Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.


487.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne …………………............,

jímž se mění celní sazebník pro československé celní území.

Národní shromáždění republiky Československé uneslo se na tamto zákoně:

§ 1.

Celní sazebník pro československé celní území mění se takto:

a) Ve třídě VIII.:

Sazební číslo

Zboží

Všeobecná celní sazba v Kč za 100 kg živé váhy

63

Voli

260.-

64

Býci

260.-

60

Krávy

240.-

66

Mladý hovězí dobytek

210.-

67

Telata

210.-

70

Vepřový dobytek

300.-


 

Poznámka:

(1) Bude-li průměrná cena 1 kg živé váhy vepřového dobytka, vypočtená za kalendářní měsíc podle záznamů Dobytčí a masné pokladny v Praze, nižší než Kč 10.60, nastoupí k celní sazbě všeobecné i smluvní celní přirážka Kč 80.- za 100 kg živé váhy. Celní přivážka se zruší, jakmile průměrná cena 1 kg živé váhy za kalendářní měsíc, vypočtená týmž způsobem, dosáhne nejméně Kč 11.70.

(2) Zavedení celní přirážky jakož i její zrušení vyhlásí ve Sbírce zákonů, nařízení ministr financí v dohodě s ministry zemědělství, průmyslu, obchodu a živností a pro zásobování lidu, a to s účinností od 10. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, pro který byla zjištěna rozhodující průměrná cena.

(3) Klesne-li průměrná cena 1 kg živé váhy za kalendářní měsíc, vypočtená týmž způsobem, pod Kč 9.80, nastoupí k celní sazbě všeobecné i smluvní zvýšená celní přirážka. Tuto zvýšenou celní přirážku stanoví vláda v takové výši, aby byla umožněna průměrná cena 1 kg živé váhy vepřového dobytka Kč 10.60. Přestoupí-li průměrná cena 1 kg živé váhy Kč 12.50, sníží vláda celní sazbu všeobecnou i smluvní tak, aby průměrná cena 1 kg živé, váhy vepřového dobytka neklesla pod Kč 10.60.

Sazební číslo

Zboží

Všeobecná celní sazba v Kč za kus

71

Koně

 
 

a) starší dvou let

2.500.-

 

b) do dvou let

1.200.-

Poznámka:

   
 

Ssavá hříbata u klisen

600.-

72

Mezci, muli a osli

1.000.-


 

b) Ve třídě XIV.:

Sazební číslo

Zboží

Všeobecná celní sazba za 100 kg čisté váhy

113

Chléb obyčejný, černý i bílý; lodní suchary

150.-

117

Maso:

 
 

a) čerstvé

520.-

 

b) upravené, a to nasolené, sušené, uzené, v láku, též vařené

840.-

118

Masité droby

1.200.-


 

§ 2.

Ustanovení článku I. a článku II. zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z.. a n., jímž se částečně mění zákon o celním sazebníku pro československé celní území a celní sazebník a vydávají ustanovení o úpravě obchodních styků s cizinou, pokud se týkají sazebních čísel 63 - 67, 70, 71 a 117, jakož i dosavadní čelní sazby s. č. 72, 113 a 118 se zrušují.

§ 3.

Ustanovení článku II. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n., kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou, platí obdobně pro sazby § 1 tohoto zákona, pokud v § 4 tohoto zákona není jinak ustanoveno.

§ 4.

(1) Celní sazby sazebních čísel dole uvedených nemohou býti sníženy ani podle § 3 ani novými obchodními smlouvami uzavřenými po vyhlášení tohoto zákona, pod tuto výměru:

a) Ve třídě VIII.:

Sazební číslo

Zboží

Celní sazba v Kč za 100 kg živé váhy

63.

Voli

160.-

64.

Býci

160.-

65.

Krávy

140.-

66.

Mladý hovězí dobytek

130.-

67.

Telata

130.-

70.

Vepřový dobytek vážící do 120 kg

120.-


 

b) Ve třídě XIV.:

   

za 100 kg čisté váhy

117.

Maso

 
 

a) čerstvé

320.-


 

Poznámka k odst. 1.

a) Vzhledem ku přítomným hospodářským poměrům platí pro dovoz ze států, které s Československou republikou mají obchodní smlouvu, sazby uvedené v odstavci 1., zmenšené u s. č. 63 (voli) a s. č. 64 (býci) i 44.- Kč, u s. č. 65 (krávy) o 38.- Kč, u s. č. 66 (mladý hovězí dobytek) a u s. č. 67 (telata) o 37.- Kč, a u s. č. 117 a) (maso čerstvé) o 88.- Kč.

Tyto celní sazby zůstávají v platnosti, dokud průměrná cena 1 kg živé váhy dobytka s. č. 63 (voli), vypočtená za kalendářní měsíc podle záznamů Dobytčí a masné pokladny v Praze, neklesne o 8 % oproti průměrné ceně 1 kg živé váhy téhož dobytka, vypočtené za kalendářní měsíce březen a duben 1930 podle záznamů téže pokladny v Praze (srovnávací základna).

b) Dojde-li k řečenému poklesu, zvyšují se snížené celní sazby na výši sazeb uvedených v odstavci 1.

Toto zvýšení pozbude účinnosti, jestliže průměrná cena 1 kg živé váhy dobytka s. č. 63 (voli) za kalendářní měsíc, vypočtená týmž způsobem, bude činiti 780 Kč nebo více.

c) Klesne-li však průměrná cena za kalendářní měsíc o 16% oproti srovnávací základně, budou pluti i celní sazby uvedené v odst. 1., zvýšené u s. č. 63 (voli) a s. č. 64 (býci) o 44.- Kč, u s. č. 65 (krávy) o 38.- Kč, u s. č. 66 (mladý hovězí dobytek) a u s. č. 67 (telata) o 37.- Kč a u s. č. 117 a) (maso čerstvé) o 88.- Kč.

Toto zvýšení pozbude účinnosti, bude-li průměrná cena, vypočtená týmž způsobem, oproti srovnávací základně nižší o méně než o 8% srovnávací základny.

d) Změnu celních sazeb vyhlásí ve Sbírce zákonů a nařízení ministr financí v dohodě s ministry zemědělství, průmyslu obchodu a živností a pro zásobování lidu, a to s účinností od 10. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, pro který byla zjištěna rozhodující průměrná cena.

(2) Ustanovení předchozí poznámky jakož i ustanovení § 1 a přirážce podle poznámky k s. č. 70 nemohou býti obchodními smlouvami změněna.

(3) V případě mimořádné nouze jest však vláda zmocněna dočasně, vždy však nejdéle na dobu půl roku, zrušiti nebo přiměřeně snížiti cla u dobytka a masa pro všechny nebo jednotlivé druhy zboží s. č. 63 až 70 a 117 a) na celé hranici nebo některých jejích částech stanovíc podmínky dozorčí a omezení bránící zneužití tohoto opatření:

§ 5.

Zákon nabude účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. Provede jej ministr financí v dohodě s ministry průmyslu, obchodu a živností, zemědělství a pro zásobování lidu.

Důvodová zpráva.

Nejen v obilní výrobě, nýbrž také v jiných oborech a odvětvích zemědělské výroby zahustily se stísněné poměry, jež nabývají nebezpečné povahy; protože leckde sahají až na kořeny našeho zemědělství.

Navrhovanou celní úpravou v příslušných sazebních položkách československého celního sazebníku má se pomoci rozvoji našeho zemědělství a mají se společně s jinými prostředky pro řadu odvětví zabezpečiti výsledky pozemkové reformy zvýšením produktivity a rentability zemědělského podnikání.

K § 1.

Třída VIII.

Ta výrobu živočišnou neučiní-li se včas protiopatření, dolehne krise v plném rozsahu co nejdříve. Přitom třeba míti na mysli, že těžisko nejdůležitějších oborů živočišné výroby spočívá přímo v oblastech horských, obilnářsko-bramborářských a pícninářských, tedy v krajích chudých, a že povšechně zájem o výrobu živočišnou, pokud jde o kteroukoliv oblast výrobní, stoupá směrem k malému zemědělskému závodu a konečně provedením pozemkové reformy, tj. rozmnožením počtu drobných zemědělských podnikatelů se jenom zvýšil zájem o výrobu živočišnou. Poněvadž pak spotřeba živočišných výrobků u nás jest dosti vysoká a určitě stoupne, jest zvýšený zájem o výrobu zvířecí nejen u producentů, nýbrž u konsumentů. Mají-li však producenti v živočišné produkci vyhověti požadavkům konsumu co do množství i jakosti, třeba učiniti tato opatření:

1. Zavésti cla váhová místo dosavadních kusových, a to u dobytka hovězího i vepřového.

2. Zjednati účelnou celní ochranu pro dobytek třídy VIII.

Dnešní celní ochrana systémem cla kusového nevyhovuje, neboť protežuje dovoz kusů těžších; celní ochrana jest totiž na kg živé váhy za dnešního systému tím nižší, čím jest váha kusu vyšší. Je-li však produkčním cílem naším vyráběti hovězí dobytek kvalitnější, těžší, musíme jeho produkty správněji chrániti, čehož docílíme jen clem váhovým. Nejinak je tomu u dobytka vepřového, u něhož jsme interesováni hlavně na výrobě váhové kategorie do 120 kg; zde však skupina od 70 kg do 120 kg při dosavadním systému kusovém má nižší celní ochranu než vepři lehčí.

Od navrhované celní úpravy se očekává, že přispěje značným způsobem k docílení stabilisace cenové nebo aspoň k utlumení překotných výkyvů cenových, které znemožňují producentu jakoukoliv kalkulaci do budoucna a tím brzdí cílevědomou akci pro zvelebení výroby živočišné, zlepšení jakosti výrobků a rozmnožení chovu na potřebnou výši.

Přihlížíme-li k záznamům na trhu v Praze, nesmíme přehlížeti, že zemědělci na venkově dostávají ceny podstatně nižší. Respektujeme-li pak ve srovnání s dobou předválečnou zvýšené výrobní náklady, dále zatížení zemědělců veřejnými a sociálními břemeny, musíme přiznati, že dnešní cena za hovězí dobytek, placená výrobci, není rentabilní a v dobách nedávno minulých, že byla přímo katastrofálně nízká. Působí zde nesporně dali trhu ze států produkujících levněji a majících organisační opatření, aby vývoz zvýšily a uvolnily tak svůj vnitřní trh. Tento tlak je pro nás tím tísnivější, že jest po stránce zdravotní mezi Československem a těmito státy dovoz dobytka řádně upraven veterinerními konvencemi, ale vývoz našich přebytků, ať jde o dobytek či maso, jest do Německa přímo znemožněn a do Švýcarska neobyčejně bržděn odpíráním veterinerní dohody.

V hovězím dobytku a stejně také v koních jsme skoro plně soběstační. Dovozy skotu z ciziny v posledních letech vlastně jen vyrovnávají přechodné nedostatky, vyvolané mimořádným výprodejem v době nouze o krmiva, dobytčími nákazami a pod. Ovšem třeba pracovati ještě na zvýšení užitkovosti, což je jedině tehdy možné, zajistí-li se rentabilita výroby v těchto odvětvích. Zákonitá opatření na zvýšení užitkovosti nemohou se však setkati se žádoucími výsledky, dokud právě zpeněžovací poměry ztěžují zdárný průběh zvelebovacích akcí.

Ceny hovězího dobytka (masa) jsou zase v přímé souvislosti s cenami vepřů (masa); nedá se totiž popříti, že podlomením cen u vepřů jsou vždy ohroženy také ceny hovězího dobytka. A proto k zajištění zdárného vývoje chovu skotu je nezbytně zapotřebí zajistiti také příznivou základnu pro zvýšenou a rentabilní produkci vepřů.

Ceny u vepřového dobytka nejsou tísnivé, ale jenom právě okamžitě. Nesmí se totiž zapomínati, že stan vepřového dobytka vzrostl, protože nutila k tomu nízká cena a neprodejnost jak zemáků tak i krmného obilí. Zvýšený chov vyvolá však brzy těžký cenový tlak na trhu vepřů. Poněvadž pak stejný zjev se dostaví ve státech s produkcí extensivní, jest třeba čeliti tím nebezpečnější krisi domácí.

Navržená celní úprava má působiti k uklidnění ve příčině katastrofálních vlivů zahraničních, pokud ovšem jest stabilisace cen vůbec možná vzhledem k tomu, že právě v tomto oboru rozhoduje nezadržitelně nabídka a poptávka.

U hovězího dobytka byly stanoveny společné celní sazby na voly a býky a společné pro skupinu mladého hovězího dobytka a telat, jak tomu odpovídají produkční poměry.

Aby se zabezpečila rentabilita chovu vepřového dobytka a tím i nerušené zásobování obyvatelstva, zavádí se systém celní přirážky, která nastupuje k celní sazbě všeobecné i smluvní, je-li průměrná cena jednoho kg živé váhy vepřového dobytka, vypočtená za kalendářní měsíc podle záznamů Dobytčí a masné pokladny v Praze, nižší než 10.60 Kč. Klesla-li by však průměrná cena 1 kg živé váhy za kalendářní měsíc pod 9.80 Kč, zavede vláda k celní sazbě všeobecné i smluvní další zvýšenou celní přirážku, aby byla umožněna průměrná cena 1 kg živé váhy vepřového dobytka 10.60 Kč. Přestoupí-li průměrná cena 1 kg živé váhy 12.50 Kč, sníží zase vláda celní sazbu všeobecnou i smluvní tak, aby průměrná cena 1 kg živé váhy vepřového dobytka neklesla pod 10.60 Kč.

Celní ochrana navržená u koní, mezků, mulů a oslů jest úměrná významu produkce těchto zvířat, v celkové produkci živočišné u nás. Zde budou platiti ovšem nezměněně cla kusová.

Třída XIV.

Clo na chléb se jeví nutným proto, aby hotový výrobek cizozemský nevyvolával nezaměstnanosti v živnostech a příslušných průmyslech a aby se nestalo neúčinným cla na obilí a na mouku při bezcelnosti konečného výrobku.

Úprava cla na maso a masité droby jest dána výrobním klíčem v relaci k váze živého dobytka, případně k masu.

K § 2.

Ustanovení čl. II. zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n. - pokud se týkají sazebních čísel 63 - 67, 70, 71 a 117, se zrušují, takže jako všeobecné (autonomní) sazby budou v platnosti sazby stanovené nyní v §u 1 tohoto zákona jež nastupují zase místo dřívějších sazeb v čl. 1. zákona č. 109/1926 Sb. z. a n. Tato nová cla všeobecná (autonomní) platila by ihned pauze u telat a podsvinčat, poněvadž ostatní cla třídy VIII., jakož i clo na maso z třídy XIV. jsou vázána ve smlouvě s Maďarskem, a to ve výši dřívějších sazeb čl. II. zákona č. 109/1926 Sb. z. a n.

K § 3.

Jako v zákoně č. 109/1926 Sb. z. a n. zmocňuje se i nyní vláda, aby při mimořádných změnách hospodářských poměrů přiměřeně upravila celní ochranu pro sazby §u 1 nového zákona, pokud v §u 4 tohoto zákona není jinak ustanoveno, a to na základě ustanovení čl. II. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n.

K § 4.

Nový zákon chtěje zdůrazniti, jak je významná celní ochrana živočišné produkce a chtěje dáti jistotu chovateli dobytka, že mu zůstane v obchodních smlouvách nutná ochrana pro rentabilitu chovu zachována, ustanovuje stejně jako tomu bylo v zákoně č.109/1926 Sb. z. a n., že není možno určité výše ochrany se vzdáti ani v mezistátních obchodních smlouvách. Při stanovení minimálního cla na živý hovězí a vepřový dobytek bylo nutno navrhnouti též minimální clo na maso.

Aby se vyhovělo přítomným hospodářským poměrům, budou platiti u hovězího dobytka a čerstvého masa, ovšem jen pro státy, které s Československou republikou mají obchodní smlouvu, sazby upravené pevnými srážkami na úroveň nižší, než jaká je tímto zákonem myšlena jako nejzazší hranice pro smluvní sazby v obchodních smlouvách.

Naproti tomu jest zase pro případ poklesu cen hovězího dobytka pamatováno na možnost zvýšiti tyto snížené sazby na úroveň smluvních cel minimálních a pro případ katastrofálního cenového poklesu i nad tuto úroveň.

Příslušné celní změny, tedy zvýšené nebo zase snížené celní sazby, vstupují v platnost, je-li podle zákonného znění průměrná cena 1 kg živé váhy dobytka s. č. 63 (voli), úředně zjištěná za kalendářní měsíc na základě záznamů Dobytčí a masné pokladny v Praze, v určitém poměru oproti průměrné ceně jednoho kg živé váhy téhož dobytka, úředně zjištěné za kalendářní měsíce březen a duben 1930 podle záznamů téže pokladny v Praze. Tato poslední průměrná cena tvoří tak srovnávací základnu.

Nezměnitelnost ustanovení o této úpravě celních sazeb u hovězího dobytka a čerstvého masa, jakož i nezměnitelnost ustanovení o celní přirážce podle poznámky v § 1 u s. č. 70 v obchodních smlouvách jest ze stejných důvodů potřebná jako nesnížitelnost minimálních celních sazeb příslušných položek živočišné produkce.

Aby se zabránilo tíživým důsledkům cla v případě mimořádné nouze, zmocňuje se vláda, aby dočasně, vždy však nejdéle na dobu půl roku, zrušila nebo přiměřeně snížila cla u dobytka a masa, a to pro všechny nebo jednotlivé druhy zboží sazebních čísel 63 až 67 a 70, jakož i s. č. 117 a), a to na celé hranici nebo některých jejích částech.

Vláda doporučuje, aby tento návrh zákona byl přikázán v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a zásobovacímu, v senátě pak výboru národohospodářskému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze, dne 28. května 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

Ministr financí:

Ministr zemědělství:

Dr. Engliš v. r.

Bradáč v. r.


 


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP