Vláďa předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona o nové úpravě a rozšíření systému dovozních listů za tím účelem, aby se tímto způsobem přispělo ke zmírnění těžké situace domácího zemědělství.

Dosavadní systém dovozních listů na obilí a mlýnské výrobky se osvědčil jako účelný doplněk celního systému a jako vhodné opatření, odpovídající podobným systémům v cizích státech.

Dosavadní úprava dovozních listů, jak byla, vyřešena zákonem ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z., a n. a opatřením Stálého výboru ze dne 11. října 1929, č. 161 Sb. z. a n., pozůstává v tom, že vývozci určitých zemědělských výrobků se vydává dovozní list, který opravňuje jeho majitele dovézti bez placení cla určité množství určitých výrobků, které odpovídá celní hodnotě dovozního listu. Při vývozu přichází v úvahu pšenice (souržice, špalda), žito, oves, luštěniny, mouka, a mlýnské výrobky a při dovozu totéž zboží a kromě toho kukuřice, rýže, proso a sádlo.

Při nové úpravě zákonné sne mění vývozní skupina vtom směru, že z dosavadního zboží se vypouští pšenice a luštěniny a navě se zavádí ječmen a slad, okurky, semeno jetelové, máslo a sýry. V dovozní skupině bude všechno zboží skupiny vývozní a kromě toho pšenice (souržice, špalda), luštěniny, proso, kukuřice, rýže a sádlo.

U mouky a mlýnských výrobků zůstává zachován dosavadní stav a podobným způsobem se upravuje též dovozní list na slaď s omezením na kontingent 10.000 vagonů.

Od nové úpravy se očekává lepší zhodnocení dovozních listů, rozšíření jejich funkce na další okruh zboží, zlepšení ceny vývozních předmětů na domácím trhu a usnadnění vývozu přebytkových zásob.

Celní hodnota dovozního listu jest určována množstvím vyvezeného zboží a stanovenou celní sazbou, která obnáší za 100 kg Kč: u žita 38.-, ječmene 30.-, sladu 40.-, ovsa 36.-, čerstvých okurek 50.-, semene červeného jetele 130.-, semene bílého jetele 170.-, másla 210.-, a u sýrů 100.-. U mlýnských výrobků jest stanovena přiměřená surovinná relace v obilí.

Vláda jest zmocněna, aby učinila vhodná opatření, která mají zabezpečovati žádoucí hospodářské výsledky tohoto systému, dále kontrolu vývozu a případně též kvalitu vyváženého zboží.

Dosavadní zákonná ustanovení, zpředu zmíněná, se ruší, avšak použití dovozních listů, vydaných podle těchto ustanovení, se řídí dosavadními předpisy. Nový zákon nabývá účinnosti 30. dnem po vyhlášení.

V debatě bylo též jednána o důležitosti živočišné produkce a v souvislosti s tím byl vyzvednut požadavek zvláštní péče o levná krmiva, zejména též otruby, případně vhodnými opatřeními obchodně-politickými.

Zemědělský výbor projednával tuto osnovu zákona na svých schůzích dne 4., 8. a 9. dubna 1930 a usnesl se na tom, doporučiti ji poslanecké sněmovně ke schválení dle vládního návrhu s těmito změnami:

V § 1. odst. 1. k závěru má býti správně uvedeno: "určené množstvím vyvezeného zboží a sazbou uvedenou v § 2. odst. 1." V § 1. odst. 3. mají býti vypuštěna slova: "a vyváženého na vlastní účet,"

V § 3, má býti provedeno přemístění slov takto: "kukuřice, prosa,..."

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Při vývozu žita, ječmene, ovsa, čerstvých okurek, semene červeného a bílého jetele, másla přírodního, čerstvého nebo soleného, též přepouštěného, a sýrů z volného oběhu v celním území do celní ciziny, činí-li vývozní zásilka nejméně 50 q, u semene červeného a bílého jetele, másla a sýrů nejméně 5 q jednoho a téhož druhu zboží, vydá se vývozci na jeho návrh dovozní list v celní hodnotě určené množstvím vyvezeného zboží a sazbou uvedenou v § 2. odst. 1.

(2) Mlýnům vydá se na jejich návrh při vývozu mouky a mlýnských výrobků z pšenice, žita, ječmene a ovsa, vyrobených v jejich tuzemských závodech a vyvážených na vlastní účet, činí-li vývozní zásilka alespoň 50 q mouky z jednoho a téhož druhu suroviny nebo 50 q některého mlýnského výrobku z jednoho a téhož druhu suroviny, dovozní list v celní hodnotě, jež jest určena množstvím vyvezeného zboží, surovinnou hodnotou uvedenou v § 2, odst. 2. a nejnižší celní sazbou platnou na příslušný druh obilí bez případné celní přirážky.

(3) Sladovnám vydá se na jejich návrh při vývozu sladu vyrobeného v jejich tuzemských závodech činí-li vývozní zásilka alespoň 50 q sladu, dovozní list v celní hodnotě určené množstvím vyvezeného zboží a sazbou uvedenou v § 2, odst. 1. Tato celní výhoda omezuje se na roční množství 1,000.000 metrických centů.

§ 2.

(1) Výše sazeb zmíněných v § 1, odst. 1. a 3. stanoví se takto:

(2) Surovinná hodnota zmíněná v § 1, odst. 2., stanoví se takto:

100 kg mouky nebo mlýnských výrobků (mimo šrot) ze pšenice nebo žita rovná se 133 kg příslušného obilí;

100 kg mouky nebo mlýnských výrobků (mimo šrot) z ječmene rovná se 166 kg ječmene;

100 kg mouky nebo mlýnských výrobků (mimo šrot) z ovsa rovná se 200 kg ovsa;

100 kg obilného šrotu rovná se 104 kg příslušného obilí.

§ 3.

Dovozní list vydaný při vývozu zboží jmenovaného v § 1 opravňuje jeho majitele dovézti z celní ciziny bez placení cla ve lhůtě 9 měsíců, počínající dnem vyhotovení dovozního listu, ono množství pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice, prosa, bobů, hrachu, čočky, vikve, mouky a mlýnských výrobků, rýže, čerstvých okurek, semene jetelového všeho druhu, přírodního másla, čerstvého nebo soleného, též přepouštěného, vepřového sádla, též vyškvařeného, vepřové slaniny, husího sádla, též vyškvařeného, a sýrů, jež odpovídá celní hodnotě dovozního listu.

§ 4.

(1) Pojem jednoho a téhož druhu zboží nebo suroviny i pojem mouky a mlýnských výrobků podle tohoto zákona stanoví se nařízením.

(2) Vláda se zmocňuje, aby u předmětů vyvážených s nárokem na dovozní list učinila vhodná opatření pro zajištění žádoucích hospodářských výsledků a pro kontrolu vývozu s případným zabezpečením řádné jakosti vyváženého zboží.

§ 5.

Celní projednávání zboží ve vývozu s návrhem na vydání dovozního listu a v dovozu s placením cla dovozními listy může se státi toliko u celních úřadů k tomu výslovně zmocněných.

§ 6.

(1) Ustanovení čl. VI. zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n., jímž se částečně mění zákon o celním sazebníku pro československé celní území a celní sazebník a vydávají ustanovení o úpravě obchodních styků s cizinou, a opatření Stálého výboru ze dne 11. října 1929, č. 161 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje platnost dovozních listů a rozšiřuje jejich použití, se zrušují.

(2) Použití dovozních listů, vydaných podle ustanovení uvedených v odst. 1., řídí se dosavadními předpisy.

§ 7.

Zákon tento nabývá účinnosti třicátým dnem po vyhlášení. Provedou jej ministři financí, průmyslu, obchodu a živností a zemědělství.

V Praze, dne 9. dubna 1930.

Nadprodukce v domácí výrobě zemědělské, zvláště v některých druzích obilnin, jako žita, ovsa, ječmene způsobuje znehodnocení těchto plodin, což těžko nese naše zemědělství. Není-li odbytu na toto zboží, není také možnost nákupu výrobků z jiných odvětví našeho národního hospodářství a tím nastává nezaměstnanost i jiné těžké důsledky krize zemědělské.

Z toho důvodu vláda předložila návrh zákona o dovozních listech, který má podporovati vývoz za hranice výrobků zemědělských, kterých, máme u nás nadbytek. První zákon o dovozních listech vydán byl dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n. a osvědčil se. V praksi však seznalo se, že na některé duhy plodin se mála dovozních listů používalo, zejména na pšenici, souržici, špaldu a luštěniny, naproti tomu však bylo potřebí rozšířiti dovozní listy na ječmen a slad, jetel, čerstvé okurky, máslo, sýry, neboť tyto produkty jsme měli v přebytku a chtěli jsme je vyvážeti. Vláda osnovou zákona tyto potřeby uznává a dovozní listy na uvedené zboží rozšiřuje, ponechávajíc dovozní listy na pšenici i luštěniny, neboť tyto plodiny na dovozní listy i nadále vyvážeti nelze.

Zásobovací výbor projednal osnovu zákona č. 329 ve své dnešní schůzi a doporučuje poslanecké sněmovně, aby přijala vládní návrh čís. 329 se změnami, které schválil výbor zemědělský ve schůzi dne 9. dubna 1930.

V Praze, dne 9. dubna 1930.