Die Gefertigten stellen den Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:

Gemäß § 22 der G. O. einen Ausschuß einzusetzen, welcher alle strittigen Angelegenheiten der nationalen Minderheiten zu verhandeln und der Nationalversammlung die entsprechenden Anträge zwecks endgiltiger Bereinigung der nationalpolitischen Differenzen im Staate zu stellen hat.

Die Lösung der nationalen Frage ist die Grundlage für den inneren Frieden in der Čechoslovakischen Republik. Es unterliegt keinem Zweifel und wird von maßgebenden Kreisen aller Nationen anerkannt, daß bisher von einer Lösung der nationalen Frage keine Rede sein kann.

Nadelstiche in sprachlicher Beziehung sind alltägliche Vorfälle. Die im Zuge befindliche Wälderzuteilung und Wälderverstaatlichung gibt erfahrungsgemäß begründeten Anlaß zu schwerwiegendsten nationalen Besorgnissen. Das čechische Minderheitenschulwesen wird weiter in der üppigsten Weise ausgebaut - alle diese gesetzlichen und administrativen Maßnahmen werden Gelegenheiten zur Zurücksetzung der nationalen Minderheiten bleiben, wenn die nationale Frage nicht grundsätzlich gelöst wird. Im Interesse des Staates darf das Vertrauen der Völker in die Staatsverwaltung nicht erschüttert werden.

Der Präsident der Republik hat in seiner Kundgebung an die Nationalversammlung von 7. März 1930 erklärt, daß die Sprachen- und Nationalitätenfrage für den Staat keine Frage des Prestiges, sondern des administrativen praktischen Bedürfniß ist. Mit dieser These stimmen die Lebensinteressen aller Völker des Staates überein. Leider besitzen die Minderheiten aber keine gesetzlichen Garantien, daß der von Präsidenten der Republik vertretene Grundsatz auch tatsächlich durchgeführt wird. Es muß daran festgehalten werden. Bali es im Interesse des Staates liegt, den noch strittigen nationalen Fragen nicht auszuweichen, sondern ihre grundsätzliche Lösung direkt in Angriff zu nehmen. Der Präsident der Republik hat in der eben erwähnten Kundgebung betont, daß gerade die einzelnen Nationen den Staat in der Lösung der nationalen Fragen unterstützen sollten. Diese Ansicht vertrat auch der ehemalige Ministerpräsident Ant. Švehla, der in der Regierungserklärung vom 14. Oktober 1926 darauf hinwies, daß die früheren Versuche (im alten Österreich), ein besseres Zusammenleben der Nationen zu erreichen; scheitern muhten, weil diese Versuche: von aussenstehenden Faktoren, die mit den Verhältnissen nicht bekannt waren, unternommen wurden. ťHeute aber - so erklärte Švehla - Dank des Sieges des demokratischen Gedankens können wir in unserem Staate als freie Bürger ohne fremde Patronanz, direkt, offen als Gleiche mit Gleichen verhandeln.Ť

Wir sind der Überzeugung, daß unser Antrag auf Errichtung eines Ausschusses zur Lösung strittiger nationaler Fragen den Ansprüchen entspricht, die an die demokratische Staatsidee der Čechoslovakischen Republik gestellt werden müssen. Nur ein solcher Ausschuss würde eine direkte Verständigung zwischen den Nationen ermöglichen, da die Beteiligung von Parteien der Minderheiten an der Regierungsmehrheit der Ausdruck parlamentarischer Taktik, aber an sich keine Lösung der nationalen Frage ist. Der beantragte Ausschuss wäre jedoch geeignet, diesen Mängel abzuhelfen, die nationalen Minderheitenprobleme zu prüfen und die Bereinigung der nationalen Differenzen endgiltig zu veranlassen.

Die Gefertigten wissen sich bei Stellung dieses Antrages eines Sinnes mit allen Persönlichkeiten und Korporationen, welchen der nationale Friede im Staate am Herzen liegt.

Prag, am 3. April 1930.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Podle §u 22 j. ř. zřizuje se výbor, který by projednával všechny sporné otázky národních menšin a předložil Národnímu shromáždění příslušné návrhy na definitivní odklizení národně politických sporů ve státě.

Základem vnitřního míru v Československé republice jest vyřešiti národní otázku. Není pochybnosti a rozhodující vrstvy všech národů uznaly, že dosud nelze mluviti o vyřešení národní otázky. Popichování po stránce jazykové jest každodenním zjevem. Přidělování a postátňování lesů, které se právě provádí, dává podle zkušeností odůvodněný podnět k velice závažným národním starostem. České menšinové školy rostou i nadále velice bujně - všechna tato zákonitá a správní opatření budou poskytovati příležitost k odstrkování národních menšin, nebude-li národní otázka zásadně vyřešena. V zájmu státu nesmí býti otřesena důvěra národů ve státní správu.

President republiky ve svém projevu k Národnímu shromáždění ze dne 7. března 1930 prohlásil, že jazyková a národnostní otázka není pro stát otázkou prestiže, nýbrž otázkou administrativní praktické potřeby. S tímto tvrzením souhlasí životní zájmy všech národů ve státě. Menšinu však nemalí bohužel zákonných záruk, že se zásada hájená presidentem republiky bude také skutečně prováděti.

Dlužno trvati na tom, že jest v zájmu státu, aby se nikdo nevyhýbal ještě sporným národním otázkám, nýbrž dlužno přímo přelíti k zásadnímu jejich řešení. President republiky v projevu právě zmíněném zdůraznil, že právě jednotlivé národy ve státě malí podporovati řešení národních otázek. Toto mínění hájil i bývalý předseda vlády Ant. Švehla, jenž ve vládním projevu ze dne 14. října 1926 ukázal na to, že dřívější pokusy (ve starém Rakousku) o zjednání lepšího spolužití národů musily ztroskotati, poněvadž tyto pokusy byly řízeny činiteli zevními, neznalými poměrů. ťDnes však - tak prohlásil Švehla - dík vítězství myšlenky demokracie, můžeme jednati v našem státě jako svobodní občané bez cizí patronance, přímo, otevřeně, jako rovný s rovným.Ť

Jsme přesvědčeni, že náš návrh, aby byl zřízen výbor k řešení sporných národních otázek, vyhovuje nárokům, které dlužno klásti demokratické státní idei Československé republiky. Jen takový výbor by umožnil, aby se národy přímo dorozuměly, poněvadž účast menšinových stran ve vládní většině lest projevem parlamentní taktiky, ale sama sebou není řešením národní otázky. Navržený výbor byl by však schopen napraviti tyto nedostatky, zkoumati otázky národních menšin a přivoditi konečné urovnání národních sporů.

Podepsaní vědí, že podávajíce tento návrh malí stelnou myšlenku se všemi osobami a sbory, jimž na srdci leží národní mír ve státě.

V Praze, dne 3. dubna 190.