Není správné, že poslanec Nikolaj Sedorjak byl zatčen a odveden k výkonu trestu způsobem násilným a surovým a že se s ním ve věznici užhorodské zle nakládá; není pravda, že je nemocen a že se mu přes to nedostalo ošetření ani úlev ve stravování. Taktéž není pravda, že byl poslanec Sedorjak 18. března t. r. v poutech dopraven z Užhorodu do Prešova.

Stačí doslovné citování protokolu, který byl o obsahu interpelace dne 15. dubna 1930 u státního zastupitelství v Užhorodě s poslancem Sedorjakem sepsán a jím vlastnoručně podepsán.

V protokole tom poslanec Nikolaj Sedorjak uvádí zejména:

ťNeodpovídá pravdě, že mé zatčení a odvedení do užhorodské věznice četnictvem ve Vel. Bočkově stalo se způsobem násilným a surovým a není také pravdou, že by se se mnou nakládalo ve věznici krajského soudu v Užhorodě hůře než s nejsprostším zločincem.

Nemám také na zacházení se mnou ve věznici krajského soudu v Užhorodě žádných stížností, poněvadž mně zacházení zřízenců a zaměstnanců věznice nedalo k tomu podnětu. Také jsem si na zacházení se mnou nestěžoval.

Na mou žádost povolil mi vězeňský lékař dr. Toman dne 12. února 1930 a dne 8. března 1930 opětovně 1/3 litru mléka denně. Tuto dávku mléka povolil mi vězeňský lékař, když jsem si mu stěžoval, že mám zkažený žaludek.

Četnictvo z Velkého Bočkova do trestu do věznice krajského soudu v Užhorodě nepředvedlo mne v poutech a rovněž dne 18. března 1930 nebyl jsem ve vězení užhorodském spoután železnými okovy a četnictvem předveden do Prešova k hlavnímu přelíčení. Rovněž i nazpět z Prešova do Užhorodu nebyl jsem veden v poutech.

Nemám proto žádného důvodu, abych si stěžoval na zacházení se mnou ve věznici krajského soudu v Užhorodě.Ť

Poslanci Sedorjakovi ve výkonu jeho trestu podle platných předpisů nepříslušejí výhody politických provinilců, protože byl odsouzen také pro přečin násilí proti vrchnosti a urážky na cti, kteréžto trestné činy ani podle starších, ani podle nynějších předpisů nejsou pokládány za delikty politické povahy.

Přes to však byly mu na jeho žádost výnosem ministerstva spravedlnosti z 12. března 1930 - tedy před podáním interpelace - povoleny úlevy, o něž žádal, totiž:

aby si vlastním nákladem opatřoval strava místo stravy vězeňské, aby používal vlastního ložního prádla a podhlavníku, aby používal psacích potřeb ku cvičení se ve psaní, aby odebíral a četl časopis ťLidové NovinyŤ a aby četl literaturu, kterou presidium krajského soudu uzná s hlediska kázeňského za nezávadnou.

Nemocen poslanec Sedorjak nyní není a kdyby se nemocným hlásil, dostalo by se mu náležitého lékařského ošetření.

Pravda je, že v Prešově byl poslanec Sedorjak z věznice krajského soudu do soudní budovy k hlavnímu přelíčení odveden dozorcem vězňů v poutech. Poslanec Sedorjak dozorce neupozornil, že je poslancem a tím se stalo, že neinformovaný dozorce teprve u soudu zvěděl, že jde o poslance. Na to byla mu u soudu ihned pouta sňata. Není pravda, že i při líčení byl ponechán v poutech. Zpět byl poslanec Sedorjak do věznice odveden bez pout.

Poněvadž tím byly porušeny platné předpisy, bylo zavedeno ve věci úřední šetření a budou potrestáni ti, kdo to zavinili.

Byla učiněna potřebná opatření, aby podobný případ se nemohl opakovati.

V Praze, dne 7. května 1930.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Meissner v. r.