Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období.	2. zasedání.

452.

Návrh

poslance Josefa Šamalíka a druhů

na vydání zákona o zajištění proti škodám, přivoděným živelními pohromami.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne.............

jímž se zavádí v ČSR zajištění proti škodám, přivoděným živelními pohromami.

Národní shromáždění republiky Československa usneslo se na tomto zákoně:

Organisace živelního pojištění.

§ 1.

Pro každou zemi zřizuje se při zemském úřadě zvláštní oddělení, které spravovati a rozdělovati bude živelní fond za dozoru a součinnosti zemské nouzové komise.

§ 2.

Zemská nouzová komise sestává ze 7 členů a 5 náhradníků, a to: z předsedy, jímž jest president zemského úřadu nebo jeho zástupce, ze zástupce zemského finančního ředitelství, jehož ustanoví ministerstvo financí, 5 volených členů, výkonných zemědělců a 5 náhradníků, jež volí zemské zastupitelstvo na dobu 4 roků podle poměrného zastoupení.

§ 3.

Členům zemské nouzové komise přísluší pouze nárok na výlohy se schůzemi spojené, jichž způsob určen bude vládním nařízením.

§ 4.

V každé místní obci zřízena jest místní nouzová komise, sestávající z předsedy, 4 člena a 2 náhradníků, vesměs zemědělců, jmenovaná na návrh obecní rady okresním výborem, při čemž nutno bráti zřetel k politickému rozvrstvení zemědělců v obci a k zastoupení malozemědělců. funkce předsedy i členů místní nouzové komise jest čestná.

Návrh obecní radu musí býti vyvěšen po dobu 8 dnů jako veřejná vyhláška na obecní tabuli. Podané námitky nebo návrhy obecnímu úřadu, k nimž jest oprávněn každý zemědělec v místě bydlící, jest nutno přiložiti k návrhu obecní rady a odeslati okresnímu úřadu.

Živelní fond zemský.

§ 5.

Oba dosavadní fondy náhradový a podpůrný, zřízené na základě zákona ze dne 15. června 1922, čís. 76 Sb. z. a n. dle §ů 108 a 110 a zákona ze dne 14. července 1922, čís. 118 Sb. z. a n. o poskytování podpor při živelních pohromách, tvořiti budou jeden živelní fond.

§ 6.

Do živelního sondu plynou: a) státní příspěvek, jenž obnáší 30% ze zvláštní přirážky, která se vybírá s pozemkovou daní ve výši 1.5% základu daňového dle §u 105 zákona ze dne 15. června 1927 č. 76 Sb. z. a n. o přímých daních;

b) 25% zvláštní přirážky k pozemkové dani, kterou platí všichni majitelé půdy;

c) státní roční příspěvek 25 milionů Kč, jenž se rozdělí jednotlivým zemím.

Správa živelního fondu.

§ 7.

U zemského úřadu zřídí se oddělení pro správu živelního fondu, jež povede zemským výborem stanovený přednosta s potřebnými úředními silami.

§ 8.

Zemská komise nouzová

a) zkoumá návrhy místních komisí na náhradu škod,

b) povoluje jetí výši a výplatu,

c) rozhoduje o podaných odvoláních a stížnostech pohromou postižených.

§ 9.

Schůze zemské komise svolávali se podle potřeby do místností zemského úřadu.

§ 10.

Vyúčtování živelního fondu předkládá zemský úřad každoročně zemskému zastupitelstvu ke schválení.

Přebytky a deficity živelního fondu.

§ 11.

Přebytky zemského živelního fondu převádějí se v jednotlivých zemích na příští hospodářský rok.

Deficity uhrazují se z fondu 50 milionů Kč, povoleného pro zřízení živelního pojišťování zákonem ze dne 4. července 1923, č. 149, Sb. z. a n., případně z mimořádného příspěvku státního, Národním shromážděním povoleného a mimořádnou přirážkou k pozemkové dani - až do výše 50 % - o čemž rozhoduje zemské zastupitelstvo po návrhu zemské nouzové komise a zemského výboru.

Státní dozor nad správou živelního fondu.

§ 12.

Při ministerstvu financí zřízená komise ze zástupců ministerstev financí, vnitra a zemědělství vede hlavní dozor nad správou živelního fondu.

Hlášení, zjištění a odhad škod polních plodin.

§ 13.

Vlastníci sklizně poškození živelními pohromami: krupobitím, povodní, větrnou smrští, mrazy a pod., kteří činiti budou nárok na náhradu. Jsou povinni ohlásiti do 8mi dnů předsedovi místní nouzové komise způsobenou škodu a uvésti poškozené parcely (čísla), druh plodin, způsob škody a katastrální výnos parcel dle pozemkového archu.

§ 14.

Předseda místní nouzové komise jest povinen ve lhůtě 8mi dnů písemně ohlásiti živelní pohromu okresnímu úřadu, od něhož jest povinen opatřiti úřední tiskopisy pro soupisy poškozených parcel.

§ 15.

Soupis poškozených parcel provádí místní nouzová komise dle přihlášek poškozených vlastníků sklizně, v nichž uvedeny musí býti číslo parcel poškozených. Jejich výměra, katastrální výnos, druh plodin, způsob a percentuelní rozsah škody a to po provedeném ohledání a zjištění škody. Správa živelního fondu může prostřednictvím okresních úřadů provésti kontrolu zjištěných škod.

§ 16.

Místní komise provede ohledání škod na jednotlivých tratích a zjistí percentuelní průměrnou škodu na jednotlivých druzích plodin, o čemž se, sepíše společný protokol.

Dle komisionelního zjištění percentuelní výše poškození určí se pak přiměřený odhad škody.

§ 17.

Dle přihlášek a soupisů musí býti do 14 dnů místní nouzovou komisí zhotoven sumární výkaz, v němž se uvedou poškození majitelé sklizně pořadím dle domovních čísel. U každého jednotlivce uvede se celková poškozená výměra v ha, celkový katastrální výnos poškozených parcel, průměrné procento celkového poškození na všech parcelách, odhad škody (§ 20 a 21) a návrh náhrady (§ 22).

Opoždění zpracování sumárního výtahu musí býti řádně odůvodněno. Poškození majitelé sklizně, kteří v této lhůtě 14 dní nepodají přihlášku, pozbývají nároku na náhradu, neodůvodní-li opožděného podání.

§ 18.

Odhady škod vyloží místní nouzová komise k veřejnému nahlédnutí ve veřejné obecní místnosti po dobu 3 dnů, což se bubnováním celé obci vyhlásí.

Poškození mohou si písemně stěžovati proti výši odhadu a návrhu na náhradu škody u předsedy místní komise. Předseda místní komise musí do 3 dnů tuto (místní komisi) svolati k vyšetření stížnosti, která musí buď odhad nebo návrh opraviti a tím stížnost vyříditi, nebo ji musí s vyjádřením k soupisům škod zemskému úřadu předložiti.

§ 19.

Podobným způsobem oznamují a vyšetřují se živení škody, způsobené na vinicích, ovocných stromech a ve větším rozsahu pěstované zelenině.

Výpočet škody.

§ 20.

Celkový odhad sklizně provede se násobkem katastrálního výnosu poškozených parcel; v zemích, kde katastrální výnosy nejsou posud stanoveny, provede se celkový odhad sklizně stanovením průměrných výnosů dle produkčních oblastí.

Z celkového obnosu odhadu sklizně odčítají se úředně uznaná procenta poškozené sklizně, čímž docílí se výše odhadu škody jednotlivých parcel a celků.

§ 21.

Odhad škody na zelinářských pozemcích, vinicích a ovocném stromoví provede se místní nouzovou komisí individuelně dle směrnic vydaných vládním nařízením.

Náhrada škody.

§ 22.

Náhradám škod podléhají veškeré polní plodiny poškozené nebo zničené jakoukoli živelní pohromou.

Na náhradu malí nárok majitelé sklizně bez rozdílu výměry, pakliže jest zničeno aspoň 10% úrody na určitých parcelách.

§ 23.

Z provedeného úředního odhadu škody místní nouzové komise, která osobně ručí za správné zjištění poškozené výměry a katastrálního výnosu poškozených pozemků z pozemkových archů, hradí se z nouzového fondu 50% peněžité náhrady.

§ 24.

Na zničenou půdu a nemovitosti (požár a povodně) poskytnou se podpory individuelní - stačí-li prostředky fondové v běžném roce. Žádosti o takové podpory podávají se na úředních tiskopisech místní nouzové komisi, která po vyšetření škody učiní návrh na podporu a odešle žádost zemskému úřadu.

§ 25.

Nájemci malí nárok na náhradu podle výše uznané škody. Jsou však povinni platiti majiteli pozemku plné nájemné a hraditi 25% řádnou (§ 6) a případně mimořádnou přirážku (§ 11) k základní pozemkové dani.

Přezkoumání škod a určení náhrad.

§ 26.

Zemská nouzová komise (§ 2) přezkoumá návrhy místních komisí nouzových, jakož i podaná a místní nouzovou komisí nevyřízená odvolání poškozených zemědělců a schválí výplatu náhrady škody.

Výplata náhrady.

§ 27.

Správa živelního sondu při zemském úřadě (§ 7) vypracuje pro každou poškozenou obec soupis poškozených s udáním povolené nouzové náhrady. Soupis zašle se zároveň s nouzovou náhradou pro všechny poškozené zemědělce obecnímu úřadu, který rozdělí nouzovou podporu podle seznamu proti vlastnoručnímu potvrzení poškozeného v úředním seznamu.

Seznam poškozených s potvrzením přijatých náhrad všech jednotlivců potvrdí celá obecní rada a zašle se zemskému úřadu.

Právo stížnosti.

§ 28.

Každý poškozený má právo stížnostní jak proti nesprávnému odhadu škod a návrhu náhrady (§ 18) tak proti nízkému odhadu škod na jiném zemědělském majetku. Veškerá odvolání podávají se ve lhůtě 8denní u předsedy místní nouzové komise proti potvrzení.

§ 29.

Předseda místní nouzové komise jest povinen buď stížnost vyříditi (§ 18) nebo ji ve lhůtě 8denní zemskému úřadu předložiti, který ji nechá zemskou komisí vyříditi.

§ 30.

Každý majitel sklizně má právo se dopojistiti dobrovolně u kterékoliv pojišťovny.

Státní výhody.

§ 31.

Všechny úřední tiskopisy a přípisy mezi úředními korporacemi jsou prosty poštovného.

Oznámení škod, žádosti o podporu, stížnosti a jiná podání nouzové akce se týkající jsou kolkovného prosta.

§ 32.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Příslušnost zemského úřadu, pokud se týče jeho zvláštního oddělení, pomine však, jakmile zákonem nově bude upravena organisace zemědělských rad, nebo místo nich uzákonění dojdou zemědělské komory, na něž přejde pak správa zemských živelních fondu, jak jest v tomto zákoně vyznačena.

§ 33.

Zákonem tímto mění se ustanovení zákonu ze dne 15. června 1922 čís. 76 Sb. z. a n. a zrušuje se zákon ze dne 14. července 1922, č. 118 Sb. z. a n. a vládní nařízení ze dne 24. května 1928, č. 74 a č. 75 Sb. z. a n.

§ 34.

Provedením zákona tohoto pověřuje se ministr zemědělství, vnitra a financí.

Důvodová zpráva.

Zákonem ze dne 15. června 1922, čís. 76 Sb. z. a n. o přímých daních - a sice §§ 108-110 - zavádí se v Čsl. republice v případech rozsáhlejšího poškození zemědělských kultur živelními pohromami přiznání náhrady pozemkové daně s přirážkami. Při zemědělských radách (v Podkarpat. Rusi při zemědělském referátu civilní správy) zřízeny byly zvláštní fondy (§ 109 odst. 2). Vládní nařízení ze dne 24. května 1928, č. 74 Sb. z. a n. o náhradách pozemkové daně z důvodů živelních škod na zemědělských kulturách, jest prováděcím nařízením shora uvedeného zákona a ustanov u je finanční zabezpečení fondu, jeho správu a způsob povolování náhrad daní.

Ačkoliv účinnost náhradového fondu trvá od 1. ledna 1928 - a zvláště na Moravě způsobeny byly obrovské škody v roce 1929 na polní úrodě, nebyla dosud poškozeným majitelům pozemků žádná náhrada daní a přirážek vyplacena. Tím minula se dosud zákonná ustanovení o náhradách daní a přirážek svého cíle.

Za to druhý fond tak zv. podpůrný, zřízený na základě zákona ze dne 14. června 1927 č. 118 Sb. z. a n. o poskytování podpor při živelních pohromách a vládního nařízení ze dne 28. května 1928 č. 75 Sb. z. a n. o poskytování podpor při živelních pohromách, prováděný rovněž od 1. ledna 1928. ukázal se býti nedostatečným - hlavně v roku 1929. Celkem malé odpory nouzové pro jednotlivce povolené činí v celku tak obrovské sumy, že správy fondů musí sahati na fondy náhradové.

Způsob projednávání žádostí (přihlášek) jako o nouzovou podporu, tak i o náhradu daní jest velmi zdlouhavý. komplikovaný a vyvolává proto velkou roztrpčenost mezi zemědělským lidem. Mnoho poškozených zemědělců na Moravě, kteří poškozeni byli těžce krupobitím v červenci 1929, posud neobdrželo ani haléře podpory, ač musili na podzim i na jaře nutné osivo, krmivo a živobytí kupovati.

Velká nespokojenost panuje také proto, že pokud poškození zemědělci obdrželi nouzovou podporu, neodpovídala často poměru způsobené škody. Politické zásahy v obcích zavinily, že celá řada poškozených zemědělců byla z nouzových podpor vyloučena bez své viny, neboť nebyli vůbec pojmuti ani clo seznamu poškozených.

Tento stav nouzových akcí jest neudržitelný a nemožný.

Jest nutno na základě zkušeností nabytých z praxe prováděných nouzových opatření zjednodušiti nouzové akce a zabezpečiti z nich jednotnou nouzovou pomoc všem majitelům pozemků, postižených živelními pohromami.

Toho docíliti lze spojením obou fondů - náhradového a podpůrného v jeden zemský živelní fond, spravovaný zatím zemskými úřady za dozoru zemské nouzové živelní komise, volené zemským zastupitelstvem podle poměrného zastoupení.

Ze zemského živelního fondu vyplácela by se nouzoví podpora v případě všech živelních pohrom na plodinách polních, zahradních, vinicích a ovocných stromech, podle úředních od hadů, které podléhaly by veřejné kontrole poškozených. Škody nutno odhadovat i nestrannou místní komisí nouzovou, jmenovanou na návrh obecní rady okresním výborem.

Výpočet škody nutno prováděti podle výsledků, odhadů sklizně a sice na podkladě 50 až 60násobku katastrálního výnosu poškozených parcel, případně podle průměrně stanovených výnosu podle produkčních oblastí. Z celkového obnosu odhadu sklizně odčítají se úředně uznaná procenta poškozené sklizně, čímž docílí se výše odhadu škody jednotlivých parcel a celku. Z úředně uznané škody obdrží poškozený 50 % peněžité náhrady z živelního fondu, při čemž odpadá náhrada daní a přirážek. Každý majitel sklizně měl by právo dopojistiti se dobrovolně u kterékoliv pojišťovny.

Živelní fond byl by opatřován těmito finančními prostředky:

a) dosavadním státním příspěvkem, jenž obnáší 30% ze zvláštní přirážky, která se vybírá s pozemk. daní na základě § 105 zákona ze dne 15. června 1927 o přímých daních,

b) 25% přirážkou k pozemkové dani, kterou by platili všichni majitelé půdy,

c) státním ročním příspěvkem 25 milionů Kč, jenž by se rozdělil jednotlivým zemím.

Tyto prostředky by úplně stačily, aby i v případě nejrozsáhlejších katastrofálních škod mohly býti výše uvedené podpory všem poškozeným proplaceny. Vyúčtování nouzového fondu předkládalo by se zemským úřadem každoročně zemskému zastupitelstvu ke schválení.

Přebytky fondu převáděly by se v jednotlivých zemích na příští hospodářský rok; deficity ohrožovaly by se z minulých přeplatků, z fondu 50 mil. Kč, zřízeného zákonem ze dne 4. července 9923, čís. 149 Sb. z. a n. a případně mimořádnou přirážkou k pozemkové dani.

Nad správou nouzového fondu byl by státní dozor. Uzákoněním shora uvedeného návrhu odpadlo by zřizování zvl. živelní pojišťovny, což by znamenalo značnou úsporu na státních dotacích. Stalo by se nutným změniti § 108, 109 a 110 zákona ze dne 15. června 1922, č. 76 Sb. z. a n. o přímých daních a zrušiti jednak zákon ze dne 14. července 1922, č. 118 Sb. z. a n., jednak vládní nařízení ze dne 24. května 1928, č. 74 a č. 75 Sb. z. a n. o živelních pohromách. Jakmile upravena bude zákonně organisace zemědělských rad nebo zřízeny budou zemědělské komory, přenese se správa zemských živelních fondů do těchto institucí.

Jelikož jest zřízení nouzového fondu zabezpečeno prostředky dosud získávanými a zákony povolenými, jež jsou novým zákonem o živelním zajištění zachyceny, nevznikne návrhem tímto nové finanční zatížení státu.

Po stránce formální budiž návrh přikázán výboru iniciativnímu, pak zemědělskému a rozpočtovému.

V Praze, dne 15. května 1930.

Šamalík,

Navrátil, Bezděk, Sedláček, dr. Daněk, Kaňourek, Myslivec, Vaculík, Vičánek, Knotek, Světlík, dr. Nosek, Rýpar, Petr, dr. Novák, Roudnický, Košek, Adámek, dr. Dolanský, Stanislav, dr. Mičura, Janalík, Stašek.