Postavení dřevěných nebo lehce zděných domků ve zmíněné kolonii nestalo se s úředním povolením a bylo obcí pražskou jako úřadem stavebním pouze trpěno. Když však stížnosti na zdravotní a bezpečnostní závadu v této kolonii - ohrožující nejen kolonisty, ale i okolí - se množily, usnesla se rada hlav. města Prahy, aby buly všechny stavby bez úředního povolení provedené odstraněny. Za tím účelem upozornila již v červnu 1929 veřejnou vyhláškou, aby se do takových místností nikdo nestěhoval, protože budou zbořeny a varovala před stavbou a pronájmem staveb nových. Po marně prošlé lhůtě musela obec pražská přikročiti k exekučnímu vyklizení kolonie a to tím spíše, že jest podle soudního smíru povinna pozemky, na nichž kolonie byla vybudována, odevzdati nejdéle do konce června t. r. novému majiteli.

Na požádání magistrátu hlavního města Prahy vyslalo policejní ředitelství dne 25. března t. r. pohotovost 30 členů sboru uniformované stráže bezpečnosti. k pořádkové a bezpečnostní službě při exekučním vyklízení obytných bud v kolonii ťZahrádkyŤ ve Vršovicích, nařízeném magistrátem. Mužstvo bylo velitelem předem upozorněno, že v daném případě bude nutno postupovati co možno s největší šetrností.

Při příchodu do zmíněné kolonie byla stráž uvítána hlučnými projevy nevole. Některé ze shromážděných žen počaly po strážnících plivati, ohrožovaly je kamením a vrhly se dokonce proti stráži, aby ji zahnaly.

Aby zabráněno bylo dalším násilnostem, nařídil velitel oddílu stráže předvedení několika hlavních výtržníků. Rozkaz k použití obušků nebyl stráži během celého vyklizování vůbec dán, a strážníci, zatlačujíce kolonisty, činili tak pouze vztaženýma rukama.

Jak bylo konaným šetřením zjištěno, nemá ani jeden z případů nemístného zakročení, uvedených v interpelaci, skutečnosti odpovídajícího podkladu.

Zejména bylo protokolárním výslechem v interpelaci jmenovaných osob zjištěno, že se nezakládá na pravdě, že ženy nebo jiné zúčastněné osoby byly strážníky hučeny a zraněny, neb surovým způsobem na automobily vhozeny, jak interpelace tvrdí.

Strážník opatřený služebním číslem 752, jenž dle interpelace ohrožoval kolonisty revolverem, v kritické době na místě vůbec neintervenoval, nýbrž konal službu jinde.

Marie Vepřeková, která byla pro výtržnost a mísení se do úředního výkonu předvedena k okresnímu policejnímu komisařství na Král. Vinohradech, nezmínila se, že jest matkou malého děcka. Dítě přineseno bylo na komisařství mužem, doprovázeným pí. poslankyní Hodinovou. Tvrzení, že zde byli hrubě odbyti, nezakládá se na pravdě. Když bulo zjištěno, že dítě patří Vepřekové, bylo jí toto neprodleně vydáno.

Dle uvedeného byl postup stráže úplně korektní.

Obyvatelům kolonie, kteří byli vystěhováni, bylo buď přikázáno přechodné umístění v obecním domě v Praze I. na Františku, kam jejich svršky byly obecním povozem a za dozoru magistrátního zřízence přestěhovány, nebo byla jim dána podpora z obecních prostředků na zaplacení nájemného na 1 měsíc. Nebyli tedy obyvatelé ponecháni bez přístřeší. Obec pražská činí opatření, aby pro vystěhované rodiny byly zřízeny ubikace na pozemcích u transformační stanice v Michli a na obecních pozemcích v Chodově.

Vylíčený skutkový a právní stav nedává mi možnosti, abych učinil opatření, jež interpelace žádá.

V Praze, dne 8. května 1930.

Ministr vnitra:

Dr. Slávik v. r.