Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž usnésti:

ze dne..............

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a n. o dani z masa se zrušuje.

§ 2.

Zákon tento nabývá platnosti dnem jeho vyhlášení.

§ 3.

Zákon provede ministr financí.

Vláda se vyzývá, aby v době co nejkratší předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona o dani z masa, která by obsahovala ustanovení:

Dani z masa podléhá maso z domácího dobytka nebo maso z ciziny přivezené, po živnostensku prodávané nebo zpracované. Daň z masa neplatí vlastník dobytka poraženého pro potřebu vlastní domácnosti.

Porážky, které se konají z nařízení úředního, aby čeleno bylo nákazám dobytčím, jakož i porážky z nouze. Jsou-li úředně ověřeny, nepodléhají dani z masa.

Daň z masa stanoví se ze skutečné čisté váhy masa. Výnos její připadá z poloviny místní obci, kde byla porážka vykonána - z poloviny obci, kde bylo maso k spotřebě dopraveno.

Daň z masa odvádí se u obecního úřadu do 24 hodin po provedené porážce nebo dopravě masa na úřední potvrzení a činí 20 h z 1 q mrtvé váhy. Vyveze-li se maso z místa porážky do jiné obce, vystaví obecní úřad místa porážky průvodní list - do místa spotřeby masa udáním váhy - a potvrzením zaplacené daně.

Dovozce masa jest povinen v místě spotřeby masa zapraviti 50 % masné daně u tamního obecního úřadu, nebo na čáře - u úřadu potravní daně, t. j. 10 hal. z každého přivezeného kg masa proti úřednímu potvrzení.

Obecní úřad v místě porážky neb skladu dovezeného masa vyplatí ihned po předložení stvrzenky, po druhé placené dani z masa příslušný obnos na úředním potvrzení uvedené - majiteli potvrzenky - zpět, předloží-li současně potvrzení o zaplacení původní celé dávky z masa u tamního úřadu zaplacené.

Masem ve smyslu zákona rozumí se u hovězího dobytka čtyři čtvrtě a hlava; u telat, vepřů a ostatního dobytka vždy celý otevřený kus, případně části uvedených kusů, nebo z nich připravené masné výrobky.

Platební povinnost vztahuje se na vlastníka dobytčete neb masa. Vlastní-li dobytče několik majitelů, pak musí společně příslušnou daň z masa zaplatiti.

Vykáže-li se dovozce dobytka neb masa v místech uzavřených (s potravní daní na čáře) potvrzenkou o zaplacené dani z masa v místě porážky, zaplatí jen 10 hal. z každého kg masa, kterýžto obnos mu bude u úřadu, kde celou daň z masa zaplatil, na předložené potvrzení vrácena.

Neprokáže-li dovozce platební stvrzenka, že celou daň řádně zaplatil, jest povinen celou daň u úřadu potravní daně na čáře znovu celou zaplatiti, při čemž si růže vyhraditi nárok na vrácení daně, z poloviny od úřadu na potravní čáře, z poloviny u obecního úřadu místa placení daně z masa, předloží-li stvrzenku do patnácti dní.

Zákon o dani z masa ze dne 14. dubna 1920, čís. 262 Sb. z. a n. naprosto neodpovídá svými ustanoveními nynějším poměrům, jelikož

1. zatěžuje státní daní i tak zvané domácí porážky dobytka, t. j. maso z vlastního dobytka pro domácí spotřebu, což bylo opatření poválečné;

2. stanoví dvojí placení jednoho a téhož obnosu daně z masa, převáží-li se do míst uzavřených t. j. u úřadu potravní daně na čáře, čímž jsou řezníci venkovští velmi citelně hmotně poškozováni a úřady státní bezpotřebně zatěžovány;

3. nečiní se v zákoně rozdílu mezi porážkou živnostensky provedenou a porážkou dobytka z nouze.

Výnos dosavadní daně z masa plyne do státní pokladny; obce, které stanovením limitu obecních přirážek jsou ohroženy v provádění důležitých úkolů, volají po nápravě.

Státní správa měla by proto výnos daně z masa odstoupiti obcím a sice z poloviny tam, kde se porážky provádí, z poloviny tam, kam se maso k spotřebě dopravuje.

Obce ty by převzaly dosavadní zařízení, personál, budovu a to hlavně na potravní čáře, poněvadž by z výnosu daně masné příslušnou režii uhradily.

Placení daně z masa bylo by zjednodušeno a zlevněno. Ulehčilo by se i poštovním úřadům. Obce by měly snadnější přehled.

Případné pokuty za zatajené porážky by rovněž obcím vynesly příjem.

Návrhem tímto vyřešila by se z části otázka obecních financí, čímž by státní správě odpadla jiná opatření, jež musí hledati.

Po stránce formální není třeba stanoviti úhrady, jelikož státu nevzejdou provedením návrhu nové výdaje; úbytek státních příjmů může býti vyrovnán úsporou ve státním hospodářství.

Návrh budiž předán k projednání výboru rozpočtovému.

V Praze, dne 8. dubna 1930.