Mezi republikou Československou a republikou Rakouskem byla uzavřena smlouva 12. prosince 1928 a závěrečný protokol k ní z téhož dme, jimiž se upravuje provádění vodohospodářských prací v hraničních tratích Dunaje, Moravy a Dyje.

Poněvadž ponese stát, prováděje smlouvu, určitá břemena majetková, potřebuje tato smlouva podle § 64, odst. 1., ústavní listiny, souhlasu Národního shromáždění.

Československo-rakouská hranice probíhá význačnými taky Dunajem, Moravou a Dyjí, na nichž je třeba podnikati úpravy pro správné vodní hospodářství, jež se mohou dotýkati zájmů obou států a jejich obyvatelstva.

Hraniční trať Dunaje, 7.5 km dlouhá, je již takovým způsobem upravena, že bude třeba se starati toliko o stavby a bagrování, které zlepší plavební dráhu a zabezpečí v dobrém stavu stavby již provedené.

Hranicí trať řeky Moravy, 80.5 km dlouhá, protéká rozsáhlým územím zaplavovaným, ve kterém každoročně způsobují se velikými vodami značné škody.

Pro nedostatečnou péči bývalých vlád, rakouských a maďarských a pro různost v názorech v technických zásadách, podle kterých by se prováděti měla úprava toku Moravy, nebyla podniknuto nic podstatného, co by zlepšilo poměry odtokové.

Také hraniční trať Dyje pod Břeclavou, 18.5 km dlouhá, vykazuje obraz obdobný.

Před uzavřením projednávané smlouvy se snažila od státního převratu vláda Československá řešiti vodohospodářské úkoly v hraničních tratích v dohodě s Rakouskem případ od případu, a to v rozsahu pouze nejnutnějším a toliko místního dosahu. Teprve po vypracování jednotného, povšechného návrhu na úpravu Moravy a Dyje bude lze vyvinouti značnější a úspěšnější regulační činnost.

Změna státoprávních poměrů způsobila, že pro účelné, hospodárné a technicky dokonalé provádění regulačních ochranných a udržovacích prací na zmíněných řekách je třeba obapolné dohody obou států, již by se dospěla k vytvoření správných předpokladů pro dosažení společného cíle obapolně podnikané vodohospodářské akce.

Této dohody dosaženo býti má uzavřenou smlouvou, obsahující čtyři oddíly sub A až D a závěrečný protokol.

Oddíl A zabývá se zřizováním a udržováním staveb; vytyčováním plavebního koryta, vyklizováním řečiště, a obsahuje v dílu I zásadní ustanovení, v dílu II zvláštní ustanovení pro Dunaj, v dílu III zvláštní ustanovení pro Moravu a Dyji.

Oddíl B určuje zvláštní ustanovení pro bývalou dyjskou konkurenční trať.

Oddíl C jedná o společné technické komisi.

Oddíl D obsahuje všeobecná a závěrečná ustanovení.

Závěrečný protokol ustanovuje, že uzavřenou smlouvou nemají býti dotčeny závazky smluvních států, které jim vyplývají z jiných mezinár. smluv. Uzavřenou smlouvou upravují se technickohospodářské záležitosti na hraničních tratích Dunaje, Moravy a Dyje věcně správné a pro oba státy, na smlouvě zúčastněné, stejně spravedlivě. Proto navrhuje dopravně-technický výbor:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se smlouvou mezi republikou Československou a republikou Rakouskem o úpravě technicko-hospodářských otázek na hraničních tratích Dunaje, Moravy a Dyje, podepsanou v Praze dne 12. prosince 1928, i se Závěrečným protokolem z téhož dne.

V Praze, dne 8. dubna 1930.

Vládní návrh o úpravě technickohospodářských otázek na hraničních tratích Dunaje, Moravy a Dyje vyplynul z praktické potřeby sousedů, kteří jednak se mají chránit proti škodám, jež jim oběma působí dosud neregulované a rozvodňující se řeky, jednak mají v budoucnosti provést velké splavňovací a regulační práce toků hraničních. Dunaje celkem upravený a tu by běželo den o další práce splavňovací. Za to na Moravě a na Dyji, i když se hned neprovádějí velké, za starých poměrů zanedbávané práce regulační, běží co chvíle o nutně opravy řečiště a zároveň ovšem ti příští definitivní a účelné vyřešení jejich regulace. Dále se jedná o přítoky, z obou stran: Tu se postupovalo dle zemských zákonů moravských a dolnorakouských, ale změna hranic i tu si vyžádala nových ustanovení.

Po stránce technicko-hospodářské zabýval se předlohou výbor technicko-dopravní ve schůzi 8. dubna t. r. a schválil ji. Je jasno, že nejen z důvodů technickohospodářských, ale i politických, mezistátních, z příčiny klidného sousedského spolužití a korektních styků vzájemných je záhodno a jistě také vítáno, že Smlouvou, o které jednáme, upravuje se společný postup Československa a Rakouska jak při docela obyčejném dolování na písek a při nahodilých nutných opatřeních ve prospěch poškozeného obyvatelstva z obou stran když je potřeba rychlého jednání, tak i při pořizování plánů na nutnou velkou regulaci a splavnění hlavně obou pohraničních řek Moravy a Dyje.

Za tím účelem zřizuje se společná technická komise, ačkoli konečné rozhorlování ponechává se ústředním úřadům obou států. Komise tato je sestavena paritně, schází se střídavě na území našem nebo rakouském a předsedá vždy zmocněnec toho státu, na jehož území se komise schází. Tak jak při sestavení a jednání této komise tak i při ostatních ustanoveních Smlouvy ať se jedná o finanční příspěvky neb o dovoz a nákup materiálu na jakékoli regulační práce nebo konečně o přecházení hranic zúčastněného dělnictva, všude se dbá, aby naše státní zájmy a zájmy našich občanů byly plně respektovány.

Smlouvě připojen je závěrečný protokol obsahující výhrady, že smlouvou touto zůstávají nedotčeny závazky, jež oběma stranám vyplývají z mezinárodních smluv a že úhrady nákladů, o kterých se Smlouva zmiňuje, obstarají si oba státy samostatně.

Smlouva tedy, jak ji vládní návrh obsahuje, vyhovuje plně našim státním zájmům i zájmům našich občanů. Předkládá se ke schválení teprve nyní, ježto bylo nutno čekati na schválení pohraničních statut. Navrhuji proto, aby zahraniční výbor podal sněmovně tento návrh usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se Smlouvou mezi republikou československou a republikou Rakouskem o úpravě technicko-hospodářských otázek na hraničních tratích Dunaje, Moravy a Dyje, podepsanou v Praze dne 12. prosince 1928 i se Závěrečným protokolem z téhož dne.

V Praze dne 10. dubna 1930.

Rozpočtový výbor Národního shromáždění připojuje se k usnesení výboru technicko-dopravního a výboru zahraničního a doporučuje poslanecké sněmovně smlouvu mezi republikou československou a republikou Rakouskem o úpravě technickohospodářských otázkách na hraničních tratích Dunaje, Moravy a Dyje k ústavnímu schválení.

V Praze, dne 25. dubna 1930.