Naše obchodní styky s Persií byly dosud upraveny prozatímní dohodou, podepsanou dne 17. června 1928, která měla míti platnost až do uzavření smlouvy o přátelství, smlouvy o usazování a úmluvy obchodní, nejdéle však do 10. května 1929.

Poněvadž jednáni o smlouvu o přátelství a o úmluvu o usazování se povede ještě delší dobu, byla uzavřena úmluva obchodní, celní a plavební, která, aby nenastal stav bezesmluvní, byla uvedena v prozatímní platnost vyhláškou vládní od 10. května 1929.

Touto úmluvou poskytují si obě strany zásadu nejvyšších výhod v zacházení se zbožím, upravuje se režim dovozních a vývozních zákazů, vzájemný styk poštovní a zajišťuje se svoboda průvozu pro osoby, zboží a zavazadla.

Trvání smlouvy jest sjednáno tak, že může býti po roce vypověděna s jednoměsíční výpovědní lhůtou, kdyby do té doby nebyly sjednány zmíněné dvě úmluvy o přátelství a o usazování. Budou-li tyto úmluvy uzavřeny, jak se také očekává, platí smlouva obchodní na 5 let, a nebude-li 6 měsíců předem vypovězena, prodlužuje se mlčky na dobu neurčitou.

Pro posouzení našich obchodních styků s Persií se uvádí, že náš vývoz jest stále na postupu. Dosáhl roku 1928 hodnoty asi 11 mil. Kč, kdežto přímý dovoz z Persie obnášel přes 35 mil. Kč. Nejdůležitější naše vývozní předměty jsou cukr, obuv, textilie, zápalky, tužky, sklo a jablonecké zboží; naproti tomu dovážíme hlavně koberce, kožišiny a jiné typické zboží perské.

Výbor živnostensko-obchodní pojednal o této obchodní dohodě na své schůzi dne 2. dubna 1930 a uznávaje důležitost pro náš zahraniční obchod; usnesl se na tom, doporučiti poslanecké sněmovně, aby ji schválila přijetím tohoto usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje obchodní, celní a plavební úmluvu mezi republikou Československou a Persií, podepsanou v Teheránu dne 30. dubna 1929 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. května 1929, č. 66 Sb. z. a n.

V Praze, dne 2. dubna 1930.

Vládny návrh č. 231, ktorým predkladá sa Národnému shromáždeniu ku schváleníu obchodná, colná a plavebná úmluva medu republikou Československou a Perziou, podpísaná v Teheráne dňa 30. apríla 1929.

Vládny návrh schvaľovacieho usnesenía znie: Návodné shromaždenie republiky československej súhlasí s obchodnou, colnou a plavebnou úmluvou medzi republikou československou a Perziou, podpísanou v Teheráne dňa 30. dubňa 1929 a uvedenou v prozatýmnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 10. kvetňa 1929, č. 60 Sb. z. a n.

K tomuto vládnemu návrhu mám česť poznamenať toto: Perzia vypovedala ku dňu 10. kvetňa 1928 kapitulačnú smluvu a zaviedla od tohoto dňa nový colný sadzobník s minimálnymi sadzbami pre štáty smluvné a s maximálnymi sadzbami pre štáty bezsmluvné. Perzia krátko pred tým predložila všetkým štátom, ktoré o úpravu obchodných stykov s ňou prejavily záujem, podobný návrh prozatýmnej dohody, ktorej platnosť ale bola obmedzená ustanovením nasledovným: "Zostane v platnosti až do sjednania smlúv o priateľstve, o usadzovanie a smluvy obchodnej, najďalej však do 10. kvetňa 1929".

Toto ustanovene obsahuje i prozatýmna dohoda Československo-Perská, sjednaná dňa 17. červňa 1928. Perzia totižto chcela tým prinútiť ostatné štáty, aby v najkratšej dobe, to jest do jedného roku nahradily smluvy kapitulačné smluvami rovnoprávnymi.

Naša vláda sa snažila sjednať do stanovenej lehoty všetky tri smluvy, aby nenastal stav bezsmluvný a aby československé záujmy v Perzii neutrpely škodu. To a však i pri najlepšej vôly nepodarilo úplne uskutočniť. Zatým bolo docieleno dohody len v ohľade obchodnej, colnej a plavebnej úmluvy, ktorá bola podpísaná dňa 30. dubňa 1929.

Peržania upustili pri tom od svojho pôvodného požiadavku, aby súčasne so smluvou obchodnou boly podpísané i smluvy o priateľstve a o usadzovaní, a prijali našu požiadavku, aby úmluva bola uvedená v prozatýmnu platnosť dňom 10. dubňa 1929. Vyviazali si však v záverečnom protokole, že úmluvu túto môžu vypovedať po roku s 1 mesačnou lehotou, keď by do tej doby nedošlo k podpisu zmienených dvoch ďalších smlúv.

Dľa informácií pokročilo jednanie a oboch týchto smluvách už tak ďaleko, že je možno počítať s ich včasným sjednaním.

Ináč platnosť smluvy stanovená je na päť rokov, čo je tým cennejšie, že perské colné sadzby viazané sú úmluvami Perzie s Veľkou Britaniou a SSSR na dobu 8 rokov, ktorá výhoda bude platiť následkom najvyšších výhod i pre tovary československé.

Predkladaná úmluva je úmluvou rámcovou a nelíši sa nijako od sjednaných už prv úmluv tohoto druhu. Najdôležitejším jej ustanovením je, že si obe strany vzájomne poskytujú najvyšších výhod pri zachádzaní s tovarom.

Už pri pojednávaní prozatýmnej dohody československo-perskej v minulom roku bolo tu konštatované, že vývoz československého tovaru do Perzie stále je na postupe. To isté možno hovoru už i o roku 1928, keď stúpil náš vývoz do Perzie proti roku predchádzajúcemu asi o 20%, a sice z 9 mil. 68 tisíc Kč na 10 mil. 994 tisíc Kč. Tento vzrast nie je pravda príliš značný, ale je jedna o potešiteľný. Boľastné je pritom, že náš cukor, ktorý tvoril pred tým najväčšiu položku nášho vývozu do Perzie, bol odtiaľ skoro vytlačený cukrom sovietskym. Miesto toho stúpa vývozného tovaru, menovite textilného a obuvi. Z ďalších československých vývozných artiklov do Perzie je hodno spomenúť zápalky, tužky, sklo a jablonecký tovar. Perzia k nám doviezla v minulom roku tovaru v hodnote 3 mil. 680 tisíc korún, z čoho kobercov bolo za 3 milióny 75 tisíc korún. Ináč dováža sa k nám z Perzie kožušina (astrachány) a iný typický perský tovar.

Výbor odporúča prijatie vládneho návrhu v pôvodnom znení, oko je Návodnému shromaždeniu na chválenie predložený.

V Prahe, dňa 3. apríla 1930.