebo nejvyšší soud, jde-li o spor mezi soudy (rozhodci) v obvodech různých sborových soudů druhé stolice. Rozhodl-li již v tom kterém případě sborový soud druhé stolice k rozhodnutí sporu o příslušnost povolaný anebo nejvyšší soud o otázce příslušnosti, jest jejich rozhodnutí závazné. Ustanovení čl. XXIV. zák. č. 112 ai 1895 ř. z. a §u 24 zákona o soudech živnostenských z 27. listopadu 1896, č. 218 ř. z. jsou nedotčena.

(2) Neuplynula-li promlčecí lhůta ve příčině nároku uplatňovaného ve věci, ve které spas o příslušnost vznikl, dříve než byla podána žaloba u soudu, který byl pak uznán příslušným, nepromlčí se nárok dříve, nežli za 30 dnů ode dne, kdy byl oprávněný o rozhodnutí sporu o příslušnost vyrozuměn.

Čl. VI.

Soudní exekucí jsou vykonatelna pravoplatná rozhodnutí a opatření státních úřadů správních, jimiž se ukládá peněžité plnění nebo vydání movitých věcí, a to i když není soudní exekuce zvláštním zákonným předpisem připuštěna.

Čl. VII.

Zák. čl. LX/1881, exekuční zákon, mění se takto:

1. Poslední odstavec §u 2 zní: "Pokud není ustanoveno v zákoně jinak, povoluje vůbec exekuci okresní soud, kterému náleží exekuci vykonati (exekuční soud)."

2. První odstavec §u 6, ve znění upraveném §em 34, zák. čl. LIV/1912, zní:

"Povolení exekuce lze navrhnouti písemně nebo ústně do protokolu. Písemný návrh buď podán v tolika stejnopisech, aby jeden stejnopis mohl býti ponechán při soudních spisech a aby každému dlužníku mohl býti s povolením exekuce jeden stejnopis návrhu doručen. Pro vyrozumění vymáhajícího věřitele a při exekucích na pohledávky i pro vyrozumění poddlužníka jest připojiti rubriku. Není-li exekuční titul založen ve spisech povolujícího soudu, buď k návrhu na povolení exekuce připojen v prvopise."

Čl. VIII.

(1) Ustanovení čl. I. až III. neplatí na Slovensku a Podkarpatské Rusi, ustanovení čl. IV. a VII. pak neplatí na ostatním státním území.

(2) Ustanovení čl. III. č. 4, pozbudou účinnosti dnem 31. prosince 1935.

Čl. IX.

Tento zákon provede ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.

Resoluce:

Vláda se vyzývá, aby v nejkratší době předložila vládní návrh, kterými by tvrdostí platového zákona oproti stavu soudcovskému, jakož i ostatnímu soudnímu personálu byly odstraněny a jich materielní požitky náležitě upraveny.