Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vydavatelé a majitelé periodických tiskopisů a nakladatelé tiskopisů neperiodických, obstarávajících inserci a veřejná oznámení za úplatu, jakož i osoby za ně jednající (zákonní zástupci, zmocněnci, zaměstnanci, obchodní jednatelé a pod.) jsou povinni při získávání inserce a při obchodu insertním vůbec, sděliti každému pravdivý a správný náklad tiskopisu, pro který objednávky inserce přijímají, sjednávají a zprostředkují podle údajů v § 2 uvedených.

Každý, kdo proti ustanovení odst. 1. učiní údaje nepravdivé, může býti žalován podle §u 2 zák. z 15. července 192, čís. 111 Sb. zák. a nař. proti nekalé soutěži v rozsahu i způsobem zákonem tím stanoveným a vedle toho může býti, činí-li údaje takové, ač o jich nepravdivosti věděl, neb věděti musil, stíhán pro přestupek; učinil-li však tak v úmyslu oklamati a zjednati vlastnímu neb cizímu tiskopisu přednost při insertní soutěži a věda, že jde o údaje nepravdivé, dopouští se přečinu.

Pro žalobu civilní podle odst. 2., příslušnost soudní, řízení, uveřejnění rozsudku atd. platí obdobně ustanovení zákona z 15. července 1922, č. 111 Sb. z. a nař. Táž ustanovení platí pro trestné činy v odst. 2. uvedené, a to i co do výměry trestu. Oprávnění k žalobě soukromé a k obžalobám trestním mají osoby v § 15 odst. 1. a v § 3 odst. 5. zákona toho uvedené a dále kontrolní komise podle § 7 tohoto zákona.

§ 2.

Vydavatel, majitel neb nakladatel tiskopisu, který se zabývá insertními obchody v časopisech jím vydávaných, je povinen pod pokutou 20.000 Kč jednou ročně, a to vždy nejpozději do 31. prosince každého roku předložiti obchodním a živnostenským komorám, podle sídla jeho příslušným, podle nejlepšího vědomí a svědomí sepsaná prohlášení o průměrné výši denního, týdenního, čtrnáctidenního a měsíčního nákladu vydávaných tiskopisů, inserci přinášejících, za běžný i předcházející rok. Prohlášení ta budou u obchodní a živnostenské komory každému k nahlédnutí veřejně vyložena.

§ 3.

Ke kontrole údajů podle § 2 tohoto zákona zřídí se ihned u každé obchodní a, živnostenské komory komise pro kontrolu nákladů s insercí obchodujících tiskopisů. Komise složena jest:

a) ze dvou stálých zástupců obchodní a živnostenské komory,

b) ze dvou obchodní a živnostenskou komorou pro každý případ zvláště ustanovených vydavatelů tiskopise, neb jich zákonných zástupců, a

c) ze dvou stálých zástupců Reklamního klubu československého.

Členové kontrolních komisí sub b) a c) nesmějí býti ani vydavateli, ani úředníky, ani zřízenci kontrolovaného tiskopisu. Pravidla pro jednání a řízení před kontrolní komisí budou stanovena prováděcím nařízením.

§ 4.

Dobu kontroly údajů vydavatelstev podle § 2 tohoto zákona, určí obchodní a živnostenská komora podle volného uvážení. O kontrolu může však u obchodní a živnostenské komory požádati kterýkoliv vydavatel, majitel nebo nakladatel tiskopisu, inserent nebo obchodní korporace v těchto případech:

1. Považuje-li důvodně údaje podle § 2 tohoto zákona učiněné za nesprávné, nebo neúplné.

2. Zjistil-li, že kterékoliv vydavatelstvo, administrace, zaměstnanci nebo zástupci ve prospěch tiskopisu při sjednávání zakázek nebo propagaci mění údaje, učiněné podle § 2 tohoto zákona, při čemž nerozhoduje, děje-li se to ústně, nebo písemně.

V případech sub 1. a 2. tohoto §u jest obchodní a živnostenská komora povinna, naříditi kontrolu do 14 dnu od podání žádosti, aniž by kontrolovanému tiskopisu sdělila příčinu a žadatele kontroly. Náklady této kontroly v případě bodu 1. tohoto nahradí žadatel. Jestliže se prokáže, že údaje odpovídají §u 2, jinak vždy majitel, vydavatel nebo nakladatel tiskopisu. Pokud jde o kontrolu podle bodu 3. tohoto §u, jest žadatel povinen žádost svoji ověřiti nejméně dvěma svědky, nebo doložiti písemnými doklady. Údaje podle §u 2 tohoto zákona jest považovati za nesprávné, jestliže náklad udaný jest nejméně o 3% vyšší než náklad kontrolou zjištěný. Nižší udaný náklad nepřichází v úvahu.

§ 5.

Pronikavé a trvalé změny údajů o nákladech podle §u 3 tohoto zákona jsou osoby tam uvedené povinny hlásiti obchodní a živnostenské komoře nejpozdě ji do 14 dnů ode dne, kdy změna nastala.

§ 6.

Osoby v §u 2 uvedené jsou povinny dáti kontrolní komisi ku použití všechny knihy a záznamy účetní a expediční, účty papíren a doklady a umožniti všemožně jakoukoliv kontrolu v době tisku kontrolovaných tiskopisů.

§ 7.

Kontrola u tiskacích strojů nesmí býti prováděna v době mimořádných událostí a aktualit, které mají podstatný, avšak nikoliv trvalý vliv na náklady kontrolovaných tiskopisů.

§ 8.

Zjistí-li kontrolní komise, že údaje, učiněné podle ustanovení §u 2 tohoto zákona neodpovídají pravdě, jest povinna:

a) Oznámiti výsledek kontroly ve všech denních listech na účet osob v §u 2 uvedených.

b) Stíhati ihned vinníky trestně podle ustanovení tohoto zákona, nejde-li o čin trestný, podle přísnějších ustanovení zák. trestního.

c) Učiniti o tom ihned oznámení ministerstvu pošt a ministerstvu železnic. Ministerstvo pošt a ministerstvo železnic jest na základě tohoto hlášeni povinno ihned odejmouti tiskopisu, jehož vydavatel, majitel nebo nakladatel se provinil proti předpisu §u 2 tohoto zákona veškeré dopravní výhody, jako novinovou sazbu a pod.

Proti nálezu kontrolní komise není odvolání.

§ 9.

Kontrolní komise a její členové jsou při výkonu kontroly osobami úředními a jsou právě tak, jako jejich výkony, chráněni podle trestního zákona.

§ 10.

Provedení zákona ukládá se ministru spravedlnosti, ministru obchodu a živností, ministru železnic, ministru pošt a telegrafu a ministru vnitra.

Kontrola nákladů tiskopisů, které se zabývají obchodováním insercí, je důležitou otázkou hospodářskou jak pro časopisy samotné, tak zvláště pro inserenty je to pochopitelné. Vždyť nejen inserenti, ale i časopisy navzájem chtějí míti pro kontrolu nabízené insertní plochy stejná měřítka, jako pro jiné zboží. Každý předmět obchodu od toho nejlacinějšího, až k tomu nejdražšímu, prodává se podle ustáleného kvantitního měřítka, které konec konců určuje ve většině případů jeho měřítko kvalitní. Chleba prodáváme na kg, látky na metry a zlato na karáty. U inserce ustálil se zvyk určovati její hodnotu velikostí nákladů tiskopisu. Tato míra jest však dosud velmi pochybná, poněvadž podle dosavadních poměrů příliš abstraktní a nekontrolovatelná. Inserent byl ve většině případu odkázán na problematické a nekontrolovatelné údaje zástupců a administrací.

Novinový obchod je za dnešního stavu insertního obchodování vyňat i z ochrany podle zákona ze dne 15. července 1922, č. 111 Sb. zák. a nař. Novinová reklama není luxusem, nebo snad nenáročnou podporou tiskopisů, ale i hospodářskou nutností: Pro mnohého obchodníka jest novinová reklama i otázkou existenční. Inserentu nemůže býti lhostejno, kolik případných kupců novinovou reklamou postihne. Veškery svoje výpočty, pokud jde o účinnost a výnos reklamy a požadovanou cenu za nabízenou insertní plochu, posuzuje podle udávaného nákladu tiskopisu. Dá-li na příkl. za insertní stranu při udaném náladu 190.000 výtisků 8000 Kč, je nesporno, že bude odmítati nebo odmítne tiskopis, který tutéž cenu požaduje při nákladu 20.000 výtisků. Trestnost činu toho vydavatelstva, které při nákladu 70.000 výtisků udává inserentu náklad 190.000 výtisků, vyplývá z uvedeného příkladu jistě dostatečně.

Mnohé a mnohé časopisy brání se kontrole nákladu s poukazem na to, že hodnotu inserce nemůže určovati pouze náklad, ale i kvalita čtenářů. I když tento argument není zcela bezpodstatný, nemůže v žádném případě postačiti k snížení velikého významu řádně organisované kontroly nákladu. Rozdíl mezi kvantitou a kvalitou čtenářů-zákazníků vyjádřil velmi výstižně G. Breuer, tajemník úřadu pro kontrolu nákladu denních a periodických tiskopisů ve Francii: ťKdo buduje na kvalitě zákazníků, buduje takřka na písku.Ť Kupní síla zákazníků může se v určitých hospodářských poměrech měniti každým okamžikem: Kvalitu lze v tomto případě zjišťovati jen velmi těžce. To vědí všechny časopisy velmi dobře. Není proto časopisu, který by na prvém místě neovlivňoval inserenta údaji o výši svého nákladu. Všechny tiskopisy bez rozdílu zdůrazňují v prospektech insertních a reklamních kanceláří a agentur svůj význam výhradně jen údaji o výši nákladů. Lze tudíž míti za to, že jak vydavateli tiskopisů, tak i inserenty jest náklad tiskopisů považován za jediné měřítko hodnoty inserce vůbec.

Tento názor jest stejný u zájemců všech národů a států a bylo na něm budováno všude tam, kde kontrola nákladu tiskopisů jest již zavedena ať již cestou zákonnou, anebo soukromými dohodami. Otázka kontroly nákladů byla řešena a s menším nebo větším úspěchem vyřešena v celé řadě států. V Americe, která zůstane ještě dlouho naším učitelem v reklamě, by problém rozřešen zákonem. Na základě tohoto zákona jsou vydavatelé tiskopisů nuceni dvakráte do roka pod přísahou učiniti ministru pošt prohlášení o výši nákladů. Tiskopisy, které by odmítaly tak učiniti, mohou býti trestány odnětím poštovních výhod. Inserenti a reklamní odborníci doplnili si v roce 1914 tento zákon založením ťAudit Bureau of CirculationŤ, která kontroluje náklady tiskopisů na podkladě účetních dokumentů. Působnost její vztahuje se jen na řádné členy. Nakladatelé, kteří jsou jejími členy, jsou povinni každých šest měsíců pod přísahou učiniti prohlášení o nákladu svých tiskopisů za uplynulých 6 měsíců. Jednou za rok jsou pak jejich údaje zvláštním revisním úředníkem kontrolovány. Nález kontrolní jest pak rozesílán členům. Členové jsou nuceni platiti stanovami určené příspěvky.

V Anglii provádí kontrolu zvláštní k tomu účelu zřízená akciová společnost. Společnost nezabývá se jen kontrolou nákladů, ale i ochranou svého členstva. V Holandsku funguje zvláštní kontrolní organisace, založená v roce 1925, jejímiž členy jsou inserenti a nakladatelé tiskopisů. Organisace vydržuje si kontrolního úředníka, který zkoumá náklady tiskopisů na základě všech účetních knih, záznamů o abonentech, drobném prodeji a účtů o nákupu papíru. Kontrola jest prováděna jednou ročně. Inserenti podporuji organisaci tím, že inserují jenom v tiskopisech, které se dobrovolné kontrole podrobují a inserci v nekontrolovaných časopisech odmítají. Ve Francii existuje ťOffice de la Justification des Tirages des Organes Quotidiens et Périodiques (O. J. T.)Ť, založený v prosinci 1922. V ostatních státech se o zavedení kontroly nákladů velmi pilně diskutuje.

Po obsáhlých jednáních o této otázce na mezinárodních sjezdech reklamních odborníků nabyla významu mezinárodního. U nás mimo několik námětů Reklamního klubu a Obchodní a živnostenské komory a vážné pokusy ťČeského SlovaŤ a ťMelantrichuŤ, akc. spol. pro grafický průmysl a nakladatelství v Praze - nebylo v této věci učiněno ničeho. Jsme přesvědčeni, že bude vykonáno dílo velikého hospodářského významu, bude-li otázka kontroly nákladů tiskopisů, zabývajících se insertními obchody, vyřešena navrhovaným zákonem. Vydavatelstva, pokud jim záleží na dobrém jméně jejich časopisů, a na seriosním poměru k inserentům, malí stelný zájem jako inserenti, aby pravidelnou, řádnou úřední kontrolou, v níž by obě strany mohly míti naprostou důvěru, byly zjišťovány a ověřovány náklady těch tiskopisů, které soutěží na trhu novinové reklamy.

V Praze, dne 25. dubna 1930.