Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930. |
|
III. volební období. |
2. zasedání. |
487.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne …………………............,
jímž se mění celní sazebník pro československé celní území.
Národní shromáždění republiky Československé uneslo se na tamto zákoně:
§ 1.
Celní sazebník pro československé celní území mění se takto:
a) Ve třídě VIII.:
Sazební číslo |
Zboží |
Všeobecná celní sazba v Kč za 100 kg živé váhy |
63 |
Voli |
260.- |
64 |
Býci |
260.- |
60 |
Krávy |
240.- |
66 |
Mladý hovězí dobytek |
210.- |
67 |
Telata |
210.- |
70 |
Vepřový dobytek |
300.- |
Poznámka:
(1) Bude-li průměrná cena 1 kg živé váhy vepřového dobytka, vypočtená za kalendářní měsíc podle záznamů Dobytčí a masné pokladny v Praze, nižší než Kč 10.60, nastoupí k celní sazbě všeobecné i smluvní celní přirážka Kč 80.- za 100 kg živé váhy. Celní přivážka se zruší, jakmile průměrná cena 1 kg živé váhy za kalendářní měsíc, vypočtená týmž způsobem, dosáhne nejméně Kč 11.70.
(2) Zavedení celní přirážky jakož i její zrušení vyhlásí ve Sbírce zákonů, nařízení ministr financí v dohodě s ministry zemědělství, průmyslu, obchodu a živností a pro zásobování lidu, a to s účinností od 10. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, pro který byla zjištěna rozhodující průměrná cena.
(3) Klesne-li průměrná cena 1 kg živé váhy za kalendářní měsíc, vypočtená týmž způsobem, pod Kč 9.80, nastoupí k celní sazbě všeobecné i smluvní zvýšená celní přirážka. Tuto zvýšenou celní přirážku stanoví vláda v takové výši, aby byla umožněna průměrná cena 1 kg živé váhy vepřového dobytka Kč 10.60. Přestoupí-li průměrná cena 1 kg živé váhy Kč 12.50, sníží vláda celní sazbu všeobecnou i smluvní tak, aby průměrná cena 1 kg živé, váhy vepřového dobytka neklesla pod Kč 10.60.
Sazební číslo |
Zboží |
Všeobecná celní sazba v Kč za kus |
71 |
Koně |
|
a) starší dvou let |
2.500.- |
|
b) do dvou let |
1.200.- |
|
Poznámka: |
||
Ssavá hříbata u klisen |
600.- |
|
72 |
Mezci, muli a osli |
1.000.- |
b) Ve třídě XIV.:
Sazební číslo |
Zboží |
Všeobecná celní sazba za 100 kg čisté váhy |
113 |
Chléb obyčejný, černý i bílý; lodní suchary |
150.- |
117 |
Maso: |
|
a) čerstvé |
520.- |
|
b) upravené, a to nasolené, sušené, uzené, v láku, též vařené |
840.- |
|
118 |
Masité droby |
1.200.- |
§ 2.
Ustanovení článku I. a článku II. zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z.. a n., jímž se částečně mění zákon o celním sazebníku pro československé celní území a celní sazebník a vydávají ustanovení o úpravě obchodních styků s cizinou, pokud se týkají sazebních čísel 63 - 67, 70, 71 a 117, jakož i dosavadní čelní sazby s. č. 72, 113 a 118 se zrušují.
§ 3.
Ustanovení článku II. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n., kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou, platí obdobně pro sazby § 1 tohoto zákona, pokud v § 4 tohoto zákona není jinak ustanoveno.
§ 4.
(1) Celní sazby sazebních čísel dole uvedených nemohou býti sníženy ani podle § 3 ani novými obchodními smlouvami uzavřenými po vyhlášení tohoto zákona, pod tuto výměru:
a) Ve třídě VIII.:
Sazební číslo |
Zboží |
Celní sazba v Kč za 100 kg živé váhy |
63. |
Voli |
160.- |
64. |
Býci |
160.- |
65. |
Krávy |
140.- |
66. |
Mladý hovězí dobytek |
130.- |
67. |
Telata |
130.- |
70. |
Vepřový dobytek vážící do 120 kg |
120.- |
b) Ve třídě XIV.:
za 100 kg čisté váhy |
||
117. |
Maso |
|
a) čerstvé |
320.- |
Poznámka k odst. 1.
a) Vzhledem ku přítomným hospodářským poměrům platí pro dovoz ze států, které s Československou republikou mají obchodní smlouvu, sazby uvedené v odstavci 1., zmenšené u s. č. 63 (voli) a s. č. 64 (býci) i 44.- Kč, u s. č. 65 (krávy) o 38.- Kč, u s. č. 66 (mladý hovězí dobytek) a u s. č. 67 (telata) o 37.- Kč, a u s. č. 117 a) (maso čerstvé) o 88.- Kč.
Tyto celní sazby zůstávají v platnosti, dokud průměrná cena 1 kg živé váhy dobytka s. č. 63 (voli), vypočtená za kalendářní měsíc podle záznamů Dobytčí a masné pokladny v Praze, neklesne o 8 % oproti průměrné ceně 1 kg živé váhy téhož dobytka, vypočtené za kalendářní měsíce březen a duben 1930 podle záznamů téže pokladny v Praze (srovnávací základna).
b) Dojde-li k řečenému poklesu, zvyšují se snížené celní sazby na výši sazeb uvedených v odstavci 1.
Toto zvýšení pozbude účinnosti, jestliže průměrná cena 1 kg živé váhy dobytka s. č. 63 (voli) za kalendářní měsíc, vypočtená týmž způsobem, bude činiti 780 Kč nebo více.
c) Klesne-li však průměrná cena za kalendářní měsíc o 16% oproti srovnávací základně, budou pluti i celní sazby uvedené v odst. 1., zvýšené u s. č. 63 (voli) a s. č. 64 (býci) o 44.- Kč, u s. č. 65 (krávy) o 38.- Kč, u s. č. 66 (mladý hovězí dobytek) a u s. č. 67 (telata) o 37.- Kč a u s. č. 117 a) (maso čerstvé) o 88.- Kč.
Toto zvýšení pozbude účinnosti, bude-li průměrná cena, vypočtená týmž způsobem, oproti srovnávací základně nižší o méně než o 8% srovnávací základny.
d) Změnu celních sazeb vyhlásí ve Sbírce zákonů a nařízení ministr financí v dohodě s ministry zemědělství, průmyslu obchodu a živností a pro zásobování lidu, a to s účinností od 10. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, pro který byla zjištěna rozhodující průměrná cena.
(2) Ustanovení předchozí poznámky jakož i ustanovení § 1 a přirážce podle poznámky k s. č. 70 nemohou býti obchodními smlouvami změněna.
(3) V případě mimořádné nouze jest však vláda zmocněna dočasně, vždy však nejdéle na dobu půl roku, zrušiti nebo přiměřeně snížiti cla u dobytka a masa pro všechny nebo jednotlivé druhy zboží s. č. 63 až 70 a 117 a) na celé hranici nebo některých jejích částech stanovíc podmínky dozorčí a omezení bránící zneužití tohoto opatření:
§ 5.
Zákon nabude účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. Provede jej ministr financí v dohodě s ministry průmyslu, obchodu a živností, zemědělství a pro zásobování lidu.
Důvodová zpráva.
Nejen v obilní výrobě, nýbrž také v jiných oborech a odvětvích zemědělské výroby zahustily se stísněné poměry, jež nabývají nebezpečné povahy; protože leckde sahají až na kořeny našeho zemědělství.
Navrhovanou celní úpravou v příslušných sazebních položkách československého celního sazebníku má se pomoci rozvoji našeho zemědělství a mají se společně s jinými prostředky pro řadu odvětví zabezpečiti výsledky pozemkové reformy zvýšením produktivity a rentability zemědělského podnikání.
K § 1.
Třída VIII.
Ta výrobu živočišnou neučiní-li se včas protiopatření, dolehne krise v plném rozsahu co nejdříve. Přitom třeba míti na mysli, že těžisko nejdůležitějších oborů živočišné výroby spočívá přímo v oblastech horských, obilnářsko-bramborářských a pícninářských, tedy v krajích chudých, a že povšechně zájem o výrobu živočišnou, pokud jde o kteroukoliv oblast výrobní, stoupá směrem k malému zemědělskému závodu a konečně provedením pozemkové reformy, tj. rozmnožením počtu drobných zemědělských podnikatelů se jenom zvýšil zájem o výrobu živočišnou. Poněvadž pak spotřeba živočišných výrobků u nás jest dosti vysoká a určitě stoupne, jest zvýšený zájem o výrobu zvířecí nejen u producentů, nýbrž u konsumentů. Mají-li však producenti v živočišné produkci vyhověti požadavkům konsumu co do množství i jakosti, třeba učiniti tato opatření:
1. Zavésti cla váhová místo dosavadních kusových, a to u dobytka hovězího i vepřového.
2. Zjednati účelnou celní ochranu pro dobytek třídy VIII.
Dnešní celní ochrana systémem cla kusového nevyhovuje, neboť protežuje dovoz kusů těžších; celní ochrana jest totiž na kg živé váhy za dnešního systému tím nižší, čím jest váha kusu vyšší. Je-li však produkčním cílem naším vyráběti hovězí dobytek kvalitnější, těžší, musíme jeho produkty správněji chrániti, čehož docílíme jen clem váhovým. Nejinak je tomu u dobytka vepřového, u něhož jsme interesováni hlavně na výrobě váhové kategorie do 120 kg; zde však skupina od 70 kg do 120 kg při dosavadním systému kusovém má nižší celní ochranu než vepři lehčí.
Od navrhované celní úpravy se očekává, že přispěje značným způsobem k docílení stabilisace cenové nebo aspoň k utlumení překotných výkyvů cenových, které znemožňují producentu jakoukoliv kalkulaci do budoucna a tím brzdí cílevědomou akci pro zvelebení výroby živočišné, zlepšení jakosti výrobků a rozmnožení chovu na potřebnou výši.
Přihlížíme-li k záznamům na trhu v Praze, nesmíme přehlížeti, že zemědělci na venkově dostávají ceny podstatně nižší. Respektujeme-li pak ve srovnání s dobou předválečnou zvýšené výrobní náklady, dále zatížení zemědělců veřejnými a sociálními břemeny, musíme přiznati, že dnešní cena za hovězí dobytek, placená výrobci, není rentabilní a v dobách nedávno minulých, že byla přímo katastrofálně nízká. Působí zde nesporně dali trhu ze států produkujících levněji a majících organisační opatření, aby vývoz zvýšily a uvolnily tak svůj vnitřní trh. Tento tlak je pro nás tím tísnivější, že jest po stránce zdravotní mezi Československem a těmito státy dovoz dobytka řádně upraven veterinerními konvencemi, ale vývoz našich přebytků, ať jde o dobytek či maso, jest do Německa přímo znemožněn a do Švýcarska neobyčejně bržděn odpíráním veterinerní dohody.
V hovězím dobytku a stejně také v koních jsme skoro plně soběstační. Dovozy skotu z ciziny v posledních letech vlastně jen vyrovnávají přechodné nedostatky, vyvolané mimořádným výprodejem v době nouze o krmiva, dobytčími nákazami a pod. Ovšem třeba pracovati ještě na zvýšení užitkovosti, což je jedině tehdy možné, zajistí-li se rentabilita výroby v těchto odvětvích. Zákonitá opatření na zvýšení užitkovosti nemohou se však setkati se žádoucími výsledky, dokud právě zpeněžovací poměry ztěžují zdárný průběh zvelebovacích akcí.
Ceny hovězího dobytka (masa) jsou zase v přímé souvislosti s cenami vepřů (masa); nedá se totiž popříti, že podlomením cen u vepřů jsou vždy ohroženy také ceny hovězího dobytka. A proto k zajištění zdárného vývoje chovu skotu je nezbytně zapotřebí zajistiti také příznivou základnu pro zvýšenou a rentabilní produkci vepřů.
Ceny u vepřového dobytka nejsou tísnivé, ale jenom právě okamžitě. Nesmí se totiž zapomínati, že stan vepřového dobytka vzrostl, protože nutila k tomu nízká cena a neprodejnost jak zemáků tak i krmného obilí. Zvýšený chov vyvolá však brzy těžký cenový tlak na trhu vepřů. Poněvadž pak stejný zjev se dostaví ve státech s produkcí extensivní, jest třeba čeliti tím nebezpečnější krisi domácí.
Navržená celní úprava má působiti k uklidnění ve příčině katastrofálních vlivů zahraničních, pokud ovšem jest stabilisace cen vůbec možná vzhledem k tomu, že právě v tomto oboru rozhoduje nezadržitelně nabídka a poptávka.
U hovězího dobytka byly stanoveny společné celní sazby na voly a býky a společné pro skupinu mladého hovězího dobytka a telat, jak tomu odpovídají produkční poměry.
Aby se zabezpečila rentabilita chovu vepřového dobytka a tím i nerušené zásobování obyvatelstva, zavádí se systém celní přirážky, která nastupuje k celní sazbě všeobecné i smluvní, je-li průměrná cena jednoho kg živé váhy vepřového dobytka, vypočtená za kalendářní měsíc podle záznamů Dobytčí a masné pokladny v Praze, nižší než 10.60 Kč. Klesla-li by však průměrná cena 1 kg živé váhy za kalendářní měsíc pod 9.80 Kč, zavede vláda k celní sazbě všeobecné i smluvní další zvýšenou celní přirážku, aby byla umožněna průměrná cena 1 kg živé váhy vepřového dobytka 10.60 Kč. Přestoupí-li průměrná cena 1 kg živé váhy 12.50 Kč, sníží zase vláda celní sazbu všeobecnou i smluvní tak, aby průměrná cena 1 kg živé váhy vepřového dobytka neklesla pod 10.60 Kč.
Celní ochrana navržená u koní, mezků, mulů a oslů jest úměrná významu produkce těchto zvířat, v celkové produkci živočišné u nás. Zde budou platiti ovšem nezměněně cla kusová.
Třída XIV.
Clo na chléb se jeví nutným proto, aby hotový výrobek cizozemský nevyvolával nezaměstnanosti v živnostech a příslušných průmyslech a aby se nestalo neúčinným cla na obilí a na mouku při bezcelnosti konečného výrobku.
Úprava cla na maso a masité droby jest dána výrobním klíčem v relaci k váze živého dobytka, případně k masu.
K § 2.
Ustanovení čl. II. zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n. - pokud se týkají sazebních čísel 63 - 67, 70, 71 a 117, se zrušují, takže jako všeobecné (autonomní) sazby budou v platnosti sazby stanovené nyní v §u 1 tohoto zákona jež nastupují zase místo dřívějších sazeb v čl. 1. zákona č. 109/1926 Sb. z. a n. Tato nová cla všeobecná (autonomní) platila by ihned pauze u telat a podsvinčat, poněvadž ostatní cla třídy VIII., jakož i clo na maso z třídy XIV. jsou vázána ve smlouvě s Maďarskem, a to ve výši dřívějších sazeb čl. II. zákona č. 109/1926 Sb. z. a n.
K § 3.
Jako v zákoně č. 109/1926 Sb. z. a n. zmocňuje se i nyní vláda, aby při mimořádných změnách hospodářských poměrů přiměřeně upravila celní ochranu pro sazby §u 1 nového zákona, pokud v §u 4 tohoto zákona není jinak ustanoveno, a to na základě ustanovení čl. II. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n.
K § 4.
Nový zákon chtěje zdůrazniti, jak je významná celní ochrana živočišné produkce a chtěje dáti jistotu chovateli dobytka, že mu zůstane v obchodních smlouvách nutná ochrana pro rentabilitu chovu zachována, ustanovuje stejně jako tomu bylo v zákoně č.109/1926 Sb. z. a n., že není možno určité výše ochrany se vzdáti ani v mezistátních obchodních smlouvách. Při stanovení minimálního cla na živý hovězí a vepřový dobytek bylo nutno navrhnouti též minimální clo na maso.
Aby se vyhovělo přítomným hospodářským poměrům, budou platiti u hovězího dobytka a čerstvého masa, ovšem jen pro státy, které s Československou republikou mají obchodní smlouvu, sazby upravené pevnými srážkami na úroveň nižší, než jaká je tímto zákonem myšlena jako nejzazší hranice pro smluvní sazby v obchodních smlouvách.
Naproti tomu jest zase pro případ poklesu cen hovězího dobytka pamatováno na možnost zvýšiti tyto snížené sazby na úroveň smluvních cel minimálních a pro případ katastrofálního cenového poklesu i nad tuto úroveň.
Příslušné celní změny, tedy zvýšené nebo zase snížené celní sazby, vstupují v platnost, je-li podle zákonného znění průměrná cena 1 kg živé váhy dobytka s. č. 63 (voli), úředně zjištěná za kalendářní měsíc na základě záznamů Dobytčí a masné pokladny v Praze, v určitém poměru oproti průměrné ceně jednoho kg živé váhy téhož dobytka, úředně zjištěné za kalendářní měsíce březen a duben 1930 podle záznamů téže pokladny v Praze. Tato poslední průměrná cena tvoří tak srovnávací základnu.
Nezměnitelnost ustanovení o této úpravě celních sazeb u hovězího dobytka a čerstvého masa, jakož i nezměnitelnost ustanovení o celní přirážce podle poznámky v § 1 u s. č. 70 v obchodních smlouvách jest ze stejných důvodů potřebná jako nesnížitelnost minimálních celních sazeb příslušných položek živočišné produkce.
Aby se zabránilo tíživým důsledkům cla v případě mimořádné nouze, zmocňuje se vláda, aby dočasně, vždy však nejdéle na dobu půl roku, zrušila nebo přiměřeně snížila cla u dobytka a masa, a to pro všechny nebo jednotlivé druhy zboží sazebních čísel 63 až 67 a 70, jakož i s. č. 117 a), a to na celé hranici nebo některých jejích částech.
Vláda doporučuje, aby tento návrh zákona byl přikázán v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a zásobovacímu, v senátě pak výboru národohospodářskému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze, dne 28. května 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Ministr financí: |
Ministr zemědělství: |
Dr. Engliš v. r. |
Bradáč v. r. |