Po zrovnoprávnění pensistů, které bylo zásadně dohodnuto a má v nejbližších dnech být ústavně projednáno, zbývá ještě jedna kategorie ve veřejných službách, která po desetiletí je bezdůvodně zkracována na svých požitcích, ale jejíž služební výkon stále stoupá a to nejen co do množství, ale i dovednosti, složitost i odpovědnosti. Je povinností vlády nejen s hlediska veřejných, komunikačních a zájmů autoprůmyslu - ale i s hlediska sociálního a existenčního postarati se o požitkové zrovnoprávnění cestářů okresních se státními.

Neměly-li naše rozbité silnice podvazovati rozvoj autoprůmyslu, dopravy motorovými vozidly vůbec, neměly-li zůstati postrachem evropských automobilistů bylo nutno sáhnouti k miliardové investici do našich silnic a přijetím zákona o silničním fondu realisovati zmodernisování silničních vozovek a opatřiti nezbytný investiční kapitál - nesmí býti zapomínáno těch, kdož svoji denní prací naše silnice udržují, upravují a modernisují.

Nemohou proto platové poměry okresních cestářů zůstati nadále skvrnou platové soustavy veřejnozaměstnanecké. Platy okresních cestářů dosahují v nejlepších případech 2.82 Kč za hodinu (nejvyšší roční příjem 7.040 Kč), v nejhorších případech pak pouhých 96 h za pracovní hodinu (čili 2.400 Kč ročně). V mnohých okresech nepřekročí požitky této kategorie pouhých 100 Kč měsíčně. To není odměna za práci - akciový ťhonorářŤ je hluboko ťpod životní úrovníŤ práce neschopného žebráka, který dům od domu vyprosí si měsíčně jistě více.

O ťpožitcíchŤ okresních cestářů bylo psáno již velmi mnoho, okresní, zemská zastupitelstva a výbory měly velmi často příležitost tuto otázku projednávati v parlamentě bylo podáno mnoho návrhů i interpelací, vláda musila se otázkou zabývati - není proto třeba zvláštního dalšího podrobného zdůvodnění, které by bylo pouhým opakováním toho, co o této otázce bylo již na všech rozhodujících místech řečeno. Jest tedy opravdu povinností, provésti požitkové zrovnoprávnění okresních cestářů se státními.

Podepsaní se proto táží:

1. Je vláda ochotna dáti s urychlením vypracovati osnovu zákona o úpravě služebních a platových poměrů okresních cestářů a předložiti ji co nejdříve k parlamentnímu projednání?

2. Je vláda ochotna přiznat okresním cestářům stejné požitky a stejné postupové možnosti, jako byly přiznány cestářům státním podle vlád. nař. č. 133 Sb. z. a n. ze dne 7. července 1928?

3. Je vláda ochotna provésti tuto platovou úpravu se zpětnou platnosti od 1. ledna 1926 (od účinnosti platového zákona 103/1926 Sb. z. a n. jako u cestářů státních?

V Praze, dne 2. dubna 1930.