Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období. |
2. zasedání. |
406.
Návrh
poslanců Tylla, Babela, Kuhnové a soudruhů
na vydání zákona o generální úpravě platových, služebních a pensijních požitků všech státních a veřejných zaměstnanců a zaměstnanců státních a veřejných podniků.
Poslanecká sněmovna nechá se usnese:
Zákon
ze dne............ 1930
o generální úpravě platových, služebních a pensijních požitků všech státních a veřejných zaměstnanců a zaměstnanců státních a veřejných podniků.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila poslanecké sněmovně návrh zákona o generální úpravě platových, služebních a pensijních požitků všech státních a veřejných zaměstnanců a zaměstnanců státních a veřejných podniků podle těchto zásad:
I.
Platové zásady.
1. Každý zaměstnanec bez rozdílu stáří a pohlaví musí míti začátečního platu měsíčních Kč 1.400.-.
2. Zvlášť kvalifikovaní zaměstnanci bez rozdílu pohlaví a stáří musí míti 1.500 Kč počátečního měsíčního platu.
3. Nejvyšší plat zaměstnance nesmí překročiti 4.000 Kč měsíčně.
4. Výchovné pro každé dítě až do 18. roku věku; v těch případech, kde se jedná o dítě duševně neb jinak nemocné a k práci neschopné, ať manželské či nemanželské, 100.- Kč měsíčně.
5. Na ženu nebo družku v domácnosti 200.- Kč měsíčně výživného.
6. Automatická stabilisace po dvou letech služební doby, a dvouletý postup s termínem dne nástupu služby nezávisle na kvalifikaci a bez jakýchkoliv dalších podmínek.
7. Každým postupem zvyšuje se měsíční plat zaměstnancův o 100.- Kč, takže do třicátého služebního roku musí dosáhnouti nejméně 2.800.- Kč resp. 2.900.- Kč bez výchovného a přídavků na ženu nebo družku, ale nesmí přesáhnouti 4.000.- Kč měsíčně.
8. Výplata budiž prováděna 1. každého měsíce předem pro všechny zaměstnance.
II.
Pracovní, služební a pensijní zásady.
1. Pracovní doba ve všech státních a veřejných podnicích a úřadech nesmí býti delší 7 hodin denně.
2. Hranice pensijní je dosažena třicátým rokem služebním nebo 55. rokem věku se započítáním vojenských a válečných let.
3. U zaměstnanců, jejichž služební výkon vyžaduje zvláštní fysické námahy, anebo ohrožuje jejich zdraví a život, nebo konají-li službu noční, krátí se časové postupy o půl roku.
4. Všichni zaměstnanci, kteří z důvodů trvalé neschopnosti k práci ve službě jsou nuceni odejíti ze služeb, budou požívati plné pense ve výši posledního platu podle zásad tohoto návrhu.
5. Všem zaměstnancům, kteří odcházejí do výslužby nebo odešli dříve ať z jakýchkoliv důvodů, anebo byli do výslužby dáni, náleží pense ve výši jejich posledního platu až do konce jejich života podle zásad tohoto návrhu.
6. Vdovám přísluší 75%ní pense, kterou by požívali jejich mužové nebo živitelé podle zásad tohoto návrhu a výchovné pro děti pensistů a vdov stejné jako u aktivních zaměstnanců.
III.
Zásady služebního a pracovního pořádku.
1. Ve všech státních a veřejných podnicích a úřadech budou zřízeny důvěrnické sbory, volené všemi zaměstnanci, každým rokem, s právem rozhodovati o přijímání a propouštění zaměstnanců, všech pracovních, jakož i služebních a platových podmínkách. Důvěrníci budou vůči státním úřadům a představeným nedotknutelní.
2. O disciplinárních trestech ze služebních důvodů rozhodují toliko zaměstnanci ve služebních shromážděních.
3. Odstraní se jazykové zkoušky.
4. Všem státním a veřejným zaměstnancům musí býti zaručena úplná svoboda politické činnosti v třídním proletářském hnutí; úplná svoboda organisování se v proletářských organisacích.
5. Všichni zaměstnanci státních a veřejných podniků a úřadů, propuštění nebo restringovaní z jakýchkoliv důvodů, budou znovu přijati do zaměstnání s plnými nároky podle tohoto návrhu. O každém znovu přijetí rozhodnou zaměstnanci ve svých služebních shromážděních.
IV.
Zásady o dovolené, úhradě pojistných příspěvků a daní.
1. Všichni zaměstnanci musí dostat placenou dovolenou a to od 1 do 10 rohu služby čtyřtýdenní, od 10 do 20 let služebních pět týdnů, od 20 do 30 let šest týdnů v každém roce.
2. Každý zaměstnanec po jednoměsíční službě musí býti zařazen do pensijního pojištění.
3. Všechny pojistné příspěvky a daně platí za zaměstnance stát anebo státní či veřejný podnik.
4. Po dobu nemoci, vojenského cvičení, anebo zanedbání služby z rodinných či úředních důvodů hade placena plná mzda.
V.
Zásady naturálních a jiných mimořádných požitků.
1. Všichni zaměstnanci, kteří pracují mimo své působiště, dostanou za den diety na stravné 30.- Kč a za noc 20.- Kč mimo služební požitky.
2. Pro každou domácnost dostane zaměstnanec bez rozdílu 70 q uhlí za 1 nákupní ceny na rok.
3. Pracovní oděv pro každého zaměstnance bez rozdílu a zdarma a podle potřeby.
4. Naturální požitky musí býti každému zaměstnanci zajištěny a nesmí mu býti v žádném případě odejmuty.
5. Všichni zaměstnanci obdrží úmrtní příplatek na členy své rodiny a to ve výši 2.000.- Kč za dospělou osobu a 600.- Kč za dítě pod 14 let.
6. Všem zaměstnancům přísluší porodní příspěvek na každé narozené dítě bez rozdílu 600.- Kč.
7. Všem zaměstnancům a jich rodinám přísluší bezplatná léčba v lázních a nemocnicích, jakož i bezplatné ošetřování v sanatoriích po celou dobu nemoci až do úplného vyléčení.
8. Všem zaměstnancům a jich rodinným příslušníkům patří právo volné, bezplatné jízdy po všech čsl. státních drahách a ostatních dopravních prostředcích, které má stát a veřejné podniky v provozu.
9. Každé zranění, které má za následek ztrátu schopnosti k práci nebo službě, na železnici, v práci, při dopravě, v dílnách., státních a veřejných podnicích a úřadech, posuzuje se jako úraz a odškodňuje 100%ní rentou posledního platu, jaký měl zaměstnanec před zraněním.
10. Vdovy a sirotci po zabitých nebo následkem úrazu zemřelých zaměstnanců budou požívati úrazové renty v té výši, na jakou by měl nárok jejich živitel, a sice vdovy až do konce života a děti až do úplného zaopatření.
11. Stanoviti ztrátu výdělečné schopnosti přísluší rozhodčímu soudu, zvolenému zaměstnanci ze řad zaměstnanců.
VI.
Zásady pro zrovnoprávnění důchodců všech státních a veřejných zaměstnanců, jakož i státních a veřejných podniků.
Všem bývalým zaměstnancům státu, státních a veřejných podniků a úřadů, zaměstnancům obecním, okresním a zemským, jakož i učitelům, kteří odešli do výslužby před zvýšením platů podle tohoto návrhu, propočítají se a vyměří pense tak, jako kdyby byli odešli do výslužby až po přijetí a vyhlášení zákona podle těchto zásad. Při tom nejnižší pense nesmí klesnouti pod 1400 Kč měsíčně. Požitky bývalých rakouských pensistů, jejich vdov a sirotků a pense a dary z milosti, pokud jsou menší, zvýší se s platností od 1. ledna 1930 na nejnižší hranici 1400 Kč měsíčně. Pense bývalých rakouských generálů, důstojníků a kněží se zrušují.
VII.
Všechny zákony a nařízení, které jsou v rozporu s tímto návrhem, se zrušují a účinnost vzešlého zákona podle těchto zásad provede se se zpětnou platností od 1. ledna 1930.
Odůvodnění.
Životní úroveň státních a veřejných zaměstnanců, zejména nižších kategorií zaměstnaneckých při státních a veřejných podnicích, stává se při dnešní drahotě všech životních potřeb, zvyšování nájemného atd. přímo katastrofální. Desetitisíce státních a veřejných zaměstnanců, jejich rodin, trpí v pravém slova smyslu hlad. Rodiny státních a veřejných zaměstnanců jsou polonahé a v mnoha případech nemají ani nejnutnějšího šatstva a prádla, bydlí v prkenných boudách, v různých děrách, nemohou při mizerných mzdách a platech platit vysoké činže. Všeobecné pobouření, které zachvátilo celou pracující třídu, také i státní a veřejné zaměstnance nad tím, že stát, který vyhazuje ohromné miliardy na přípravu nové, imperialistické války, odpouští ohromné miliony majetné třídě na daních a současně dává stamilionové presenty bankám, ze státní pokladny a z peněz vydřených pomocí srážkové daně na pracující třídě, i státních a veřejných zaměstnancích, nemá pro zbídačené a hladové státní a veřejné zaměstnance, zejména zaměstnance státních a veřejných podniků, žádných finančních prostředků, stále roste. Byla státním a veřejným zaměstnancům stále slibována platová úprava. Ale zatím přišel požitkový systém, podle kterého byli státní a veřejní zaměstnanci přímo ožebračeni a připraveni tak o to, co jim to staré Rakousko hned před válkou přiznalo. Pensisté, zejména staropensisté, státních a veřejných podniků odumírají hladem. Přes to, že na druhé straně platí se ze státní pokladny bývalým rakouským generálům a vysokým důstojníkům a kněžím, kteří ani nežijí v Československé republice, vysoké pense. Pense staropensistů jsou žebráckou almužnou, za kterou nemohou tito dále žíti. Staropensisté, jakož i státní a veřejní zaměstnanci jsou již po několik let krmeni sliby vládnoucí třídy., zejména stalo se tak ve volební kampani loňského roku, kde sociálfašisté využili bídy státních a veřejných zaměstnanců a pensistů k tomu, aby pod sliby vylákali na nich hlasy, které jim pomohly k spoluvládě ve vládě finančního kapitálu. Státní a veřejní zaměstnanci, jakož i pensisté byli hanebně sociálfašisty zrazeni. Sociálfašisté místo plnění slibů přiskočili sta pomoc vládě finančního kapitálu, aby utužili a zotročili pomocí zfašisovaného státního aparátu celou pracující třídu i státní a veřejné zaměstnance.
Státní a veřejní zaměstnanci jsou denně přesvědčováni o tom, že stali se obětí volebního podvodu, že uvěřili po všech těch zkušenostech sociálfašistům v době volební kampaně. Činnost sociálfašistů ve vládě finančního kapitálu směřuje proti státním a veřejným zaměstnancům, jak toho je dokladem celá řada opatření: celní přirážky, vývozní listy, vymílání mouky, míšení mouky, zdražování masa., zdražování piva atd. Dochází-li dnes ke spontannímu odporu celé pracující třídy proti dnešnímu sociálfašistickému a fašistickému režimu, je tomu také tak i mezi státními a veřejnými zaměstnanci s tím rozdílem, že pomocí špiclovského systému, který je zaveden v celém státním a veřejném aparátě, jsou neslýchaným způsobem v zárodku potírány projevované nespokojenosti v řadách státních a veřejných zaměstnanců. Persekuce, vyhazování ze služby a práce jsou toho dokladem, jakým neslýchaným způsobem postupuje se proti státním a veřejným zaměstnancům dnešním režimem fašisticko-sociálfašistické vlády finančního kapitálu.
Podáváme-li tento návrh v souhrnu požadavků všech státních a veřejných zaměstnanců, zaměstnanců státních a veřejných podniků a jich pensistů, neoddáváme se nikterak ilusí, že by dnešní režim za účasti sociálfašistů ve vládě znamenal nový hospodářský a politický kurs na zlepšení postavení pracující třídy, jsme si vědomi, že boj o splnění požadavků státních a veřejných zaměstnanců může býti vybojován jedině za pomoci a bojem celé pracující třídy, ve sražených řadách se státními a veřejnými zaměstnanci. Zdůrazňujeme výslovně, že tento návrh vyjadřuje minimální požadavky státních a veřejných zaměstnanců a že za tyto požadavky státní a veřejní zaměstnanci jsou odhodláni vésti boj. Pro nás boj o lidskou životní úroveň celé pracující třídy a státních i veřejných zaměstnanců je součástí boje, který vedeme ke konečnému jejímu vítězství a proto použijeme i v tomto dílčím boji všech osvědčených prostředků, které i mimo parlament má k disposici veliká, masová, revoluční strana, jakou je strana komunistická.
Pokud jde o otázku úhrady nákladů spojených s úpravou požitků státních a veřejných zaměstnanců, jakož i platů zaměstnanců ve státních a veřejných podnicích a o úpravu pensí, navrhovanou tímto naším návrhem, poukazujeme v prvé řadě na úspory, jichž bylo docíleno snižováním platů státním zaměstnancům a na úspory, které budou docíleny škrtnutím pensí generálů, vysokých důstojníků a kněží a v tom případě, že na vyrovnání platů a pensí nepostačí takto získané finanční prostředky, navrhujeme zavedení účelové daně, která by postihla v prvé řadě podniky, které vyrábí válečnou výzbroj., munici a třaskaviny, jakož i luxusní zboží.
Po stránce formální navrhujeme, aby náš návrh byl přikázán výborům sociálně-politickému a rozpočtovému.
V Praze, dne 18. dubna 1930.
Tyll, Babel, Kuhn, Dvořák, Čižinská, K. Procházka, Kliment, Šliwka, Major, dr. Stern, Štětka, Novotný, Hodinová, Revaj, Juran, Barša, Steiner, Kubač, Hruška, Kopecký, Vallo.