ze dne..............

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ustanovení zákona č. 88/1927 Sb. z. a. n. platí nadále v těch případech, kde do konce prosince 1932 bude podána u příslušného správního úřadu žádost za definitivní povolení ke zřízení nové akciové společnosti nebo za schválení výšení akciového kapitálu pro fusi. Ustanovení týkající se přeměny společnosti s ručením obmezeným ve společenstvo (§ 6 zák. č. 88/1927 Sb. z. a n.) platí nadále v těch případech, kde do konce prosince 1932 bude podána žádost za poznámku zamýšlené přeměny podle § 2 zákona ze dne 10. prosince 1924, č. 279 Sb. z. a n., a přeměně společnosti s ručením obmezeným v družstva. Ustanovení § 7 zákona č. 88/1927 Sb. z. a n. platí nadále v těch případech, kde do konce prosince 1932 bude podána státní správě žádost z,a schválení fuse se spořitelnou. V ostatních případech budou ustanovení zákona č. 88/1927 Sb. z. a n. platiti nadále v těch případech, kde bude do kance prosince 1932 u příslušného úřadu podána žádost za zápis útvaru nového nebo, není-li takového zápisu, oznámení o likvidaci útvaru splynuvšího, konečně, pokud při fusi nedojde k likvidaci v těch případech, kde bude v téže lhůtě podána žádost za výmaz útvaru zaniklého.

§ 2.

Výhody, stanovené v §§ 6 a 10 zák. č. 88/1927 Sb. z. a n., platí i pro splynutí společnosti s ručením obmezeným, jejíž podíly patří společenstvu nebo několika společenstvům, s některým z těchto společenstev.

§ 3.

(1) Jsou-li tu velmi závažné důvody národohospodářské, může vláda k návrhu ministerstva financí v dohodě se zúčastněným ministerstvem povoliti, aby i v jiných případech sloučení nebo přeměny právního útvaru podniků byly přiznány úlevy v placení poplatků, z takových právních jednání připadajících, nebo aby byly tyto poplatky zcela nebo z části prominuty, jestliže by byly příslušné transakci na překážku.

(2) Totéž platí i pro obecní dávku z přírůstku hodnoty nemovitosti při převodu nemovitosti nebo podílu nemovitosti na základě takové transakce.

(3) Za tyto úlevy dlužno zažádati u ministerstva financí nejdéle do konce prosince 1932.

§ 4.

Tento zákon, jehož provedení se ukládá ministru financí v dohodě se zúčastněnými ministry, působí od 1. ledna 1930.

Hlavním důvodem vydání zákona č. 88/1927 Sb. z. a n. bylo, že výjimečné hospodářské poměry, pro které byl vydán původní zákon ze dne 4. července 1923, č. 151 Sb. z. a n., se nezměnily, t. j. že proces slučování podniků, související s přechodem od hospodářství národního k hospodářství světovému nebyl ukončen.

Tyto mimořádné poměry trvají však podnes, a jest to jmenovitě stav našeho peněžnictví, který bude ještě vyžadovati četných fusí peněžních ústavů, zejména v oněch oblastech republiky, jež tvořily součást někdejšího Zalitavska.

Fuse a přeměny podnikatelských útvarů, které tu nejvíce padají na váhu, jsou sice zvýhodněny na poli daní přímých ustanovením § 80, odst. 2. zákona o přímých daních, a to potud, že dodatečné zdanění reserv po rozumu ustanovení § 80, odst. 1. leg. cit. nenastane při fusi a přeměně právního útvaru podniků tam uvedených ihned, nýbrž odsunuje se na dobu pozdější, až totiž podnik přejímající nebo podnik nového právního útvaru jich použije k účelům, daňovou povinnost zakládajícím.

Podobné ustanovení měl také první zákon, který byl ve věci berních úlev při fusích a přeměnách právního útvaru podniků vydán, t. j. zákon ze dne 12. prosince 1921, č. 293 Sb. z. a n., kterým se měnilo ustanovení § 96 tehdejšího zákona o daních přímých ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z.

Avšak ukázalo se již tehdy, že účelu, pro nějž tento zákon byl vydán, totiž: podpora slučování podniků ve větší celky a přetvařování podniků v právní útvary pro ně výhodnější, aby lépe obstály v mezinárodní soutěži, nemůže býti dosaženo bez úlev poplatkových a bez osvobození od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitosti, kterážto okolnost vedla právě k vydání původního zákona o úlevách poplatkových č. 151/1923 Sb. z. a n.

Dnes pak stojíme před obdobným problémem. Všeobecná ustanovení poplatková jsou tatáž jako byla v roce 1921, resp. 1923, a specielní zákon o úlevách č. 88/1927 Sb. z. a n., pozbyl dnem 31. prosince 1929 účinnosti. To znamená, že slučování a přeměňování podniků ve formy účelnější odůvodněné závažnými ohledy národohospodářskými, bylo by počínajíc dnem 1. ledna 1930 vybaveno jen úlevami daňovými, které však, jak podotčeno, se zřetelem ke platnému stavu poplatkového zákonodárství samy o sobě k dosažení zamýšleného účinku nepostačují.

Hospodářské jevy přítomné doby vyžadují však namnoze i slučování ještě jiných útvarů, než jen těch, které měl na zřeteli zákon dosavadní. Potřeba toho objevuje se jak v podnikání kolektivním, tak i v podnikání ostatním.

Pokud jde o prvou kategorii, vyhovuje se požadavkům doby vsunutím do osnovy nového §u 2., který úlevy, jichž požívají přeměny společnosti s ručením obmezeným ve společenstva, přiznává též pro splynutí společnosti s ručením obmezeným, jejíž podíly patří společenstvům, s některým z těchto společenstev.

Pokud pak jde o kategorii druhou, zmocňuje nový § 3 osnovy vládu, aby také v jiných, závažnými národohospodářskými ohledy odůvodněných případech přiznala k návrhu ministerstva financí v dohodě se zúčastněným ministerstvem poplatkové úlevy, pokud možno obdobné úlevám, jež poskytoval zákon č. 88/1927 Sb. z. a n. Jde tu v prvé řadě o slučování veřejných obchodních a komanditních společností, pak firem jednotlivců se společnostmi akciovými, po případě i o zakcionování uvedených podnikatelských útvarů. Opatření navrhované v § 3 osnovy, jest odůvodněno jmenovitě zahraniční soutěží, v poslední době obzvláště v některých výrobních odvětvích velmi citelnou, a jest navrhováno v předpokladu, že ulehčením procesu slučovacího, a to v případě potřeby i jen částečného, a ulehčením přetvoření podniku ve formu proň výhodnější bude na prospěch celkové situace hospodářské zlepšena domácí soutěživost s cizinou. Úlevy by přišly ovšem v úvahu jen tam, kdyby poplatky byly překážkou těchto transakcí. V prvé řadě přišlo by pak v úvahu sečkání poplatků dotud, až by bez újmy řádného hospodářského chodu podniku mohly býti zapraveny. K povolení slevy by docházelo teprve až v řadě druhé, a to buď k povolení slevy částečné tam, kde vedle nemovitostních a vkladních poplatků by šlo ještě o poplatky jiné, nebo k povolení slevy úplné, kde by šlo jedině o poplatky nemovitostní a vkladní.

Poněvadž pak za dnešních stále ještě nedosti ustálených hospodářských poměrů nelze doporučiti, aby otázka, jak dalece sluší fuse a přeměny právních útvarů jednotlivých podniků favorisovati se stanoviska poplatkového, byla řešena definitivně, nýbrž dlužno tuto záležitost přenechati chystané úpravě práva poplatkového, která bude již moci počítati s poměry vyjasněnějšími, navrhuje se, aby byl dosavadní zákon prodloužen způsobem, jaký byl zvolen při vydání obdobného zákona ze dne 1. července 1926, č. 124 Sb. z. a n., a současně doplněn tak, jak se v §§ 2 a 3 navrhuje.

Vláda vychází při tom z předpokladu, že prodlužujíc do konce roku 1932 lhůtu k zachycení úlev podáním příslušné žádosti, poskytnula podnikům, na věci zúčastněným; dosti času k dokončení slučovacího procesu za dosavadních výhodných podmínek, takže - nenastanou-li okolnosti nepředvídatelné - lze důvodně míti za to, že se zřetelem na nastávající celkovou úpravu poplatkového práva jde již o poslední provisorium.

Zpětná účinnost zákona jest odůvodněna nutností právní kontinuity.

Vláda doporučuje, aby osnova byla v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázána výboru rozpočtovému.

V Praze, dne 15. května 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

Ministr financí:

Dr Engliš v. r.