Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschliefen:

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

Artikel I.

Der § 2, Absatz 2 des Gesetzes vom 14. April 1920 Nr. 303 der Slg. d. G. u. Vdg. wird folgendermassen abgeändert:

Die Berechtigung zur Ausübung der Zahntechnik können nach Kundmachung dieses Gesetzes nur die Personen erlangen, die am Tage der Kundmachung des Gesetzes voll den Bedingungen entsprechen, die nach den bis zu dieser Zeit in den einzelnen Teilen des čechoslovakischen Staates geltenden Bestimmungen für die Erlangung einer Konzession oder Berechtigung zur Ausübung der Zahntechniker festgesetzt waren. Unter die, denen diese Begünstigungen zustehen sollen, sind auch - wenn sie die übrigen vorgeschriebenen Bedingungen erfüllen - die Personen einzuschließen, die nachweisen, daß sie am Tage der Kundmachung dieses Gesetzes die Zahntechnik erlernt hatten, oder zur Lehre ordnungsgemäß angemeldet waren. Für die Erteilung dieser Konzessionen und für die Erlangung dieser Berechtigungen sind die Bestimmungen maßgebend, die in der Zeit der Kundmachung des Gesetzes in den einzelnen Teilen des čechoslovakischen Staates giltig sind. Welche Vorschriften für Hultschin zu gelten haben, bestimmt eine Verordnung.

Artikel II.

Mit der Durchführung dieses Gesetzes wird der Handelsminister mit den beteiligten Ministern betraut.

In letzter Zeit wurde von der Nationalversammlung eine Reihe von Gesetzen genehmigt, die die früher geltenden Bestimmungen der Gewerbeordnung, die die bisherige Freiheit des Gewerbebetriebes entweder durch Einführung des Befähigungsnachweises oder durch Umwandlung des freien Gewerbes in ein konzessioniertes Gewerbe beschränkten, abänderten. Bei allen diesen Gesetzen ging die Nationalversammlung von dem Standpunkte aus, da l durch eine Änderung der Bestimmungen dieser Gesetze nicht die betroffen werden sollen, die bis zur Giltigkeit des Gesetzes in Voraussetzung der früheren Gesetzesbestimmungen bemühten, in diesem oder Jenem Gewerbe sich zu verankern und sich eine Existenz zu sichern. Deshalb heben auch diese Gesetze Ausnahmsbestimmungen für die Übergangszeit, um den Angestellten oder Lehrlingen die Erlangung der Gewerberechtigung zur Ausübung des Gewerbes, das sie zu lernen begonnen haben oder in dem sie beschäftigt waren, zu ermöglichen.

Dagegen aber nimmt das Gesetz über die Zahnheilkunde und Zahntechnik mit seiner harten Bestimmung des § 2 nicht auf die Rücksicht, die in die Lehre in der Voraussetzung eintraten, daß sie nach den früher geltenden gesetzlichen Bestimmungen die Möglichkeit haben werden, die Berechtigung zur Gewerbeausübung zu erlangen, und selbständige Gewerbetreibende zu werden. Die Ungerechtigung der Bestimmung dieses Gesetzes zeigt sich hauptsächlich darin, daß den Personen, die in der Zeit der Wirksamkeit des Gesetzes ein Lehrzeugnis hatten, die Berechtigung zur Erlangung einer Konzession zuerkannt wird, während Jenen, die noch lernten oder schon ausgelernt waren, aber bisher kein Lehrzeugnis hatten, die Erlangung der Konzession verweigert wird. Es ist deshalb nur im Interesse der Gerechtigkeit gelegen, daß das durch diese harte Bestimmung des Gesetzes an denen, die bedeutende Opfer brachten und einen bedeutenden Aufwand für die Erlernung in der Voraussetzung brachten, daß sie sich einmal selbständig machen können, begangene Unrecht durch eine Änderung des Gesetzes abgeschafft wird.

In formeller Hinsicht beantragen wir die Zuweisung dieses Gesetzesantrages an den Handels-, und Gewerbe- und Gesundheitsausschuß.

Prag, am 2. April 1930.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

§ 2, odst. 2 zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 303 Sb. z. a n. mění se takto:

Oprávnění ku provozování zubní techniky mohou po vyhlášení tohoto zákona nabýti pouze osoby, které v den vyhlášení zákona plně vyhovují podmínkám. Jež byly podle ustanovení do této doby platných v jednotlivých částech československého státu stanoveny pro nabytí koncese nebo oprávnění ku provozování zubní techniky. Mezi ty, kterém se má dostati této výhody, buďtež pojaty - splní-li ostatní předepsané podmínky - i osoby které prokáží, že se v den vyhlášení tohoto zákona vyučily zubní technice nebe byly řádně přihlášeny do učení.

Pro udílení těchto koncesí a pro nabytí těchto oprávnění jsou směrodatná ustanovení platná v době vyhlášení zákona v jednotlivých částech československého státu. Které předpisy mají platiti pro Hlučínsko ustanoví nařízení.

Článek II.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr obchodu, průmyslu a živností se zúčastněnými ministry.

V poslední době schválilo Národní shromáždění několik zákonů, které měnily dříve platná ustanovení živnostenského řádu omezující dosavadní platnost živnostenského podnikání buď zavedením průkazu způsobilosti nebo přeměnou svobodné živnosti v živnost koncesovanou. Při všech těchto za kovech vycházelo Národní shromáždění s toho stanoviska, že změnou ustanovení těchto zákonu nemají býti postiženi ti kteří do platnosti zákona vycházejíce z dřívějších zákonných ustanovení snažili se zakotviti v té či oné živnosti a zajistiti si existenci. Proto také tuto zákony mají výjimečná ustanovení po přechodnou dobu, aby umožnily zaměstnancům nebo učedníkům nabýti živnostenského oprávnění k výkonu živnosti, které se začali učiti nebo ve které byli zaměstnáni.

Naproti tomu vlak zákon o zubním lékařství a zubní technice nedbá se svým krutým ustanovením § 2 těch, kteří vstoupili do učení v předpokladu že podle dříve platných zákonných ustanovení budou moci nabýti oprávnění k živnostenskému výkonu a stanou se samostatný mi živnostníky. Nespravedlnost ustanovení tohoto zákona jeví se hlavně v tom, že osobám, které v době účinnosti tohoto zákona měly výluční vysvědčení, přiznává se oprávnění k nabytí koncese, kdežto těm, kteří se ještě učili, nebo již byli vyučeni, ale neměli dosud výučního vysvědčení, odpírá se, aby nabyli koncesi. Jest tedy jen v zájmu spravedlnosti, aby bezpráví spáchané tímto krutým ustanovením zákona na lidech, kteří přinesli značné oběti a vynaložili značný náklad na vyučení v předpokladu, že se jednou budou moci osamostatniti, bylo napraveno změnou zákona.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh zákona byl přikázán v boru živnostensko-obchodnímu a zdravotnickému.

V Praze, dne 2. dubna 1930.