Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období. |
2. zasedání. |
383.
Návrh
poslanců Stejskala, Šeby a druhů
na obnovení zastupitelského okresu a zřízení okresního úřadu v Úpici.
Podepsaní navrhují:
ťMinisterstvo vnitra se vybízí, aby zřídilo v Úpici opět okresní úřad a úřad zastupitelský.Ť
Obec Úpice domáhá se toho, aby obnoven byl zastupitelský okres úpický a v jeho sídle zřízen byl okresní úřad. V tom smyslu opětuje svoji žádost č. 2283/30 ze dne 15. března 1930 a svůj požadavek odůvodňuje následovně:
Po více než jednoroční zkušenosti přichází naše samosprávná veřejnost k pevnému přesvědčení, že zrušení dosavadních zastupitelských okresů a spojení jich v jediný okres v sídle politických správ nepřineslo žádoucích výhod, nýbrž naopak vyvolalo všeobecnou nespokojenost veškerého občanstva bez ohledu na národní a politickou příslušnost.
Stesky, které v té příčině jsou pronášeny, poukazují na stížení styků s úřady a na ztráty časové a výdělkové, které tím stranám jsou působeny a které zdražují takový styk a pro velikou část občanstva jej přímo znemožňuje.
Vzpomíná dnes již kde kdo na bývalé menší okresy jako na zařízení, které daleko lépe vyhovovalo potřebám občanstva, než dnešní velké centralisované celky, které jsou těžko přehledné a ovladatelné.
Očekávané zlevnění a zjednodušení veřejné správy soustředěním několika zastupitelských okresů v jediném centru, jimiž hlavně re forma veřejné správy byla odůvodňována - nenastalo. Nezmenšil se ani počet úřednictva ani nesnížil náklad na úřední výkony. Spíše naopak. Za to stížilo se vyřizování úřední agendy, které nyní vyžaduje delší doby než dříve, kdy členové samosprávných sborů i okresní úředníci potřeby občanstva a poměry v okrese lépe znali a vyřizován mohlo býti prováděno rychleji a spolehlivěji než dnes.
Specielně pro zřízení okresního úřadu v Úpici uvádíme tyto důvody:
1. Jest to v prvé řadě potřeba obyvatelstva samého, která vyžaduje, aby sídlo okresního úřadu, s kterým ho vážou každodenní styky, bylo v jeho středu, aby snadno a rychle, bez velkého nákladu a zbytečné ztráty času a výdělku mohl býti navštěvován a tam úřední záležitosti vyřizovány. Tento důvod platí hlavně pro dělnické obyvatelstvo, tvořící většinu obyvatelstva Úpice a stejnojmenného okresu, neboť návštěva vzdáleného úřadu znamená i ztrátu výdělku, tedy finanční poškození, které zvláště dnes při malých výdělcích jest velmi citelné a přímo znemožňuje potřebný styk s úřady.
2. Dalším důvodem jest eminentní zájem státní, vymezující kategoricky, aby v Úpici, položené v bezprostřední blízkosti říšské hranice, vybudován byl zřízením okresního úřadu silný opěrný bod, odkud by čeleno býti mohlo tendencím protistátním a hájena býti mohla státní myšlenka československá. Bez takového státního úřadu nedostávalo by se této snaze žádoucí organisace a jednoty.
3. Úpice tvoří národnostní hranici, kde živel český stýká se se živlem německým a odkud jest jen krůček k českým menšinám rozsetým po celém jazykovém území německém.
4. Konečně dlužno uvésti i důvody hospodářské, které mluví pro okresní úřad v Úpici. Úpice jest silným centrem průmyslu textilního, jehož výrobky vyvážejí se do celého světa, požívajíce v něm znamenité pověsti. Při tomto svém zařízení na export potřebují dotyčné průmyslové závody stálého styku s úřady státními, jsouce na ně odkázány, jak ve věcech správně živnostenských, tak i finančně berních. Styk tento se ovšem ztěžuje je-li třeba k úřadu ve vzdáleném místě dojížděti. Zejména vysokou poplatnost zdejšího průmyslu na dani výdělkové a nadprůměrné zdanění jeho majitelů daní důchodovou třeba vzíti v úvahu, aby srovnáním s jinými městy o přibližně stejné populaci vynikla důležitost tohoto průmyslu po stránce hospodářské a poplatní a nutnost přijíti mu vstříc v jeho oprávněných požadavcích.
5. Okres úpický musí se dožadovati samostatného okresního úřadu také proto, že tvoře při nynějším složení okresního zastupitelstva skládajícího se ze 4 okresů soudních, toliko malou menšinu, jest vydán v nebezpečí hospodářského útisku. Toto nebezpečí je tím naléhavější, že okres, dosud soběstačný, musí svými příjmy přispívati k vydáním pasivních okresů maršovského a žacléřského a tak se na prospěch těchto okresů ochuzovati.
6. Po stránce technické nevyžadovalo by zřízení okresního úřadu v Úpici žádných obtíží, poněvadž je k disposici budova, ve které by mohly býti umístěny úřadovny a ubytováni úředníci okresního úřadu. Budovou touto jest okresní dům v roce 1923 k tomu účelu okresní správní komisí postavený a všemi moderními vymoženostmi, elektrickým osvětlením, ústředním topením vodovodem opatřený, tedy ubikace pro okresní úřad naprosto způsobilá.
7. Soudní okres úpický, který až do provádění zákona o reformě veřejné správy tvořil zároveň samosprávný okres zastupitelský, skládá se z 12 místních obcí s úhrnnou rozlohou 60.50 km2 s 15.264 obyvateli. Jsou to: Batňovice, Havlovice, Libňatov, Maršov, Petrovice, Rtyně, Strážkovice, Suchovršice, Svatoňovice Malé, Svatoňovice Velké, Úpice, Odoby a Zálesí. Okres tento jest horským okresem průmyslovým převážně povahy textilní. Většina závodů, v nichž zaměstnáno je více než 5000 dělníků, má sídlo v Úpici. Průmysl tento tvoří 2 přádelny lnu a tkalcovna a přádelna juty, 8 mechanických tkalcoven, 2 parní mandle, bělidla a úpravny. Mimo to nalézají se v Malých Svatoňovicích uhelné doly, které zaměstnávají na 1000 dělníků. Z jiných podniků jsou na Úpicku 2 továrny na váhy a zámečnické zboží, parostrojní pivovar, 3 válcové mlýny, 2 kruhové cihelny a 650 různých obchodů a živností.
Některé ze sousedních obcí trutnovského okresu jsou na Úpici připoutány buď tím, že patří sem poštou, nebo farou, nebo obchodně mají sem spád, obstarávajíce zde svoje nákupy a dovážejíce sem svoje výrobky zemědělské.
Z dalších obcí dochází do zdejších továren obyvatelstvo za výdělkem a děti do zdejších škol, aby se přiučily češtině. Po stránce komunikační jest spojení těchto obcí s Úpicí výhodné, takže by nebyly přivtělením k Úpici jako sídlu okresního úřadu oproti dosavadnímu stavu nijak poškozeny.
V návrhu se doporučuje, aby zvětšena byla rozloha okresu o některé přilehlé obce, které mají přirozený spád k Úpici, aniž by byly sousední okresy a obce proti dosavadnímu stavu poškozeny. Za navrhovaného rozšíření skládal by se pak obvod soudního okresu a okresního úřadu v Úpici ze 30 obcí o 23.715 obyvatelích. Z těchto bylo by Čechů 17.744, Němců 5900 a cizozemců 74, čili bylo by zde 75% Čechů a 25% Němců. Nový soudní a správní okres měl by rozlohu 165 km2.
Požadavek tento jest eminentním zájmem národním, státním a hospodářským, a jeho uskutečněním získal by stát a obyvatelstvo celého Úpicka.
Vzhledem k tomu, že zřízením tohoto okresu zastupitelského a zřízením okresního úřadu státu nevzniknou žádné výlohy, návrh na úhradu není třeba podávati.
V Praze, dne 3. dubna 1930.
Stejskal, Šeba, Sladký, Šmejcová, dr. Moudrý, Knejzlík, dr. Patejdl, Slavíček, Špatný, Tykal, inž. Záhorský, Zeminová, Lanc, Hrušovský, Langr, Richter, David, O. Svoboda, Polívka, Malý, Vaněk, Hatina, Mikuláš.