Ujednání obchodní smlouvy s Čínou naráželo na dvě překážky. Byl to jednak rozdíl mezi stanoviskem moderních čínských státníků a evropskými vládami v otázce exteritoriálních práv cizinců v Číně, jednak snaha Číny vypustiti zásadu nejvyšších výhod z obchodních smluv.

Náš obchod byl stále brzděn nebezpečím, že Čína uvalí na československé zboží trestní cla. Proto se musil zatím náš obchod s Čínou dáti nepřímou cestou, třebaže k diskriminaci v praxi nedošlo. Usazování československých obchodníků v Číně bylo právní nejistotou jejich, postavení téměř znemožněno.

V situaci nastalo vyjasnění, když bylo čínské stanovisko v otázce právního postavení cizinců evropskými mocnostmi, Spojenými státy americkými i Japonskem v zásadě přijato a když čínská vláda pojala klausuli nejvyšších výhod do svých obchodních smluv.

Stanoviska naše i čínské sblížila se po několikaletých jednáních, avšak sjednání smlouvy bylo znemožněno pádem vlády pekinské v roce 1928. S novou vládou ihned se navázalo jednání, které bylo konečně dovršeno podpisem smlouvy v Nankinu dne 12. února 1930.

Smlouva ta umožní vybudovat pravidelné diplomatické a konsulární zastoupení v Číně. Našemu zboží zaručuje, že při vývozu do Číny bude se s ním zacházet podle zásady nejvyšších výhod. Připouští usazování našich příslušníků, nabývání majetku, provozování obchodu, živností a plavby, umožní ochranu známek, modelů a vzorků. Hospodářská činnost je volná, nejen jednotlivcům, ale i právním osobám.

Veškerá tato oprávnění se poskytují za předpokladu, že navzájem se bude šetřit plná svrchovanost obou smluvních států.

Význam čínského odbytiště, na kterém sídlí 350 milionů lidí, tedy čtvrtina obyvatelstva celé zeměkoule, je patrný z těchto dat:

V roce 1928 Čína dovezla zboží za 1.195,969.271 taelů. Při průměrném kursu taelu 2 sh 11 1/6 (podle dat čínské celní správy) čili 24.03 Kč činila tedy hodnota čínského dovozu 28.739 milionů korun.

Vývoz z Číny činil v roce 1928: 991 mil. 354.988 taelů čili 23.822,260.360 Kč.

Hlavní předměty vývozu jsou: boby a pokrutiny z bobů (4.888 mil. Kč), hedvábí a hedvábné zboží (3.506 mil. Kč), kůže (1.244 mil. Kč), vejce (1.050 mil. Kč), dále textilie, vegetabilní oleje, čaj, obilí, bavlna a rudy.

Dovážejí se hlavně bavlněné výrobky (za 4.160 mil. Kč), obilí (za 3.067 mil. Kč), cukr (za 2.370 mil. Kč), minerální oleje (za 2.349 mil. Kč), bavlna (za 1.628 mil. Kč), kovy a minerály (za 1.623 mil. Kč), tabák a cigarety (za 1.488 mil. Kč), vlněné zboží (za 1.161 mil. Kč) atd.

Podíl československého dovozu na čínském obchodě z čínských statistik nelze zjistiti, ježto uvádějí zemi přístavu, z něhož je zboží dováženo, a ne zemi původu zboží.

Podle československých statistik činil náš vývoz do Činy v r. 1927 celkem 46,861.000 Kč a stoupl v roce 1928 na 113,173.000 Kč.

Hlavní předměty našeho vývozu byly v roce 1928 (v tisících Kč): bavlněné zboží 5462, vlněné zboží 12.288, hedvábí a hedvábné zboží 3113 (z toho hedvábí umělé 1855), zboží konfekční 1517, papír a papírové zboží 3217 (z toho novinový papír 2091), kůže a kožené zboží 3023 (z toho obuv 2920), dřevěné zboží 1058, sklo 4798, železo a železné zboží 56.775, kovové zboží 5361 (z toho výrobky z hliníku 4057), stroje a přístroje 8109, umělá sladidla 2361, zápalky 1851.

Pokud jde o vlastní obsah smlouvy, třeba vytknouti následující:

Smlouva uzavřena v Narkinu dme 12. února 1930. V první řadě umožňuje navázání diplomatických styků, pro něž dosud scházely formální; podklady, obvyklé v mezinárodním právu (čl. II).

Následující čl. III stanoví pak podmímky, za kterých bude přípustno zřizování konsulátů.

Články IV a V normují připouštění příslušníků obou států, jak cestujících, tak i těch, kteří se tam hodlají usaditi, a to za stejných podmínek, jako u příslušníků kterékoliv jiné země.

Článek VI stanoví zacházení před soudy té nebo oné země.

Článek VII týká se placení daní, které nesmějí býti vyšší než u příslušníků vlastních.

Článkem VIII se upravuje připouštění dělníků při stejném zacházení a ochraně, jako u dělníků domácích.

Článek IX se týká zproštění od vojenské služby, které jest navzájem zaručeno.

Článek X váže přípustnost osobních a domovních prohlídek na případy stanovené v platných zákonech a ustanoveních.

V článku XI se zaručuje pořizovati poslední vůlí neb jinak volně o soukromém majetku na území druhé strany a stanoví postup, jaký má být zachováván, zemře-li příslušník jednoho státu na území státu druhého.

Článek XII zaručuje občina stranám celní autonomii a nejvyšší výhody při vybírání cel.

Článek XIII týká se dovozních a vývozních zákazů nebo omezení ve smyslu příslušných ustanovení mezinárodní konvence 0 odstranění a omezení dovozních a vývozních zákazů.

Článek XIV osvobozuje zboží od průvozních dávek.

Článek XV a XVI upravuje plavbu mořskou i vnitrozemskou.

Článek XVII zaručuje ochranu obchodním známkám, vzorkům a modelům.

Článek XVIII rozšiřuje aplikaci ustanovení této smlouvy i na právnické osoby.

Dle čl. XIX. bude smlouva v platnosti po 3 leta, nebude-li pak 6 měsíců před uplynutím této lhůty vypověděna, zůstává v platnosti na neurčitou dobu, při čemž může býti kdykoliv vypověděna s lhůtou 6měsíční.

Ježto tedy vládní návrh přátelské a obchodní smlouvy Československé republiky s Čínou po několikaleté nejistotě umožňuje vzájemné diplomatické styky, dává našim příslušníkům v Číně celou řadu významných práv a našemu vývozu do Číny poskytuje nejvyšší výhodu, usnesl se zahraniční výbor na tomto návrhu Národnímu shromáždění:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s přátelskou a obchodní smlouvou mezi republikou Československou a republikou Čínskou, podepsanou v Nankinu dne 12. února 1930.

V Praze dne 22. května 1930.

Výbor živnostensko-obchodní projednal shora uvedenou předlohu ve své schůzi, konané dne 22. května 1930 a usnesl se připojiti se k usnesení a zprávě výboru zahraničního a doporučiti poslanecké sněmovně Národního shromáždění, aby vyslovila souhlas s předloženou úmluvou.

V Praze dne 22. května 1930.