Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.

391.

Zpráva

výboru sociálně-politického a rozpočtového

o vládním návrhu (tisk 308) zákona,

jimž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnaní.

I.

Výboru sociálně-politickému byly přikázány k projednání návrhy týkající se změny zákona ze dne 19. července 1921, číslo 267 Sb. z. a n. Vedle vládního návrhu číslo tisku 308 byly to návrhy:

Číslo tisku 92 poslanců Tučného, Procházky, Bergmanna a druhů,

číslo tisku 111 poslance Hrubého,

číslo tisku 203 poslanců Kaspera, Köhlera,

číslo tisku 219 poslanců Procházky, Štětky a s.,

číslo tisku 245 poslanců Hrubého, štětky a s.,

číslo tisku 262 poslanců Tayerle, Roschera, Macouna, Kleina, Polacha a s.,

číslo tisku 297 poslanců Roschera, Tayerle, Macouna.

Dále téhož předmětu se týkaly petice číslo 31 a 36.

Výbor sociálně-politický se zabýval projednáním těchto návrhů ve dvou schůzích 8. a 9. dubna, které úhrnem trvaly 17 hodin. Usnesl se, aby základem rozpravy byl vládní návrh číslo 308., při čemž by se přihlíželo také k návrhům iniciativním, které jsou nahoře uvedeny. Výbor sociálně-politický ve své rozpravě všeobecně uznal, že je naléhavou změna a doplnění dosavadního zákona o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnání. Důvody jsou obsaženy nejen ve zprávě připojené k vládnímu návrhu, ale i v návrzích iniciativních. Jest to zejména dlouhodobá nezaměstnanost, ku které dochází v celé řadě odborů na základě nepříznivých poměrů výrobních. - Zjištěno, že přes veškeré úsilí nemohou jak dělníci, tak úředníci nalézti zaměstnání ani po měsících marného hledání. Státní příspěvek byl poskytován dosud pouze 13 týdnů t. j. po 3 měsíce; jen tehdy, jestliže podpora byla vybírána v přerušeném období, byl nárok na 4 měsíce. Přirozeně zůstávali nezaměstnaní po této době úplně bez podpory, poněvadž jen malá část odborových organisací mohla ze svých prostředků poskytovati další podporu. V rozpravě bylo sice zdůrazněno, že dosavadní způsob veřejné péče o nezaměstnané, která je nezbytným důsledkem daných poměrů hospodářských, nezahrnuje všechny nezaměstnané, nýbrž jen jich část, ježto výhody tohoto zákona nepožívají osoby, které nebyly členy některé odborové organisace. Výbor setrval však při dosavadním způsobu již proto, že bylo třeba ca nejrychleji zdokonaliti aspoň dosavadní způsob, ježto soustavu povinného pojištění nutno teprve náležitě připraviti. K tomu účelu byl již také v ministerstvu sociální péče sestaven zvláštní studijní výbor. Ostatně právem bylo poukázáno v rozpravě také k tomu, že nic nebrání zaměstnancům kteréhokoliv povolání, aby byli účastni státní podpory i za dosavadní soustavy, když stanou se členy odborových organisací, při čemž jich svoboda přesvědčení a názoru bude jistě sdostatek zaručena valným výběrem, který tu poskytují různé směry organisační. Jestli je tu zatížení určitým příspěvkem organisačním, který zajišťuje nárok na podporu, nesmí se přehlížeti, že povinné pojištění vyžádá si patrně příspěvků ještě vyšších.

V rozpravě bylo přirozeně zdůrazněno, že je třeba míti na zřeteli vedle péče podpůrné také péči produktivní. Nejdůležitějším úkolem státu a všech činitelů, kteří tu přicházejí v úvahu, jest, aby byla zajištěna nezaměstnaným pracovní příležitost, tedy péče, jak předejíti nezaměstnanosti. Proto byly zdůrazněny také snahy, které by nezaměstnanost mírnily a ji předcházely. Také právem upozorněno bylo na potřebu mezinárodního řešení nezaměstnanosti, zejména mezinárodních úmluv, které by zajišťovaly určitou vzájemnost a pokud možno stejné zásady při podporování nezaměstnaných. Zvláště však byla vyzvednuta potřeba nezbytné úpravy zprostředkování práce, jež úzce souvisí s problémem nezaměstnanosti. Nedostatečná úprava zprostředkování práce znemožňuje také často přehled a tím i regulaci pracovního trhu podle potřeby jednotlivých míst nebo odborů. I když v rozpravě byla vyzvednuta potřeba, aby zajištěno bylo nejen hlášení nezaměstnaných, ale i hlášení uprázdněných míst, bylo ještě tentokráte od tohoto požadavku upuštěno, právě se zřetelem k tomu, že tento požadavek musí býti plněn ve zvláštním zákoně o zprostředkování práce, který se stává naléhavou potřebou.

Výbor sociálně-politický podrobil ve své rozpravě důkladnému rozboru navrhovanou osnovu vládní a provedl některé menší změny, které se jevily účelnými. Od některých iniciativních návrhů bylo upuštěno se zřetelem k tomu, že podána k příslušným odstavcům vysvětlení zástupci vlády, která usnesena pojati do důvodové zprávy. K odůvodnění a vysvětlení jednotlivých paragrafů třeba uvésti:

Článek I.

§ 1.

Zde provedena změna ve druhé větě vzhledem k tomu, že původní vládní návrh, který žádá, aby vydána byla vystouplému členu členská knížka se všemi příslušnými doklady, mohl by vésti často k nedorozumění. Proto tato věta byla upravena tak, aby odborové organisace měly na vůli vydati buď členskou knížku, nebo jiný doklad o členství. Tak jak o z členské knížky je zřejmo doba členství, výše a počet zaplacených příspěvků, tak také z dokladů, náhradou vydaných, mají býti tyto údaje zřejmy. Ustanovení toto bylo pojato do zákona, aby se předešlo nesprávným tvrzením o předchozím členství. Poněvadž však některé odborové svazy pokládají členskou knížku za svůj majetek, bylo právě touto změnou umožněno, aby mohly vydati náhradní doklad.

V § 2

neprovedena žádná změna. V tomto paragrafu prodloužen státní příspěvek na 26 týdnů, případně na 6 měsíců, pokud se vyplácí podpora měsíční. Nahražuje se jím dosavadní bod 4. § 6 dosavadního zákona, podle kterého je možno vypláceti státní příspěvek nejvýše 4 měsíce.

V § 3

se mění § 7 dosavadního zákona. Zkušenosti, které tu byly získány, ukázaly, že nestačí dosavadní úprava, padlo které státní příspěvek se rovnal co do výše podpoře odborových organisací. Z toho důvodu také schválil výbor návrh, aby stání příspěvek se rovnal trojnásobku, případně čtyřnásobku podpory, jestliže jde o člena, který buď prokáže delší dobu členství, ale hlavně pečuje o rodinu.

V odstavci 2. tohoto paragrafu byl z toho důvodu také přijat ještě doplněk, kterým se ministr sociální péče zmocňuje, alby čtyřnásobek organisační podpory přiřkli svobodným členům, když se starají o své rodiče starší 65 let, s nimiž žijí ve společné domácnosti. Od návrhu, který byl předložen k bodu 4. téhož paragrafu, ve kterém šlo o to, aby vysvětlena byla blíže slova "poslední mzda", výbor upustil,;ježto bylo podáno vysvětlení zástupcem ministerstva sociální péče, že "poslední mzdou", podle, které se řídí dvě třetiny, jež nesmí přesahovati součet podpory a příspěvků, se rozumí mzda při nezkrácené pracovní době. Tomu také odpovídá závěrečná věta, podle které, když nezaměstnaný přijal práci v jiném podniku a je hůře placen, přichází tato poslední mzda v úvahu teprve tehdy, jestliže toto zaměstnání trvalo déle než 3 měsíce.

V § 4

nebylo učiněno pozměňovacích návrhů, ježto správně zajišťuje nárok ne státní příspěvek, jestliže nezaměstnanost trvala 6 pracovních dnů. Poněvadž sedmým dnem je pravidelně neděle, je tím odpomožena dosavadním námitkám, které byly činěny proti dosavadnímu ustanovení § 8:zákona číslo 267 z roku 1921.

V článku II.

vládní osnovy jde o přechodná ustanovení, která jsou nutno vzhledem k tomu, že řada členů odborových organisací vyčerpala dosavadní svůj nárok a odborové organisace přirozeně nejen podle svých prostředků, ale i pravidel nemohou ve stejné výši vypláceti další podporu po nových 13 týdnů, toho důvodu se snaží návrh umožniti tento přechod, který je nutným, aby zajistil i členům, kteří podporu buď úplatě nebo částečně vyčerpali, tím, že stanoví poměrně nízkou podporu, kterou musí odborová organisace svému členu vyplatit po dalších 13 týdnů, což děje se spíše z důvodů zásadních a kontrolních. Jde tu o 40 haléřů nejmenší podpory denně. V takovém případě činí pak státní příspěvek Kč 1.60 nebo, jde-li o členy ženaté Kč 2.10. Návrh umožňuje také, aby v tom případě, když je organisační podpora vyšší než 40 haléřů denně, byl také zvýšen státní příspěvek a ta buď na trojnásobek nebe čtyřnásobek organisační podpory. Zde vsunuta také slova "denně" za číslice organisační podpory, aby bylo zřejmo, že tu jde o denní podpory.

Dále v odstavci 2. provedena změna tím, že účinnost vládního nařízení ze dne 31: května 1929, č. 79 Sb. z. a n., pro případy v tomto článku uvedené, prodlužuje se do 30. dubna 1931. Jde tu o členy, kteří jen z části vyčerpali svůj nárok, ale kteří nadále budou činiti nároky na podporu.

V článku III.

je obsažena novota proti dosavadnímu ustanovení a sice tím, že se tu uvádí další podpora pro případ mimořádné nezaměstnanosti. Není to sice ustanovení všeobecné, neboť je ponecháno podle odstavce 2. ministru sociální péče, aby v dohodě s ministry financí, obchodu a zemědělství stanovil, kdy nutno pokládati nezaměstnanost za "mimořádnou" a tím umožnil, aby buď všeobecně, nebo v určitém odvětví výrobní činnosti byl poskytován mimořádný státní příspěvek. Při tom ovšem tento příspěvek, který činí nejméně 1.75 Kč, případně 2.25 Kč denně, poskytuje se, jestliže příslušná odborová organisace sama poskytuje také podporu aspoň 25 haléřů denně. Jinak poskytuje-li odborová organisace více než 25 haléřů denně, zvyšuje se státní příspěvek o trojnásobek nebo čtyřnásobek té částky, o kterou byla zvýšena výše uvedená nejmenší organisační podpora.

V odstavci 2 tohoto článku byla provedena jen formální změna tím, že se stanoví, jakým způsobem ministr sociální péče v dohodě s ostatními ministry urči den rozhodný pro vyplácení mimořádné podpory. Má se tak státi vyhláškou v "Úředním listě". Při tomto odstavci bylo také zástupcem ministerstva sociální péče prohlášeno k učiněnému dotazu, že je samozřejmé, že ministr sociální péče, dříve než vyhlášku vydá, vyslechne také odborové ústředny, což je tím spíše nasnadě, že pravidelně vyjde popud k této mimořádné podpoře od odborových organisaci.

Při odstavci 4 tohoto článku bylo se domáháno změny v tom smyslu, aby hlášení nezaměstnaných nemusilo býti prováděno jen u veřejných zprostředkovatelen práce. Bylo právem poukazováno, že tu jde často o nezaměstnané, kteří bydlí několik hodin cesty vzdáleni od veřejné zprostředkovatelny práce. Od změny bylo však upuštěno, když zástupcem ministerstva sociální péče bylo prohlášeno, že tu jde vlastně o prvé hlášení, než se uplatní nárok na podporu. Jinak že bude postupováno tak, jako dosud, to jest, že zpravidla prvé hlášení je prováděno u veřejné zprostředkovatelny práce, avšak další hlášení se děje buď u odborových zprostředkovatelen, nebo také případně u obce bydliště nezaměstnaného, jestliže je příliš vzdáleno zprostředkovatelně veřejné.

V článku IV.

se zavádí; produktivní péče a nezaměstnané. Zde doplněn jen odstavec 2. slovem "denně", aby byla zřejmo, že tu: jde o denní příplatek 10 Kč na mzdu osob, které byly převzaty z nezaměstnaných k nouzovým pracem. Ustanovení tohoto článku dlužno jen uvítati. Při projednávání bylá žádáno, aby druhá věta prvého odstavce byla škrtnuta, aby tím bylo umožněno zaměstnávati nejen osoby, které pobírají podporu, nýbrž také nezaměstnané, kteří nebéřou podpory. Bylo však od návrhu upuštěno po vysvětlení, že tu nejde výlučně o osoby podporované. Ovšem musí býti především k nim přihlíženo, ježto účelem článku vlastně jest, aby raději byla poskytnuta příležitost pracovní, nežli podpora. Přirozeně však tam, kde nebude dostatečný počet podporovaných, nebo budou pro to vážné důvody, možno přihlížeti také k osobám, které podporu nepobírají. V rozpravě byla vyslovena naděje, že vláda, dříve než vydá příslušné nařízení, vyslechne také návrhy zúčastněných zájemců, zejména odborových organisací.

V článku V.

je stanovena podmínka, podle které musí odborové organisace se přizpůsobiti novým ustanovením zákona ve svých podpůrných pravidlech. To jistě odborové organisace učiní, poněvadž se samy změny zákona dovolávají. Nebylo však možno ponechati původní ustanovení odstavce 2., kterým se prostě odnímá státní příspěvek odborovým organisacím, které neprodlouží podporu na plných 26 týdnů, poněvadž nelze přehlížeti, že mnohé odborové organisace vyplácejí podporu zejména mladším členům také kratší dobu a to 6, 8 i 10 týdnů. Jejich dosavadní prostředky by nestačily, kdyby musily ihned prodloužiti podporu na plný půl roku, i když by dosavadní podporu snížily.

Z toho důvodu byl doplněn odstavec 2. větou, podle níž odborové organisace, které podporují méně než 13 týdnů, musí prodloužiti dobu podporovací aspoň na dvojnásobek této doby podpůrné. Je to ovšem nejmenší požadavek, který musí býti kladen, ač jinak je v zájmu odborových organisací, které chtějí zajistiti svým členům co nejdelší podporu, aby se co nejrychleji přizpůsobily novým podmínkám v nejširším rozsahu.

K článku VI.

Po úvaze důvodů, které byly sneseny o postupu při účtování státního příspěvku, jež vyžaduje vždy delší dobu, bylo schváleno, aby případná záloha mohla býti ve vážných případech i zvýšena. Z toho důvodu byl upraven článek tak, aby bylo umožněno přiznati i vyšší než jednoměsíční zálohu. Státní příspěvek se účtuje v několikaměsíčních obdobích, a odborové organisace vkládají do výplaty státních příspěvků, kterou provádějí, velmi značné částky.

Dále za článek VI. vsune se nový

článek VII.,

kterým se zajišťuje součinnost orgánů veřejné správy a nemocenských pojišťoven při prováděni; tohoto zákona. Jde tu zejména o součinnost státních a samosprávných úřadů při hlášení nezaměstnaných.

Provedeny pak přirozeně změny, že článek VII. vládní osnovy nazván

článkem VIII.

který byl přijat beze změn.

Článek VIII. se stal

článkem IX.

a provedena v něm změna tím, že účinnost zákona se stanoví od 1. května 1930. Změna stala se nutnou, vzhledem k uplynulé již době.

Při projednávání zákona byly předloženy četné resoluční návrhy, vztahující se ku zprostředkování práce, ochraně domácího trhu práce, zúčtování státního příspěvku a náhradě hotových výloh při vyplácení státního příspěvku. Výbor se usnesl postoupiti tyto resoluce ministerstvu sociální péče.

Projednáním vládního návrhu čís. 308 vyřízeny také současně iniciativní návrhy číslo tisku 92, 111, 203, 219, 245, 262, 297 a petice číslo 31 a 36.

Výbor sociálně-politický projednav přikázané návrhy, doporučuje poslanecké sněmovně pozměněnou vládní osnovu zákona k ústavnímu schválení.

V Praze, dne 9. dubna 1930.

Dr Winter v. r.,	Tayerle v. r.,
předseda.	zpravodaj.

Zákon

ze dne...........................,

jimž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 19. července 1921, č. 27 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

§ 1.

§ 4, odst. 1. č. 2. se mění a zní takto:

2. Odborová organisace jest povinna vyžádati si ad každého člena prohlášení je-li členem jiné odborové organisace a jeho rozhodnutí, ve které odborové organisaci chce uplatňovati nárok na státní příspěvek. Dále jest povinna vystouplému svému členu vydati členskou knížku obsahující osvědčení o době členství v této organisaci nebo jiný doklad o tom.

§ 2.

§ 6, č. 4, se mění a zní takto:

4. kdo požíval v jednom roce státního příspěvku v nezaměstnanosti po dobu 26 ty dnů, vyplácí-li odborová organisace podporu v nezaměstnanosti v údobích týdenních, anebo po dobu šesti měsíců, vyplácí-li ji v údobích měsíčních počítaje ode dne, za který byl státní příspěvek vyplacen jako za první den nezaměstnanosti.

§ 3.

§ 7 se mění a zní takto:

(1) Státní příspěvek se rovná co do výše trojnásobku podpory, kterou podporovanému vyplácí odborová organisace ze svých peněz.

(2) U ženatého člena nebo provdané členky, kteří prokáží alespoň jednoroční dobu členství v odborové organisaci, dále u svobodného člena nebo členky, kteří prokáží pětiletou dobu členství v odborové organisaci, činí státní příspěvek čtyřnásobek organisační podpory. Ministr sociální péče se zmocňuje, aby v případech zřetele hodných přiřkl stejný čtyřnásobek organisační podpory svobodným členům a členkám, pečují-li o své děti a nepobírají pro ně pravidelné alimentace, nebo starají-li se o své rodiče, starší 65 let, s nimiž žijí ve společné domácnosti.

(3) Ženatí členové nebo provdané členky odborových organisací mají z důvodu manželství nárok na vyšší výměru státního příspěvku podle předcházejícího ustanovení jen v tom případě, žijí-li s druhým manželem ve společné domácnosti anebo přispívají-li skutečně ze svých příjmů převážnou měrou na výživu druhého manžela. Jsou-li podporováni v jedné a téže rodině současně oba manželé, může nárok na vyšší výměru státního příspěvku uplatňovati pouze jeden z nich, a to ten, u něhož státní příspěvek by byl vyšší. Je-li v jedné a téže rodině podporován jeden manžel a je-li současně druhý manžel výdělečně zaměstnán tak, že jeho výživa jest zajištěna, nebo dostává-li druhý manžel současně nemocenské, posuzuje se prvý manžel co do nároku na vyšší výměru státního příspěvku stejně jako osoba svobodná. Osoby ovdovělé, rozloučené nebo rozvedené, pokud se nemusejí starati o děti z předchozího manželství nebo o dřívější manželku (dřívějšího manžela), posuzují se stejně jako osoby svobodné.

(4) Státní příspěvek k podpoře, kterou podporovanému vyplácí odborová organisace ze svých peněz a která nesmí býti nižší nežli 0.75 Kč denně, nesmí převyšovati částku 18.- Kč denně, při čemž součet podpory a státního příspěvku nesmí převyšovati dvě třetiny poslední mzdy nezaměstnaného; oč tento součet převyšuje dvě třetiny poslední mzdy nezaměstnaného, o to se sníží státní příspěvek. Při přechodném, hůře placeném zaměstnání, netrvá-li déle tří měsíců, jest při posuzování poslední mzdy nezaměstnaného říditi se mzdou zaměstnání, jež toto přechodné předcházelo.

§ 4.

§ 8 se mění a zní takto:

Nárok na státní příspěvek v nezaměstnanosti přísluší nezaměstnanému ode dne, kdy se o něj hlásil, trvá-li nezaměstnanost aspoň sedm dní jdoucích po sobě.

Čl. II.

(1) Člen odborové organisace, který svůj nárok na podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek podle dosud platných předpisů již vyčerpal, získává ode dne účinnosti tohoto zákona nárok na podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek nejdéle na dobu dalších 13 týdnů v témže podpůrném roce, při čemž za platnosti ostatních zákonných ustanovení organisační podpora nesmí činiti méně než 0.40 Kč denně. V tomto případě státní příspěvek činí 1.60 Kč denně, v případech čl. I., § 3, odst. 2. a 3. tohoto zákona 2.10 Kč; je-li organisační podpora vyšší nežli 0.40 Kč, činí státní příspěvek trojnásobek, případně čtyřnásobek (čl. I., § 3, odst. 1. až 3. tohoto zákona) organisační podpory, při čemž součet této podpory a státního příspěvku musí činiti nejméně 2.- Kč (čl. I., § 3, odst. 1.), případně 2.50 Kč (čl. I., § 3, odst. 2. a 3.); oč tento součet činí méně, o to se zvýší státní příspěvek.

(2) člen odborové organisace, který svého nároku na podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek podle dosud platných předpisů ještě zcela nevyčerpal, má nárok na podporu a státní příspěvek až do vyčerpání podle předpisů zákona č. 267/1921 Sb. z. a n. a vládního nařízení ze dne 31. května 1929, č. 79 Sb. z. a n., jehož účinnost se pro tento případ prodlužuje do 30. dubna 1931, a na to získává po dobu dalších 13 týdnů v témže podpůrném roce nárok na podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek v rozsahu předcházejícího odstavce.

Čl. III.

Ustanovení pro případ mimořádné nezaměstnanosti.

(1) Člen odborové organisace, který ještě nenabyl nároku na podporu v nezaměstnanosti podle stanov odborové organisace nebo nárok na podporu a státní příspěvek podle tohoto zákona již vyčerpal, a který následkem déle trvajících nepříznivých poměrů na trhu práce (mimořádná nezaměstnanost) jest bez své viny nezaměstnaným a tím ohrožen na výživě své i své rodiny, má nárok na mimořádnou podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek po dobu 13 týdnů v roce.

(2) Ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí, ministrem průmyslu, obchodu a živností a ministrem zemědělství určí vyhlášku v úředním listě republiky Československé den, od kterého jest považovati všeobecně nebo v některém odvětví výdělečné činnosti anebo v některém územním obvodu nezaměstnanost za mimořádnou (odst. 1.).

(3) Podpora, kterou v případě mimořádné nezaměstnanosti vyplácí odborová organisace ze svých peněz, nesmí činiti méně nežli 0.25 Kč denně a státní příspěvek k organisační podpoře 1.75 Kč, v případech čl. I., § 3, odst. 2. a 3. tohoto zákona 2.25 Kč. Je-li organisační podpora vyšší nežli 0.25 Kč, zvyšuje se tento státní příspěvek (1.75 Kč, resp. 2.25 Kč) o trojnásobek, případně čtyřnásobek (čl. I., § 3, odst. 1. až 3. tohoto zákona) tohoto zvýšení organisační podpory.

(4) Před uplatněním nároku na tuto podporu musí se nezaměstnaní hlásiti o práci u příslušné veřejné zprostředkovatelny práce. Nemůže-li zprostředkovatelna práce nezaměstnanému opatřiti přiměřené zaměstnání, vydá mu o tom potvrzení.

(5) Příslušníci cizího státu mohou obdržeti státní příspěvek k podpoře pro případ mimořádné nezaměstnanosti za týchž podmínek jako příslušníci československé republiky, má-li tento cizí stát obdobné opatření a nakládá-li s příslušníky Československé republiky jako se svými státními příslušníky.

Čl. IV.

Produktivní péče o nezaměstnané.

(1) Ministr sociální péče může z prostředků určených k čelení nezaměstnanosti podporovati nouzové práce, jež podniká stát, země, okres, obec nebo veřejnoprávní osoba právnická ve veřejném zájmu. Při této práci jest především zaměstnávati osoby, které pobírají podporu a státní příspěvek v nezaměstnanosti.

(2) Na mzdu osob z nezaměstnaných k nouzové práci přikázaných nebo přivzatých bude stát přispívati veřejnému stavebníkovi částkou nejvýše 10.- Kč denně.

(3) Podrobnosti upraví vláda nařízením.

Čl. V.

(1) Použití úpravy státního příspěvku k podpoře nezaměstnaných podle čl. I. resp. II. a III. jest vázáno podmínkou, že odborová organisace přizpůsobí podpůrná pravidla změněným předpisům. K takové úpravě podpůrných pravidel stačí usnesení představenstva odborové organisace proti dodatečnému schválení orgánů jinak ku změně podpůrného řádu příslušných.

(2) Neprodlouží-li odborová organisace do jednoho roku od počátku účinnosti tohoto zákona dobu nároku na podporu v nezaměstnanosti na 26 týdnů nebo šest měsíců v podpůrném roce, jest míti za to, že se vzdala zmocnění k výplatě státního příspěvku k pode porce v nezaměstnanosti aule §u 4, odst. 3. zák. č. 267/1921 Sb. z. a n., u odborové organisace, u níž doba nároku, na podporu v nezaměstnanost podle dosavadních podpůrných pravidel činí méně než 13 týdnů v podpůrném roce, stačí, prodlouží-li se doba nároku na podporu v nezaměstnanosti na dvojnásobek dosavadní podpůrné doby.

Čl. VI.

Ministr sociální! péče může přiznávati odborovým organisacím předběžné náhrady účtů za vyplacený státní příspěvek a dávati zálohy na výplaty státních příspěvků ve výši aspoň jednoměsíční potřeby.

Čl. VII.

Orgánové veřejné správy, státní i samosprávní, volení i jmenovaní a nemocenské pojišťovny jsou povinni spolupůsobiti při provádění tohoto zákona, k němuž podrobné předpisy U uplatňování nároku, o dokladech, vyúčtování a ostatních jednotlivostech, vydá vláda nařízením.

Čl. VIII.

Ministr financí se zmocňuje, aby částku potřebnou k provedení tohoto zákona opatřil úvěrovými operacemi, pokud by se nenalezla úhrada ve státním rozpočtu na rok 1930.

Čl. IX.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. května 1930. Provedením jeho se pověřuje ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

II.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny připojuje se ke zprávě sociálně-politického výboru a doporučuje poslanecké sněmovně schválení vládního návrhu zákona o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných ve znění schváleném oběma výbory. Rozpočtový výbor projednav předlohu s hlediska finančního a úhradového zjišťuje, že ustanovení čl. VIII. je vhodným i účelným opatřením a zajištěním, aby úhrada státního příspěvku k podpoře nezaměstnaných byla disponována podle potřeby a rozsahu nezaměstnanosti.

V Praze, 11. dubna 1930.

Dr Černý v. r.,	F. Svoboda v. r.,
předseda.	zpravodaj.