Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930
III. volební období.	2. zasedání

495.

Zpráva

výboru zemědělského a zásobovacího

o vládním návrhu zákona (tisk 487),

jímž se mění celní sazebník pro československé celní území.

Zákon

ze dne .....................................,

jímž se mění celní sazebník pro československé celní území.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Celní sazebník pro československé celní území mění se takto:

a) Ve třídě VIII.:

Sazební číslo	Zboží	Všeobecná celní sazba v Kč za 100 Kg živé váhy
63	Voli	260,-
64	Býci	260,-
65	Krávy	240,-
66	Mladý hovězí dobytek	210,-
67	Telata	210,-
70	Vepřový dobytek	300,-

 

Poznámka:

(1) Bude-li průměrná cena 1 kg živé váhy vepřového dobytka, vypočtená za kalendářní měsíc podle záznamů Dobytčí a masné pokladny kladny v Praze, nižší než Kč 10.60, nastoupí k celní sazbě všeobecné i smluvní celní přirážka Kč 80.- za 100 kg živé váhy. Celní přirážka se zruší, jakmile průměrná cena 1 kg živé váhy za kalendářní měsíc, vypočtená týmž způsobem, dosáhne nejméně Kč 11.70.

(2) Zavedení celní přirážky jakož i její zrušení vyhlásí ve Sbírce zákonů a nařízení ministr financí v dohodě s ministry zemědělství, průmyslu, obchodu a živností a pro zásobování lidu, a to s účinností od 10. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, pro který byla zjištěna rozhodující průměrná cena.

(3) Klesne-li průměrná cena 1 kg živé váhy za kalendářní měsíc, vypočtená týmž způsobem, pod Kč 9.80, nastoupí k celní sazbě všeobecné i smluvní zvýšená celní přirážka. Tuto zvýšenou celní přirážku stonaví vláda v takové výši, aby byla umožněna průměrná cena 1 kg živé váhy vepřového dobytka Kč 10.60. Přestoupí-li průměrná cena 1 kg živé váhy Kč 12.50, sníží vláda celní sazbu všeobecnou i smluvní tak, aby průměrná cena 1 kg živé váhy vepřového dobytka neklesla pod Kč 10.60.

Sazební číslo	Zboží	Všeobecná celní sazba v Kč za kus
71	Koně:
	a) starší dvou let	2.500.-
	b) do dvou let	1.200.-
Poznámka:
	Ssavá hříbata u klisen	600.-
72	Mezci, muli a osli	1.000.-

 

b) Ve třídě XIV.

Sazební číslo	Zboží	Všeobecná celní sazba v Kč za 100 kg čisté váhy
113	Chléb obyčejný; černý i bílý; lodní suchary	150.-
117	Maso:
	a) čerstvé	520.-
	b) upravené, a to nasolené, sušené, uzené, v láku, též vařené	840.-
118	Masité droby	1.200.-

 

§2.

Ustanovení článku I. a článku II. zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n., jímž se částečně mění zákon o celním sazebníku pro československé celní území a celní sazebník a vydávají ustanovení o úpravě obchodních styků cizinou, pokud se týkají sazebních čísel 63 - 67, 70, 71 a 117, jakož i dosavadní celní sazby s. č. 72, 113 a 118 se zrušují.

§ 3.

Ustanovení článku II. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n., kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou, platí obdobně pro sazby § 1 tohoto zákona, pokud v 4 tohoto zákona není jinak ustanoveno.

§ 4.

(1) Celní sazby sazebních čísel dole uvedených nemohou býti sníženy ani podle § 3 ani novými obchodními smlouvami, uzavřenými po vyhlášení tohoto zákona, pod tuto výměru:

a) Ve třídě VIII.:

Sazební číslo	Zboží	Všeobecná celní sazba v Kč za 100 kg čisté váhy
63	Voli	160.-
64	Býci	160.-
65	Krávy	140.-
66	Mladý hovězí dobytek	130.-
67	Telata	130.-
70	Vepřový dobytek vážící do 120 kg	120.-

 

b) Ve třídě XIV.:

		za 100 kg čisté váhy
117	Maso
	a) čerstvé	320.-

 

Poznámka k odst. 1.

a) Vzhledem ku přítomným hospodářským poměrům platí pro dovoz ze států, které s Československou republikou mají obchodní smlouvu, sazby uvedené v odstavci 1., zmenšené u s. č. 63 (voli) a s. č. 64 (býci) o 44.- Kč, u s. č. 65 (krávy) o 38.- Kč, u s. č. 66 (mladý hovězí dobytek) a u s. č. 67 (telata) o 37.- Kč, a u s. č. 117 a) (maso čerstvé) o 88.-Kč.

Tyto celní sazby zůstávají v platnosti, dokud průměrná cena 1 kg živé váhy dobytka s. č. 63 (voli), vypočtená za kalendářní měsíc podle záznamů Dobytčí a masné pokladny v Praze, neklesne o 8% oproti průměrné ceně 1 kg živé váhy téhož dobytka, vypočtené za kalendářní měsíce březen a duben 1930 podle záznamů téže pokladny v Praze (srovnávací základna).

b) Dojde-li k řečenému poklesu, zvyšují se snížené celní sazby na výši sazeb uvedených v odstavci 1.

Toto zvýšení pozbude účinnosti, jestliže průměrná cena 1 kg živé váhy dobytka s. č. 63 (voli) za kalendářní měsíc, vypočtená týmž způsobem, bude činiti 780 Kč nebo více.

c) Klesne-li však průměrná cena za kalendářní měsíc o 16 % oprati srovnávací základně, budou platí i celní sazby uvedené v odst. 1., zvýšené u s. č. 63 (voli) a s. č. 64 (býci) o 44 Kč, u s. č. 65 (krávy) o 38 Kč, u s. č. 66 (mladý hovězí dobytek) a u s. č. 67 (telata) o 37 Kč a u s. č. 117 a) (maso čerstvé) o 88 Kč.

Toto zvýšení pozbude účinnosti, bude-li průměrná cena, vypočtená týmž způsobem, oproti srovnávací základně nižší o méně než o 8 % srovnávací základny.

d) Změnu celních sazeb vyhlásí ve Sbírce zákonů a nařízení ministr financí v dohodě s ministry zemědělství, průmyslu, obchodu a živností a pro zásobování lidu, a to s účinností od 10. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, pro který byla zjištěna rozhodující průměrná cena.

(2) Ustanovení předchozí poznámky jakož i ustanovení § 1 o přirážce podle poznámky k s. č. 70 nemohou býti obchodními smlouvami změněna.

(3) V případě mimořádné nouze jest však vláda zmocněna dočasně, vždy však nejdéle na dobu půl roku, zrušiti nebo přiměřeně snížiti cla u dobytka a masa pro všechny nebo jednotlivé druhy založí s. č. 63 až 70 a 117 a) na celé hranici nebo některých jejích částech stanovíc podmínky dozorčí a omezení bránící zneužití tohoto opatření.

§ 5.

Zákon nabude účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. Provede jej ministr financí v dohodě s ministry průmyslu, obchodu a živností, zemědělství a pro zásobování lidu.

I.

Vládní osnova zákona řeší novou úpravu dobytčích cel v zájmu zabezpečení rentability našeho chovu hospodářského zvířectva a zmírnění současné zemědělské krise. Nová úprava celní bude míti zajisté mimořádnou důležitost hospodářskou a proto jest účelno posouditi ji se zřetelem na to, co předcházelo bezprostředně současným poměrům produkce zvířecí, dále jak se rýsuje situace této produkce v době vážné krise našeho zemědělství a jak možno odhadnouti vývoj poměrů do nejbližší budoucnosti.

Až do jarních měsíců r. 1929 nacházelo se naše dobytkářství v těžké krisi cenové i odbytové, která se projevovala velkým poklesem cen a byla přiostřována drahotou krmiv. Krise ta byla způsobena konkurencí ciziny, zejména dovozem dobytka vepřového, a dovoz ten vykonával nepříznivý vliv na zpeněžování jak domácích vepřů, tak i dobytka hovězího. Za tohoto stavu proniklo poznání, že dosavadní celní ochrana našeho dobytkářství, založená na systému nízkých cel kusových, jest nedostatečná a neúčelná, zvláště když uzavřenými konvencemi veterinárními byl dovoz jatečného dobytka ze zemědělských států u volněn.

Na jaře r. 1929 nastal částečný obrat potud, že v důsledku předcházející krise a nedostatku krmiv zmenšila se nabídka na trzích, zmírnila se cenová konkurence ciziny a ceny na domácích trzích se částečně zlepšily. Na druhé straně dostavila se pohotovost krmiv a láce obilí, kteréžto okolnosti byly zase podnětem ke zvýšení stavu dobytka a provádění intensivního výkrmu.

Tento vývoj poměrů měl za následek zvýšení dovozu dobytka z ciziny v r. 1929 "jak jest zřejmo z následujícího výkazu:

Rok	Dovoz		Vývoz
	kusy	1.000 Kč	kusy	1000 Kč
Hovězí dobytek:
1928	21.903	54.731	17.265	46.992
1929	98.145	220.205	5.562	21.100
Vepři:
1928	853.640	645.383	190	77
1929	797.190	706.397	403	215

 

Z výkazu toho jest zřejmo, že v r. 1929 se dovoz dobytka hovězího zvýšil více než čtyřnásobně, kdežto vývoz poklesl na jednu třetinu a u dobytka vepřového dovoz co do počtu kusů se poněkud zmenšil, avšak v hodnotě se značně zvýšil. Také u ostatních položek dosahoval dovoz z ciziny značných obnosů a sice:

U koní 11.3, masa 20, másla 10, sádla 317.4, vepřové slaniny 40.5, sýrů 29, drůbeže 28.2 a u vajec 68 mil. Kč, takže celkový dovez všech uvedených výrobků spolu s dobytkem dosahoval 1.5 miliardy Kč.

Tento abnormální dovoz z ciziny trvá také v letošním roce, takže za období leden až březen bylo dovezeno:

dobytka hovězího:

1929	5.533 kusů	v hodnotě	140 mil. Kč,
1930	26.126 kusů	v hodnotě	63.4 mil. Kč

 

vepřů:

1929	129.035 kusů	v hodnotě	106.7 mil. Kč
1930	123.804 kusů	v hodnotě	120.5 mil. Kč

 

Současná krise zemědělská postihuj především produkci rostlinnou, kdežto produkce zvířecí byla, až dosud do jisté míry ušetřena. Avšak v tomto odvětví dostavují se již příznaky deprese, poněvadž při ukončení krmné periody zvětšuje se nabídka na trzích a ceny se částečně odbourávají, takže pokles cen u jednotlivých kategorií dobytka dosahuje 1 až 2 Kč za 1 Kg ž. v. Také konkurence ciziny se nebezpečné stupňuje a sice namnoze též zvláštními opatřeními cizích států, jako zejména budováním exportních syndikátů (Polska, Rumunsko), zaváděním dovozních listů (Německo, Rakousko), a nebo zvláštními premiemi a snižováním železničních tarifů (Polsko, Maďarsko).

Se zřetelem na tyto nepříznivé zjevy dožadují se naše kruhy zemědělské, aby zavčas byla provedena nová úprava celní ochrany produkce zvířecí, dříve než v důsledku těchto konkurenčních vlivů byla by způsobena kalamita na našich trzích.

Zmírnění projevující se deprese a odvrácení těchto škodlivých vlivů cizí konkurence jest důležitým krokem hospodářským, jehož řešení jest právě u produkce zvířecí účelnější a snazší než u produkce rostlinné, kde jest krise způsobována hlavně přebytky zásob. Na řešení tohoto hospodářského úkolu mají především zájem široké vrstvy malých a středních zemědělců, avšak stejnou měrou též spotřebitelé v zájmu zabezpečení zásobování z domácí produkce, jakož i stát v zájmu snížení dovozu z ciziny a velké pasivní položky naší obchodní bilance.

Zabezpečení rentability našeho dobytkářství má velkou důležitost nejenom hospodářskou, ale i sociální. Podle sčítání hovězího dobytka v Čechách z r. 1925 představují chovatelé, kteří drží jeden až pět kusů 69% a chovatelé se šesti až dvaceti kusy 29%, tedy celkem 98% všech chovatelů. Z celkové tržby připadá na malé a střední zemědělce u dobytka hovězího asi 75%, u dobytka vepřového asi 80% a u výrobků mlékařských asi 66%. Z tohoto porovnání jest zřejmo, že na výnosnosti a tudíž i na celní ochraně našeho dobytkářství mají především zájem široké vrstvy malých a středních zemědělců, kteří této ochrany potřebují pro zmírnění současné zemědělské krise.

Osnova zákona zavádí některé nové zásady, které podstatně mění celý systém dobytčích cel. Upravuje cla všeobecná (autonomní) a cla smluvní, případně minimální, která jsou též základem pro sjednávání obchodních smluv. Dosavadní systém cel kusových se převádí na cla váhová. Vedle cel pevných zavádějí se též celní přirážky pro dobu poklesu cen. Účelem tohoto kombinovaného systému cel pevných a přirážkových jest napomáhati částečnému stabilisování tržních cen úměrně ke stanoveným cenám směrným.

Detailní úprava nových cen u vepřů jest vyřešena takto: Základní clo jest stanoveno na 120 Kč za 100 kg ž. v. Kdyby průměrná, cena 1 kg ž. v. na pražském trhu klesla pod Kč 10.60, nastoupí prvá přirážka celní 80 Kč, která se zruší, když průměrná cena překročí Kč 11.70. Kdyby průměrná cena klesla pod Kč 9.80, bude zavedena druhá celní přirážka v takové výši, aby bylo umožněno zvýšení ceny na Kč 10.60. Kdyby průměrná cena přestoupila Kč 12.50, může vláda snížiti též clo základní. Uvedené ceny se vypočítávají za každý kalendářní měsíc podle záznamu masné pokladny v Praze, tudíž dle faktických prodejů.

Příslušná celní přirážka musí býti vyhlášena desátého dne kalendářního měsíce dle zjištění průměrné ceny v měsíci předcházejícím.

U dobytka hovězího jsou základní smluvní cla: Pro býky a voly Kč 160, pro krávy Kč 140, pro dobytek mladý a telata Kč 130 a pro maso Kč 320. Přirážkové sazby jsou v tomto pořadí Kč 44, 38, 37 a 88. Celní sazby budou se prakticky vyskytovati ve třech stupnicích:

1. Směrodatná bude průměrná cena 1 kg v. u volů, vypočtená za měsíc březen a duben 1930, kterážto cena obnáší Kč 6.70 a jest základnou srovnávací. Při této hladině cenové budou základní cla snížena o sazby přirážkové, takže budou platiti cla dle uvedeného pořadí Kč 116, 102, 93 a 232.

2. Kdyby ceny volů klesly o 8 % pod srovnávací základnu čili pod Kč 6.17, nastoupí plná účinnost základních cel: Kč 160, 140, 130 a 320. Tato cla budou platiti až do té doby, kdy by průměrná cena volů překročila Kč 7.80.

3. Kdyby průměrná cena volů poklesla o 16 % čili pod Kč 56.3, nastoupí ke clům základním ještě sazby přirážkové, takže budou celková cla obnášeti: Kč 204, 178, 167 a 408. V tomto případě přirážková cla odpadnou, když by cenový pokles 16 % se zmenšil na méně než 8 %, čili nad cenu Kč 6.17.

Dále obsahuje osnova zákona novou úpravu cel na koně, mezky, muly a osly, na maso a masité droby. Zavádí se též clo na chléb v zájmu ochrany domácích živností a zaměstnaného dělnictva. Ustanovení čl. I. a II., zák. č. 109 Sb. z. a n. z r. 1926, pokud se týkají nově upravovaných položek dobytkářských, se ruší. Ustanovení čl. II. zák. ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n. se zachovává v platnosti i se zřetelem na novou úpravu celní.

Jestliže na jedné straně poskytuje se zemědělcům pomoci celních přirážek zvýšená celní ochrana pro dobu poklesu cen, zase na druhé straně stanoví se některé kautely ve prospěch spotřebitelů pro případ abnormálního zvýšení cen. Sem spadají ustanovení o odpadnutí celních přirážek v případě překročení určitých cenových hranic, dále ustanovení o možno ti snížení základního cla u vepřů a všeobecná klausule o případu mimořádné nouze, převzatá z celní novely č. 109 z r. 1926.

Na základě tohoto všeobecného posouzení osnovy zákona možno konstatovati, že nová úprava dobytčích cel bude vyhovovati dané situaci domácí produkce zvířecí, pokud upravuje příslušné položky našeho celního tarifu. Zemědělský výbor pojednal o této osnově zákona na své schůzi dno 30. května 1930, a uznávaje její mimořádnou důležitost, jak pro domácí zemědělství tak i pro celé národní hospodářství, usnesl se na tom doporučiti ji poslanecké sněmovně ku schválení.

V Praze dne 30. května 1930.

Mašata v. r.,	Dr. Zadina v. r.,
předseda.	zpravodaj.

 

II.

Naše zemědělství, na němž jest interesována polovina obyvatel tohoto státu, nachází se stále ve velmi kritické situaci, která by jistě přivodila další poruchy v národohospodářském životě našeho státu, kdyby nebyla účelně novými zákony řešena. Národní shromáždění schválilo již některé zákony ve prospěch; odbytu a stability cenových poměrů v obilní produkci, které, jak očekáváme, budou tuto krisi mírnit. Je však bezpodmínečně nutno ještě v druhém hlavním odvětví našeho hospodářství, tj. v živočišné produkci, učiniti taková opatření zákonná, která by nám do budoucna zabezpečila rentabilitu a v důsledku toho zvýšila produkci domácí, která by plně uhradila domácí spotřebu.

Vládní návrh č. 487, který byl zástupci jak producentů tak konsumentů připraven, chce řešit tuto situaci a usměrňuje cenu pro producenta, kterou chce chránit a stabilisovat, chráně při tom konsumenta, zrušením přirážek, které v době poklesu cen by byly zavedeny, a v době zdražení odbourány, by nezpůsobily zdražení masa.

Opatření toto je nutné a docílíme-li tímto rentability v chovu dobytka vepřového i hovězího, zachráníme pro náš stát více jak 1 miliardu Kč ročně, kterou vydáváme za dobytek do ciziny, neboť výroba jeho stoupne. Dovoz živých vepřů do našeho státu činil:

za r. 1928	853.640 kusů v hodnotě 645,383.000 Kč,
za r. 1929	797.190 kusů v hodnotě 706,400.700 Kč.

 

Uvedené hodnoty se ještě zvýší, připočteme-li dovoz vepřového sádla, masa, slaniny. Statistika uvádí, že:

dovoz vepř. masa
za r. 1928 činil	9.330 q	v hodnotě	9,165.000 Kč,
za r. 1929 činil	9.950 q	v hodnotě	9,256.000 Kč,
dovoz vepřového sádla
1928	273.281 q	v hodnotě	299,192.000 Kč,
1929	301.640 q	v hodnotě	317,397.000 Kč,
dovoz vepřové slaniny
1928	42.230 q	v hodnotě	44,470.000 Kč,
1929	44.580 q	v hodnotě	46,482.000 Kč,
	Hodnota úhrnem
		1928	998,212.000 Kč,
		1929	1.079,535.000 Kč.

 

Stav domácího vepřového bravu podle sčítání:

1910	2,515.782 kusů,
1925	2,539.201 kusů,
1930	jistě bude větší.

 

Roční spotřeba odhaduje se u vepřového dobytka na 4 až 4¹/₂ milionu kusů.

V průměru let 1922-1926 přispívala domácí produkce k úhradě spotřeby vepřů

	83.8%
1926	81.9%
1927	72.8%
1928	77.8%
takže ve spotřebě vepřů	22.2%

 

se nám nedostává. Produkce masa domácího nestoupá, ale stoupá jeho spotřeba. Tak na 1 obyvatele spotřeba masa vepřového

r: 1922 - 1926 činila	9.58 kg
r. 1927	11.37 kg
r. 1928	12.51 kg

 

Z toho důvodu je nutno zabezpečiti rentabilitu chovu vepřového bravu, a tím možno očekávati, že vbrzku dostaví se úhrada spotřeby domácí produkcí. Chov vepřového bravu jest podle odhadu u zemědělců:

do 5 ha	70%
do 30 ha	27%
přes 30 ha	3%

 

Z toho je vidno, že na výrobě této je interesován největší počet zemědělců, kteří vlastní svojí prací o zdar chovu vepřového dobytka se zaslouží.

Téměř soběstační jsme již v chovu hovězího dobytka. Dovoz skotu v roce 1927 obnášel pouze 28.798 kusu 81 mil. Kč, 1928 obnášel pouze 21.951 kusů 54 mil. Kč, 1929 obnášel 98.893 kusu 219,531.000 Kč.

Stav domácího dobytka činil:

1910	4,595.614 kusů
1925	4,091.320 kusů
1930	stoupne určitě.

 

Spotřeba pověz dobytka činila:

1927	811.242 kusů
1928	876.022 kusů

 

telat

1927	880.022 kusů
1928	970.541 kusů.

 

Spotřeba masa a tuků na 1 obyvatele činí v Československu r. 1928:

hovězí maso	13.11 kg
tuk	1 kg
vepřové maso	12.51 kg
tuk	5.68 kg
ostatní maso	3.58 kg
tuk	0.04 kg
masa celkem	29.20 kg
tuků celkem	6.72 kg.

 

Pozemková reforma rozmnožila počet chovatelů malých i zájem drobných zemědělců na zvýšené ochraně celní se projevil. Chov dobytka je zaměstnáním zemědělců, hlavně v chudých horských krajích, kdes nelze pěstovati se zdarem průmyslové plodiny ani obilniny.

Zásobovací výbor ve své schůzi dne 2. června 1930 a dne 4. června 1930 konané projednal vládní návrh, posoudil jeho obsah s hlediska konsumentů i producentů a připojuje se k usnesení zemědělského výboru a doporučuje, aby slavná sněmovna přijala vládní návrh beze změny.

V Praze dne 4. června 1930.

Theod. Hackenberg v. r.,	Adolf Křemen v. r.,
předseda.	zpravodaj.